Studie areálu Červená zahrada nenabízí kvalitní výsledné řešení

Boskovice mají k dispozici další studii sportovního areálu Červená zahrada rozpracovanou do tří různých variant. Vedení města jednotlivé varianty zveřejnilo včetně odhadovaných nákladů. Každá varianta počítá s jiným využitím pozemků, z nichž některé nejsou ve vlastnictví města. Co bude dál, se přesně neví, odborníci i opozice nad postupem i samotnou studií neskrývají rozpaky.

Červená zahrada

Co to vlastně máme?

Studii zpracovala boskovická firma AV Atelier, která zakázku získala na základě nejnižší cenové nabídky. Výsledkem se zabývala městská rada na svém prvním listopadovém jednání, v prosinci se bude studií zabývat zastupitelstvo. Poté chce vedení města návrhy projednat s veřejností, se sportovními kluby a v komisích. „S připomínkami z projednání by se tento materiál měl opětovně vrátit na jednání zastupitelstva v červnu příštího roku. Je to investiční záměr, na kterém by měla být dohoda mezi všemi zúčastněnými,“ vyjádřila se boskovická starostka Hana Nedomová (ČSSD).

Podle architekta a sportovce Petra Ondráčka není především jasné, jakou studii vlastně máme, k čemu bude sloužit a jaký bude další postup. Informace od vedení města se v tomto ohledu rozcházejí – někdy se mluví o tom, že by studie mohla sloužit jako podklad pro vypsání architektonické soutěže, jindy to vypadá, že studie předkládá finální plán, přičemž zastupitelstvo už jen vybere jednu z variant a město se může pustit do díla. „V případě, že by prezentovaná studie byla pouze studií ověřovací – pro zjištění základních kapacit a limit území, tak je to asi v pořádku a je dobře, že město tento krok udělalo, protože původní studie z roku 2006 nepracovala se současným stavem věcí v areálu,“ říká Petr Ondráček.

Pokud by však měla studie posloužit namísto takzvaného masterplánu, byla by její podoba zcela nedostatečná. Při aktuální kvalitě rozpracovanosti jednotlivých variant by proto bylo jen těžko možné zahájit už příští rok přípravu dopravně-technické infrastruktury. Přesně to však město na tiskové konferenci popsalo jako plánovaný postup. Podle starostky Hany Nedomové má být po červnovém zastupitelstvu jasné, do které varianty chce město jít. „Jsou to objemové studie, prověřovalo se celé to území. Připravovaly se ve vazbě na řešení dopravní situace, včetně budování sportovišť,“ uvedla starostka s tím, že celý záměr by se měl rozpracovat do jednotlivých etap, které by se podle možností rozpočtu města postupně realizovaly. „Předpokládám, že třeba rozpočet na příští rok by už mohl obsahovat položku, která by řešila dopravně-technickou infrastrukturu v této lokalitě. To by mohl být první krok,“ potvrdila na tiskové konferenci starostka Boskovic.

Měli bychom chtít víc

Architekt Petr Ondráček, který se společně s dalšími dvěma kolegy obrátil na vedení města s otevřeným dopisem právě ve věci důsledné přípravy městských investic, vysvětluje, že město by mělo chtít od přípravy plánu na postupnou rekonstrukci celého areálu mnohem víc. A nejdůležitějším prvním krokem je právě zpracování kvalitního zadání, na kterém by se měly podílet kromě vedení města také sportovci a odborníci. Jako příklad udává soutěž na sportovní areál v Pardubicích. Už jen zadání, se kterým Pardubice soutěž vyhlásily, působí komplexněji a přesvědčivěji než studie, které by v Boskovicích mohly sloužit jako podklad pro finální rozhodnutí a postup.

Opoziční zastupitelé Jaroslav Dohnálek (ODS) a Radek Mazáči (Sportovci pro Boskovice) se shodně pozastavují nad způsobem vzniku studií, kdy na podkladech mají pracovat studenti architektury z Liberce, ale mezitím už město nechalo zhotovit tuto studii. Podobně Vladimír Petrů, který zasedá v městské sportovní komisi, není s postupem příprav spokojen. Především mu chybí jiný náhled na věc. „Co mi vadí nejvíc, tak je, že mělo být studenty navrženo několik variant, jak by mohl areál vypadat, rok se nic nedělo a pak přišlo město se studií od jedné projekční kanceláře. Třeba by někdo navrhl úplně jinou variantu,“ komentuje studii Vladimír Petrů. A dodává, že sportovní komise se během příprav nikdo na nic neptal. Podle Radka Mazáče tím město pokračuje v započaté amatérské cestě.

To, že studie sice má variantní řešení, ale všechna pocházejí od jediného zpracovatele, který je navíc vytvořil v relativně krátkém čase, vidí jako velký problém i architekt Petr Ondráček. Stejně tak i to, že se takto kreativní úkol zadával na základě nejnižší cenové nabídky.

Vedení města prezentuje, že úkolem této studie bylo řešit areál Červené zahrady jako celek a prověřit jeho prostorové možnosti v souvislosti s nevyhovujícím dopravním řešením, nedostatkem parkovacích ploch, absencí atletického oválu a umístěním sportovní haly a nových sportovišť. Každá ze tří variant počítá s novým bezpečným napojením areálu z ulice Dukelská, s výrazným navýšením parkovacích ploch, s rozšířením obslužných komunikací, a s novou sítí chodníků. U všech variant je navržena demolice Dvořáčkova mlýna a přemístění trafostanice. Jednotlivé varianty odlišuje především využití pozemků v areálu.

varianta A, mapa

Varianta A

Ve variantě A jsou do řešení zahrnuty pozemky ve vlastnictví města včetně pozemku bývalého autobazaru, dále bývalá Junácká louka, která je dnes ve vlastnictví společnosti MP Holding, a tenisové kurty, které patří zčásti státu a zčásti tenisovému klubu. Je navrženo přemístění tenisových kurtů, novou polohu má travnaté fotbalové hřiště včetně zázemí s tribunou, které by sloužilo i pro tenis. V areálu je umístěna sportovní hala, skatepark, lezecká stěna a inline dráha. Navrženo je celkem 419 parkovacích stání pro osobní automobily a 4 stání pro autobusy. Celkové náklady jsou v této variantě odhadovány na 196 milionů korun bez DPH.

varianta B, mapa

Varianta B

Druhá varianta představuje velkoryse pojatý sportovní areál, jehož součástí jsou všechny pozemky v areálu včetně bývalého hotelu Velen, kuželny a objektu podnikatele Iva Moudrého. Je navrženo přemístění tenisových kurtů, kolem travnatého fotbalového hřiště je umístěn atletický ovál včetně zázemí. Sportovní hala je navržena na místě současného hotelu Velen. Areál je doplněn o skatepark, lezeckou stěnu a inline dráhu. Navržena je úprava vstupního objektu koupaliště a rozšíření ubytovny. Dopravní napojení z ulice Dukelská je řešeno okružní křižovatkou. V areálu je celkem navrženo 392 parkovacích stání pro osobní automobily a 4 stání pro autobusy. Celkové náklady varianty B jsou odhadovány na 290 milionů korun bez DPH.

varianta C, mapa

Varianta C

Ve třetí variantě jsou do řešení zahrnuty pozemky ve vlastnictví města včetně pozemku bývalého autobazaru a navíc pozemky lihovaru, Junácké louky a tenisových kurtů. Je navrženo přemístění tenisových kurtů, novou polohu má travnaté fotbalové hřiště včetně zázemí s tribunou. V areálu je umístěna sportovní hala, skatepark, lezecká stěna a inline dráha. Navržena je úprava vstupního objektu koupaliště. Dopravní napojení je řešeno okružní křižovatkou. Objekty někdejšího hotelu Velen a kuželny zůstávají zachovány. V areálu je navrženo celkem 344 parkovacích stání pro osobní automobily a 4 stání pro autobusy. Orientační náklady jsou odhadovány na 205 milionů korun bez DPH.

Chybí nosná myšlenka a lidské měřítko

Kromě kvalitního zadání je podle Petra Ondráčka nutné při vytvoření masterplánu požadovat ještě dvě věci, které aktuální studie jako případný výstup postrádá, a to je v prvé řadě nosná myšlenka, tedy koncept celého návrhu. „U takto velkého areálu je to docela zásadní, a pokud tento prvek chybí, vznikne nám pouze sestava několika individuálních staveb-sportovišť, které spolu navzájem a s okolím nekomunikují, což se, obávám se, zde bohužel stalo,“ říká architekt Ondráček.

Druhou chybějící věcí je pak respektování lidského měřítka celého záměru. Z pohledu člověka, který se bude v Červené zahradě pohybovat, by areál neměl být nepřehlednou sestavou parkovišť a různě rozmístěných sportovišť, ale místem, kam se má chuť vracet a trávit zde svůj čas. Tedy nikoliv místem, kam jen přijede, zaparkuje a odebere se na některé sportoviště. Ostatně i v nedávné době se v areálu pořádaly společenské akce. „Stálo by za to pouvažovat, zda by třeba kolem dokola celého nebo části areálu neměla vést inline stezka, na které by se mohlo dát i běhat, stejně jako v Blansku na takzvaném Sportovním ostrově. Bylo by vhodné vyřešit parkoviště prostorově úspornějším způsobem, kdy prostory nad, či kolem nich mohou být dále smysluplně využity a může s nimi být dále pracováno. Celkově dotvořit části areálu kolem hlavních funkčních ploch tak, aby nebyly jen vycpávkou, ale funkčním městským prostorem,“ vysvětluje Petr Ondráček.

Konkrétní připomínky

Opoziční zastupitelé Jaroslav Dohnálek a Radek Mazáč zatím nechtěli příliš komentovat jednotlivé varianty s poukazem na to, že jim chybí více informací a širší diskuse.

Vladimír Petrů vidí první velký otazník v tom, že atletický ovál navrhovaný ve dvou variantách má pouze čtyři běžecké dráhy. „Je otázkou, zda má smysl překopávat půl Červenky, když atletická dráha nebude plnohodnotná. Kdo určil, že má mít ovál jen čtyři dráhy?“ ptá se Vladimír Petrů. „Že by opět paralela našeho boskovického řešení s plaveckým stadionem s neregulerním počtem drah na pořádání soutěží?“ všímá si stejné věci i Petr Ondráček.

Další otazníky se vznášejí nad sportovní halou, která je pro mnohé sportovce klíčovým bodem celé rekonstrukce, protože v Boskovicích hala stále chybí a její stavba by měla být jedním z důležitých a prioritních kroků. Aktuální zákres haly ve studii nejspíš postrádá jakékoli zázemí. Petru Ondráčkovi není jasné, jestli návrh postrádá doběhové plochy, nebo zázemí, ale obojí zde být nemůže. Na rozměry haly se ptá i Vladimír Petrů: „Další otazník vidím u haly. Kdo určil její velikost, kapacitu? Sportovní komise se na to nikdo neptal. Vycházelo se snad z rozměrů na Slovákově, kde kritici tvrdili, že to je jen velká tělocvična a ne důstojná multifunkční hala? U haly na Slovákově byla plánována i čtyřdráhová kuželna. Na pláncích novou kuželnu nevidím. Znamená to, že se s ní nepočítá? Bude se přestavovat současná kuželna, nebo zůstane původní?“

Více pozornosti by si podle Petra Ondráčka zasloužily nástupní plochy k jednotlivým sportovištím. Velkou slabinu má podle něj také orientace fotbalového hřiště ve variantě A ze severu na jih, hřiště se záměrně staví v orientaci východ – západ, aby hráči nehráli celý poločas proti slunci.

Ač sám není tenista, vidí Vladimír Petrů jako problematické umístění kurtů za sebou. A připomíná, že se uvažovalo i o přesunutí kurtů na úplně jiné místo. A opět se ptá: „Řešil to někdo s tenisty?“

Kterou variantu?

Jako nejreálnější vidí Vladimír Petrů i Petr Ondráček variantu C. „Jako fotbalistovi by mi vyhovovalo odpíchnout se od varianty A bez oválu, kde jsou diváci v bezprostředním kontaktu s fotbalovým trávníkem, ale domnívám se, že město velikosti Boskovic si atletický ovál zaslouží, takže pokud bych musel, odpíchnul bych se od varianty C,“ říká Vladimír Petrů.

Maximalistická varianta B by byla podle Petra Ondráčka samozřejmě nejlepší, ale je pochopitelně podmíněna tím, že se město dohodne s vlastníky pozemků. „Pokud bychom se rozhodli jít touto cestou, pak by byl třeba určitě kvalitní masterplán, protože když už by se do tohoto řešení šlo, ať ty vynaložené peníze stojí za to. Bylo by také vhodné odhadnout i budoucí provozní náklady, neb ty by asi taky byly nemalé. Druhým dechem ale dodávám, že je na zváženou, je-li třeba chodit do možná letitého vyjednávání s vlastníkem pozemků kolem bývalého hotelu Velen, když je areál dle varianty C v podstatě řešitelný i bez nich.“ V tom případě by ale finální řešení podle něj snad ještě více volalo po skutečně pečlivé přípravě, opravdovém konceptu a ne jen rozmístění ploch. „Snad ještě více než u varianty B by to chtělo, aby proběhla architektonická soutěž, která přinese nové myšlenky a nápady,“ zdůrazňuje architekt.

Větší naději na kvalitní výsledek nabízí soutěž

Další postup vedení města je v tomto ohledu nejasný, z radnice je doposud znát minimálně nedůvěra, ne-li přímo odpor k řešení formou architektonické soutěže. Dobrat se před zahájením jakýchkoliv prací v Červené zahradě kvalitnějšího materiálu, než představuje aktuálně představená studie, se přitom jeví jako klíčové. Pokud by se mělo ze studie vyjít, bylo by nutné ji po diskusi s jednotlivými zájmovými skupinami podle Petra Ondráčka opravdu důkladně revidovat. „Je třeba podle výše uvedených bodů navrhnout konečně funkční areál, s přihlédnutím i na kompozici a estetiku jednotlivých ploch. Ve vyšších stupních projektu už nikdo do projektu toto nevnese – nebude na to čas a ani vůle,“ říká Petr Ondráček s tím, že v tom případě už by se vyplatilo investovat o něco více a vyhlásit architektonickou soutěž, která je mnohem větší zárukou kvalitního řešení.

Výhodou architektonické soutěže je také to, že v zadání se dá pracovat i s požadavky na provozní náklady jednotlivých sportovišť. A to je kromě nákladů na vybudování a nákladů na případný nákup dalších pozemků další podstatný ekonomický aspekt.

Financování

„Co se týká financování takového záměru, tak v souvislosti s dalšími potřebnými investicemi ve městě je mírně řečeno obtížné,“ podotýká bývalý starosta a dnešní opoziční zastupitel Jaroslav Dohnálek. Komentář týkající se financování postrádá ke studii i Radek Mazáč, který navíc znovu připomíná, že v debatě nelze pominout dosavadní nákupy pozemků, které nebyly ve standardní cenové úrovni.

Nemalou částku už za přípravu záměru radnice utratila. Nejprve nechala vloni vypracovat studii na čtyři různá umístění haly v areálu, kdy se ještě ve dvou variantách počítalo se zachováním budovy mlýna, poté uzavřela smlouvu s libereckými studenty architektury a nyní zaplatila za studii AV Atelieru. Všechny tyto podklady už vyšly na několik set tisíc korun. Jiné studie areálu vznikly už v minulosti.

Architekt Petr Ondráček ovšem upozorňuje, že u takto jedinečného záměru bychom se zase neměli nechat zcela svazovat cenou. Už proto je nesmyslné snažit se ušetřit třeba na vypsání architektonické soutěže. A připomíná výrok Alda Gucciho: „Kvalitu si budeme pamatovat mnohem déle než cenu.“ Stejně tak je už dnes jasné, že kompletní rekonstrukce areálu Červená zahrada zabere možná i mnoho let. Případná úspora a tím urychlení výstavby o rok dva už by nemuselo hrát takovou roli.

„Druhou možnost postavit ve městě komplexní sportovní areál už asi těžko budeme mít a byl bych nerad, abychom už z počátku stavěli na základech řešení, od kterého bychom měli požadovat mnohem více,“ uzavírá svůj pohled na aktuální studii sportovního areálu Červená zahrada architekt Petr Ondráček. A dodává: „Proto jen doufám, že se vedení města nenechá inspirovat v principu podobnou, podle mne ne zrovna povedenou akcí v Blansku, a nepůjde například cestou hlasování občanů o potřebě architektonické soutěže. V okresním městě se takto vedení zbavilo odpovědnosti a nechalo občany, aby hlasovali o odstranění hotelu Dukla s dovětkem o následné vhodné formě zajištění revitalizace tohoto prostranství – což je podle mne špatně. A to, co tam místo toho vzniklo, je hodně rozpačitá věc, byť otázka je, co dostal architekt Habina, jehož tvorbu znám, jako zadání. Myslím, že veřejnost k takovýmto zásadním rozhodnutím nemá potřebné informace a souvislosti, na základě kterých by se měla zodpovědně rozhodnout. Byla by z toho pouze smrtící kombinace alibismu s populismem.“


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už pátým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další zpravodajství