Boom solárních elektráren se nevyhnul ani Boskovicím. S velkým nadšením v roce 2009 schvalovalo vedení města pronájem pozemku v Chrudichromské ulici společnosti AKAM Bosko, která na něm elektrárnu postavila. Za pětadvacet let provozu měly Boskovice na nájmu získat zhruba šedesát milionů korun. Za tři roky však byla situace jiná a loni přitekla do městské pokladny pouze část nájemného za první čtvrtletí. Z očekávaných šedesáti milionů je zatím něco přes osm a na další příjmy to moc nevypadá.
Na svém posledním zasedání rozhodla městská rada o poměrně razantním postupu vůči dlužníkovi. „Poslali jsme jim dopis, aby uhradili do konce května dlužnou částku, jinak jim vypovíme smlouvu,“ prohlásila boskovická starostka Hana Nedomová. Provozovatel elektrárny slíbil účast na osobním jednání. Žádná schůzka se ale neuskutečnila, a firma AKAM ani konkrétně nevysvětlila, jak chce dále postupovat. Z možného dobrého úmyslu dřívějšího vedení Boskovic je teď spíš obtíž, se kterou se musí nové vedení potýkat.
Solární tunel počesku
Když stát před téměř deseti lety začal plánovat dotace solární energie, mohli příznivci obnovitelných energetických zdrojů jásat. Brzy se ovšem ukázalo, že český systém dotací je nastaven špatně. Zatímco sousední Německo vhodným odstupňováním dotací upřednostňuje především smysluplné nasazení solárních panelů v menším měřítku na střechách domů, český systém šel – ať už nedbalostí, nebo záměrně – na ruku velkým solárním elektrárnám na volných plochách. Tím se z podpory obnovitelných energetických zdrojů stala spíše podpora velkých energetických hráčů a myšlenka sluneční energie v ČR dostala nálepku „solární tunel“.
O špatném nastavení solárních dotací se vědělo už v roce 2008, ale k úpravě cen za výkup solární elektřiny došlo až od roku 2011, takže většina velkých hráčů stihla své projekty zapojit včas a získala tak nárok na vyšší výkupní ceny. Takzvaní solární baroni si podle odhadů přijdou asi o 200 miliard korun navíc, než kdyby politici zareagovali včas. Snížení výkupních cen pak paradoxně dopadlo spíše na menší projekty, mezi které patří i boskovická sluneční elektrárna postavená na městských pozemcích na okraji průmyslové zóny.
AKAM přichází do Boskovic
V roce 2009 přišlo na boskovickou radnici několik nabídek na vybudování solární elektrárny na městském pozemku. Jedním ze zájemců byla také pražská společnost AKAM Energy, a právě její nabídka se radním nejvíce zamlouvala. Smlouvu za město podepsal tehdejší starosta Jaroslav Dohnálek v červenci 2009. V dalších letech ale už vedení města jednalo s firmou AKAM Bosko, která je stoprocentně vlastněná pražskou firmou. Na ni také přešly veškeré povinnosti. Boskovická společnost vznikla podle smlouvy „s ohledem na transparentnost projektu.“
AKAM Energy vznikla teprve na začátku roku 2009 a při příchodu do Boskovic za sebou tedy neměla ani rok hospodaření, přesto její dceřiné společnosti AKAM Bosko vzniklé v září 2009 vedení města svěřilo stavbu sluneční elektrárny na více než třech hektarech. Nabídla totiž nejvyšší cenu za nájem, přesně pětašedesát korun za metr. Ostatní firmy podle tehdejšího starosty nabídly mnohem méně, nejvýše dvanáct korun za metr. „V té době nebylo nic, co by vydělalo takové slušné peníze,“ říká dnes Jaroslav Dohnálek.
Pražská firma má oficiální sídlo v bytovém domě v Zelinářské ulici na Praze 4. Z fotografie nic nenasvědčuje tomu, že by tam měla nějaká firma působit, a trvalé bydliště zde nikdo z firmy také nemá zapsané. AKAM Bosko má mít kancelář v Boskovicích v Panském dvoře. Její přítomnost zde ale značí jen poštovní schránka. „Když jsem objekt koupil, tak tam fyzicky nikdo z této společnosti nebyl, ale je možné, že papírově zde pořád sídlo mají,“ uvedl majitel Panského dvora Luděk Řehoř.
Ve vedení obou firem sedí od jejich vzniku společně s dalšími lidmi dnes šestadvacetiletý Adam Andreska. V roce 2009 mu bylo teprve jednadvacet let, ale stal se šéfem obou společností. Žádný vlastnický podíl v nich ale neměl a ani nyní nemá. Přes všechny tyto podivnosti byla v červenci 2009 uzavřena nájemní smlouva. „Vše komunikovali úředníci. My jako rada jsme jen odsouhlasili smlouvu,“ popisuje dnes bývalý starosta Jaroslav Dohnálek. V prosinci už ale obě strany sepisovaly dodatek, který snižoval nájem. Původně měl provozovatel zaplatit nájem za listopad a prosinec 2009 ve výši 35 korun za metr, což dává dohromady 210 tisíc korun. Od ledna 2010 už měla platit plná cena 65 korun za metr. V prosincovém dodatku byl však nájem upraven. Za listopad 2009 až duben 2010 uhradila firma AKAM pouze 50 tisíc korun. Podle původní smlouvy by městský rozpočet získal za stejné období 800 tisíc.
Dluhy a snižování nájmu
Za rok 2010 i s prvními 50 tisíci přiteklo z nájmu necelých 1,8 milionu korun. Za rok 2011 to byla domluvená cena ročního nájmu 2,34 milionu korun. Provozovatel ale v tomtéž roce začal mít problém s platbou. Elektrárna byla spuštěna až v roce 2011, a firma tak přišla o tučné příjmy z dobře nastavených výkupních cen. Vedení města s ní proto uzavřelo dohodu o uznání dluhu, který firma o rok později splatila.
V roce 2012 už však rozhodla městská rada o snížení nájmu o padesát procent. „Předmětem dodatku smlouvy je snížení nájemného od druhého čtvrtletí roku 2012 z důvodu nutnosti přepracovat ekonomický model fungování elektrárny tak, aby byl projekt fotovoltaické elektrárny Boskovice funkční, udržitelný a bylo zajištěno po celou dobu trvání nájemního vztahu řádné placení nájemného,“ stojí v záměru k uzavření druhého dodatku nájemní smlouvy. Dodatek také do smlouvy doplnil, že se výše nájmu bude každý rok vyhodnocovat s ohledem na výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. V druhém dodatku se také majitel slunečních panelů zavázal, že pokud čistý zisk nájemce po zdanění přesáhne svou výší nájemné, bude tento finanční rozdíl poukázán pronajímateli, tedy městu, formou účelového finančního daru. Advokátce Lucii Kubínové připadá taková formulace zvláštní. „Předpokládáme-li, že účelem podnikání je zisk, pak je podivné, proč se podnikatel vzdává zisku ve prospěch cizího subjektu,“ uvedla advokátka. Veškerý zisk měl tedy směřovat městu.
Pro regionální noviny Boskovicko v roce 2012 uvedl provozovatel solárních panelů, že k žádosti o snížení nájemného jej přivedla razantní změna ekonomických podmínek, ke které došlo před uvedením boskovické elektrárny do provozu. „Původní nájemné, které jsme si dohodli, vycházelo z předpokládaných příjmů podle cenových podmínek daných státem z roku 2010. Počítali jsme, že za vykoupenou elektřinu budeme dostávat 12,40 korun za kWh. Výkupní ceny ale byly státem sníženy na více než polovinu a my dnes za elektřinu dostáváme 5,50 korun za kWh. Také jsme počítali, že na pozemku instalujeme elektrárnu o výkonu 3,7 MWh. Středem pozemku ale vede vysoké napětí a tak bylo možné využít pouze dvě třetiny jeho výměry, na kterých máme instalovanou elektrárnu o výkonu 1,58 MWh. Máme tedy nižší příjmy a nižší výkon, což logicky znamená, že si nemůžeme dovolit platit nájemné podle původní kalkulace,“ vysvětlil spoluvlastník a otec šéfa firmy AKAM Jaroslav Andreska. O tom, že pozemkem vede vysoké napětí, ale podle smlouvy měl vědět, jelikož v ní souhlasil s tím, že ví, jak místo výstavby elektrárny vypadá.
Provozovatel v roce 2012 doplnil, že problémy jim způsobil také spor s firmou E.ON. Vybudovali elektrárnu, připojili ji do sítě, ale s distributorem elektřiny neměli do dubna 2012 uzavřenou smlouvu o výkupu elektřiny, a tak E.ON provozovateli nic neplatil. Do té doby s ním totiž vedl spor u Energetického regulačního úřadu. Chtěl prodávat elektřinu za výkupní ceny z roku 2010, eventuálně 2011. V prvním případě úřad žádost zamítl, jelikož se prokázalo, že mu taková podpora nenáleží. V druhém případě už dal úřad provozovateli elektrárny za pravdu. S jednoduchou variantou snížit nájemné pouze rozhodnutím rady měla v témže roce problém tehdy opoziční ČSSD. Nynější radní Milan Kolínský uvedl před třemi roky, že by kvůli výši dluhu měl snížení nájmu projednat finanční výbor, a nikoli pouze rada města. Hana Nedomová navíc chtěla přidat další podmínky do dodatku ke smlouvě, které by případně vrátily nájem na původní hodnotu. Odpovědnost za uzavření smlouvy si ale ČSSD nese s sebou. Před volbami v roce 2010 měla totiž své zástupce v radě.
Jak funguje AKAM
Podivné fungování firmy popsal advokát Václav Aubrecht, který je v ní předsedou dozorčí rady, ale už od roku 2013 se z ní snaží podle svých slov dostat. Bezúspěšně. „Pan Andreska mi nezvedá telefon, budu to řešit přes soud, aby mě z té firmy vymazali,“ prohlásil Václav Aubrecht. Do firmy vstupoval s tím, že vše bude fungovat tak, jak se na počátku domluvili. „Pan Andreska nic z toho ale nesplnil,“ sdělil advokát, který se za dobu fungování společnosti žádného jednání dozorčí rady nezúčastnil, protože ani nebyla svolána. Na začátku vzniku společnosti byl dokonce spoluvlastníkem mateřské pražské firmy, což ale nemělo dlouhého trvání.
Už od počátku se věnovali solárním panelům. Původně je ale měli umisťovat na budovy, nikoli zelené louky. „Pak přišel tento pán, že má v Boskovicích dobré podmínky a že tam zná lidi,“ dodal „papírový“ předseda dozorčí rady. V současné době už s vlastníky není v kontaktu. Dokud byl, častěji mluvil s Jaroslavem Andreskou, který je jedním z vlastníků společnosti. Adama Andresku, který je šéfem firmy, viděl jen jednou. Bohužel se nám ani jednoho z nich nepodařilo kontaktovat.
Dluh narůstá
Ani snížený nájem ale nebyli schopní majitelé elektrárny platit. Do konce roku 2013 uhradila firma AKAM Bosko nájem ve výši 8,2 milionu korun. Na smluvní pokutě ještě navíc zaplatila přes 60 tisíc. V loňském roce ale přišlo do rozpočtu města z ročního nájmu jen 65 tisíc. Další peníze z černých panelů od té doby městská kasa neviděla. „V současné době eviduje město pohledávku za touto společností na nezaplaceném nájemném za rok 2014 1,4 milionu a 80 500 korun na smluvní pokutě,“ stojí v zápisu z rady města ze 17. března letošního roku. „Já být vedením města, tak hned zruším smlouvu a budu chtít doplatit dluh,“ prohlásil Luděk Řehoř. „Papírové“ sídlo v Panském dvoře chce firmě co nejdříve zrušit.
Majetkový odbor městského úřadu opakovaně upomínal nezaplacený nájem. Zástupci společnosti AKAM Bosko sdělili, že v současné době nejsou schopni platit nájemné, protože veškeré tržby z provozu solární elektrárny jsou z jejich strany odváděny na splácení úvěru od spořitelního a úvěrního družstva UNIBON, které je v likvidaci. Z odpovědi insolvenční správkyně doručené na městský úřad vyplynulo, že pohledávku UNIBON za firmou AKAM skutečně eviduje. Tato pohledávka ale podle jejích slov není dlouhodobě nijak hrazena a současný stav je se společností řešen mimosoudními jednáními o způsobu splácení jejich dluhu. Její tvrzení se tak rozchází s tvrzením provozovatele solárních panelů.
Mimosoudní cestu vyrovnání dluhu zahájil v prosinci loňského roku také městský úřad. Provozovatel solární elektrárny přislíbil účast na osobním jednání. Žádná schůzka se ale nekonala, jen telefonáty a písemná vyjádření. Nyní, jak se zdá, došla městské radě trpělivost. Firmě oznámila, že buď zaplatí do konce května dlužnou částku za rok 2014, nebo jí město vypoví smlouvu. Rada tak může učinit okamžitě. Majitel panelů totiž neplatí nájem více než dva měsíce, což je podle smlouvy dostatečný důvod k tomu, aby město smlouvu vypovědělo. Vedení Boskovic tak dalo firmě poslední šanci. Pokud AKAM nadále nic nezaplatí, vypoví rada v červnu smlouvu a do září by už na poli pod Svitavským kopcem mělo vše zmizet, protože provozovatel je povinen po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty vrátit pozemek vyklizený a v přiměřeném stavu. Příběh boskovické solární elektrárny, který začal příslibem 60 milionů městského zisku, by tak skončil s výsledkem o více než 50 milionů horším.
