Po skateparku se volá už přes deset let. Stále marně

Vybudovat v Boskovicích skatepark je záměr, o kterém se mluví opravdu hodně dlouho. Aktuálně se jeho příznivcům podařilo alespoň na internetu prakticky opanovat anketu Zdravého města Boskovice, v rámci které mohli občané hlasováním vyjádřit, které problémy pokládají ve městě za nejdůležitější. Těžko říct, jestli se anketa stane zlomovým bodem v příběhu, který se táhne už více než 10 let. Své o tom ví Radek Přibyl, který se poprvé vypravil kvůli skateparku na radnici v roce 2002. A chodí tam dodnes.

Radek Přibyl

„Je to už takový můj životní příběh,“ glosuje tento neúnavný prosazovatel skateparku neuvěřitelných 13 let trvající přesvědčování radnice. Nejprve to vypadalo nadějně. V roce 2002 byl starostou Josef Dohnálek, otec pozdějšího starosty Jaroslava Dohnálka. K celé věci stavěl pozitivně a projekt podpořil se slovy „mládeže je hodně, tak ať ji neztratíme“. Navíc se podařilo zajistit finance z dotace na prevenci kriminality. Rozpočet na skatepark tehdy činil necelých 300 tisíc, pro hřiště byla vybrána lokalita na Mánesově ulici. Překážky se vyráběly přímo v Boskovicích. „V té době neexistovaly žádné certifikáty, to nastalo až po vstupu do Evropské unie,“ vysvětluje Radek Přibyl, že hřiště bylo tak trochu místním produktem. O povrch hřiště, na který chyběly peníze, se kupříkladu postarala firma Deas, která práci rozpočítávala do dalších let při opravách chodníků.

Skatepark se otevřel v roce 2003, konaly se zde tréninky i závody. Pak nastaly problémy kvůli hluku, který se ze hřiště ozýval. „Stěžovala si hlavně jedna paní, která tam navíc měla jen chatu. Ale bylo před volbami v roce 2006 a nikdo proti sobě nechtěl poštvat voliče, takže město udělalo pompézní tiskovou konferenci a oznámilo, že hřiště se uzavírá. Nikoho z nás nepozvali. Dávali jsme návrhy na odhlučnění překážek, ale to nepomohlo. Nové, certifikované překážky byly strašně drahé. Ze skateparku se stal horký brambor, který nechtěl nikdo řešit,“ popisuje Radek Přibyl. Překážky byly zapůjčeny do Blanska, kde jsou dodnes.

Skateboardisté tehdy nebyli nijak organizovaní, provoz hřiště, tréninky i soutěže probíhaly jako spontánní aktivita. Nenechali se však odradit a snažili se s městem dál jednat a hledat novou lokalitu. Což je stav, který trvá prakticky dodnes. Mluvilo se o nejprve o umístění skateparku v Červené zahradě, ale myšlenka nakonec neprošla. „Pan Sivera říkal, že je to nedostatečné a že si zasloužíme něco lepšího. Tím pádem to smetli ze stolu a nedělo se zase nic,“ popisuje Radek Přibyl.

Skupina skejťáků čelila nedůvěře, že je jich málo a nejsou navíc nikde organizovaní. Rozhodli se proto na podzim roku 2008 vstoupit do Orla. Na začátku to bylo 10 skejťáků a 5 jezdců na kole. Kolem nich se ale nashromáždila větší skupina dalších příznivců. Jezdili na závody a po skateparcích v okolí. Jenže když ve městě není hřiště, komunita se příliš nerozrůstá. Milovníků skateboardingu je přitom hodně, ale jezdí osaměle na různých pláccích. „Je to škoda, protože nemůžeš ty kluky někde odchytávat a ukazovat jim, co všechno by se mohli naučit, když jim to ani nemáš kde předvést,“ říká Radek Přibyl. Dokud hřiště fungovalo, scházelo se na něm i několik desítek lidí a asi deset z nich jezdilo za Boskovice i na závody. K nim se přidávali kolaři a později i koloběžkáři. Největších úspěchu dosahuje kolař Pavel Odehnal, který závodí na republikové úrovni.

V roce 2010 natočili členové oddílu Orla prezentační klip pro Boskovickou televizi. Mluvilo se o několika dalších lokalitách, ale pokaždé bez výsledku. Před třemi lety si skateboardisté vyrobili vlastní překážky a začali jezdit na plácku u Orlovny. „Najednou se k nám přidali kluci na koloběžkách a na překážky se tam stávala fronta. A ukázalo se, že jich je tady dalších 40, kteří mají koloběžky už na sportovní úrovni.“ Nyní všichni využívají letního kina, kde vznikla plocha z leštěného betonu. Pokaždé však musejí chystat a uklízet překážky. „Skatepark jsme chtěli vždycky s něčím dalším spojit, třeba s lezeckou stěnou. To jsme zkoušeli třeba u Minervy. Na Mánesově jsme to po zrušení stavební firmy zase chtěli spojit s parkem pro kolaře, v jedné budově jsme chtěli dělat i minirampu.“ Když přišli jednat na radnici, přivítal je vedoucí odboru s žoviální otázkou, jestli mají tři miliony na odkup pozemku. „Takhle se s námi jednalo. Mezitím jsme trochu pankově jezdili také ve skladu na vlakovém nádraží. Tam to bylo skvělé, ale bylo to na dobré slovo, pak do toho někdo začal vrtat a raději to zakázali.“

Další zvažovaná lokalita byla takzvaná skautská louka za zimním stadionem. Rodina Mensdorff-Pouilly byla ochotná pozemek prodat za 100 tisíc, což se městu zdálo moc. „Tam by to bylo dobré. Vznikl by tam takový trojúhelník, zvenku in-line dráha a uvnitř skatepark. Dráha by se časem mohla propojit na Pilák. Ale to se na městě taky nelíbilo. Sami navrhovali umístit skatepark v průmyslové zóně, pak nás chtěli vidět mezi odpadky v Doubravách, kde má být nějaká dráha pro horská kola. Ale tam se v létě kvůli zápachu nedá být. Nám se jako nejlepší zdá pořád skautská louka. Ale ani na Mánesově by to nebylo špatné,“ uvažuje Radek Přibyl. Za poslední léta se podle něj požadavky na překážky a na podobu skateparku hodně změnily. Dnes by měl jeho součástí být především betonový monolit, jaký mají kupříkladu v Brně ve Slatině. „Je asi 50 metrů od bytovek a nikomu to nevadí. Komunikoval jsem i s tamním starostou, v životě tam nebyly žádné problémy s hlukem.“ Kromě monolitu by měly být součástí parku překážky. Náklady na vybudování činí asi 3,5 tisíce za jeden metr čtvereční. Kdyby měl skatepark tisíc metrů, jeho kompletní realizace by tedy přišla asi na 3,5 milionu. „Může se to zdát hodně, ale zimák stál 130 milionů, na Slovákově máme za pár milionů jámu. A po zbudování už nejsou prakticky žádné další náklady na provoz. Myslím, že peníze by se určitě našly, zádrhel je v politickém jednání,“ říká Radek Přibyl.

Ten se po posledních komunálních volbách opět pokusil oslovit zástupce jednotlivých koaličních stran. Politici by podle něj především chtěli, aby se na skatepark podařilo získat dotaci a nemusel se platit z rozpočtu města. Radek Přibyl po 13 letech marného jednání poznal, že prosadit na radnici i sebelepší nápad je velice těžké. „Halu chtějí všichni, ale taky to nikdo neuměl dotáhnout. Vnucovat se nebudeme. Mně už je 32, skatepark by byl hlavně pro mladé. Ale chuť to dál zkoušet mám pořád. Bylo by to fajn, kdyby se nám to podařilo prosadit, chtěli bychom dělat kurzy, školu skateboardingu a podobně. Bylo by dobré to stihnout, dokud ti nejlepší kluci ještě jezdí, aby měli ti začínající vzory.“ Že by o skatepark nebyl zájem, se neobává. Skateboarding mladé pořád zajímá. Ostatně toho důkazem je i zmiňovaná anketa, ve které zbudování skateparku získalo alespoň na internetu nejvíce hlasů s poměrně drtivým náskokem.

Současné vedení města se vybudováním skateparku chce zabývat. Ale finální představu o lokalitě aktuálně vyřešenou nemá. „Hledalo se x lokalit, byla řada možností. Nechávali jsme udělat i hlukovou studii, ale většinou jsme dopadli tak, že nás občané kontaktovali s tím, že to je pro ně nepřijatelné. Poslední myšlenka byla, že bychom mohli skatepark zabudovat do záměru, který máme do budoucna ohledně cyklistiky,“ uvádí místostarostka s odkazem na lokalitu v Doubravách, kde by mělo vzniknout v prostoru zrekultivované skládky zázemí pro jízdu na horských kolech. „Je to samozřejmě i o financích a musí to být projednáno a zahrnuto do strategického plánu města. Takových aktivit je více, třeba psí hřiště či lezecká stěna. Čekáme, jak se k tomu v rámci projednávání strategie bude veřejnost vyjadřovat, na to se klade velký důraz,“ dodala místostarostka. Podle té vzešlo i z jednání pracovní skupiny pro koncepci prorodinné politiky, že v Boskovicích chybí prostor, kde by se mladí mohli scházet a nějak aktivně vydávat energii. „Zabýváme se tím, ale určitě to nebude jednoduché, skatepark se nám nepodařilo nikde umístit za řadu let,“ uzavřela místostarostka Jaromíra Vítková.

Starostka Hana Nedomová zdůrazňuje, že město se chce snažit pracovat v Červené zahradě s pozemky tak, aby se lokalita mohla dále rozvíjet. Jednání o pozemcích je podle ní velice důležité i bez ohledu na výstavbu sportovní haly. Takže by zde snad přeci jen mohl být i skatepark. Starostka rovněž odkazuje na důležitost prosadit záměr vybudování skateparku do strategického plánu města. Z ankety na internetu a z odhodlání Radka Přibyla, které neutuchá ani po 13 letech marného vyjednávání, lze usuzovat, že příznivci skateboardingu se budou umět i nadále za svůj záměr umět brát a při projednávání městské strategie na příštích několik let se budou umět ozvat. I když to všechno uměli už posledních 13 let.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další zpravodajství