Snad všichni znají staré pravidlo, že není špatné počasí, jen špatné oblečení. Málokdo se jím ale ve skutečnosti řídí. Výjimkou se snaží být takzvané lesní školky, kde je tato myšlenka chápána jako jedna z hlavních zásad. Také u nás v regionu působí navzdory legislativní nepřízni hned několik školek, které se úplně nebo alespoň částečně o tento přístup snaží. Zájem mezi rodiči je evidentně značný, problémem zůstávají finance.
Lesní mateřské školy (LMŠ) začaly nejprve vznikat ve skandinávských zemích, odkud se rozšířily po celé Evropě. Velké množství školek tohoto typu funguje například v Německu, kde se české lesní školky často inspirují. Prvotní myšlenky LMŠ jsou jednoduché – dopřát dětem co nejvíc pohybu v přírodě za každého počasí, sledovat koloběh roku přímo venku a ne jen za oknem, pracovat a hrát si hlavně s přírodními materiály, být dětem spíše průvodcem a partnerem než autoritou.
V České republice zatím není možné, aby lesní školky byly zařazeny do rejstříku škol a školských zařízení. Brání tomu hlavně hygienické normy závazné pro registrované školky. Podle nich například musí být na jedno dítě plocha denní místnosti užívané jako herna a ložnice nejméně 4 metry čtvereční; a je-li ložnice stavebně oddělená, musí plocha denní místnosti činit nejméně 3 metry čtvereční na jedno dítě. Oproti tomu lesní školky zpravidla disponují jen nezbytným zázemím v podobě chatky, maringotky nebo jurty, kam si děti chodí odpočinout a kde se schovají v případě velmi špatného počasí. Z tohoto důvodu jsou lesní mateřské školky obvykle „dětským klubem“ zřizovaným neziskovou organizací. Nevztahují se tak na ně hygienické předpisy a nepodléhají kontrolám České školské inspekce ani krajských hygienických stanic. V roce 2014 panovaly kvůli novému zákonu o dětských skupinách velké obavy, jestli vůbec budou moci lesní školky pokračovat ve své činnosti. Zákon totiž předpokládal povinnou registraci všech organizací pečujících o předškolní děti do státního registru poskytovatelů, podmínkou zápisu ovšem je splnění pro lesní školky nereálných hygienických podmínek. Novelou zákona byla ale registrace dětských skupin učiněna dobrovolnou, takže se každá instituce pracující s dětmi může rozhodnout, chce-li být zařazena do státního seznamu poskytovatelů těchto služeb či nikoli. Podstatnou nevýhodou tohoto stavu ale je, že neregistrované instituce nemají nárok na příspěvky na provoz a platy pedagogů. Lesní školky proto fungují výhradně z příspěvků rodičů a pro mnoho rodin jsou tedy finančně nedostupné.
Kompromisem mezi lesní školkou a klasickou mateřskou školou je takzvaná lesní třída mateřské školy. Děti využívají zázemí školky, venku tráví jen dopoledne a na oběd a odpolední program se už vracejí do budovy školky.
Knínice
Tato varianta je u nás legislativou umožněna a využili jí například v Knínicích, kde při mateřské škole před půl rokem lesní třída vznikla. Zasadilo se o to přímo vedení obce, které tento způsob vzdělávání dětí nejen podnítilo, ale také na něj sehnalo dotaci z operačního programu ministerstva životního prostředí. „Jsme třída zahrnující dvacet pět dětí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tři dny je venku jedna skupina, dva dny druhá skupina. Dopoledne trávíme s dětmi venku, na oběd a odpočinek se vracíme do školky,“ popsala fungování lesní třídy s rozšířenou enviromentální výchovou její učitelka Oldřiška Oujeská. Jako zázemí lesní třídy Žabičky slouží dětem maringotka, kde jsou kamna a děti tam mají připravené náhradní oblečení. V areálu jsou různé zábavné prvky – ohniště, vrbový domeček, káď s vodou nebo třeba smyslová stezka. „Na vycházkách poznáváme zvířata a rostliny a vyhledáváme si o nich informace v příručních atlasech. Pozorujeme změny v přírodě v rámci ročních období, trénujeme fyzickou zdatnost. Prohlubujeme znalosti v oblasti matematiky, poznávání barev, orientace v prostoru, sociální a jazykové dovednosti. Pro děti je to naprostý luxus. Sama nejsem ortodoxním propagátorem lesních školek, ale vidím, jak moc se dětem venku líbí. Zároveň vítají i pobyt v klasické školce, tahle kombinace mi přijde velmi dobrá a přála bych ji všem dětem,“ zhodnotila fungování lesní třídy paní učitelka. „Určitě chceme takto pokračovat, jen uvažujeme, že by tento režim byl vhodnější až pro děti od čtyř let, pro ty mladší je to dost náročné po fyzické stránce,“ dodala.
Kunštát
V Kunštátě už druhým rokem funguje lesní školka Jelínek, kterou jakožto „rodinný klub“ zřizuje spolek Na Slunci. Jelínek našel zázemí v areálu Jelínkovy chaty, dřívějšího vojenského rekreačního objektu, který město Kunštát získalo před časem do svých rukou. „S městem máme nadstandardně dobré vztahy, díky velmi vstřícné radě a panu starostovi máme minimální nájem, což znamená, že můžeme naše služby poskytovat poměrně levně,“ pochvalovala si Ina Lišková, která Jelínek řídí. Levně v tomto případě znamená, že za každodenní pobyt ve školce rodiče zaplatí 3200 korun měsíčně. Běžně se ceny pohybují i okolo pěti tisíc za měsíc. Státní dotace v tomto citelně chybí.
Do Jelínka v současné době chodí devatenáct dětí od dvou a půl do šesti let. Obvykle se jich sejde zhruba dvanáct, protože ne všechny děti chodí do školky každý den. „Původně jsme měli malou komunitní školku, scházeli jsme se po domácnostech. Pak ale náš počet narůstal a už to bylo neudržitelné, tak jsme se rozhodli pro založení lesní školky. Nechodí k nám jen děti z Kunštátu, dojíždí sem například z Boskovic, Letovic nebo Rozseče,“ vysvětlila. Celý tým školky, který byl i na stážích v Německu a Finsku, tvoří pět lidí a jedna dobrovolnice z Německa. „Chceme se přiblížit standardům německých lesních školek, kde se dětem věnuje větší množství dospělých. Zvlášť se nám líbilo, že tam ve školkách běžně pracují i muži. Těch bychom rádi zapojili i víc. Kromě klasicky trávených dnů máme například i anglické dny, výletní dny, kdy chodíme například na zámky, a rádi bychom začali s environmentální výchovou,“ přiblížila Ina Lišková fungování školky i plány do budoucna.
Černá Hora
Další lesní školkou v regionu je Permoník v Černé Hoře, kam dochází dvanáct dětí. Zázemí Permoníka tvoří jurta a dřevěný domek v zahradě pod kaštanovou alejí. Pro děti od jednoho a půl roku je otevřený dětský klub Permoníček, který se setkává vždy jednou za dva týdny.
Podobně jako mnohé lesní školky i Permoník vychází z principů Montessori a waldorfské pedagogiky a programu Respektovat a být respektován. Většina aktivit dětí se odehrává venku v přírodním prostředí. Problémem je opět legislativní vakuum, ve kterém se lesní školky pohybují. „Ocenili bychom, kdyby ministerstvo školství lesní mateřské školy uznalo a pomohlo nám s financováním,“ posteskla si Petra Chovancová z Permoníka. Zároveň dodala, že v dubnu plánují Den otevřené branky, kdy si mohou děti se svými rodiči zdarma vyzkoušet, jak celý den v Permoníku probíhá. V dubnu bude také spuštěn zápis dětí na nový školní rok.
V Boskovicích je to příliš složité
O lesní třídě při mateřské škole uvažovali i v Boskovicích, z plánu ale nakonec sešlo. „Kvůli legislativním komplikacím jsme se rozhodli lesní třídu nezřizovat. Z hygienického a provozního hlediska je to příliš složité,“ sdělila boskovická místostarostka Jaromíra Vítková. „Přemýšleli jsme o zřízení lesní třídy ve školce na Slovákově v budově bývalého obchodu, ale hygiena by nám to nepovolila. V době, kdy se na nás obrátily maminky se zájmem o tento typ školky, to bohužel nešlo,“ dodala. Boskovickou školku teď čekají změny v podobě přístavby na Bílkově ulici, kde vznikne prostor pro dvě nové třídy. Přístavba by měla být dokončena v roce 2017, podrobnější informace přineseme v samostatném článku.
Další alternativy
Mezi alternativní školky v našem regionu se řadí i Školička u tří oveček sídlící v areálu podnikatelské školy v Boskovicích. Výukový systém vychází podle zakladatelů Kateřiny Kejíkové a Josefa Bareše zejména z myšlenek knihy Respektovat a být respektován a také zčásti z principů waldorfské pedagogiky. „Výrazným prvkem naší školky je úzké spojení dětí s přírodou. Proto je interiér školky zařízen převážně z přírodních materiálů, vybaven dřevěnými hračkami a děti pracují s přírodními materiály, jako je vlna, včelí vosk a dřevo. Každý den mají také možnost krmit ovečky a starat se o ně,“ popsala fungování školky Kejíková. „V těchto dnech školka funguje v jakémsi nouzovém režimu. Připravujeme totiž rozsáhlou rekonstrukci prostor podnikatelské školy, kde sídlíme, a stejně tak i úpravu a nové vybavení školní zahrady. Tyto změny dotujeme převážně z vlastních zdrojů. Podařilo se nám však získat dotaci z MPSV, která pokryje dva roky provozu školky. Aktuálně hledáme kvalifikovaného pedagoga a současně i vyzrálou osobnost, která by byla pro rodiče dostatečnou zárukou kvalitní péče o jejich potomka. Zkrátka děláme vše pro to, aby se u nás dětem líbilo a mohly se zde zdárně vyvíjet. Díky dotaci bude školkovné spíše symbolické, což rodiče jistě potěší. Zrekonstruovanou školku bychom rádi otevřeli již v dubnu, nejpozději v květnu tohoto roku, kdy budeme schopni nabírat nové děti,“ dodala.
Hodně omezený provoz má aktuálně boskovický Jinánek. „V současné době nefungujeme jako skutečná školka, ale jako takový rodinný lesní klub. Potkává se nás několik maminek s dětmi ve srubu na westernovém městečku každé pondělí a pátek a občas o víkendech a na nějakých nárazových akcích,“ sdělila jedna z organizátorek Jinánku Jana Ondrová. „Kromě toho pod sdružením Intera pořádáme kurzy a dílničky i pro veřejnost,“ dodala.
Ministerské pokusy
V letech 2010–2012 proběhlo pokusné ověřování provozu integrované lesní mateřské školy Lesníček při Mateřské škole Semínko v Praze Hostivaři. Průzkum provedlo Ministerstvo školství za účelem zjistit, zda a za jakých podmínek je možné integrovat lesní mateřskou školu do provozu klasické mateřské školy. Děti z lesní třídy byly porovnávány s dětmi z běžných tříd z hlediska svého rozvoje, nemocnosti, úrazovosti i školní připravenosti. Ze sledování vyplynulo, že děti z lesních tříd byly mnohem méně nemocné a za dobu sledování nevznikl v lesních třídách žádný úraz, zatímco v kontrolních běžných třídách byly zaznamenány dvě zlomené nohy. Podle závěrečné zprávy byl „nabízený vzdělávací obsah sice v některých ohledech specifický, ale děti se setkávaly se všemi druhy běžných aktivit i témat. Děti nebyly v integrovaných LT ochuzeny ani o kulturní a společenské podněty, neboť se účastnily stejných akcí, jako děti z běžných tříd mateřské školy.“ Zpráva také děti hodnotila jako srovnatelně připravené pro školní docházku jako děti v běžných třídách mateřské školy. Jako negativum byl vytknut finančně nákladný provoz, kratší otevírací doba a hygienické podmínky nesplňující normy podle současného zákona (§ 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Hodnocení lesní třídy bylo tedy veskrze pozitivní. Lesní třídy mateřských škol i samostatné lesní školky u nás fungují a je o ně mezi rodiči zájem. Přesto ale zůstávají nadále v legislativním vakuu a pro mnoho rodin jsou tak i finančně nedostupné.
