ANKETA: Jak vidí lékaři budoucnost nemocnice?

V boskovické nemocnici došlo k výměně vedení. Očekáváte, že se nemocnice začne ubírat trochu jiným směrem? Jaké změny byste konkrétně uvítali, případně jakých se obáváte? Na co je důležité se nyní zaměřit?


Jan Vlach

Jan Vlach, emeritní primář chirurgie, bývalý zastupitel

Očekávám, že k modernizaci nemocnice přibude mimo návrhy rozsáhlých investičních akcí též zlepšená péče o personál. Personálně se nemocnice postupně „vybydluje“ hlavně kvůli nikoliv dobrým podmínkám pro práci zdravotnického (nemluvím o technickém) personálu. Vím, o čem mluvím. Za minulého vedení byly upřednostňovány investice… nikoliv do zdravotníků. Konkrétní změny odvisejí hlavně od finančních možností nemocnice. Pokud nebudou, obávám se pokračujícího oklešťování rozsahu poskytované zdravotní péče. Poslední dva roky se stlačovaly náklady co nejvíce, asi se nedbalo na příjmovou stránku nemocnice. Je třeba se zaměřit na zvýšení příjmové stránky nemocnice – výkonnost a rozšiřování spektra poskytovaných výkonů. A hlavně udržet a doplňovat chybějící zdravotníky, nejlépe „domorodce“.

Jinak je nemocnice složitý organismus, a jsem rád, že díky novému vedení došlo k pracovnímu uklidnění a postupnému omezování stresových situací, které byly na denním pořádku. Nicméně řada změn, které byly učiněny, jsou nevratné, navíc bude dlouho dobu trvat, než se nemocnice vyrovná s jejich následky.


Martina Přichystalová

Martina Přichystalová, dětská lékařka, bývalá primářka dětského oddělení, radní za hnutí ANO, členka valné hromady Nemocnice Boskovice s.r.o.

Radikální změnu směru ve vývoji nemocnice neočekávám. Rozhodně se bude pokračovat v zahájených restrukturalizačních a organizačních změnách, zejména v podobě vybudování multioborové intenzivní péče, na kterou město získalo dotaci od ministerstva zdravotnictví. Byť já sama tuto změnu nepovažuji z více důvodů za optimální a jako šéfka nemocnice bych k ní nepřistoupila, doufám, že již zahájené kroky přinesou nemocnici a zejména pacientům spíše pozitiva.

Uvítala bych zlepšení image nemocnice v očích veřejnosti. V této souvislosti by bylo třeba pracovat na celé řadě opatření, od modernizace prostředí na odděleních, ambulancích a společných prostorách, přes zvýšení komfortu pro pacienty až po intenzivní práci s personálem na zkvalitnění komunikace s klienty.

Neblahá situace postihující celé české zdravotnictví v podobě nedostatku lékařů se bohužel nevyhnula ani boskovické nemocnici. Bez kvalitních a erudovaných lékařů a sester se však dobrá medicína dělat nedá. Z tohoto důvodu bude velmi důležitá personální politika s důrazem na získávání a udržení odborníků.


František Jimramovský

František Jimramovský, zastupitel za Sportovce, bývalý primář dětského oddělení nemocnice a bývalý generální ředitel IN Boskovice

Přiznávám se, že úvodní otázku obtížně chápu. Nevím, co si mám představit pod pojmem „trochu jiným směrem“, pokud přijmu představu „jiného směru“, potom přemýšlím, co je to ta „troška“. Já však doufám, že ke změně nedojde, neboť nemocnice měla jasnou strategii dalšího rozvoje, která jí zajišťovala ekonomickou stabilitu a pevnou pozici v síti zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Bohužel jsem doposud neměl možnost, ani jako občan ani jako zastupitel, seznámit se s budoucí strategií činnosti a dalšího rozvoje nemocnice, kterou má nové vedení. Nevím tak, zda aktuálně existuje, byť jedním z podkladů k účasti ve výběrovém řízení na jednatele společnosti Nemocnice Boskovice s.r.o. měla být i koncepce rozvoje nemocnice v rozsahu čtyř stránek formátu A4. Nicméně po jmenování nového jednatele do funkce jsem se v tisku dočetl, že se musí s nemocnicí nejprve seznámit a poté zhruba do šesti měsíců předloží valné hromadě svoji vizi dalšího rozvoje nemocnice. Je otázkou, co tedy zaznělo a co rozhodlo o vítězi výběrového řízení na jednatele nemocnice a zda budeme se strategií seznámeni v průběhu následujících měsíců. Snad ano.

Uvítal bych jednu změnu. Ať již téma boskovické nemocnice přestane být nástrojem nekorektních politických půtek, vycházejících nezřídka z osobních sympatií nebo naopak antipatií či z prosazování vlastních zájmů. Obavám se však, že tato změna nenastane, jelikož nejsme schopni bez výjimky akceptovat myšlenku, že nemocnice je největším zaměstnavatelem regionu, výkladní skříní města a nyní dokonce celostátním unikátem – zdravotnickým zařízením, pro které je nepotřebná pozice ekonomického náměstka. Uvědomme si, že nemocnice poskytuje veřejnou službu, hrazenou z veřejných prostředků, pro občany našeho regionu a vše negativní, co je tzv. veřejně řešeno, rozhodně neprospívá pověsti nemocnice, vzbuzuje nedůvěru občanů a vyvolává pocity existenční nejistoty zaměstnanců. Nemocnice přece není veřejným kolbištěm. Byť se volání po této změně může zdát naivní a idealistické, jsem přesvědčen, že to jde. Pro příklad nemusíme chodit dále jako 20 kilometrů od Boskovic.

Nemocnice by měla mít jasnou a pragmatickou strategii, reflektující potřebnost zdravotnických služeb regionu, v některých segmentech poskytované péče by měla hrát i roli nadregionálního významu. Měla by mít vizi odborného směřování a personální politiky, fundované zajištění ekonomických činností dovnitř i vně nemocnice, korektní vztahy s ostatními poskytovateli zdravotnických služeb v regionu i mimo něj, dobře nastavenou smluvní politiku s plátci zdravotní péče. Jistě jsem nezmínil všechny úkoly, které jsou již aktuální nebo v blízké budoucnosti aktuální budou, a jejichž úspěšné vyřešení zajistí bezproblémovou existenci nemocnice. K tomu opravdu nemám všechny potřebné informace. Snad všechny úkoly nové vedení zvládne se ctí. Myslím, že by také neměla usnout diskuze nejen volených zástupců občanů Boskovic o formě provozování nemocnice. I zde jsem přesvědčen, že je vhodné v brzké době nalézt shodu nejen všech politických subjektů, ale také mít pro navrhované řešení podporu veřejnosti, vyjádřenou například formou referenda.


Miroslav Klíma

Miroslav Klíma, dětský lékař, zastupitel za ODS, člen dozorčí rady Nemocnice Boskovice s.r.o.

Otázky mají pro mne několik rovin.

Rovina ekonomická, rovina řízení nemocnice, je dána aktivitou minulého vedení nemocnice, kdy jednatelem byl Dan Navrátil a ekonomickým náměstkem Tomáš Julínek, kteří provedli systémové změny v řízení nemocnice, změny v rozpočtových kapitolách jednotlivých oddělení. To, že změny byly provedeny správně a fungují, potvrdil rok 2014. V tomto roce byly vypláceny zaměstnancům odměny v celkové výši 9 milionů korun, nemocnice skončila s kladným hospodářským výsledkem 5 milionů korun. Věřím, že současné vedení v čele s profesorem Janečkem bude dále pokračovat v nastavených parametrech řízení, udržovat a rozvíjet tento pozitivní trend naší nemocnice, bude dále pracovat na zlepšování celkového obrazu nemocnice. Do oblasti řízení patří také úměrná zaměstnanecká a mzdová politika. Vedení nemocnice musí motivovat stávající a umět získat nové zaměstnance. Pokud mám říci, čeho se obávám v oblasti řízení nemocnice, tak je to její převod na jiného zřizovatele. Jsem ale v této otázce zřejmě příliš konzervativní.

V rovině „medicínské“ jsme zaznamenali také výrazný posun. Významně se rozvíjela činnost rehabilitace, urologické ambulance, dařilo se prakticky všem oddělením nemocnice, stabilizovala se situace na dětském oddělení. Připravovala se rekonstrukce ARO, vznik multioborové JIP, jednalo se o nasmlouvání a provozování lůžek následné péče a dlouhodobé intenzivní péče. Současné vedení má před sebou nyní úkol dokončit započaté investice a zamýšlet se s primáři a vedoucími jednotlivých pracovišť, jak nadále zlepšovat kvalitu poskytované péče, jak rozvíjet jednotlivá oddělení, a to nejen oddělení lůžková, ale i diagnostická, laboratorní. Toto je ovšem úkol nelehký, protože je do značné míry závislý na ochotě zdravotních pojišťoven nově poskytované služby nasmlouvat a na schopnosti získat erudovaný, kvalifikovaný zdravotnický personál. Důležitou kapitolou je udržení rozvoje spolupráce nemocnice s lékaři a poskytovateli zdravotnických služeb v „terénu“ a s privátními lékaři, kteří jsou v nájmu v prostorách nemocnice. Nemocnice musí být schopna nabídnout těmto zdravotnickým zařízením kvalitní servis pro jejich pacienty-klienty, ať už se jedná o hospitalizace, konziliární vyšetření, tak o kvalitní služby laboratorní a diagnostické. Dovolím si zde připomenout také nutnost pracovat na rozvoji spolupráce s blanenskou nemocnicí.

Další rovinou je nemocnice jako taková. Přes všechny prováděné rekonstrukce a stavební úpravy, je zde stále co zlepšovat. A to myslím jak pro klienty nemocnice, tak pro její zaměstnance. Neméně důležité jsou investice do výměny a obnovu přístrojového vybavení. Myslím, že dobrým příkladem, alespoň pro mne, je dokončená rekonstrukce I. patra dětského oddělení. Pevně doufám, že současné vedení bude v podobných projektech pokračovat. Nový management musí také rozhodnout, co bude s prostory po oddělení ARO, prostory po prádelně, jak je co nejlépe využít. Financování obnovy vybavení, popřípadě stavební úpravy budovy nemocnice vyžadují nemalé částky a je na vedení nemocnice, jak bude tyto investice koordinovat s vedením města, jak bude úspěšně využívat možnosti získat dotace na investiční akce.

další ankety