Z muzejního depozitáře: Bible Jiřího Melantricha z Aventýna

Boskovické muzeum ve svých sbírkách uchovává tři exempláře Bible české z dílny českého tiskaře a renesančního vzdělance Jiřího Melantricha z Aventýna. I když je na nich patrné, že přečkaly bezmála již půl tisíciletí – všechny nesou známky své dlouhověkosti –, patří k nejcennějším starým tiskům uchovávaným v muzeu. V roce 2011 byly veřejnosti představeny na výstavě k předpokládanému 500. výročí narození Jiřího Melantricha.

Přesné datum jeho narození není známo, jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína uvádí ve svém Kalendáři historickém, že Melantrich zemřel 19. listopadu 1580 ve věku 69 let. První ověřená zmínka o Melantrichovi je z roku 1535, kdy složil bakalářskou zkoušku na pražské univerzitě a zvolil si literární jméno v řečtině, jak bývalo zvykem humanistů: Melantrich, tedy Černovlásek. Poté pravděpodobně odešel na studia a na zkušenou do zahraničí, navštívil nejspíš Wittemberk, tehdejší centrum luteránství, Norimberk, Frankfurt a Basilej, kde se blíže seznámil s knihtiskem.

Roku 1545 se vrátil do Čech, kde se začal věnovat knihtisku, nejprve samostatně, od roku 1549 pak v tiskárně Bartoloměje Netolického v Praze, kde společně vydali bibli – katolík s protestantem. Později Melantrich od Netolického tiskárnu koupil a osamostatnil se. Za zhruba třicet let svého působení vydal přes 200 titulů, z velké části náboženských knih, ale i knih poučných a zábavných. K nejvýznamnějším – vedle biblických tisků – náleží Herbář neb bylinář Pietra Mathioliho, který vydal Melantrich česky i německy.

Bibli českou vydal Melantrich pětkrát, ale z toho jen třikrát v nové redakci, a to v letech 1549, 1556/7, 1570; vydání z let 1560/1 a 1577 byly zřejmě pouhými přetisky s minimálními změnami. Sám považoval vydání z roku 1570 za třetí, je to jeho vrcholné vydavatelské dílo, říká, že pro ně učinil „veliký náklad na nové figury“ a vynaložil k tomu „velikou práci, nelitovav přitom statečku ani zdraví svého“. Toto vydání je vybaveno řadou nových větších ilustrací a nová grafická úprava sazby vytváří lepší estetický vzhled textu. Na titulní straně se Melantrich nadto dal zobrazit jako donátor, který vkleče odevzdává svou knihu Kristu na kříži.

melantrichova Bible

Ve vydáních z let 1549, 1556 a 1560 použil Melantrich dřevoryty z Lutherovy německé bible vytištěné ve Wittemberku roku 1535 (před Melantrichem je do svých vydání bible v Čechách otiskl Pavel Severýn, potom byly užity pro několikeré vydání polské bible). Pro vydání bible v roce 1570 Melantrich obstaral nové dřevořezy, jež byly domácího původu; signatura AL na titulním listu náleží Ambroži Ledeckému, ostatní obrazy jsou vyhotoveny podle kreseb Floriana Abela a Fracesca Terzia, umělců žijících v Praze u dvora, a nesou monogram HS. Tyto dřevořezy byly znovu otištěny ve vydání z let 1577 a 1613 za Veleslavína a jsou pokládány za vrchol ilustrační výzdoby českých biblí, neboť pozdější vydání je pouze kopírují, nadto méně zdařile.

melantrichova Bible

Reprezentativní knihy, a bible mezi ně patřily, označoval Melantrich svým signetem, tedy grafickou tiskařskou značkou, kterou tiskaři a nakladatelé označovali své tisky (z latinského signum – podpis, znamení, pečeť).

melantrichova Bible

Melantrich měl na tisk biblí vydavatelské privilegium, jeho bible byly oficiálním vydáním českého textu; užívali je příslušníci všech vyznání a přežily i pobělohorskou dobu. Index zakázaných knih v nich nařizoval opravit jen několik málo míst v textu, například protestantský dodatek v Otčenáši – slova „Nebo Tvé jest království i moc a sláva na věky“ – na konci modlitby:

Otče náš, kterýž jsi v nebesích,
osvěť se jméno tvé, příď království tvé,
buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi,
chléb náš vezdejší dej nám dnes
a odpusť nám naše viny,
jakož i my odpouštíme naším viníkům.
Neuvoď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého
(Nebo tvé jest království a moc i sláva na věky).
Amen

Cenzura také nařizovala začernit některá choulostivá místa na obrázcích nahých postav.

melantrichova Bible

I když od některých katolických kněží zaznívaly hlasy, že bible je vadná a že ji „zmelantrichoval“, převažovalo i v katolickém prostředí spíše příznivější přijetí. Melantrichovy bible byly nepochybně čteny i katolíky. Knihovna Národního muzea v Praze například vlastní exemplář, který prošel kontrolou samotného Antonína Koniáše (1691–1760), jenž do bible po svém cenzorském zásahu vepsal: „Tato bible může k duchovnímu potěšení sloužiti, však bez zameškávání slova Božího.“

Pochvalně se vyjádřil jezuita Bohuslav Balbín: „Za velmi hodného a mírumilovného krále Vladislava se kolem roku 1500 jiní ujali té práce a dali se do výstižného českého překládání bible, která byla vytištěna v italských Benátkách, jiná zase v Norimberku, jiná v Praze Melantrichem, jinou vydali Boleslavští bratří. Obě posledně zmíněné, třebaže vytvořené jinověrci, přetlumočily vkusně latinské věty… Všechny tyto překlady jsou veskrze slovanské, nic v nich není cizího. Jestliže máme Písmo svaté věrně přeloženo do slovanského jazyka, co si můžeme více přát…“

Všechny tři exempláře nacházející se v boskovickém muzeu bývaly dříve ve vlastnictví boskovických občanů, kteří je darovali muzejnímu spolku, respektive muzeu.

První vydání z roku 1549 daroval okresnímu muzeu Adolf Šafář z Boskovic ze Slovákovy ulice, ve vydání z roku 1556 je vlastnická poznámka z 19. století Antonie Páralovy, rozené Slovákovy, z Boskovic (sama si sem později zapisovala data narození svých dětí); nejvýpravnější vydání z roku 1570 vlastnil taktéž v 19. století Josef Vojtěch z Šebetova, před tím se tato bible nacházela, jak vyplývá ze záznamu na titulním listu, v konventní knihovně kláštera Hradisko u Olomouce (do soukromých rukou se pak patrně dostala po zrušení kláštera v roce 1784). Ilustrace v tomto exempláři jsou dodatečně kolorovány, bohužel však neušly cenzuře, jak výše zmíněno – nahé postavy jsou vyškrtány.

Melantrichovou zásluhou se bible dostaly mezi široké vrstvy národa a četly se a uchovávaly v rodinách po mnoho generací.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už pátým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další seriály