V Boskovicích není místo, kam by se lidé báli jít, říká ředitel městské policie David Krátký

Boskovice jsou městem s bohatou nabídkou kulturních i sportovních akcí. Také v pátek a v sobotu večer se do Boskovic přijíždějí lidé bavit, což má za následek vyšší výskyt některých druhů protiprávního jednání. Jak na tom byly Boskovice v loňském roce s kriminalitou a jaké jsou ve městě největší problémy, jsme se ptali ředitele městské policie Davida Krátkého.

Byl loňský rok pro městkou policii klidným rokem, nebo to naopak v Boskovicích bouřilo?

Kdybych měl mluvit o množství přestupků, tak tam jsou čísla zhruba stejná. Ať už se jedná o přestupky proti veřejnému pořádku nebo občanskému soužití. Vzrůst jsme naopak zaznamenali u majetkových přestupků. U ostatních je trend klesající nebo stávající. Index kriminality je tady ovšem velmi nízký. I přesto, jakým žijí kulturním, sportovním a nočním životem, jsou Boskovice ve srovnání s obdobně velkými městy jedním z neklidnějších a nejbezpečnějších měst.

Jak jsou na tom Boskovice s dodržováním nočního klidu? Je to stále veliký problém, který měla pomoci vyřešit zhruba rok platná vyhláška omezující otevírací dobu pohostinství?

Je pravda, že zde byla v minulosti situace, kdy někteří provozovatelé restaurací možná nebrali až tak ohled na ostatní. Tehdy se těch stížností na rušení nočního klidu nahromadilo velké množství. Myslím, že podmínky by měly být pro všechny stejné, ať jsou to různí majitelé provozoven…

To znamená, že neměly být udělovány výjimky z vyhlášky?

(pousměje se) Pokud tady platí vyhláška a platí dva dny, než bude vydána první výjimka, tak takové nařízení postrádá smysl a nemělo se vůbec vydávat. Je ovšem také pravda, že za dobu, než se ve velkém rozdaly výjimky, tak první měsíc po schválení, byly Boskovice extrémně klidným městem, které odpovídaly městům úplně z jiné kategorie, než kam patří Boskovice. Ani dnes nejsou v Boskovicích místa, kam by se lidé báli v noci jít, kde by se báli zaparkovat auto nebo že by se tady báli o svůj majetek.

Řekl jste, že zhruba měsíc, než se vydalo více výjimek, byly Boskovice klidným městem. Myslíte si, že nějaká vyhláška pro všechny bez výjimek by měla být, aby se noční klid zaručil?

Já si hlavně myslím, že zákaz sám o sobě nic nevyřeší. Pokud nebude důsledná kontrola nebo spolupráce ze strany podniků, tak jen vyhláška nepomůže. Zkrátka zákony říkají, že noční klid má být od deseti do pěti, provozovny by měly být zkolaudovány na nějaký režim, aby nikoho nerušily. A pokud si někdo udělá nekuřáckou restauraci a celý večer chodí lidé ven si zakouřit a povídají si při tom a ruší tím lidi v okolních domech, tak by to neměla řešit policie, ale třeba hygiena nebo stavební úřad, který vydal kolaudaci a měl by tak řešit podnik jako takový. Policie těžko může zavírat provozovny.

V současnosti jsou s nočním klidem jaké problémy? Podobné jako v týdnech či měsících před přijetím vyhlášky?

Vzhledem k tomu, že Boskovice jsou městem s nočním životem, na pátek a sobotu sem přijíždí několik stovek lidí se bavit, tak rušení nočního klidu vždycky nějaké bude. Lidé v Boskovicích nežijí v lese nebo někde na samotě, kde by čekali, že bude úplný klid. Jsou ovšem případy, kdy rušení zachází za určitou mez a pak se to musí řešit.

Od letoška platí v Boskovicích dvě nové vyhlášky, respektive jedna vyhláška zakazující hazard a jedno nařízení o zákazu podomního a pochůzkového prodeje. O kolik si myslíte, že vám přijetím těchto dvou norem přibude práce?

Herny se kontrolují pravidelně už nyní, jestli na automatech nehrají mladší osmnácti let nebo jestli automaty mají povolení. Je otázkou, jestli se tady nevynoří černé herny a je prací policie, aby tomu zabránila. Vše ukáže až čas, teď to nejsme schopni říct. Určitě jak budou docházet licence, tak se kontroly budou provádět, ale nevidím to jako nějaké navýšení práce. Vždycky říkám, že první by to měl řešit stát a potom může město se svými omezenými pravomocemi.

U podomního prodeje jsme měli poslední hlášení ohledně těch takzvaných vodařů, tedy ještě v době, kdy nařízení neplatilo. Říkám totiž lidem, ať raději zavolají policii, abychom to vyřešili. Od platnosti nařízení nám zatím nikdo nevolal. Nejhorší bývají letní měsíce, takže očekáváme, že teprve může narůst počet případů. Prodejci však vědí, že když někde vyhláška platí, musí rychle zmizet. Ale jak říkám, děláme to už teď, nebude to pro nás nic nového.

Myslíte si, že ty vyhlášky zlepší bezpečnost města? S hazardem i podomním prodejem jsou spojovány problémy.

Myslím, že vše, co se dělá pro občany, a pokud to ochrání aspoň někoho, je vždycky dobře. U hazardu by podle mě měla být každopádně spolupráce mezi jednotlivými složkami a úřady státu, aby se zamezilo patologickému hráčství, aby člověk neprohrával dávky nebo tím neohrožoval rodinu. Není nic jednoduššího než udělat registr hráčů, který by někdo kontroloval. Ale to je věc odborníků, což nemůže vyřešit město.

Nejčastější je stání v křižovatkách

Když se ještě vrátím celkově ke statistikám za loňský rok, jsou největším problémem opět dopravní přestupky jako v roce 2014?

Neřekl bych, že je to největší problém, je to však to, co městská policie bohužel nejvíce řeší. Boskovice jako mnohá jiná města nejsou s rozvojem automobilismu schopny pojmout dopravu. Městská policie by se mohla samozřejmě věnovat jiným činnostem, ale doprava ji zaměstnává nejvíce. V loňském roce máme sice pokles přestupků v dopravě, ale to je pokles přestupků na placených parkovištích. Hlavním problémem, na který se převážně zaměřujeme, je stání v křižovatkách, kde přes zaparkovaná auta není vidět a může se kvůli tomu stát nehoda. Stání v křižovatce bych označil za nejčastější přestupek.

Vy jste říkal, že doprava vás nejvíce zaměstnává, ale že to není ten největší problém, který byste chtěli řešit. Co je tedy tím hlavním problémem?

Abychom se pochopili: nejde o to, že bychom měli nějaký větší problém, ale o to, že nás doprava nejvíc zatěžuje. Strážníci se nezabývají jen dopravou, ale pochůzkami, svou přítomností v ulicích upozorňují na nedostatky, lidé se na ně mohou obrátit. Jsme ale tak zatěžováni dopravou, že městská policie nemá přes den až tolik času, aby řešila vůbec něco jiného.

Jakou nejvyšší pokutu můžete udělit? Děje se to?

U některých přestupků je to pokuta na místě až pět tisíc korun, u dopravních přestupků poté do dvou tisíc korun. My nedáváme pokuty maximální, ani ve střední výši. Pokuta je pro nás ten poslední způsob, když nepomůže domluva.

Kolik peněz jste loni získali na pokutách?

Za přestupky proti veřejnému pořádku, majetku a proti občanskému soužití to bylo přes 155 tisíc korun. Za dopravní přestupky poté téměř 200 tisíc. Dohromady tedy kolem 355 tisíc.

Dá se nějak typově říci, kdo nejčastěji páchá přestupky, zda to jsou mladiství, lidé pod vlivem alkoholu apod?

U přestupků proti veřejnému pořádku, což je rušení nočního klidu, znečištění veřejného prostranství, jsou to většinou lidi, co se jdou večer bavit a mají něco popitého. U přestupků proti občanskému soužití jsou dvě kategorie, jednak domácnosti, tedy co se děje v rodinách, a druhou je, když se někdo s někým porve na zábavě, ale tam už opět hraje roli právě alkohol. U majetkových přestupků bych to rozdělil na poškozování cizí věci, což opět často dělají lidé, kteří se někde napijí, a druhou kategorií, kde jsou lidé, kteří něco ukradnou. Jsou to děti, starší lidé, sociálně slabší.

Tvrdé drogy jsou i na středních školách

Loni jste na tiskové konferenci ke statistikám za rok 2014 řekl, že se po Boskovicích začaly rozmáhat drogy, zvlášť u mladistvých kolem osmnácti let a že se tedy tomu musíte více věnovat v roce 2015. Tak jak jste v tomto postoupili?

Městská policie může v této věci působit jen jako prevence, protože u represe se to předává Policii ČR. Loni jsme tady rozběhli docela unikátní a pilotní projekt v Jihomoravském kraji pro všechny studenty druhých ročníků středních škol, kterých je v Boskovicích zhruba šest stovek. Proběhly rodičovské schůzky, na kterých jsme rodičům kromě různých materiálů dali také jednorázové testy na drogy, aby mohli zjistit, jestli je jejich děti neužívají. Setkalo se to s velkým ohlasem. Letos ještě podobnou věc plánujeme na gymnáziu. Dále máme domluvu se školami, že když mají podezření na žáka, že je pod vlivem drog, zavolají nás, my uděláme test a škola si to pak už řeší.

Kdybychom zkonkretizovali drogy, je to především marihuana, nebo se objevuje i něco jiného?

Marihuana už je dneska tak rozšířená, že je to prostě problém, který dnes někteří neberou jako drogu, ale módní doplněk. Kdybychom řešili jen ji, tak bychom mohli jásat. Hodně se tady ale rozmohl pervitin.

A to i na těch středních školách?

Právě že ano, problém s tím měli kupříkladu na škole na Hybešově ulici, kde to řešili v rámci školního řádu. My jsme na základě toho rozjeli ten projekt pro druhé ročníky. Studenti druhých ročníků byli vytipováni jako nejrizikovější skupina.

Máte už nějaké pozitivní výsledky?

To nelze říct. Pracujeme jen s čísly a statistikou, ten trh je velmi dynamický. Pokud bude poptávka, bude nabídka. Policie může jen mírnit následky. Je to věc rodiny, je to věc školy, je to věc policie. Všichni by měli spolupracovat, aby byl mladý člověk informovaný, že je s drogami spojené velké ohrožení života. Samotné užívání drog není trestné, jen distribuce. Pokud má člověk u sebe dávku v menším množstvím než malém, tak policie stejně nic nevyřeší.

Městská policie je v Boskovicích 25 let

Co je v Boskovicích vlastně úkolem městské policie, když zde máme stanici státní policie?

Samozřejmě je zde Policie České republiky, ale ta má na starosti celý správní obvod, což nejsou pouze Boskovice. Proto je zde od roku 1991 zákon o obecní policii, podle nějž si mohou města, kde státní policie není schopna zajistit bezpečí lidí, zřídit městskou policii. Boskovice byly jedny z prvních, které si ji zřídily, a tak už jsme slavili pětadvacáté výročí.

Kolik vlastně mají Boskovice strážníků? Mají nějak rozdělenou práci?

Včetně mě je u městské policie šestnáct lidí. Rozdělit práci je možné ve velkých městech, v Boskovicích dělají všichni všechno – od odchytů zvířat, pochůzek, odvozu podnapilých na záchytnou stanici až po řešení dopravních přestupků.

Museli jste se s někým rozloučit se začátkem nového roku, kvůli novému celorepublikovému nařízení požadujícím po městském strážníkovi maturitu? Dodělával si ji někdo z boskovických?

Už při výběrovém řízení jsme měli vždycky požadavek maturity, takže jsme s tím žádný problém neměli. Jeden člověk bez maturity u městské policie je, ale ten splňuje zákon věkově a odpracovanými léty.

Potřebuje strážník skutečně maturitu?

Člověk by měl mít nějaké vystupování, vyjadřovací schopnosti i vědomosti. Nechci tím nikoho urazit, ale měla by tam být nějaká úroveň vzdělání. Práce to není jednoduchá a pokaždé se samozřejmě najdou lidé, ať maturitu mají nebo ne, kteří budou v kolektivu takovými černými ovcemi.

Jaký je denní režim boskovické městské policie? Kolik lidí je na stanici přes den, kolik jich má noční službu?

Na výkon služby jsou vždy dva strážníci v rámci jedné hlídky a jeden strážník, který sedí a sleduje v kanceláři kamerový systém. Tři lidi jsou tedy minimum, které funguje nepřetržitě. V pátek a v sobotu během noci jsou služby posíleny o jednu hlídku, takže jich slouží minimálně pět.

Současná koalice má v programovém prohlášení bod o posílení přímé práce městských strážníků v ulicích a na veřejných prostranstvích města. Projevilo se to už nějak? Mluvil jste o tom se starostkou?

S paní starostkou jsem ve stálém kontaktu, každý týden máme poradu. Strážníci se teď opravdu více posílají na obchůzky, a to i do okrajových částí.

Když mluvíte o okrajových částech, zajíždíte i do Bačova, Hrádkova, Vratíkova nebo Mladkova?

Ano, zajíždíme i tam. Hlavně do Vratíkova, zástupci Vratíkova nám píšou, abychom tam jezdili.

Rozpočet městské policie na letošní rok je po sečtení nákladů na provoz a mzdy včetně zdravotního a sociálního pojištění zhruba osm milionů korun. Je to dost, nebo málo?

Pokud se bavíme o šestnácti lidech, tak si myslím, že peníze jsou adekvátní. Musím říct, že co jsme si dali do požadavků, to nám bylo schváleno, pro zajištění činnosti máme tedy vše. Jsou samozřejmě další věci, které jsou zatím v jednání.

Chceme policejní město?

Chtěl byste navýšit počet strážníků nad těch současných šestnáct?

Všechno je to odvislé od toho, jaká bude vůle vedení města, co budou chtít řešit. Pak jsem schopen jim říct, jestli zajistíme jejich požadavky ve stávajícím počtu, nebo ne. Když se řešilo před lety zmiňované rušení nočního klidu, přijali se dva noví strážníci, a od té doby jsou dvě dvoučlenné hlídky v terénu. Nebyli jsme schopni daný problém vyřešit s tehdejším počtem, tak se počet strážníků navýšil.

Z toho tedy vyplývá, že vše stíháte řešit a není tady nic takového, co by už bylo pro vás nemožné zajistit.

To jsem přímo neřekl. Když si vezmete, že v Boskovicích je 90 ulic, tak jedna dvoučlenná hlídka, která bude stát na Masarykově náměstí, nemůže být zároveň i v dalších ulicích, kde se v tu chvíli může něco stát.

Dám příklad: policie řeší tisícovku přestupků v dopravě, nicméně v Boskovicích jich je ve skutečnosti šest tisíc. Policie je však kapacitně schopna řešit jen tisícovku. Kdyby byly dvě hlídky, tak jsou schopni řešit třeba tři tisíce. Otázkou je, jestli je třeba, aby tady byl policista na každou ulici, abychom měli policejní město. Každý by měl respektovat zákony bez ohledu na to, jestli tady policie je, nebo není.

Rozumím, spíš jsem odkazoval k problémům s nočním klidem, kdy se přijali dva noví strážníci, aby mohly být posílené hlídky. Je tady nějaký podobný problém, který by vyžadoval navýšení počtu strážníků?

To nemá být otázka na policii, ale na cílovou skupinu, které se to týká. Pokud je shoda na tom, aby na některém konkrétním místě byla hlídka často, já musím vzít strážníky a dát je tam. Jako to bylo třeba v minulosti kvůli Brutusu. Ale jinde ve městě potom logicky být nemohou. Strážníci musí být relativně všude, ale samozřejmě všude být nemohou. Kdybychom do Boskovic dali třeba pět hlídek, tak budou mít pořád všichni co dělat.

Ale žádný větší problém, který by si vyžadoval navýšení počtu hlídek, tedy momentálně v Boskovicích není?

To ne. Jak jsem říkal, v pátek a v sobotu navyšujeme hlídky, které se pohybují v nejproblémovějších lokalitách.

Pokud se podívám na kamerový systém po Boskovicích, dohlíží na nás šestadvacet kamer. V programovém prohlášení je dokonce věta o dalším rozšiřování. Je to nutné? Vyplatí se Boskovicím mít – z mého pohledu – tolik kamer v ulicích?

Těch přehledových v ulicích je asi šestnáct, pokud se nepletu. Zbytek jsou různé interiérové – na úřadech nebo u vchodů do škol. Kamery by měly sloužit jako dohledový systém a můžu říci, že tam, kde kamery jsou, se situace skutečně zklidnila. Lidé se chovají jinak, když vědí, že tam je kamera. Kamerový systém je přínosem pro město i v rámci důkazních materiálů k různým trestným činům.

Podpořil byste další zakoupení kamer a rozšíření kamerového systému?

Všeho moc škodí. Kamera sama o sobě nevyřeší všechno. Když už má dnes náš člověk sledovat šestnáct kamer, je to opravdu hodně. Museli bychom to řešit posílením o nového operátora. Člověk není robot a nemůže zvládat sledovat všechna místa. Je to efektivní jen do určité míry.

Máte vytipovaná místa, kam by se případně mohly nové kamery umístit?

V současné době jsou kamery tam, kde by měly být. Existuje studie o umístění kamerového systému, že by ještě kamera byla někde u nemocnice a na každém výjezdu z města, aby zaznamenala projíždějící vozidla. Potom byla ještě v úvaze kamera na parkovišti v areálu Červené zahrady.

Problémy má stovka dětí

Od začátku roku 2015 je také zřízena komise pro prevenci kriminality a dále byly zpracovány a radě města předloženy strategické dokumenty v rámci koncepce prevence kriminality pro město Boskovice na roky 2015–2019. Můžete říci, jaká je tedy strategie města?

Koncepce je zpracovaná tak, aby se zabývala nejvíce ohroženými skupinami, ať jsou to děti, mládež nebo senioři. Pro každou skupinu máme různé preventivní programy. Jedním z nich byl právě ten, kde jsme rozdávali testy na drogy ve školách. Dále se v současné době žádá o detektor kovu, kterým bychom jednou nebo dvakrát ročně procházeli pískoviště a veřejné parky, jestli tam nejsou nějaké jehly, které se hledají a skutečně i nacházejí. Jinak to jsou besedy pro seniory zaměřené právě na podomní prodej, domácí násilí či pohyb v dopravě.

Když to tedy shrnu, tak pro ty nejmenší je to bezpečnost na místech, kde si hrají, u mladistvých drogy, a pro starší besedy o domácím násilí a podomním prodeji?

Jenom pro doplnění u těch dětí – u mateřské školy jsou to také základy dopravní výchovy, protože se začínají pohybovat samostatně. Poté máme rozdělené jednotlivé ročníky škol. U menších je to ještě doprava, jak se mají chovat na přechodu. Pro třetí třídy co dělat, když je někdo osloví, když je napadne nějaké zvíře, pro starší je to kyberšikana, Facebook, a dál už to pak jsou návykové látky.

Pomohla by vám v tomto nějaká sociální nízkoprahová sociální služba? Vidíte pro to tady prostor?

V minulosti v Boskovicích něco takového bylo, ale moc to nefungovalo. Streetworker, který měl děti na starosti, si na sebe nabalil jen určitý počet lidí a nikdo další se tam nedostal. Určitě každá práce s mládeží je dobrá, když se zamezí tomu, aby užívala návykové látky a dopouštěla se protiprávního jednání. Tím, že je tady v Boskovicích odbor sociálně-právní ochrany dětí, tak víme, kolik problémů se řeší, které ani policie nemá ve statistikách, protože tam se člověk dostane, až když něco udělá. V loňském roce nebo v roce 2014 řešil sociální odbor problémy se zhruba stovkou dětí, které se dopouští nějakého protiprávní činnosti, mají hodně zameškaných hodin, nechodí do školy, mají problémy s rodiči nebo rodiče s nimi. Stovka dětí je opravdu hodně.

další rozhovory