Touboř je malá vesnice, která dnes administrativně spadá pod město Kunštát, od něhož je vzdálena jen necelé tři kilometry. Podoba jejího jména byla v průběhu staletí velmi nestálá a doznala řady neobvyklých změn.
První doklad názvu této obce pochází z roku 1374 a má grafickou podobu Toborz. Další doklady znějí Thohoborz (1517), z Tohoboře (1517), ves Tohoborze (1525), Tohoborž (1675), Tobohorž (1718), Toborž (1720), Tauborž (1751), Tauborž, Tauboř (1846), Tuhoboř (1881) a konečně v roce 1924 Touboř, v nářeční podobě Tóboř.
Jazykovědci soudí, že základem pro vznik názvu bylo osobní jméno Toběbor. K němu se připojila přivlastňovací přípona -jь, která pak způsobila změkčení závěrečné souhlásky r na ř a tak zřejmě vznikl první, avšak v pramenech nedoložený název osady v podobě Toběboř. To je typický způsob pojmenování osady přivlastněním jeho majiteli či zakladateli, v tomto případě tedy máme co do činění s motivací „ves, osada patřící Toběborovi“.
V názvu Toběboř pak zřejmě došlo k připodobnění samohlásky druhé slabiky k samohláskám okolních slabik, čímž vznikl tvar Toboboř, rovněž ještě nedoložený. Z něj pak zjednodušením, vlastně vypadnutím celé prostřední slabiky vznikla první doložená podoba Toboř, zapsaná ve staročeském spřežkovém pravopise jako Toborz. Poté došlo zase k rozšíření slova: přidáním slabiky -ho- získáváme v 16.–18. století tvar Tohoboř. Složka Toho- byla pak opět zkrácena na Tó- (takové zkracování má obdobu i u jiných názvů, například Bohuslavice jsou doloženy i v podobě Bóslavice). A protože dlouhé ó bylo vnímáno jako nářeční hanácká podoba spisovného ou (srov. hanácké móka, spisovné mouka), byl tvar Tóboř uměle upraven na „spisovné“, tedy domněle správné Touboř (v 19. století zapisované ve shodě s tehdejším pravopisem v podobě Tauboř).
Hláskový vývoj názvu obce Touboř je rozhodně dosti krkolomný. O tápání a nejistotě ohledně správné podoby názvu, respektive ohledně motivace pojmenování svědčí jednak forma Tobohorž (1718), ve které došlo k přesmyku, přehození pořadí souhlásek h a b, jednak tvar Tuhoboř (1881), v němž je patrné přiklonění k přídavnému jménu tuhý.
Výše uvedený postupný vývoj názvu se může zdát nepravděpodobným, obzvláště uvážíme-li, že výchozí osobní jméno Toběbor není vůbec doloženo. Oporou výkladu je však zřejmě obdobný hláskový vývoj názvu obce Tovéř z Olomoucka. Ten zřejmě pochází z osobního jména Toběvěr: Toběvěr + přivlastňovací jь dalo místní jméno Toběvěř a to se dále vyvíjelo v Tověvěř > Tověř, Tovieř, Tovíř, Tovéř.
Vrátíme-li se ještě k původnímu motivačnímu východisku názvu Touboře, osobnímu jménu Toběbor, můžeme jít v čase ještě dále vzad. Toběbor je jméno složené ze zájmena tobě a slovesného základu bor-, který znamenal „bojovat, přemáhat“. Tento kořen nesouvisí s českým slovesem bořit, jak by se možná mohlo zdát (to vzniklo mylným odtržením počátečního o z původního ob-oriti), ale je doložen ve slovesech jiných slovanských jazyků, například v bulharském bóri se, srbochorvatském bòriti se, slovinském bóriti se, slovenském knižním boriť sa a také v staroslověnském poboriti komu „pomoci v boji“. V češtině je toto bor- doloženo hlavně v osobních jménech: zmínit můžeme třeba jméno Bořivoj, které vlastně znamená „pobij, přemoz vojsko“, nebo Dalibor, jehož význam je asi „vzdaluj boj“.
Pro nás zajímavější je však jméno Soběbor, doložené už ze středověku (nejznámějším Soběborem byl bratr svatého Vojtěcha, poslední člen rodu Slavníkovců, který padl v roce 1004). Je vlastně tvořeno stejně jako nedochované Toběbor, jen místo zájmena druhé osoby je v první části přivlastňovací zájmeno sobě. Toto osobní jméno Soběbor bylo dokonce také základem pro místní jméno, totiž název obce ležící asi tři kilometry od Ledče nad Sázavou. Dnešní podoba názvu této obce je Souboř a vidíme tedy, že v něm došlo k podobně pronikavým proměnám, jaké jsme viděli u Touboře: osobní jméno Soběbor + přivlastňovací přípona -jь daly asi nejprve vzniknout místnímu jméno Soběboř, které se pak vyvíjelo do podob Seboboř, Sevoboř, Sovoboř a Souboř.
Kromě Touboře, Souboře a výše zmíněné Tovéře pak složku boř/bor s významem „bojovat“ obsahuje ještě řada dalších místních jmen, například Mysliboř (u Telče), Veleboř (v okrese Šumperk) a několik Ratiboří. Základ bor může ovšem být v místních jménech nejenom na konci, ale i na začátku slova. Napadne Vás, která další obec na Boskovicku ho má také v názvu?
