Ve čtvrtek 9. června 2016 bude v 18 hodin zahájena vernisáží výstava Krajina starých sídel. Výstavu pořádá Městské kulturní středisko Letovice v kulturním domě v Letovicích, průvodní slovo na vernisáži bude mít Mgr. Eva Nečasová, historička a bývalá ředitelka blanenského muzea. Výstava je zapůjčena z Vědecké knihovny v Olomouci a nabídne návštěvníkům více než sedmdesát grafických listů krajiny Moravy a Slezska. Jejich autorem je převážně Friedrich Adolph Kunike (1777–1838), považovaný za „otce rakouské litografie“.
Mezi mnoha památkami, uchovávanými ve vědecké knihovně v Olomouci, se totiž nachází také album vedut z monumentálního cyklu Mahlerishe Darstellung aller vorzüglicher Schloesser und Ruinen der oesterreichischen Monarchie (volně přeloženo Malebné představení všech pozoruhodných zámků a hradních zřícenin rakouské monarchie). Album si nechala zhotovit hrabata ze Žerotína a přestože obsahuje jen část z asi dvou stovek Kunikeho rytin, je jedinečným dokladem k poznání sídel i krajiny Moravy a Slezska v první polovině 19. století.
F. A. Kunike sice pocházel z Německa, studoval však na proslulé vídeňské malířské Akademii a po studijní cestě do Říma se ve Vídni uchytil jako učitel kreslení u knížat ze Schwarzenbergu. Při dalším studijním pobytu, tentokrát v Mnichově, se seznámil s technikou litografie (kamenotisku). Zaujala ho natolik, že si později ve Vídni otevřel vlastní litografický podnik. Své práce si navrhoval sám, časem začal spolupracovat s řadou dalších umělců. Výše zmíněný litografický cyklus byl vydán ve Vídni v letech 1833–1835 u Johanna Schönberga. Původním záměrem nakladatele byla zřejmě každoměsíční emise čtyř nekolorovaných litografií, jednotliví předplatitelé si však často nechávali volné listy následně svázat do reprezentativního alba.
Veduta coby poměrně přesný malířský či grafický záznam části krajiny s bočním pohledem na město a podobně, obvykle v širším zorném úhlu, získala od začátku 17. století velkou oblibu. Na Kunikeho vedutách se hojně objevuje idylická pastýřská krajina, doplněná výrazným místním motivem (hrad, zámek, přírodní zajímavost). Vše dokreslují postavy venkovanů při práci, pasáčků, myslivců a samozřejmě také urozeného panstva. Kromě hradů a zámků byla zachycena také některá další zajímavá místa, například propast Macocha či jeskyně Býčí skála nebo Jáchymka v Josefovském údolí (tehdy Adamsthal).
Před časem jsem měl možnost výstavu zhlédnout v olomoucké vědecké knihovně a velmi mne zaujala. Na rozdíl od jiných historických pramenů, které jsou mnohdy přístupné jen odborníkům (německy či latinsky tištěné staré tisky), jsou veduty přístupné každému, kdo o ně projeví zájem a nechá se jimi okouzlit. Právě proto si je autoři výstavy zvolili k tomu, aby připomněli výročí jedné z nejvýznamnějších knihoven u nás, která letos slaví 450 let svojí existence (navazuje na knihovnu jezuitské akademie, založené v Olomouci roku 1566).
Nevím, zda se mi to podaří, ale rád bych ty staré krajiny viděl znovu. Letovice k tomu nabízejí vhodnou příležitost. Budete-li mít cestu kolem, zastavte se v letovickém kulturním domě. Věřím, že ony krajiny zaujmou i vás. Vstup na výstavu je zdarma a lze ji navštívit v otevírací době kulturního domu. Olomoucká Vědecká knihovna vydala k výstavě také pěkný katalog (Krajinou starých sídel, Olomouc 2015, editor Miloš Korhoň, 111 stran).
