„Dílny máme na všech školách. Nejsou výstavní, ale byly postačující.“

Rozhovor s Vladimírem Ochmanským, ředitelem boskovické základní školy. Mluvili jsme o plánované výstavbě Centra polytechnického vzdělávání u školy na Slovákově ulici. Potřebuje škola nutně toto centrum a jsou dnešní děti opravdu nešikovné? Cítí se Vladimír Ochmanský ve střetu zájmů jako ředitel a zároveň opoziční zastupitel? A bude chtít příští rok obhajovat funkci?

Vladimír Ochmanský

Boskovice připravují projekt na výstavbu Centra polytechnického vzdělávání, které má být součástí vaší školy. Investice je odhadována na 75 milionů korun. Pokládáte ji za dobrý nápad?

Musím se na to dívat ze dvou stran: jednak jako ředitel školy, potom možná jako občan a zastupitel.

Nejdřív nás zajímá ten ředitelský pohled.

To je důležitější věc. Jako řediteli mi není lhostejné, že na tom místě máme už několik let jámu. Tu tam z mnoha důvodů samozřejmě nechceme. Z hlediska bezpečnosti, jako nevyužitý prostor a v neposlední řadě nás prozatímní nejistota záměru brzdí v dalším rozvoji pracoviště Slovákova. Jako ředitel školy bych byl rád, kdyby tam už něco bylo.

A má to být zrovna polytechnické centrum?

Součástí toho projektu jsou prvky, které jsou pro rozvoj Slovákovy velmi užitečné. Venkovní přírodní učebnu na pracovišti Slovákova nemáme, a je to dobrá věc. Nemáme ani dobré podmínky pro výuku pěstitelských prací. Pěstební kontejnery sice máme, ale výrazně nižší kvality. Líbí se nám i prostor na rozvoj přírodních věd – přírodní biotop s jezírkem.

Jako poslední bych uvedl něco, co je pro nás opravdu důležité a doteď to bylo odsunuto. Když vznikl projekt sportovní haly, věděli jsme, že budeme potřebovat také prostor pro školní družinu. Na Zelené ho máme sice malý, ale je tam, na Sušilově je nejlepší. Na Slovákově máme velké školní hřiště, ale samostatný prostor pro družinu tam není a děti ve školní družině ho pro svoje venkovní pohybové aktivity postrádají. V době zamýšlené stavby haly jsme chystali projekt a zázemí pro družinu na bývalém bikrosovém hřišti. Jestli projekt polytechnického centra projde, jeho součástí jsou i prvky pro družinu. Tohle jsou podle mě hlavní plusy.

Jsou to ale všechno věci spíše doplňkové – hlavní důraz se přece klady na dílny, na technické vzdělávání. To není něco, co škola zásadně potřebuje? Jaký je aktuální stav?

Dílny dnes máme na všech třech budovách. Nejsou výstavní a vybavení potřebuje obnovit, zatím však pro naše potřeby výuky byly svým rozsahem postačující. Ona je to taková novinářská zkratka, že v celé republice se zavřely dílny, že se technické práce na školách nevyučují – objevilo se to i v místním tisku. Není to pravda. Možná je to pravda někde ve středních Čechách, v satelitních městech, kde jsou školy přeplněné a ruší se tam nejen dílny, ale pomalu i sborovny a dělají z toho třídy, protože školy nemají kde učit. Tady v regionu neznám kolegu, který by zrušil dílny, učí se na všech školách. A řekl bych, že v dostatečném rozsahu. Dílny, které mají vzniknout, budou moderní a budeme je využívat.

Kdyby za vámi někdo před rokem přišel a řekl, že má pro školu 75 milionů a zeptal se, na co je potřebujete, nenapadly by vás dílny jako první.

Samozřejmě. Ale ten projekt se taky vyvíjel, původní záměr hovořil o částce 30 milionů a spoluúčasti 15 procent, což je 4,5 milionu. To je z mého pohledu, i jako zastupitele, ještě přijatelná částka. V současné době se to samozřejmě posunuje úplně někam jinam.

Spoluúčast je odhadována až na 14 milionů korun. Kdyby vám někdo dal těch 14 milionů korun na opravu stávajících učeben, nedostali byste se také na slušnou kvalitu?

To určitě ano. Ale je to otázka, kolik ta spoluúčast bude činit – na zastupitelstvu bylo řečeno 9–14 milionů. Teď ještě přesně nevím, jak dopadl rozpočet projektanta (rozhovor probíhal ve čtvrtek 12. ledna, pozn. red.). Ale to bude samozřejmě jen rozpočet, druhá věc je, jaká bude skutečná cena a jaká bude skutečná spoluúčast. Ta může být úplně jiná, protože mluvíme o uznatelných nákladech, ale pak jsou tu ještě hodnotitelé. A ti v evropských projektech velmi často škrtají a krátí, takže spoluúčast se může pohnout přes 14 milionů. Samozřejmě může i klesnout, to neumím posoudit.

Snažím se pořád dobrat toho, jestli je ten projekt účelný a je pro školu smysluplný. Nehledě na spoluúčast je částka 75 milionů obrovská.

Projekt se vyvíjel. Původně rozpočet zahrnoval i vznik a vybavení cvičného bytu. Později se zjistilo, že by to nebyl uznatelný náklad. Na Slovákově sice cvičný byt máme, ale není prostorný a vybavený tak moderně, jak by si škola představovala.

zásuvky na nářadí v dílně technické výchovy

Víc na provoz nám nikdo nedá

Budete mít využití pro stávající dílny na školách, pokud se výuka přesune do nového centra?

Ano. My jsme dnes v dlouhodobé perspektivě řekněme na maximu počtu žáků. Budovy máme naplněné a pro uvolněnou učebnu stávajících dílen máme využití. To není problém. Co bude za deset let samozřejmě nevím – víme, jak se rodí děti teď, a že nám jich bude v nejbližších letech ubývat. V posledních třech letech máme vždy sedm prvních tříd, ve velmi brzké době jich bude šest, možná někdy i pět. Pak asi dojde i k potížím s financováním. Ono se sice mluví o tom, že budou jiné formy financování, ale rozpočet zatím je pořád normativní (škola dostává peníze podle počtu dětí, pozn. red.) a nemyslím si, že by nám někdo v budoucnu posílal víc peněz, protože máme nevyužité prostory. Tak štědrý asi stát nebude.

Jak velká zátěž pro vás bude provozovat další budovu, pokud se Centrum postaví?

O tom jsem předběžně mluvil s inženýrem Zouharem z investičního odboru. Zatím neexistuje přesný výpočet, kolik to bude stát z hlediska vytápění, elektřiny, vody… Bude tam tepelné čerpadlo, plocha centra není příliš velká. Předpokládám náklady v řádu statisíců, přesně to odhadnout neumím.

Přibydou ale i personální náklady, ne? Někdo tam musí uklízet.

Hrubý odhad: půl úvazku uklízečka a částečný úvazek správce areálu, který by se staral o vnitřní i venkovní prostory. A tyto peníze od státu nedostaneme – mzdy nehradí zřizovatel, ale dostáváme je normativním způsobem podle počtu žáků. V současné době, díky tomu, že nám dětí přibylo, by to pro nás neměl být problém. Ale je to jedna hromádka, když musíte zaplatit pracovníky navíc, budou mít ostatní třeba menší odměny.

Ale není to zkrátka tak, že s další budovou dostanete více peněz do rozpočtu.

Ne, to rozhodně ne.

Jak velký problém bude přesouvat žáky na výuku do Centra ze Zelené a Sušilovy?

My jsme pro potřeby žádosti zpracovávali využitelnost pro žáky z pracoviště Slovákova. Pravidelný přesun žáků z ostatních pracovišť by byl časově neefektivní.

To celé by měli využívat pouze žáci z jedné vaší budovy?

Učebnu techniky a technologií, kde bude drahé a exkluzivní vybavení, žáci ostatních pracovišť určitě navštíví. Primárně je centrum určeno pro žáky pracoviště Slovákova.

Kolik se dnes vlastně učí pracovní výchovy? Kolika hodinami z jedné budovy ty dílny využijete?

Takzvaných dílen je strašně málo a navýšit to nijak nejde, protože pracovní činnosti se vyučují v každém ročníku od šesté do deváté třídy po jedné hodině. Ale je potřeba ještě říct, že pracovní činnosti nerovnají se dílny; jsou v nich například provoz a údržba domácnosti, design a konstruování, využití digitálních technologií, pěstitelské práce, svět práce. Celkem sedm praktických i teoretických tematických okruhů.

A každý ročník to má hodinu. Kolik je tříd v ročníku?

Dvě nebo tři. Teď je všechno po dvou.

Takže se v podstatě bavíme o využití v jednotkách hodin týdně.

Ano. Ale mnohem více bude využitá přírodovědná učebna, tam by provoz mohl být takřka pořád.

Když tam budou všechny přírodopisy.

Tak. A samozřejmě fyzika, budou tam různé přístroje, modely a další vybavení. V žádosti se počítá také s tím, že prostory bude využívat i první stupeň pro předmět Člověk a jeho svět. Je ale potřeba říct, že učitel na prvním stupni si musí zvážit efektivitu přesunu. Přírodovědnou učebnu a venkovní prostory budou dle témat ve výuce využívat, pracovní činnosti na prvním stupni se však budou odehrávat především v kmenových třídách.

Máte tohle nějak vyčísleno?

Do žádosti se psalo samozřejmě maximální možné využití, ale to reálné ukáže praxe.

řada červených svěráků

Mezi učiteli poptávka není

Jak těžké bude pro vás postavit se k tomu nějak jako zastupitel? Mám dojem, že jsme se dozvěděli, že ten projekt nic zvláštního pro zlepšení vzdělávání dětí nepřinese, překrytí s vašimi potřebami je docela malé a ta částka za něj je gigantická.

Nebudeme chodit okolo horké kaše, já jsem byl zastupitel i v minulém období a byl jsem pro, aby tam stála hala. Ale vůle zřizovatele je, že tam hala nebude a já jako ředitel to musím respektovat. Mám úkol spolupracovat při podání žádosti a samozřejmě spolupracuji. A říkám, že pokud ten prostor bude využit, bude to jedině dobře. S odstupem času nezavrhuji ani jednu ze tří původních variant – parčík s jezírkem. Podloží je tam sice velmi kvalitní – kdyby nebylo, tak už se to tam dávno sesunulo – ale svahy jsou sražené, na východní straně je výška šest metrů, a to je hodně. Pokud se tam bude dělat i cokoliv jiného, musí se tam postavit gabionové stěny, a to není levná záležitost. Mám trochu obavy, že je to ještě běh na dlouhou trať.

Není to celé trochu naruby? Vy říkáte, že vycházíte vstříc přání zřizovatele, ale nemělo by se město ptát vás, co nejvíc potřebujete?

V rámci podpoření žádosti proběhl před Vánoci dotazník pro učitele na pracovišti Slovákova. Bylo to anonymní, odpovídalo 25 lidí, ten dotazník dopadl velmi zajímavě. Byly tam dvě stěžejní otázky – jestli jsou na škole odborné učebny a jak se využívají, a pak klíčová otázka, jestli tam chybí některé učebny, a pokud ano, tak které. Z devatenácti odpovědí se sedmkrát objevilo, že škola žádné odborné učebny nepotřebuje, a šestkrát se objevila hudební výchova. Jinak je tam ještě školní knihovna pro český jazyk, učebna výchovy k občanství, pak učebna přírodovědných prací, jednou polytechnická výchova, keramický ateliér, pracovní činnosti, výtvarka pro první stupeň a venkovní učebna a také jednou vybavený cvičný byt.

Asi se dá říct, že učitelé po polytechnickém centru úplně nevolají.

Samotného mě to překvapilo.

Byli učitelé nějak zapojeni do přípravy toho projektu?

Do přípravy projektu ne, někteří však spolupracovali na dílčích úkolech, které nám předložil zřizovatel.

Takže s nimi o tom nikdo přímo nemluvil?

Představitelé města s pedagogickým sborem nemluvili.

Máme velmi šikovné děti

Doteď jsme mluvili o různých technických aspektech Centra, ale také mě zajímá váš pohled na to, jak moc právě tohle potřebují děti. Vy jste s nimi stále v kontaktu. Když to vezmu zeširoka: Pokládáte tu základní myšlenku, totiž že děti dnes nezbytně potřebují zlepšit technickou výchovu, za oprávněnou?

Vezmu to také zeširoka. Jsem ve funkci už docela dlouho a už před patnácti lety jsem si začal psát takový seznam, který pořád doplňuji. Ona se vždycky objeví taková vlna, nějaký nový a propagovaný předmět, a vždycky je to podáváno tak, že se bez něj žádné školní vzdělávání neobejde, hodinová dotace musí být štědrá a jen neprogresivní ředitelé škol to nezavedou. A ještě se obvykle objeví nějaký článek v tisku, kde nějaký „odborník“ vysvětlí, že na školách se to dělá špatně a on ví, jak na to. A s využitím peněz z Evropské unie a ministerstva školství se na to přidělí peníze, ono to rezonuje, ministr chce být progresivní, dají se peníze na propagaci, školení, brožury, my na to dostaneme peníze, pak přijede školská inspekce a kontroluje, jestli danou věc rozvíjíme. Z odborníka se stane náměstek na ministerstvu. Pak to na čas utichne a zase se objeví nový problém.

Co máte třeba na seznamu?

Začalo to, když se objevila výchova k volbě povolání. Jen neprogresivní ředitel nedal hodinovou dotaci na takto nazvaný předmět. Potom třeba výchova k rodičovství, sexuální, dramatická, chování za mimořádných situací. Civilní obrana a branná výchova – ty se teď zase vrací. Výchova ke zdravému životnímu stylu, ke kritickému myšlení, asertivní výchova, multikulturní výchova, výchova o Evropské unii, etická, osobnostní a sociální, výchova k lidským právům, k harmonickému manželství, finanční gramotnost, dokonce taneční výchova… Já neříkám, že je to všechno špatně, ono se to dá vždycky hezky zdůvodnit.

A teď je polytechnická výchova?

No čas od času se to objevuje. Já už to beru trochu s tím, že to zase zanikne.

Takže nepatříte k těm, kteří dnes a denně lkají nad tím, jak jsou současné děti nešikovné?

Chápu. To je ale zase ta novinářská zkratka: děti neumí kotoul, děti pořád sedí u počítače, děti neumí zatlouct hřebík.

Nevím, jestli je ta zkratka novinářská, podle mě spíš politická.

Ale novináři to rádi přebírají.

Mně se tomu věřit nechce, proto se vás na to taky ptáme.

Když jsme tady otevírali učebnu v přírodě za muzeem – a já jsem moc rád, že ji tady máme, je perfektní a rádi se o ni staráme – dělala se mnou rozhovor novinářka z České televize Brno a pořád mě manipulovala, abych řekl tu větu, že děti sedí pořád u počítačů a proto tady máme tuto učebnu. Já jsem to nechtěl říct. Tak mě pak vystřihli a byl pokoj.

Nás ale opravdu zajímá, jak to vidíte. Bez manipulací.

Samozřejmě jsou děti, které jsou z rodiny, kde je tatínek řemeslník, jsou tak vedeny. A jsou děti, které doma ten hřebík nikdy nezatlučou. Tak to je.

Otázka zní, jestli se to za posledních třeba patnáct let výrazně zhoršilo.

Já bych klidně řekl, že i naopak. Ono ale nejde jen o polytechnickou výchovu. Konkrétně na Slovákové máme velmi šikovné výtvarníky a další učitele, kteří rozvíjejí rukodělnou činnost nejen v hodinách pracovních činností, ale i ve výtvarné výchově, tvořivých dílnách v rámci třídních projektů i mimoškolních akcí. Myslím si, že ve škole se v této oblasti dělá strašně moc. Běžte se do školy podívat na krásně vyzdobené prostory, chodby, třídy nebo v době výstav výtvarných děl a ručních výrobků. Takže po celé republice se teď budují exkluzivní učebny polytechnického vzdělávání – je to dobré, ale není to to podstatné.

To je dost přísné. Smysluplnost celého projektu pořád zůstává hodně pochybná.

Je to trochu sociální inženýrství. A to je všude kolem nás, netýká se to jen této oblasti.

A také je to možná tlak firem, které se snaží vyvolat větší zájem o učební obory a tohle má být první krok.

Nevím. Nedokážu posoudit. Čtu to v novinách, ale nevím, kolik takových firem je a v jakých oborech by nejraději chtěly zaměstnávat. Vím, že chybí lidé k CNC strojům, ale to už opravdu není věc základního školství.

S dětmi ale řešíte, kam z deváté třídy půjdou. Sdílíte názor, že by děti měly více chodit na učňovské obory než na školy s maturitou?

Rodiče mají podstatný vliv na to, kam jejich dítě směřuje. Na maturitní obory jsou přijímáni i žáci, kteří nemají studijní předpoklady.

Dnes se často tvrdí, že když pošlete dítě na učební obor, zajistíte mu tím skvělou budoucnost – myslíte si to? Nebo vidíte výhody spíš ve všeobecném vzdělání?

Obojí má výhody. Všeobecné vzdělání je potřeba, ale z vlastní zkušenosti vím, že řemeslníků je velmi málo. A začíná to i jednoduššími řemesly – najít mladého a šikovného zedníka, který tu práci opravdu umí, ale nedělá jen podavače, je obrovský problém. Ten problém se bude muset nějak řešit a pravděpodobně ho nějakým způsobem vyřeší trh.

Máte někdy dojem, že jsou děti tlačené na školy s maturitou, i když to pro ně není?

Tohle se časem vyřeší. Teď totiž na střední školy přechází dlouhodobě nejslabší populační ročníky. Ten úplně nejslabší je teď v prvním ročníku středních škol. Ale ani teď nám nevychází moc dětí, takže i ti nejslabší s nejhoršími studijními předpoklady se hravě dostávají na obory s maturitou. To je celospolečenský tlak, rodič si je vědom toho, že dítě není studijní typ, ale on sám třeba maturitu neměl a chce, aby ji dítě mělo. My se snažíme děti orientovat na obory, které pro ně mohou být lepší než mít maturitu, nic moc neumět a na vysokou školu se nedostat. Pak se stejně musí rekvalifikovat. Takže se snažíme, ale vliv rodiny a okolí je velký, silnější než má škola.

Ale s tím, že je pro někoho lepší jít na učňák, než za každou cenu usilovat o maturitu, byste souhlasil?

S tím souhlasím.

Vladimír Ochmanský

Vědět, na čem jsme

Ještě zpět k Centru polytechnického vzdělávání a k vaší dvojí pozici ředitele a opozičního zastupitele: Necítíte se být přeci jen ve střetu zájmů?

Cítím. Je tu ale ještě jedna důležitá věc, totiž jaká je šance toho projektu, aby vůbec prošel. Alokace je 550 milionů, tedy ve výzvě 46, pro takzvaně sociálně nevyloučené lokality. Sociálně vyloučené mají 1,2 nebo 1,3 miliardy. Těch sociálně nevyloučených je podstatně méně, takže kupodivu i když je tam méně peněz, je ta šance větší.

Ale pořád je to na nějakých 8 center v republice.

Většina těch projektů ale není orientovaná tímto směrem, ale spíše řeší jen vybavení učeben. Tedy projekty za deset milionů – jen tady z okolí vím, že to chystá Olešnice, Kunštát, dokonce i Vísky. A na celou republiku je 550 milionů. Výzva měla mít původně více kol, ale toto rozhodnutí se před Vánoci změnilo. Teď se výzva pro rok 2017 zrušila, takže aktuální výzva do půlky února je navýšená na asi 800 milionů a žádná další možnost už zřejmě nebude. Pro školu je to možná lepší, aspoň budeme vědět, na čem jsme.

A můžete případně vymýšlet nový projekt, co s jámou.

Ano, jistě.

Trochu to zní, jako byste byl radši, kdyby to tak dopadlo.

Nevím. Když se objevila ta výzva 46, začal jsem na tom sám pracovat, že bychom na každé budově modernizovali učebnu fyziky a chemie a k tomu ještě něco – třeba i ty dílny. Mám tady i nějaké vizualizace. Součástí měly být i učebny pro cizí jazyky, ale po nich taky není mezi učiteli žádná velká poptávka.

Jsou spokojení s tím, co mají?

Tak. Vyučující se snaží co nejlépe pracovat v podmínkách, které mají k dispozici.

Jakou jste měl představu o rozpočtu?

Začal jsem to chystat, ale pak byl samozřejmě nesmysl, aby podávala jednu žádost škola a druhou město za školu. Obě nemohly projít. Prioritou pro město bylo Centrum polytechnického vzdělávání. Ale nás to nic nestálo.

Ale zároveň pokud nevyjde ten velký projekt, bude pryč i ten menší, který třeba vyjít mohl.

To je otázka – já jsem pak stejně zjistil, že by mi to asi neprošlo. Tyhle projekty musí být komplexní, neřeší se tam jen vybavení, ale i konektivita, bezbariérovost. My máme tu výhodu, že jsme sloučená škola, takže můžeme říkat, že jsme bezbariéroví, ale máme na to určenou jednu budovu – Slovákovu. Konkrétně tady na Sušilově řešit bezbariérovost nejde. Na Zelené by se to snad ještě dalo vyřešit nějakými „schodolezy“. A když bych tady bezbariérovost vyřešenou neměl, tak nemělo cenu ani žádat.

Takže vám město nevytunelovalo váš vlastní projekt?

Ne, to ne. To zase musím říct na rovinu, že ne.

Na závěr mám ještě jednu otázku. Už jsme se dotkli toho, že jste ředitel, který je ale zároveň v zastupitelstvu v opozici vůči současnému vedení města. Také vám příští rok končí ředitelský mandát, takže musíte počítat s tím, že bude na vaše místo konkurz. Budete mít zájem funkci obhajovat?

Podívejte, pokud bude vyhlášený konkurz, tak neuvažuji o tom, že bych do toho nešel. Nebudu předstírat, že nad tím teprve přemýšlím.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už pátým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další rozhovory