Jak se vám líbí letošní program festivalu Boskovice a co byste především doporučili navštívit?
Tomáš Marvan, vedoucí boskovického kina
Škoda, že se během festivalu nemůže člověk rozdvojit a zažít tak víc věcí současně. Jedno své já bych nechal v kině a to druhé, odkojené kytarami, bych poslal na koncert kapel Manon Meurt, Please The Trees, My Dead Cat a Kovadlina. Myslím, že program festivalu je tak rozmanitý, že si vybere každý. Moji rodiče půjdou do synagogy nebo skleníku na koncert. Až se budou vracet, setkáme se všichni plní dojmů na Hradní nebo Plačkově a v tom vidím největší kouzlo festivalu. Ta atmosféra je jedinečná a prostě mě baví. Za mě tedy jednoznačně palec nahoru a poděkování celému Unijazzu.
Pokud se chystáte vydat do kina na některou festivalovou projekci, nenechte si ujít některé starší československé filmy ze zlatého fondu kinematografie. Tyto vybrané projekce totiž tradičně a velmi poutavě uvede Dr. Pavel Taussig a prozradí vám zajímavosti a okolnosti vzniku samotného filmu.
Ze současných filmů bych doporučil skandinávský snímek Boj od Tobiase Lindholma, který jsme uváděli minulý měsíc ve filmovém klubu. Je to výborné severské drama z dílny nejvýraznějšího dánského filmového tvůrce současnosti. A rovněž doporučuji dokumentární film V paprscích slunce, který nabízí pohled do života jedné severokorejské rodiny připravující se na oslavy výročí Kim Čong-ila. Inscenované scény komunistického režimu KLDR pro kameru vyvolají úsměv na rtech, který vzápětí přechází v mrazení v zádech.
Za pozornost stojí i ostatní filmy. Pečlivě je vybral dramaturg festivalových projekcí Petr Michálek a nezapomněl ani na děti, pro něž se budou promítat pohádky nebo kultovní dětský film Ať žijí duchové. Zajímavostí určitě je, že vždy jednou za rok, a to právě během festivalu, v kině opět roztočíme klasické promítačky na 35mm film. Některé filmy z festivalu jsou totiž promítány právě z tohoto formátu. Když nám minulý týden technik seřizoval promítací stroje, na otázku, kam kromě Boskovic jezdí ještě na servis, odpověděl, že kromě Boskovic už nikam. Závěrečný film festivalu Šašek a královna bude v letním kině promítán právě z 35mm filmu a jedná se o jedinou takovou letošní projekci v letňáku.
Alena Vítková, dramaturgyně a produkční Kulturně vzdělávacích služeb Knihovny Jiřího Mahena, koordinátorka Studia Scala
Nejsem ten typ, co by si dopředu nějak zvlášť mapoval festivalový program. S čím unijazzáci přijedou, většinou zjišťuji až ve chvíli, kdy to všechno vypukne a já stojím ve čtvrtek odpoledne u info stánku, kupuji si tištěný program k prvnímu festivalovému dni a luštím mysteriózní medailonky účinkujících.
Letos však skáču radostí už hodně dopředu – pořadatelé mi nemohli udělat větší radost než pozváním mé tuzemské srdcovky Please The Trees. Čekat můžete charismatické kytary, surovost i něhu. Nebudete vědět, jestli vás to hladí po duši, nebo ji (a uši taky) rve na kusy. Prostě láska. Jsem zvědavá, jak jim bude slušet scéna letního kina.
Z letňáku bych pak ještě vybrala divočejší My Dead Cat. Určitě taky zkuste zavítat k hradu, kde během posledních let vyrostla takřka autonomní scéna a její program je rok od roku zajímavější. Já letos rozhodně nechci propásnout domácí shoegaze Manon Meurt a francouzskou trip-hopovou dvojici Overland Inn. A kdybyste to přes nabitý festivalový program na palouk nestihli, tak se alespoň zastavte na nedělní rozlučkovou afterparty, kde Mardoša představí svůj DJ set. To už je taková psina na konec a oslava toho, že jsme všichni ve zdraví přežili.
Kromě muziky toho program nabízí tolik, že se sama nechám překvapit, kam mě festival letos vtáhne. Závěrem snad jen tip pro všechna ranní ptáčata. Doporučuji zajít si do kina na občerstvující cyklus studentských filmů Filmové školy uvádějí. Myslím, že to je moc fajn způsob, jak odstartovat festivalový den.
Vojtěch Sedlák, student hudební produkce na JAMU, hudebník
Letošní ročník festivalu mě osobně velmi příjemně překvapil výraznou dramaturgickou proměnou, konkrétně co se týká hudebního programu na hlavní scéně v letním kině i na UNI scéně v Panském dvoře. Dramaturgie výběrem interpretů letos cílí na mladší obecenstvo, než tomu bylo dříve zvykem, díky čemuž se v rámci festivalu představí přední jména současné české alternativně rockové, ale i elektronické scény. Vedle těchto dvou scén doporučuji pozorně sledovat dění na hudebně-divadelní scéně Palouk Potrvá u boskovického hradu. Čtvrtek je den, kdy se festival rozjíždí, a to, dle mého názoru, velice pozvolna – jediné, co pro mě stojí za návštěvu, je bluesový Gwyn Ashton, který vystoupí ve Skleníku. Slabší čtvrtek však plně vynahradí našlapaný páteční program – zejména scéna v letním kině. Začínají tříčlenní Please The Trees, o půl jedenácté si nenechám ujít electro-rockové Vložte kočku a o půl druhé v noci stage uzavře brněnský elektronický experimentátor Tom Holič. Z programu na palouku bych vypíchl post-rockový objev Manon Meurt. Sobotu zahájím na UNI scéně v Panském Dvoře, kde po obědě vystoupí Skrytý půvab byrokracie – kapela, která svojí tvorbou navazuje na tradici českého undergroundu 80. let. V podvečer zkusím maďarské Rosa Parks, kteří představí instrumentální zběsilost na pomezí post-rocku a math-rocku. UNI scénu poté uzavře Kovadlina – kapela se silnou sociálně-kritickou message, složená z pionýrů pražské DIY hc-punkové scény. Večer se potom přesunu na hlavní scénu, kde zahrají nejdříve moji brněnští oblíbenci – indie punk/rockoví My Dead Cat – a po nich ostravský elektronický projekt Schwarzprior. Na začátek posledního dne festivalu volím UNI scénu – na začátek písničkář Dominik Zezula se svým projektem Děti mezi reprákama a v 16:00 brněnská indie-rocková kapela Ghost of You. Večer potom palouk, kde vystoupí provokativní electro-rapový projekt Mutanti Hledaj Východisko a celý festival potom tradičně uzavře DJ Mardoša.
Kamila Hrnčířová, studentka gymnázia, zpěvačka a kytaristka skupiny Veka
Když jsem poprvé přelítla očima letošní festivalový program, byla jsem překvapena množstvím mně neznámých jmen, ale o to víc se na festival těším.
Ve čtvrtek půjdu na scénické čtení studentů DAMU: František Langer – umělec, hrdina, přítel bratří Čapků. Doba působení Františka Langra mne nutí se neustále vracet k myšlenkám základních lidských hodnot a přirozené podstatě člověka, což jsou aktuální témata v každé době. Ráda se zastavím a připomenu si je.
V závislosti na letošních 80. narozeninách Václava Havla je na festivalovém programu také Filmový profil Václava Havla, který obsahuje tři snímky. Havel je pro mě něco jako komiksový hrdina a každá zmínka, snímek, článek nebo cokoli popisující kousky jeho života jsou příležitost, jak tuhle postavičku vnímat reálněji se všemi klady i zápory, což u mě většinou vede ještě k většímu obdivu, úctě a uvědomění si. Na filmy Občan Havel jede na dovolenou, Občan Havel přikuluje a Poslední „V“ Václava Havla určitě zajdu.
Musím také zmínit film Šašek a královna kvůli hudebnímu doprovodu Jiřího Bulise, u jehož hudby mne baví kontrast bolesti a trápení, o kterém hraje, a klidu, se kterým hraje.
V neděli si nenechám ujít kapelu Ghost of You už jenom kvůli tomu, jak se kluci na pódiu zmítají ve vlastní psychydelicpopové hudbě, ne-li ve vlastní šťávě.
Kapely Kopec šišek, Edoshův Kur-ník a Mutanti Hledaj Východisko jsou jasnou volbou pro dávku kvalitní šílenosti. Od Mutantů bych především chtěla slyšet Úchylnost – vál o škole v přírodě.
Nakonec bych vás sama za sebe chtěla pozvat na divadelní představení studentů boskovického gymnázia – SLOVA. Slova, která jsou vyřčena a jež nelze vzíti zpět.
