Na okraji přírodního parku Svratecká hornatina, v západní části katastru Olešnice na Moravě, se za humny v polích rozkládá cesta. Navazuje na asfaltku vedoucí kolem tamního hřbitova směrem do kopce, vedle domků lidí na straně města směrem ke Křtěnovu. Za nimi se z asfaltky vyděluje polňačka, po pravé straně městečko o sedmnácti stech obyvatelích, po levé kopcovitá mozaika lesů a pastvin Závrší. K zatím jen kratší cestě v polích a úvozům sloužícím pěším a traktorům možná brzy přibyde páteřní asfaltka čtyři metry široká, která spojí hřbitov s tamním ski-areálem, obkrouží část lesa a naváže na rovečínskou silnici poblíž zámečku Lamberk.
Plánovaná cesta se v posledních pár měsících stala předmětem živé diskuze Olešnických a symbolem obsáhlých pozemkových úprav, jejichž je součástí. Přestože není jedinou chystanou změnou v okolní krajině, rozhodně se na ni upírá největší pozornost. Vlastníky půdy i řadové občany rozdělila na dva tábory. Jedni ji vítají, druzí odmítají. Prý jde proti přírodě a na ruku ski-areálu, který je kvůli hluku a náporu aut už teď trnem v oku mnohých Olešnických.
Uvedení do děje aneb proč pozemkové úpravy
Hlavní důvody pro pozemkové úpravy obecně jsou jasné a nikdo je nezpochybňuje. Nové uspořádání pozemků, které je zpřístupní vlastníkům a vytvoří lepší podmínky pro jejich obhospodařování, vítají Olešničtí téměř beze zbytku. Úpravami by se současně mělo přispět k lepšímu životnímu prostředí, ochraně půdního fondu a také k budování protierozní a povodňové ochrany území, která byla konkrétně v Olešnici jedním z důvodů, proč se do pozemkových úprav místní před lety pustili. „Ve východní části města byly úpravy provedeny již dříve, v letech 2003 a 2007, aby se vyřešily odtokové poměry v krajině po povodních v roce 2002,“ vysvětlila mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová s tím, že v současnosti probíhá další etapa úprav, tentokrát v západním území olešnického katastru. O jejich dokončení tamní zastupitelstvo zažádalo v roce 2011, pozemkový úřad celý proces zahájil o dva roky později.
Dlouho se však o tématu nemluvilo. Pozemkové úpravy byly, a částečně pořád jsou, pojmem, o kterém kromě expertů a úředníků mnozí pořádně nevědí, co vlastně znamená. Na veřejnosti se o celé kauze začalo diskutovat až nedávno v souvislosti se zmiňovanou páteřní cestou.
„Potom, co se loni vybral zpracovatel návrhu pozemkových úprav a vyhodnotil současný stav území, úřad svolal v červnu úvodní jednání, kam pozval i všechny dotčené vlastníky. Z více jak dvou stovek jich na schůzku dorazilo sedmdesát tři. Při volbě jejich zástupců bylo šedesát devět pro, zbytek se hlasování zdržel,“ popsala vznik devítičlenného sboru zástupců vlastníků jeho předsedkyně Jarmila Barešová. S ostatními členy, mezi které patří i jmenovaní zástupci pozemkového úřadu a města, projednává plán společných zařízení, páteřní cestu nevyjímaje.
A jejich jednání má už konkrétní výsledky. Na konci února se pět z devíti členů sboru shodlo na podobě plánu společných zařízení, který zahrnuje mimo jiné čtyři metry širokou asfaltku na západě Olešnice, popsanou výše. Přestože se od původního plánu trochu liší – je nakonec užší a jednopruhová – mnozí Olešničtí ji stále rázně odmítají. Nápadný zásah do krajiny podle nich nemůže omluvit ani fakt, že bude nejspíš obklopená ovocnými stromky a uleví dopravní situaci v jiné části města.
Co však kritikům vadí především, je to, že v podstatě oficiálně nemají žádný hlas. Nesouhlasící vlastníky pozemků, kteří nejsou součástí sboru, nikdo neposlouchá. Jednou si zvolili svoje zástupce, a ti svůj názor vyjádřili jasně. Cesta bude a bude takováto.
Opoziční zastupitelé: chceme konkrétní informace
Včasná debata a vysvětlení celé věci chybí i opozičním zastupitelům. „Dlouho se o tom vůbec nemluvilo. Město je teď rozdělené na dva tábory a celá věc zbytečně vypolarizovaná,“ uvedl Adolf Vraspír, který nedávno spolu s dalšími opozičními zastupiteli poslal na blanenský pozemkový úřad oficiální dotazy, aby se dočkal informací, které jim nejužší vedení města neposkytlo. Spokojení s odpověďmi ale nejsou oni ani vlastníci pozemků s dalšími obyvateli, které zajímalo, kdo jako první přišel s konkrétním návrhem cesty a kdo navrhl složení sboru zástupců.
Sám starosta Olešnice Zdeněk Peša celou věc odmítá komentovat s tím, že se k pozemkovým úpravám vyjádří, až budou pro zastupitelstvo aktuální – ve chvíli, kdy je bude mít schválit, nebo ne. Přitom podle slov opozičního zastupitele Vraspíra se na únorovém zasedání koaliční partneři shodli, že až konkrétní návrh plánu společných zařízení do zastupitelstva dorazí, podpoří svými hlasy jeho podobu tak, jak vzejde z jednání sboru zástupců a pozemkového úřadu. To znamená, že pokud sbor páteřní cestu chtít bude, a on ji chce, vedení města bude pro.
Proti sobě stojí nejrůznější zájmy. Zájem obce vytvořit účelovou komunikaci a dokončit pozemkové úpravy. Zájem lidí, kteří chtějí zachovat krajinný ráz či duch místa a silnici nepostavit. Zájem velkých vlastníků mít po rovné asfaltce jednodušší přístup ke svojí půdě. Zájem ski-areálu stát se dosažitelnějším pro lidi, kteří v něm chtějí utratit peníze. Ale jak podotkl Adolf Vraspír, málokdo myslí v prvé řadě na přírodu. „Ta bude přece ovlivněna především,“ dodal zastupitel.
Smutná pravda vyplývá i z faktu, že dopady na přírodu a krajinu kolem posuzuje odbor životního prostředí až po projednání ve sboru zástupců vlastníků. Úřady tedy nemůžou ovlivnit průběh samotného jednání, pouze se vyjádří k jeho výsledku. „Městský úřad Boskovice je v řízení dotčeným orgánem a vyjadřuje se z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992, dále pak z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, vod a lesního hospodářství. Úředníci budou návrh posuzovat až poté, co bude mít konkrétní podobu, a to s ohledem na zachování krajinného rázu, prvků územního systému ekologické stability a začlenění stavby do krajiny. V současné době do procesu zasahovat nemohou,“ shrnul mluvčí boskovické radnice Jaroslav Parma.
Diskuze na webu, který supluje město
Celá kauza vyvolala hlasité reakce zastánců i odpůrců páteřní cesty a otevřela téma pozemkových úprav a vztahu k půdě všeobecně. V poštovních schránkách i na internetu se objevily otevřené dopisy a diskuzní příspěvky. Některé jsou pro, některé proti a některé jen volají po rozhodnutí s chladnou hlavou a jakémsi kompromisu.
„To, co bylo navrhováno v případě Olešnice, nazval jeden kolega ‚krajinářským zločinem‘. Dva kilometry dlouhá rovná čára (která se měla díky souběhu s vedením vysokého napětí stát polní cestou v naší zvlněné krajině) sice už z mapy zmizela, její náhrada však není o mnoho lepší,“ komentoval návrh v polovině ledna na svém webu krajinný inženýr a olešnický občan Václav Plíhal. Ten již dříve rozběhl internetový portál Zmola.cz, na kterém mimo jiné sdružuje technické informace, mapy a věcnou i nevěcnou diskuzi o situaci v Olešnici.
Čtenáři tam najdou i korespondenci, která ohledně této věci vznikala. Například velká zastánkyně páteřní cesty Jarmila Barešová se v otevřeném dopise na konci ledna ptala: „Jak se dostanou ke svým pozemkům vlastníci, jejichž přístupové cesty z krajiny v průběhu věků zmizely?“ Na jiném místě za pomoci citace zákona vysvětluje, že „pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků tak, aby se vytvořily podmínky pro rozumné hospodaření vlastníků půdy“ či obecně i jmenovitě apeluje na kritiky: „Milí spoluobčané na Křtěnovské, není vám ani trochu líto těch na Moravské Straně, která dosud nese veškerou zátěž z obou stran?“ přičemž předsedkyně sboru zástupců vlastníků naráží na nelehkou dopravní situaci v Olešnici, kdy v zimním období ke ski-areálu míří velké množství aut přes ulici Moravská strana. Novou páteřní cestou by se obyvatelům z této části města výrazně ulevilo, naopak silnice kolem domů nad hřbitovem by byla daleko frekventovanější.
Dopis, který svého času visel i v ulicích Olešnice, nezůstal bez odpovědi. Jedna z nesouhlasících majitelek půdy, Jitka Hejlová, se například vyjádřila, že „nehodlá podkopat pozemkové úpravy v Olešnici a zabránit tak zpřístupnění pozemků vlastníkům, jejichž přístupové cesty věkem zmizely,“ přičemž navrhuje svoje řešení spolu s ostatními vlastníky. Ve svém dopise píše, že oficiální návrhy sboru zástupců mnohdy zpřístupňují to, co už je dávno zpřístupněno, například ski-areál. Vlastníci půdy prý navíc nepotřebují pro rozumné hospodaření širokou asfaltovou silnici. A lidí žijící na frekventované Moravské straně Jitka Hejlová velmi lituje, nicméně „účelem pozemkových úprav není řešit dopravní obslužnost města Olešnice. Tu musí řešit vedení města jinými prostředky,“ dodává v dopise.
Zajímají se i občané, nejen vlastníci
Webový portál Zmola.cz v tomto směru supluje město či pozemkový úřad, instituce, které na žádném místě informace ve velkém nesdružují a diskuzi veřejnosti vyloženě nepodněcují. Nic takového totiž dělat nemusí. Autor webu Václav Plíhal má jasno. „Proces probíhá docela standardním způsobem. Trochu narušovat a zdržovat se ho snažím proto, že je nyní reálně vytvářena struktura krajiny na další desítky, ne-li stovky let, a přitom probíhající diskuze směřuje ke schválení takové podoby restrukturalizace, která sice mnohým vyhovuje, ale kterou osobně za šťastnou nepovažuji,“ uvedl Václav Plíhal s tím, že pozemkové úpravy jsou záležitostí tvorby krajiny a v dotčeném území s ohledem na zachované prvky záhumenicové plužiny a celkový krajinný ráz v přírodním parku Svratecká hornatina je podle něj na místě spíše konzervace současného stavu. To znamená řešení zpřístupňující problematická území po částech za co možná největšího využití současných cest.
„Vytváření obchvatu pro zemědělskou techniku v navrhované trase středem polí je troufalé otočení struktury krajiny o devadesát stupňů. Netvrdím, že takovýto přístup nemá při současném způsobu obhospodařování svou logiku, ale je to závažné rozhodnutí, které by mělo případně padnout v klidné době. Ne v čase, kdy se mnozí z těch, kteří legitimně ovlivňují podobu plánu společných zařízení, těší na novou asfaltku zadarmo,“ dodal krajinný inženýr.
Stejně jako Václav Plíhal se do diskuze zapojují i další obyvatelé Olešnice, kteří se neúčastní řízení přímo jako vlastníci, ale pozemkové úpravy se jich dotýkají jiným způsobem. Jedním z nich je Petr Payne, který byl svědkem některých jednání a aktivně se zajímá o to, co pozemkový úřad a radnice chystají a jak se občané k jejich krokům staví. „Vlastníci na křtěnovské straně pozemkové úpravy úplně neodmítají, ale chtějí jen zpevněnou cestu, která by splnila to, co se od ní očekává, čili zabezpečila obslužnost, ale zbytečně by se neprotahovala a stočila se někam za kulturní dům místo ke ski-areálu,“ popsal Petr Payne. Sám navštívil kromě oficiálních zasedání i schůzky vlastníků, kde se prý jasně mluvilo o tom, že mnozí chtějí jen stávající obyčejnou cestu, nikoli páteřní asfaltku.
Petr Payne kritizuje postup vedení města a dalších osob, při němž se všechno připravilo potichu a dopředu se o tom s lidmi nemluvilo. „V takovém případě nelze vlastníkům půdy vyčítat, že předtím nekladli odpor. Nebyli informovaní a nevěděli, co všechno nastávající pozemkové úpravy konkrétně obnáší,“ řekl s tím, že stejné je to se vznikem sboru zástupců vlastníků. V čase, kdy byl volen, nebyla řeč o čtyřmetrové silnici. „Kdyby to lidé věděli, sbor by si v tomto složení nejspíš nikdy neodhlasovali, a každopádně mu k ničemu takovému nedali svůj mandát. Alespoň tak jsem to pochopil z reakcí některých vlastníků, s nimiž jsem se o tom bavil,“ podotkl Petr Payne, který se spolu s vlastníky a některými zastupiteli tázal, kdo vlastně členy do sboru nominoval, a jak se o tom dozvěděli. Nebo jak byli vlastníci pozemků informovaní o tom, co se chystá. „Celé je to dost bezpáteřní komunikace,” dodal.
Odpověď částečně naznačil vedoucí blanenské pobočky pozemkového úřadu Stanislav Skřipský v reakci na výše zmíněný dopis opozičních zastupitelů. Pozemkový úřad prý oslovil vlastníky s největší půdní držbou, zda by s účastí ve sboru souhlasili. „Předběžná jednání s možnými členy sboru se provádí běžně, protože pozemkový úřad nezná místní poměry a je žádoucí již dopředu znát souhlas s účastí ve sboru alespoň u několika členů, aby byl na úvodním jednání sbor zástupců vůbec zvolen,” uvádí Skřipský v dopise a zároveň dodává, že žádný zápis z těchto předběžných jednání k dispozici není. Podrobnosti nezná ani předsedkyně sboru. „Mně konkrétně třeba zavolala tajemnice z obecního úřadu s tím, že mám v oblasti velký majetek. Jak byli osloveni ostatní, to nevím. Každopádně kdo chtěl, mohl se tehdy k účasti ve sboru sám přihlásit,” řekla předsedkyně Jarmila Barešová.
Co se týče případného odvolání sboru zástupců vlastníků, to zákon neumožňuje. „Není možné odvolat jednotlivce ani sbor jako celek,“ potvrdila mluvčí Monika Machtová.
Argumentace starosty a sboru vlastníků je podle Petra Pazdery Payna plná demagogie. Ve skutečnosti půjde nová silnice na ruku provozovateli ski-areálu Lubomíru Rekovi, který s ní pro svoje návštěvníky získá další přístupovou cestu.
Jakou roli tu má ski-areál
Cílené zvýhodňování vleku odmítá předsedkyně sboru zástupců vlastníků Jarmila Barešová. „Padala tu silná slova, že se jedná o zneužití pozemkových úprav, já si to ale nemyslím. Ski-areál si sice pomůže, ale hlavně si pomůže Olešnice. Mimo jiné se uleví občanům na Moravské straně, protože se část dopravní zátěže přesune jinam,“ vysvětlila Jarmila Barešová, která už dříve v otevřeném dopise napsala, že olešnický ski-areál, jenž posledních deset let bez problémů funguje přes tři měsíce v roce, má právo na správně nadimenzovanou přístupovou cestu. Ta bude podle ní dobře využita – v zimě lyžaři a mimo sezónu pro intenzivní zemědělskou produkci a k rekreaci.
I v tomto se však vlastníci půdy rozcházejí. „Pan Lubomír Rek vlastní louku a ornou půdu a má se s ním zacházet jako s ostatními vlastníky luk a orné půdy v Olešnici. Oficiální návrh prosazuje zvláštní zacházení s vlastníkem orné půdy, panem Rekem. Spravedlnost zde nespatřuji,“ uvedla v odpovědi na otevřený dopis Barešové Jitka Hejlová.
Mnozí občané vidí v jednání radnice soustavnou podporu tamního vleku a odmítají se tomuto přístupu nadále podřizovat. „Spousta lidí je zticha, protože tam jejich děti chodí lyžovat, mají tam brigády a podobně. Ale to je dost krátkozraké. Někteří lidé řeknou ano, máme tu vlek, musíme podporovat místní podnikatele, ale prosím vás, hlavně ať ta cesta nevede za mým domem. Pan Rek tu silnici sice potřebuje, musíme mu pomoci, ale prosím vás nestavte nám ji tady… Přičemž je očividné, jak výrazný vliv má ski-areál na okolí a že jej město dlouhodobě zvýhodňuje na úkor obyčejných obyvatel a životního prostředí,“ podotkl Petr Payne s tím, že problémem je především hluk ze zasněžovacích děl, který se ve dne v noci různě silně rozléhá po Olešnici, ekologické dopady zasněžování či spotřeba vody z blízkého rybníku Sekyra, který se kvůli tomu neupouští a neplní tak svoji protipovodňovou funkci. Neopomenutelným problémem je podle něj i dopravní zátěž a ekologická náročnost celého podniku.
Provozovatel vleku Lubomír Rek se k pozemkovým úpravám a nové cestě staví pozitivně. „V rámci nich jsem jako jeden z vlastníků pozemků, a to s nemalou výměrou, zastoupen sborem zástupců, ve který mám plnou důvěru. To, že budou moje pozemky přístupné z cesty v majetku města, samozřejmě vítám,“ uvedl Lubomír Rek, který popírá použití jakýchkoliv aditiv při výrobě umělého sněhu a upozorňuje, že je celý areál řádně povolen a jeho technické parametry schváleny úřady.
Co se týče zasněžovacího systému, ten povoloval vodoprávní úřad v Boskovicích v roce 2006. Odběr vody z rybníka Pod Sekyrou z důvodů zasněžování určil v maximálním množství osmadvacet litrů za sekundu a šest tisíc devět set metrů krychlových za rok. Ale povolením z roku 2012 bylo maximální množství odebrané vody z rybníka navýšeno o celých dvacet tisíc metrů krychlových za rok. „Přesnou spotřebu vodních děl neznáme a celkové množství skutečně odebrané vody se bude rok od roku lišit v závislosti na klimatických podmínkách,” dodala referentka vodního hospodářství z boskovického úřadu Darja Macková.
Sám Lubomír Rek konkrétní spotřebu vody či případné stížnosti obyvatel na hluk z vodních děl a zvýšený automobilový provoz nekomentoval. Přitom je jasné, že olešničtí obyvatelé problémy vnímají. Na základě stížností dokonce krajská hygienická stanice provedla měření hluku na olešnickém náměstí Míru. „Výsledky měření hluku u rodinných domů na náměstí Míru v Olešnici v noční době překročily hygienické limity hluku stanovené nařízením vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hygienický limit pro chráněný venkovní prostor stavby rodinných domů byl překročen o 5,6 dB,” čerstvě oznámila odborná referentka z blanenské pobočky hygienické stanice Blanka Staňková, která zároveň dodala, že je s provozovatelem ski-areálu vedeno řízení.
I proto některým Olešnickým vadí, že by pozemkové úpravy pomohly stavbou cesty podniku, který městu spolu s výhodami způsobuje i nemalé problémy.
Co s pozemkovými úpravami bude teď
Navzdory hlasité kritice sbor vlastníků na konci února projednal konkrétní návrh páteřní cesty, který teď posune pozemkovému úřadu. „Probíhá zpracování plánu společných zařízení v podobě projednané i doporučené sborem zástupců a aktualizace vodohospodářské studie odtokových poměrů. Poté se k plánu vyjádří dotčené orgány státní správy a v druhé polovině roku 2015 by měl být předložen ke kontrole regionální dokumentační skupině a následně postoupen ke schválení zastupitelstvu města Olešnice,“ objasnila mluvčí pozemkového úřadu Monika Machtová s tím, že pokud zastupitelstvo plán neschválí, úřad řízení o pozemkových úpravách zastaví.
Ale jak je popsáno výše, zastupitelstvo se podle všeho už dříve vyjádřilo ve smyslu, že návrh podpoří. Nepomohly by ani hlasy opozičních zastupitelů, kteří se k dlouhé asfaltce v polích tváří skepticky a pozemkové úpravy by kvůli ní pravděpodobně zavrhli. „Neradi bychom to udělali, protože s úpravami obecně souhlasíme a jsme přesvědčení, že jsou potřebné. Nicméně ne za tuto cenu,“ dodal zastupitel Adolf Vraspír.
V případě schválení zastupitelstvem bude následovat zpracování návrhu nového uspořádání pozemků a celkové schválení a realizace pozemkových úprav. „Návrh nového uspořádání se s lidmi projednává, dokud není dosaženo souhlasu vlastníků alespoň tří čtvrtin řešených pozemků,“ doplnila Monika Machtová. Šancí, jak nakonec nechtěné cestě zabránit, je tedy buď apel na koaliční zastupitele nebo konečný nesouhlas vlastníků aspoň jedné čtvrtiny dotčených pozemků. Zda je odmítajících vlastníků tolik, aby jejich půda tvořila dohromady pětadvacet procent, je zatím otázkou.
Petr Payne vidí naději i v samotném faktu, že takzvaní opoziční vlastníci svoji půdu jednoduše nedají. „Není přece možné přijít k těm lidem a vzít jim to, jako se to běžně dělalo počínaje padesátými lety za komunismu, a bez komentáře nechávám hanebnou vytáčku, že jim vnutí nějakou náhradu. Oni musí něco podepsat, anebo soud musí odnětí přikázat. Když tito lidé vydrží, nikdo si nedovolí do procesu násilím zasahovat a u soudu se pak může ukázat, že je stavba cesty účelová a ve skutečnosti nemá smysl,“ míní Petr Payne, který u nesouhlasících vlastníků a dalších lidí vidí potenciál pro účinný odpor za společnou věc.
Otázkou, která by nakonec mohla hrát v celém procesu vliv, je i částka za pozemkové úpravy, kterou platí stát, ne obec. Ta ovšem ještě zdaleka není jasná. „Cena za zpracování návrhu probíhajících jednoduchých pozemkových úprav byla vysoutěžena ve výši téměř dva miliony korun. Ale vzhledem k tomu, že plán společných zařízení není dosud dokončen, nelze ani rámcově určit realizační cenu jednotlivých prvků, například konkrétní diskutované cesty. V současné době není určeno definitivní trasování. Orientační částky budeme znát až po schválení plánu společných zařízení a vzhledem k tomu, že v území bude ještě provedena studie odtokových poměrů, lze schválení očekávat až počátkem roku 2016,“ vysvětlila Monika Machtová z pozemkového úřadu.
Venkov se přizpůsobuje návštěvníkům
Olešnice na Moravě není jediná obec na Boskovicku, kde jsou pozemkové úpravy aktuálním tématem. Řeší je například i v Paměticích, ve Vískách nebo ve Vranové u Letovic. Podrobná mapka je k dispozici na webu eagri.cz.
Jak uvádí Ministerstvo zemědělství, úpravy by měly sloužit nejen k vytvoření podmínek pro racionální hospodaření s půdou a ke zpřístupnění pozemků jejich vlastníkům. Zároveň se jedná o nástroj k obnovení struktury krajiny a vztahu lidí k této krajině a půdě, který je třeba vyvážit s veřejným zájmem s důrazem na zvýšení kvality života na venkově.
Ten byl odjakživa cílem pro dovolenkáře, turisty a lidi z města, co touží po troše přírody a odpočinku. Některý venkov přilákat turisty umí, jiný ne. Olešnice na Moravě patří do první skupiny. S turismem problém nemá. Okolní stráně, louky, kopce a regionální produkty, které uprostřed toho všeho vznikají, zajímají návštěvníky z širokého okolí. Problém nastává, když jsou někde hosté jako doma víc, než lidé, co se v tamních kopcích narodili.
