Příběhy z ghetta: Hitlerův ezoterik Hanussen chodil do boskovické židovské školy

Pro dům v bývalé boskovické židovské čtvrti na ulici Bílkova číslo 7 převládá hlavně mezi staršími občany název židovská škola. Není divu, ta zde přetrvala až do období první republiky a určitě ji navštěvovala spousta později zajímavých osobností, snad za všechny to byl boskovický rodák, posléze spisovatel Hermann Ungar. A pouze jeden rok navštěvoval tuto školu také Herschel Chaim Steinschneider. Ten se ovšem později proslavil pod jiným jménem – jako Erik Jan Hanussen, ezoterik, který se stal osobním jasnovidcem Adolfa Hitlera.

Erik Jan Hanussen

Narodil se 2. června 1889 ve Vídni, jeho otcem byl kočovný herec, původem z Prostějova. Malý Bubi, jak se mu říkalo, přišel s rodiči z Vídně do Boskovic někdy počátkem 20. století. Rodina údajně bydlela na Plačkově ulici, v domě, kde je dnes oblíbená hospůdka U Rudyho. Bylo mu asi 12 let a už tenkrát se vyznačoval dobrodružnou letorou. Jedenkráte si v Boskovicích hrál se svými kamarády na římského císaře Nerona. V této roli potřeboval zapálit Řím, jak jinak, to dá rozum, ovšem Řím nebyl právě při ruce. Tak se spokojil s tím, že zapálil jeden z boskovických mlýnů na říčce Bělé. Když přiběhli vyděšení obyvatelé Boskovic se podívat, co se děje, proč hoří mlýn, měl Bubi okamžitou odpověď. Mlýn prý musel zapálit, protože dole ve sklepě se skrývá proslulý lupič Grasel, kterého chtěl ohněm vypudit. Inu, historka pěkná, ovšem zcela smyšlená, protože Grasel, jehož jméno nám zůstalo zachováno v nepříliš lichotivé asociaci, byl v té době už asi 80 let po smrti, neboť byl za své nešlechetné skutky potrestán na hrdle.

Rodina se posléze stěhuje dále, Bubi si nechává říkat mužně Harry a velmi záhy opouští rodinu, aby se vydal na svou pozoruhodnou životní pouť. Svou kariéru zahájil jako cirkusová atrakce a bulvární novinář. Například v cirkuse Oriental předváděl „první elektrický kolotoč na světě“, který ovšem poháněly ukryté děti. Harry v sobě nachází záhy určité jasnovidecké schopnosti, čímž je dána jeho další životní dráha. První světová válka jej nezastihla nepřipraveného. Obratně se dokázal vyhýbat nasazení na frontu, získal výhodné místo jako licencovaný hledač vody. Kromě toho udivoval své kamarády i nadřízené svými věšteckými schopnostmi, ty spočívaly v tom, že se napůl dělil o zisk s přítelem v cenzurním oddělení a od něj dostával z pošty cenné informace dříve, než dorazily k adresátům.

Po válce se zkoušel uchytit jako salónní kouzelník, ale nakonec se uchýlil k hypnóze a věštění. Tehdy přijal jméno Erik Jan Hanussen a vybájil si dánské šlechtické předky. Věštění mu přinášelo nejenom popularitu, ale také značné zisky, a on rozehrál velmi nebezpečnou politickou hru. Pronikl mezi nacistické špičky a stal se dokonce osobním jasnovidcem Adolfa Hitlera. V Berlíně si nechal postavit okultní palác, kde předváděl své věštecké umění pro veřejnost a zároveň některé místnosti, vybavené odposlouchávacím zařízením, pronajímal příslušníkům SA, které finančně podporoval. Dosáhl tímto způsobem důležitých informací i částečné likvidace svých konkurentů. O jeho židovském původu se ovšem šuškalo, podezření měl samotný Joseph Goebbels, který v listě Angriff zcela přesně popsal Hanussena jako potomka prostějovských židů, což vzbudilo velikou nelibost Adolfa Hitlera a Goebbels se v tom samém listě musel Hanussenovi omluvit.

Ovšem hra, kterou rozehrál Hanussen, byla příliš nebezpečná a předem odsouzená k tragickému konci. Hanussen využil svých vědomostí a s velkou slávou předpověděl požár berlínského Reichstagu. Tehdy nacisté pochopili, že Hanussen toho ví příliš mnoho, zcela jistě více, než jim bylo milé, a tak rázně zakročili. 23. března 1933 byl Hanussen zatčen příslušníky SA a pak propuštěn. O dva dny později byla jeho mrtvola se zohaveným obličejem nalezena v lesíku u Berlína. Stopy vedly na pruské policejní prezídium, avšak nikdo nebyl nikdy potrestán.

O Hanussenovi byl v roce 1988 natočen film, v němž roli slavného jasnovidce, který věští Hitlerův vzestup k moci, ztvárnil Klaus Maria Brandauer. V Boskovicích Hanussena či spíše Steinschneidera připomíná tradovaná historka o zapáleném mlýně. A budova známá především jako židovský obecní dům a také jako židovská německá škola. Tato významná památka byla v letech 2012 a 2013 opravena díky projektu 10 hvězd – revitalizace židovských památek v České republice, který zajišťovala Federace židovských obcí v ČR. Objekt dnes provozuje boskovické muzeum, v prvním patře je umístěna stálá expozice věnovaná židovským čtvrtím v celé naší zemi. V přízemí naleznete rabínskou světničku, která věrně připomíná šábesovou večeři tak, jak mohla být připravena v 19. století. A jako připomínka toho, že zde byla pekárna macesů a jejich sklad, je zde instalována pec.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další seriály