Z rozhodnutí městské rady ponechat boskovické základní školy sloučené do jedné instituce by se mohlo zdát, že vedení města nemá vůli ze své pozice zřizovatele směřovat školu k výraznějším proměnám. Ani příslušný materiál, který měli radní před rozhodováním k dispozici, tomu příliš nenasvědčuje. Na prahu hlubších změn ale stojí celé české školství a nevyhne se to ani Boskovicím. Radnice si tuto změnu ovšem nespojila s proměnou stávajícího organizačního modelu; očekává ji od příštího ředitele.
„Nejsem o tom dostatečně přesvědčená. Velikost školy neurčuje její kvalitu, každé pracoviště základní školy může mít dostatek prostoru pro další zvyšování kvality,“ říká místostarostka Dagmar Hamalová, která má školství na starosti a sama vystudovala pedagogiku na brněnské Masarykově univerzitě. Uzavírá tak debatu o tom, jestli právě rozdělení škol by nebylo nejvhodnějším impulzem k tomu, aby se změnám ve školství v Boskovicích otevřela cesta.
Rozdělení škol by představovalo velmi radikální zásah a radnice nechce riskovat, že by se příliš rozkolísal celý organizační systém a kýžený efekt by to přes veškeré úsilí nepřineslo. Změny proto očekává především od příštího ředitele školy, kterého chce vybrat na začátku příštího roku. Městská rada už závazně rozhodla, že konkurzy na ředitele základní i mateřské školy vypíše.
K tomuto závěru dospěli radní na základě materiálu, který vznikal dva roky a Ohlasy ho od města získaly na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Desetistránkový dokument se zabývá především ekonomickou a organizační stránkou věci; hlubší analýzu o vzdělávacích dopadech případného rozdělení v něm nenajdeme. S žádostí o vyjádření se radnice obrátila také na ministerstvo školství – podle toho k rozdělování dříve sloučených škol ve větším měřítku nedochází, ale nebyl zaznamenán ani trend školy slučovat. Podle vyjádření České školní inspekce by byla jakákoliv generalizace důsledků slučování a rozdělování škol „velkým a zavádějícím zjednodušením“. Procesy slučování a rozdělování probíhají na různých místech oběma směry a vždy záleží na konkrétních podmínkách. Žádné doporučení proto inspekce nedává. Ovšem upozorňuje, že v počáteční fázi může změna přinést spíše problémové situace.
Důvody pro sloučení
Hlavními důvody pro sloučení škol v roce 2005 bylo vzhledem k očekávanému poklesu počtu dětí zajistit optimální využití jednotlivých školních budov a technické vybavení. Dále obava, že některá ze škol by začala zaostávat a docházelo by na ní k úbytku žáků, tudíž i financí a následně pedagogů i nepedagogických pracovníků. Sloučení škol mělo přinést také snížení provozních nákladů a nákladů na administrativu. To se v podstatě potvrdilo, jednu velkou školu obsluhuje dodnes menší úřední aparát, než by tomu bylo u tří samostatných škol.
Dnes je ovšem situace taková, že ministerstvo školství zvýhodňuje menší školy, které dostávají o něco větší příspěvek na žáka. To v důsledku znamená, že škola dostává základní příspěvek od státu skoro o tři miliony menší, než by dostaly tři samostatné školy. Vzhledem k tomu, že jisté navýšení prostředků se daří obstarat ještě v rámci takzvaného dohodovacího řízení, činí výsledná ztráta necelé dva miliony.
Místostarostka Dagmar Hamalová ovšem zdůrazňuje, že výhoda nespočívá pouze v samotných úsporách nákladů, ale efektivnější je v případě jediné instituce celkové řešení dnes poměrně náročných administrativních úkonů souvisejících se vzděláním. A dalším významným argumentem pro sloučenou instituci je možnost efektivně nakládat s investičními prostředky. „Ředitel se může rozhodnout, že jeden rok nasměřuje větší část investic třeba do hřiště na jedné budově, další rok zase udělá podobnou větší akci jinde. Řediteli malé školy by trvalo několik let, než by vůbec na nějakou takovou investici naspořil,“ vysvětluje místostarostka.
Aprobovaní učitelé na plné úvazky
Další argument pro velkou školní instituci už přímo souvisí s kvalitou vzdělávání. A týká se učitelů. Nyní má ředitel možnost lépe naplnit úvazky a má tak větší šanci, že zajistí škole skutečně aprobované pedagogy. Nevýhodou ale je, že někteří učitelé musejí v rámci svého úvazku přecházet mezi jednotlivými budovami. „Je pravda, že pro některé učitele jsou přesuny komplikací, ale když to srovnáme třeba s prostředím vysoké školy, tak tam je podobná věc zcela běžná. A v Boskovicích je všechno v docházkové vzdálenosti. Učitelé naopak oceňují, když mají stabilní práci na plný úvazek,“ říká místostarostka. Trend zkrácených úvazků se u nás podle ní i vzhledem k výši českých mezd příliš neuchytil a i mezi učiteli je jednoznačně poptávka hlavně po plných úvazcích.
Plusem je také rovnoměrné naplňování tříd žáky. Konečné slovo v přijetí žáka na konkrétní pracoviště má ředitel školy. Rodiče tedy nemají úplnou svobodu v tom, na kterou budovu své dítě do první třídy přivedou. V Boskovicích sice nefungují takzvané školské obvody, ale pokud je o jednu budovu vyšší zájem, než je její kapacita, přihlíží se k bydlišti a jeho vzdálenosti od školní budovy. Tento se problém by mohl do budoucna spíše prohloubit – s větší profilací jednotlivých škol lze očekávat větší zájem rodičů umístit dítě právě na konkrétní budovu.
Širší diskuse
A je to právě větší profilace jednotlivých školních budov, která se stala jedním z hlavních témat debaty o možném rozdělení školy. V minulosti byly v Boskovicích jednotlivé základní školy spojovány s určitým zaměřením: Slovákova jako škola sportovní, Zelená matematická a Sušilova se měla zaměřovat na cizí jazyky. Dnes radnice říká, že poptávku po profilaci u veřejnosti vnímá a chce jí vyjít vstříc. Vstupuje do toho ovšem plán na postavení Centra polytechnické výchovy a vzdělávání u školy na Slovákově ulici. Tato škola by se tedy v případě postavení centra mohla orientovat právě na technické zaměření. Sportovní zaměření se tím ovšem nevylučuje, jedna školní budova může mít více než jednu profilaci.
Součástí materiálu, na základě kterého radní rozhodovali, však není žádný hlubší průzkum názorů veřejnosti a především rodičů na rozdělení školy, profilaci pracovišť, ani další aspekty změn ve vývoji boskovického školství. Radnice nepořádala žádnou anketu ani žádné setkání s veřejností. Neprobíhala ani debata s učiteli. „Podněty k rozdělení školy jsme ze strany veřejnosti ani od učitelů nezaznamenali. Za posledních několik let nebylo rozdělení školy zmíněno ani ve školské radě,“ popsala místostarostka Dagmar Hamalová. Vrátit se k profilaci jednotlivých škol je podle ní určitě možné i ve stávajícím organizačním modelu jedné velké školy. „Příkladem může být mateřská škola. Tam se to jednoznačně podařilo a rodiče to vítají,“ argumentuje místostarostka. Poslední podobná aktivita předcházela zřízení tříd s matemetickým zaměřením na Zelené. Tam se rodiče vyjádřili v anketě a při rozhodování se k jejich přání přihlíželo.
Změny vzdělávání přicházejí
Před aktuálním rozhodnutím radnice debatu s rodiči nevyvolala a příliš mnoho aktivity nepřichází samo od sebe ani z druhé strany. Větší tlak rodičů na změny ve škole není znát ani ve školské radě, kde mají své zástupce. I zde se podle Dagmar Hamalové jako téma objevovala hlavně profilace škol.
Určité náznaky toho, že je zde část rodičů, kteří s podobou boskovické školy nejsou zcela spokojeni, se přesto objevují – několik rodičů využívá domácího vzdělávání, někteří vozí děti na školy třeba do Brna, zejména pokud tam sami dojíždějí za zaměstnáním, někteří naopak umisťují děti do menších venkovských škol. Důvodem je často právě to, že nechtějí umisťovat děti do velké školy, kterou třeba na Facebooku označují jako „socialistický moloch“ a postrádají zde vlídnější atmosféru a individuální přístup k dětem. Samotné počty dětí ve třídách příliš vysoké nejsou – ze závěrečné zprávy vyplývá, že průměrný počet žáků ve třídě je na boskovické škole necelých 23 dětí. Tlak na změny ovšem přichází také shora a v budoucnosti bude pravděpodobně sílit. České děti nedopadají příliš dobře v mezinárodním srovnávání, odborníci mluví o tom, že naše školství potřebuje hlubší reformu a ministryně školství mluví o tom, že „se musíme podívat na obsah vzdělávání zgruntu.“
Jak je na tyto změny připravená boskovická škola a jak bude schopná je absorbovat, se ukáže v nejbližších letech. Jistě to bude také otázka pedagogického sboru. Na škole dnes působí 97 aprobovaných pedagogů. Z toho je jen 10 mužů, z nichž 6 má více než 50 let. Mladý učitel do 35 let není na škole ani jeden, učitelek v tomto věku je 22. Tedy podle údajů za loňský školní rok. Mezi ženami bylo vloni ve věku nad 50 let 36 z 87 učitelek. Na změnu se ale místní školství už připravuje a uvědomuje si ji i vedení města. „Pokud bych měla formulovat základní výzvy pro budoucnost základní školy, jsou to inovace školního vzdělávacího programu; zlepšení vybavení, pomůcek, učeben a podpora a vzdělávání učitelů,“ vyjmenovává Dagmar Hamalová. Aktuálně také pracují skupiny v rámci takzvaného Místního akčního plánu. Na regionální úrovni se věnují následujícím oblastem: vzdělávání na základní škole, předškolní vzdělávání, polytechnické a odborné vzdělávání, dotační management a investice do škol a mimoškolní a zájmové vzdělávání. Prozatím připravili analýzy například na témata inkluze, podnikavost a iniciativa a rozvoj jazykových kompetencí. Všechny tyto podklady má k dispozici také vedení radnice.
Město Boskovice se jako zřizovatel školy rozhodlo spoléhat pro příští léta v proměňujícím se prostředí českého školství především na osobu ředitele, který by měl vzejít z konkurzu v únoru příštího roku a od srpna 2018 do funkce nastoupit. Podle rozhodnutí městské rady bude tedy škola čelit novým výzvám a změnám ve vzdělávání ve stávající podobě: jako velká škola, jejíž nejvyšší povolený počet žáků je 1 940, přičemž na začátku letošního školního roku jich měla 1 298. A podle známých údajů o vývoji porodnosti by počet dětí v příštích letech neměl dramaticky klesat.
