„Nemocnice potřebuje hodně peněz. Možnosti města jsou ale omezené.“

Miloš Janeček má za sebou sto dní v křesle jednatele boskovické nemocnice. Jakým směrem se bude boskovická nemocnice ubírat a jaké investice plánuje? A uvažuje o znovuzřízení postu ekonomického náměstka? Na to vše a mnoho dalšího jsme se ho ptali v obsáhlém rozhovoru.

Česká lékařská komora i odbory varují před rozkladem českého zdravotnictví. Jak je na tom boskovická nemocnice, když slyšíme tato prohlášení?

Boskovické nemocnici rozvrat v žádném případě nehrozí. Personální situace je stabilizovaná. To je ale dnes. Co bude za rok, nikdo neví. Němci říkají, že jim každý rok přibývá sto českých doktorů. Je třeba mít na paměti, že studium trvá šest let, což něco stát stojí, a my jich Němcům vyprodukujeme sto ročně. Loni už to bylo málem tři sta lidí. Jak ale říkám, tady je situace stabilní. Někde na odděleních jsou velké věkové rozdíly, ale jsou zde i mladí.

Podle primáře Jana Machače, jak jsem se dočetl, mají v boskovické nemocnici začínající lékaři 18 tisíc hrubého. To asi pro ně není zrovna motivující tady zůstat.

Před dvěma týdny jsme se právě domluvili, že začínajícím lékařům mzdu zvýšíme na 20 tisíc korun. Po třech měsících zkušební doby by pak mohl mít opět více, 21 500 korun, čímž se chceme přiblížit 22 tisícům, které jsou adekvátní ke státní sféře. Je to jedna z věcí, kterou jsem se po svém nástupu rozhodl změnit. My si mzdy jako nestátní nemocnice teoreticky můžeme nastavit, jak chceme. Snažíme se je ovšem srovnávat s tabulkami ze státních nemocnic, kde je vše přesně dané.

Česká lékařská komora také prohlásila, že chce, aby lékaři v nestátních nemocnicích, tedy i té boskovické, byli placeni stejně jako ti ve fakultních, protože v nich jsou mnohem vyšší platy, a dochází tak k určité nespravedlnosti. Jak jsou na tom platy nejen lékařů, ale i ostatních zaměstnanců nemocnice, v boskovické nemocnici ve srovnání s fakultní?

To není otázka České lékařské komory, ale zákona. Zákon neurčuje soukromému sektoru, jak má své lidi platit. Zákon ukládá tabulkové platy, soukromník, v uvozovkách i my, si to nastaví sám, jak chce. Přiznávám, že je to systém, který není korektní.

Mělo by to tedy být tak, že by třeba primář měl mít stejné peníze v nestátní nemocnici jako v té státní?

Určitě by to mělo být srovnané, ale já si myslím, že tady nejsou výrazné rozdíly. Když si vezmu platy ve fakultních nemocnicích, ve kterých jsem pracoval, a tady, tak jsou tady primáři ohodnoceni minimálně stejně jako ve státním sektoru. Mluvím ale o primářích.

Mluvili jsme hodně o lékařích, ale co ostatní zdravotníci? Je dostatek sestřiček?

Žádná velká fluktuace u nich není. Je to přirozená cyklická cesta, mladší jdou na mateřskou, pak se vrátí. Díky výnosům z předchozího roku se jejich mzdy zatím řešily dorovnáním odměnami. Byly odměny na konci minulého roku a na začátku letošního právě i pro střední zdravotnický personál. Co ale opakovaně slibovalo minulé vedení a co se nerealizovalo, bylo zvýšení mezd pracovníků v administrativě. Těm se proto plošně přidalo několik tisíc korun po mém nástupu.

Říkáte, že boskovická nemocnice je stabilizovaná. Laik má ale mnohdy pocit, že celkově české zdravotnictví není dlouhodobě udržitelné.

Je to velmi složitá otázka. Já se pohybuji v medicíně 40 let, takže polovinu pracovního života jsem zažil v minulém režimu. Dříve to bylo všechno nalajnované. V roce 1990 se vše začalo měnit, dnešní studenti mají možnosti výměnných pobytů, vidí jak to funguje jinde. U nás se to hodně převádí na peníze. Je pravda, že u nás nastoupí za 20 tisíc a v Německu za 100 tisíc. Rozdíl je ale tak v životních nákladech.

Rozdíl v platech je ale větší než rozdíl v kupní síle obyvatel.

Souhlasím, že by to mělo být adekvátní kupní síle u nás. Vidíte to ale i v jiných oblastech. V Německu udělají kontrolu potravin a zjistí, že při jejich vyšší kupní síle tam koupí levněji i Čech.

Když to shrneme, tak měli by zdravotníci dostat více?

Stoprocentně by měli dostat přidáno. Nedokážu posoudit, zda by to měl být dvojnásobek nebo trojnásobek, jak říká Česká lékařská komora. Můj dojem, proč je naše zdravotnictví tam, kde je, je, že se po roce 1990 rozbil systém doškolování. Každý začínající lékař si musí udělat takzvaný základní kmen kurzů, který trvá tři roky. Může si je samozřejmě platit sám, ale spíše se jde tou cestou, že se upíšete nemocnici, ta je za vás uhradí, a vy v ní nějakou dobu budete a tím to nemocnici alespoň částečně splatíte. Tak to funguje v celé republice.

Za mě byly dvě atestace, první po třech letech. A hned po první jsem už mohl nastoupit jako samostatně pracující, třeba praktický lékař. Dnes ale i potom musí mladý lékař pracovat pod dozorem. Samostatně může pracovat až dokončí specializaci. Ten systém je velmi složitý, zbytnělý, a teď se to obloukem snaží vrátit a systém zjednodušit. Jsou to totiž čtyři roky na gymplu, šest let medicína a pak ještě pět let, než je samostatný lékař s odpovídajícím platem. Když člověk studuje IT, tak po něm firmy v pětadvaceti sáhnou a je za vodou. Mladého lékaře musí ještě živit rodiče, když si dělá atestace, protože za ty peníze se neuživí. Pokud s tím stát nic neudělá, tak skutečně dojde k dalšímu odlivu a ten systém zkolabuje.

Vraťme se k boskovické nemocnici. V současnosti začala stavba nového ARO, které se spojí s JIP v jedno velké oddělení, takzvanou Multioborovou intenzivní a resuscitační péči (MIRP). Radní a lékařka Martina Přichystalová ovšem vyjádřila pochybnosti nad tímto spojením. Je to tak tedy správné?

Už to běží, je to naprojektované, kope se. I kdybychom chtěli, cesta zpátky neexistuje. Obecně můj názor je, že MIRP má smysl, když spolu jednotlivé obory spolupracují. Funguje to v řadě nemocnic. Tady je bohužel averze některých oborů k tomuto systému. Došlo k rozporům u chirurgů nebo mezi internisty. Někteří tvrdí, že je to dobře, jiní chtějí pracovat jako doposud, protože jsou na to zvyklí.

Spíš tedy averze kvůli zajetým pořádkům, které někteří nechtějí měnit.

Já to tak vidím. Starší říkají: My jsme to dělali dvacet let určitým způsobem, tak proč to měnit. Chirurgické obory se navíc považovaly vždycky za takovou elitu, tak také měly problém. Minulý týden jsme MIRP diskutovali a abych uklidnil vášně mezi lékaři, navrhl jsem, že chirugie a interna bude mít částečnou autonomii. Udělali jsme tedy kompromis, byla jim dána určitá samostatnost, a uvidím, jestli je to uspokojí. MIRP chceme také přejmenovat, protože jsme se setkávali s tím, že někteří nevěděli, kam se dovolali. Dokonce i krajská záchranka sem volala, jestli jsme zrušili ARO, protože zkratce MIRP nerozuměli.

V křesle jednatele sedíte čtyři měsíce, takže už jste se s nemocnicí nejspíš seznámil. Jaké nedostatky má boskovická nemocnice?

V mých očích má nemocnice nedostatky v tom, že někde se člověk octne v 70. letech minulého století. Některé věci by v dnešní době už být neměly. Když sedíte v čekárně, kde je každá židle jiná, je to špatně. Jsou to maličkosti, ale je třeba to udělat. Zadali jsme proto architektovi úkol, aby nám předložil vizualizaci, jak by měla vypadat nemocnice zevnitř, jak by se měla postupně upravovat, aby vše ladilo.

Potom mám požadavky na přístrojové vybavení od CT, které zatím funguje, ale už je starší, což je investice za patnáct milionů korun, až po poslední linoleum. Dohromady je to zhruba za 55 milionů korun. Sestavili jsme proto seznam, co se musí udělat hned a co ještě počká do příštího roku.

Chyba je, že se tady každé dva roky mění vedení, každý do toho dá trochu své invence a než ji dokáže realizovat, odejde, dobrovolně, nebo je odejit. Je potřeba alespoň pět let, aby se něco někam dotáhlo. Teď chceme zpracovat generel nemocnice, tedy kam by se měla ubírat.

To máte i jako úkol od rady.

Mám, ale to bych řešil, i kdybych ho neměl. Protože když někam nastoupím, tak chci vědět, kam se ta společnost bude ubírat. Nejdříve musíte dát dohromady lidi, kteří tomu rozumí. Každý vám dokáže něco namalovat, ale naše představa je, že to bude firma, co má zkušenosti z jiných nemocnic.

Teď nám vznikne prostor po ARO, až se přestěhuje, máme tady prostory po prádelně, tak co s nimi? Na to by měl generel odpovědět. Jsou i další prostory, jsou tady promíchané ambulance soukromých lékařů s nemocničními, i tyto drobnosti bychom chtěli nějak zcentralizovat.

Vy sám máte představu, co by mělo po odstěhování ARO nebo na místě bývalé prádelny vzniknout?

Varianty jsou, ale musíme je ještě promyslet. Osobně si myslím, že by v boskovické nemocnici bylo potřeba více operačních sálů. Letos bylo díky mírné zimě méně úrazů, ale když je hodně sněhu, přivezou tři zlomeniny a do toho máte naplánované operace, tak se to těžko dává dohromady. Ten dolní prostor by podle mě byl vhodný i pro magnetickou rezonanci, ale tu si tu teď vybojovalo Blansko.

Blansko má celé neurologické oddělení, tak je logické, že bude tam.

Magnetická rezonance ale neslouží jenom neurologii. Máme teď jednání v Blansku, protože jedním z úkolů je zlepšit spolupráci s blanenskou nemocnicí. Uvidíme, jestli se mi to povede, protože všichni mi říkají, že to tady trvá dvacet let a nikomu se to ještě nepovedlo. Rád bych, aby se ty vztahy zklidnily a nemocnice spolupracovaly. Tedy aby se řeklo, vy máte neurologii, tak máte magnetickou rezonanci, ale zase naopak máte jednodenní chirurgii, my máme celodenní servis v tom a tom, takže pacienta pošlete k nám. Máme ty věci sepsané, nachystané.

Co místo prádelny je složité, protože ta místnost je veliká. Nějaké nové oddělení je nereálné. Teoreticky by tam mohl být něco typu LDN nebo Alzhemier centrum. Zázemí v podobě nemocnice k tomu už je. Je to ovšem jedna z úvah. Vlivem stárnutí populace je to podporovaná věc. Hledáme dotační programy, zda by na to nešly využít.

Pak tady máme ještě patologii, která je stísněná, a vedle pitevnu. Podle primářky tady proběhne ovšem jen deset pitev za rok. Těch několik pitev není problém udělat v Brně a patologie by se mohla rozšířit. Stejně tak by bylo třeba rozšířit rehabilitaci. Postavit celou novou rehabilitaci místo prádelny by bylo drahé, i když by to bylo dobré. Vedle současné rehabilitace je ale kus bývalých šaten pro sestřičky, které jsou několik let zavřené, minulá vedení slibovala s tím něco udělat, nic se ale nedělo. Začali jsme pracovat na tom, aby se tam rehabilitace rozšířila.

Současnou situaci bych přirovnal k tomu, že jsem vystřelil z brokovnice a čekám, který brok bude úspěšný. Nemocnice potřebuje hodně peněz a věřím, že se postupem času vše podaří.

Jaké nejbližší kroky v křesle jednatele chystáte?

O prázdninách se má dělat druhá etapa oprav dětského oddělení. Dokončí se MIRP. Teď jsme ve fázi generelu, který chceme zpracovat.

Zaznamenal jsem i nějaký audit.

Audit je zadán na přání dozorčí rady, protože za deset let tady žádný nebyl. Je to audit smluv a jejich výhodnosti. Auditor má probrat smlouvy nad 50 tisíc korun, aby zjistil, zda zde nejsou nějaké staré a nevýhodné smlouvy. Nepochybuji o tom, že na takové narazíme. Zajímají nás finance a eventuální kostlivci ve skříni.

Vy jste tady mluvil o minulých vedeních, jak do něčeho neinvestovala nebo něco slíbila a nesplnila. Pochválil byste je ale naopak?

To nebylo míněno, že nic nedělali. Byl bych nerad, aby to tak vyznělo. Připravil se MIRP, dětské oddělení. Udělalo se klientské centrum. To je zásluha posledních tří let.

Řekl jste, že zásadní je kontinuita, aby tady někdo seděl pět let. Nebyl byste spíš rád, kdyby k té změně na pozici jednatele nedošlo?

Předchozí vedení skončilo, jak skončilo. Já osobně jsem se shodou okolností dozvěděl, že je vypsané výběrové řízení. Nijak jsem to dění tady nesledoval, takže nevím, co měli v plánu.

Vy jste v roce 2014 kandidoval do Senátu a chtěl obhájit svůj mandát. To se vám nepovedlo, nicméně jedním z vašich hesel do voleb bylo spravedlivé nastavení úhradové vyhlášky. Jak by měla vypadat?

Bylo to míněno tak, že dnes jsou zákroky jinak placeny na severní Moravě, jinak v Praze a jinak v jižních Čechách.

Jak to?

Protože všichni mají jiné domluvy s pojišťovnou. To byl jeden také z nosných bodů ČSSD, že to vyřeší. Dodnes s tím nic neudělala. Souhlasím s panem Babišem, že ve zdravonictví je peněz dost, ale je špatná distribuce. Ve zdravotnictví kromě těch zavedených nemocnic, je to, kdo si co urve.

Když jste zmínil pojišťovny, tak letos končí několikaleté smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a všemi nemocnicemi včetně boskovické. O dalších pěti letech budete jednat společně s Jihomoravským krajem. Podaří se pro boskovickou nemocnici vyjednat lepší nebo alespoň stejné podmínky, jaké byly doposud?

Zatím je to v jednání. Věřím, že když bude vyjednávat kraj, tak vyjedná stejné podmínky pro velkou nemocnici třeba ve Znojmě a malou v Boskovicích. Myslím si, že boskovická nemocnice by měla mít profit z centrálního jednání s pojišťovnami.

Pořád ale bude vyjednávat jen kraj a v jižních Čechách ty úhrady můžou být opět jiné.

Nad tím už je asociace nemocnic. Ta by se měla postarat, aby byly úhrady všude stejné.

Velkým tématem skloňovaným od loňského podzimu, kdy byl odvolán pan Navrátil z pozice jednatele, je post ekonomického náměstka, který zastával Tomáš Julínek. Tato funkce existuje v Úrazové nemocnici, které jste šéfoval, i v menší nedaleké blanenské. V boskovické ji ale minulá jednatelka zrušila, z toho důvodu, že byla podle ní zbytečná. Neplánujete tuto pozici obnovit?

V současné době nemůžu, protože se to místo zrušilo. Samozřejmě se může obnovit. Pan Julínek ovšem podal na nemocnici žalobu. Nemůžeme dělat nic jiného než čekat. Uvidíme, jak rozhodne soud, ale nějakou dobu to bude trvat. Tady je ekonomické oddělení, které funguje dál. Pouze zde není on jako osoba, která věci od nich přebírala a dávala dál. Část kompetencí jsem přebral já, část má ekonomické oddělení. Zatím to funguje a nehodláme na tom nic měnit.

Jinými slovy tedy souhlasíte se slovy boskovické starostky, která pozici ekonomického náměstka jako dočasná jednatelka zrušila, že je zbytečná. Vy jste přebral část kompetencí, část ekonomické oddělení, takže když to přeženu, tak podle vás pan Julínek nosil papíry z jedné kanceláře do druhé.

Nevím, co dělal. Nerad bych se pouštěl do nějaké polemiky. Cokoliv bych na toto téma řekl, na to on bude hned reagovat. Já ho tady nezažil.

Když ale ekonomického náměstka mají i v menší blanenské nemocnici, tak to na mě jako laika působí, že asi k něčemu je.

Netvrdím, že je ta pozice k ničemu. Teď se ukáže, zda to jde i tímto způsobem bez něj, nebo ne. V tuto chvíli to funguje bez problému.

Zvlášť se ptám z toho důvodu, že v jiném rozhovoru jste uvedl, že zvažujete, že byste si jednou týdně odpoledne otevřel ortopedickou ambulanci.

To mám jednou týdně od dvanácti do čtyř, což vůbec neovlivňuje moji funkci jednatele. Jsou to většinou pacienti, které jsem před léty operoval a kteří byli zvyklí na mě a jednou za rok ke mně chodí na kontrolu. Jsou ochotni za mnou přijet i do Boskovic. Je to ale úplné minimum.

Neobáváte se spíš, že kdybyste tu pozici obnovil tím, že opět změníte organizační řád, tak jen potvrdíte spekulaci a tvrzení pana Julínka o účelovosti kroku boskovické starostky, že zkrátka vedení města pan Julínek vadil?

Samozřejmě by se to potvrdilo.

Co kdyby soud dal Tomáši Julínkovi za pravdu a on se vrátil do boskovické nemocnice? Jak by se vám s ním spolupracovalo? Sám vás totiž jako ministr zdravotnictví odvolal z pozice šéfa Úrazové nemocnice.

To, že mě vyhazoval, je už deset let. Tenkrát nedošlo k domluvě s ministerstvem, ale za tím jsem už udělal tlustou čáru. Ptal jsem se už i právníků na tu současnou situaci, kdyby se musel pan Julínek vrátit. Nebyli mi schopni odpovědět. Jemu byla zrušena pracovní pozice, tak kdyby dostal papír, že výpověď byla neplatná, přišel by do nemocnice, ale co my bychom mu nabídli? Lékař být nemůže, protože už není člen České lékařské komory. Druhá věc je, že by rozsudkem toho soudu mohlo být, že se ta pozice obnovuje a on by se na ni vrátil. Pak by to bylo zajímavé.

Boskovická nemocnice funguje jako městská společnost s ručením omezeným. Dnes je ale většina nemocnic převážně příspěvkovými organizacemi. Je pro boskovickou nemocnici špatné, že funguje jako firma?

Historicky to tak vzniklo. Nevím proč. Převodem na příspěvkovou organizaci se však nic moc nezmění. Vím, že se v minulosti spíš uvažovalo, zda by nebylo lepší, kdyby nemocnice byla krajská. My jsme teď dostali příspěvek na druhou etapu oprav dětského oddělení, ale kdybychom byli krajskou nemocnicí, předpokládám, že by sem přišlo více milionů. Možnosti města jsou omezené.

Uvítal byste tedy převod pod kraj?

To je na širokou diskuzi. Za předpokladu toho, že by pro Boskovice bylo jasně řečeno: půjdete tímto směrem a dostanete tolik peněz. Pak by to bylo pro nemocnici jednodušší. Je to ale také o lidech, nesmíme mluvit jen o penězích.

Ale vy jste sám ty peníze naznačil.

Rozvoj bez peněz prostě není. Kdyby bylo vypsané referendum, zda se má převést nemocnice pod kraj za podmínek, jak jsem říkal, potom bych to přivítal.

další rozhovory