Jak to bylo s pozemkem po lihovaru vedle hotelu Velen v blízkosti sportovního areálu? Měly Boskovice možnost tento pozemek odkoupit? Loni se o to současné vedení Boskovic snažilo. Redakce Ohlasů zapátrala až do začátku 90. let a má nyní k dispozici seznam majitelů, kteří pozemky po lihovaru od dob privatizace postupně vlastnili.
Rok 1994
Na pozemku vedle hotelu Velen stojí lihovar spadající pod Škrobárny Havlíčkův Brod, respektive již pod Fond národního majetku sdružující nemovitosti určené k privatizaci.
V březnu 1994 rozhoduje tehdejší česká vláda v čele s Václavem Klausem o privatizaci lihovarů spadajících pod Škrobárny Havlíčkův Brod, mezi kterými je i boskovický. V privatizaci ho získává boskovická firma Savoy s.r.o. za zhruba půl milionu v tehdejší hodnotě české koruny. Smlouvu za firmu podepisuje Josef Hlaváček z Boskovic.
U této firmy ale lihovar v majetku dlouho nevydrží. Za dvaadvacet dní od nabytí účinnosti kupní smlouvy mezi Fondem národního majetku a společností Savoy s.r.o. je už vlastníkem lihovaru boskovická firma Blondy s.r.o., která za ni opět zaplatí půl milionu, což je hluboko pod zjištěním znaleckého posudku z roku 1994, který pozemek s budovou lihovaru ocenil na více než sedm milionů tehdejších korun.
Rok 1995
Také firma Blondy s.r.o. po roce pozemek prodává. V září roku 1995 podepisuje Stanislav Janků za společnost Blondy s.r.o. a Vladimír Winkler za firmu Velen s.r.o. kupní smlouvu. Firma Vladimíra Winklera kupuje lihovar opět za půl milionu. Je opět vypracován znalecký posudek a ten říká, že hodnota pozemku s lihovarem je téměř 4,3 milionu korun. Výrazně tedy méně než před rokem. Oba posudky vypracoval stejný znalec – Miroslav Hroch. Na pozemku je tentokrát ovšem od firmy Blondy s.r.o. zástavní právo proti úvěru 22 milionů. „Tento závazek zajištěný zástavním právem se zavazuje prodávající vypořádat vůči tomuto peněžnímu ústavu z kupní ceny, která bude kupujícím uhrazena na základě této kupní smlouvy,“ stojí ve smlouvě z roku 1995.
Rok 1996
Inkoust nestačil na smlouvách ještě téměř zaschnout a za půl roku se opět mění majitel. Velen s.r.o. lihovar i s celým hotelem v sousedství prodává. Kupuje ho John Golden za 27,5 milionu korun.
Rok 1998
Pozemek po lihovaru je od začátku rozdělen na dvě parcely. V privatizaci byla prodána jen jedna z nich. Druhá část, blíže vstupu na boskovické koupaliště, je v roce 1998 převedena ze státního podniku Škrobáren Havlíčkův Brod na Pozemkový fond. Tentýž rok získává pozemek do svého vlastnictví bezplatným převodem Jan Aujeský z Boskovic jako náhradu za pozemek, který mu nemohl stát vydat. Pozemek přijme do svého vlastnictví, nicméně o dva měsíce později ho daruje Jiřímu Musilovi z Boskovic.
V Centrálním registru dlužníků se objevuje začátek konkurzu proti Johnu Goldenovi. Konkurz je vyhlášen také proti bývalému majiteli, firmě Velen s.r.o.
Rok 2000
Konkurz proti Johnu Goldenovi je zastaven.
Rok 2001
V roce 2001 na sebe ovšem sám John Golden podává návrh na konkurz. Soud určuje správkyní konkurzní podstaty boskovickou advokátku Olgu Hubenou.
Rok 2003
V roce 2003 se koná mimořádné jednání zastupitelstva Boskovic s jedním hlavním bodem – vyčlenit peníze na odkup pozemku po lihovaru. Zastupitelé souhlasí s vyčleněním 2,5 milionu korun. Je zde možnost pozemek koupit v dražbě. Vedení Boskovic je se správkyní v kontaktu.
Rok 2004
Olga Hubená ovšem začátkem roku 2004 jako správkyně konkurzní podstaty končí a nahrazuje ji advokát Michal Gruber. Důvody ve veřejné, zkrácené verzi rozhodnutí soudu nejsou. „Ano, pamatuji si to, ale jsou to věci, ke kterým bych se nechtěla nijak vyjadřovat,“ říká dnes po dvanácti letech Olga Hubená.
Michal Gruber ovšem už za necelého půl roku sepisuje kupní smlouvu. „Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 5. 2004 udělil prodávajícímu souhlas ke zpeněžení předmětu smlouvy přímým prodejem mimo dražbu kupujícímu. Prodávající prohlašuje, že byly splněny všechny podmínky stanovené soudem v tomto usnesení,“ stojí v prvním článku smlouvy mezi Michalem Gruberem jako správcem konkurzní podstaty majetku Johna Goldena a společností Severka – B a.s. zastoupené Janem Paroulkem. Ten v roce 2004 za pozemek po lihovaru i celý hotel Velen zaplatí pět milionů v tehdejší hodnotě koruny.
Dražba, se kterou vedení Boskovic počítalo, se tedy vůbec nekonala. Cestu jim zkřížila náhlá změna správce konkurzní podstaty, který téměř hned po svém nástupu měl kupce. Nekonání dražby ale podle Michala Grubera nebylo v ničem netypické. „Inzerát na pozemek s lihovarem a hotelem byl veřejně v novinách. Rozhodně jsem to tedy nechtěl pro někoho skrývat. Z města Boskovice se mi ale za celou dobu nikdo s nabídkou neozval,“ prohlásil advokát a doplnil, že se novým správcem stal z toho důvodu, že advokátka Olga Hubená připravovala prodej podle jeho slov netransparentně, na což si právě budoucí majitel Jan Paroulek stěžoval.
Na jednu stranu v roce 2003 vyčlenili zastupitelé 2,5 milionu na odkup pozemku po lihovaru, na druhou stranu se ale později podle tvrzení advokáta ani neozvali.
Rok 2005
Jan Paroulek musí nechat na základě nařízení boskovického stavebního úřadu ruiny lihovaru zbourat. Od té doby se na pozemku nic zásadního neděje.
V zápisu ze zastupitelstva z prosince 2005 je věta, že prozatím odkup pozemku po lihovaru není možný, jelikož konkurz nebyl ukončen. Jak jsme však uvedli, pozemek už byl více než rok prodaný.
Rok 2010
Jiří Musil prodává druhou parcelu po lihovaru Janu Paroulkovi za 839 tisíc.
Rok 2015
Jan Paroulek městu nabízí pozemky po lihovaru za nejméně 17,5 milionu korun. „Pokud jde o cenu, ta by v žádném případě nebyla nižší než 3500 korun za metr, ba naopak uvažuje o navýšení této ceny,“ píše se v zápisu ze schůzky vedení Boskovic s Janem Paroulkem ohledně možnosti odkupu pozemků po lihovaru ze 4. listopadu 2015.
Aktualizace: Předchozí verze článku obsahovala přepočty historických cen na současné pomocí inflace. Tento přepočet nemá ideální výpovědní hodnotu: Půl miliónu v korunách z roku 1994 je po započítání inflace něco přes milión současných korun, ale zároveň platí, že půl miliónu korun bylo v roce 1994 zhruba 70 průměrných platů, což by dnes byly téměř dva milióny. Podobně dopadne i cena pět miliónů, za které byl pozemek lihovaru s hotelem prodán v roce 2004: v přepočtu přes inflaci bychom došli k dnešní částce přes šest miliónů, v přepočtu přes průměrnou hrubou mzdu je miliónů sedm.
