Moje dnešní vyprávění se bude od těch předchozích poněkud lišit. Nechám protentokrát stranou knihy Jaroslava Bránského a zaměřím svou pozornost na člověka, který se sice v Boskovicích narodil, hlubší stopu zde však nezanechal. Značnou část svého života prožil ve městě, které je mně osobně obzvláště drahé a blízké, je to má rodná bílá Opava. Ve svém dětství a raném mládí jsem jméno Breda používala zcela běžně a samozřejmě, stejně jako všichni Opavané, aniž bych ovšem tušila, kdo tento Breda vlastně byl.
Abych v tom udělala jasno – v Opavě se odjakživa chodilo nakupovat „do Bredy“, tedy do velkého obchodního domu, který mne jako dítě fascinoval svou monumentálností a úchvatnou kopulí, před Vánocemi pak bezkonkurenčně velkolepým vánočním stromem. Kdo tedy byl onen Breda, jehož jméno je s opavským obchodním domem tak neodmyslitelně spjato?
Max Breda se narodil 22. 9. 1863 v Boskovicích v rodině židovského obchodníka, o němž se bohužel nezachovaly žádné bližší údaje. Někdy v letech 1892–94 se Max Breda přistěhoval do Opavy, hlavního města rakouského Slezska; v opavském adresáři z roku 1894 je uváděn jako podomní obchodník. Roku 1896 se Max oženil s třiadvacetiletou Olgou Westreichovou, která pocházela z židovské rodiny z Prostřední Suché na Těšínsku. Rodina se vzmáhala, Max se stal zámožným obchodníkem i váženým měšťanem, společensky se však Bredovi drželi raději v ústraní, kontakty udržovali zejména s opavskou židovskou komunitou.
V manželství se narodilo celkem 5 dětí: Erich (1897), Irena (1899), Leo (1900), Paul (1902) a Jan (1904). Teprve po narození posledního dítěte získal Max Breda v Opavě domovské právo. Všichni Bredovi synové studovali, Erich se stal inženýrem, Paul pracoval v rodinné firmě, o dalších dětech se zprávy nezachovaly. Navzdory hmotnému zajištění rodině nebylo dopřáno štěstí. Max i Olga byli dosti vážně nemocní, Olga trpěla chronickým zánětem srdečního svalu a Max arteriosklerózou. Olga zemřela 30. 6. 1906 ve věku 33 let a Max se pak staral o svých pět nezaopatřených dětí se svou ovdovělou sestrou Terezou. Po osmi letech umírá také Max na srdeční infarkt ve věku 51 let, pohřben byl 27. října 1914 v židovském sektoru opavského městského hřbitova, rodinná hrobka zde stojí dodnes.
Za svého života Max Breda v Opavě proslul jako úspěšný obchodník. Vrcholu svých podnikatelských aktivit dosáhl ve spolupráci se svým židovským souvěrcem Davidem Weinsteinem, se kterým založil k 1. 1. 1898 veřejnou obchodní společnost Breda et Weinstein za účelem provozování obchodu se střižním, pleteným a galanterním zbožím se sídlem v Opavě. Postupně zřídili další filiálky v Adelsdorfu, Vídni, Kravařích a Solingenu. Nutno poznamenat, že Max Breda k 31. 12. 1910 odstoupil z podnikání pro nemoc, ale vymínil si zachování názvu firmy a podíl pro své syny. Jeho společník David Weinstein, který ovšem v této dvojici byl vždy ten zámožnější a výraznější, se tak stal jediným majitelem firmy. Velkou část bohatství přinesla Davidovi jeho žena Irma, s níž měl jediného syna Roberta. Na podzim roku 1938 rodina opustila Opavu a přestěhovala se do Prahy. Víru v možnost dalšího důstojného života ztratili manželé Weinsteinovi po nacistické okupaci v březnu roku 1939 a v srpnu téhož roku pak zvolili dobrovolný odchod ze světa. Robertovi se podařilo uprchnout do Norska, zde byl nacisty zatčen a uvržen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul. Tak smutně se uzavřel životní příběh dvou opavských židovských podnikatelských rodin, jejich jména však rozhodně nezůstala zapomenuta.
V Opavě svou nesmazatelnou stopu zanechal David Weinstein především výstavbou obchodního domu Breda et Weinstein, který nechal vybudovat v letech 1928–1929 vídeňským architektem Leopoldem Bauerem. Tento krnovský rodák se nechal inspirovat zejména americkou moderní architekturou, kterou organicky kombinoval s vhodně zvolenými prvky historismu, s důrazem na gotiku. V Opavě tak vzniklo zcela mimořádné architektonické dílo, které ve své době nemělo v Československu obdoby. Se svými osmi podlažími (k prodeji ovšem sloužila jen tři) a více než 1500 metry čtverečnými zastavěné plochy to byl tehdy největší československý obchodní dům; své prvenství si zachoval až do 60. let minulého století.
Interiér Bredy byl fascinující zejména svou ústřední halou s ochozem a nádhernou skleněnou kopulí. Řešen byl velmi vkusně a zároveň nadmíru funkčně. Jeho obliba u obyvatel i návštěvníků Opavy byla nesmírná. Dům jakoby zázrakem přežil bombardování na jaře roku 1945, kdy byla Opava zničena z celé jedné třetiny. V letech 1959–63 proběhla nákladná rekonstrukce Bredy s cílem obchodní dům modernizovat, tehdy nesl jméno Průkopník. V roce 1971 byla budova zapsána do státního seznamu kulturních památek. Až do roku 1989 se pak obchodní dům nazýval Prior.
Po sametové revoluci byl domu vrácen původní název. V roce 1990 Opavu navštívil jeden z vnuků Maxe Bredy a o stavu obchodního domu se vyjádřil velmi pochvalně. Další vývoj obchodního domu Breda už zdaleka tolik chvályhodný není. V roce 1993 dům koupil v rámci privatizace opavský podnikatel Kamil Kolek za ne zcela jasných okolností: zaplatil za budovu o 35 milionů korun méně, než bylo původně požadovaných 80 milionů. Záležitost vyšetřovala policie, soud nakonec žádné pochybení nenaznal. Budiž. V následujících letech byl obchodní dům stále v provozu, prudkému nárůstu konkurenčních obchodních aktivit však nestačil a jeho provoz poznenáhlu upadal. 18. 12. 2004 budovu zachvátil požár, přičemž vznikla škoda 15 milionů korun. Kolem budovy a osoby Kamila Kolka se rozhořely soudní spory, dům upadal stále více, stal se tehdy neútulnou vietnamskou tržnicí. Ke dni 27. 3. 2013 byl uzavřen úplně. Pýcha Opavy se změnila v přehlídku zchátralosti, všudypřítomné špíny, rozbitých oken s lepenkovými výplněmi, také údajně hrozí zborcení skleněné kopule. V současné době je nemovitost v konkurzu a doslova se rozpadá.
Toto své neradostné vyprávění zakončím nadějnou zprávou. V opavském zpravodaji Hláska ze dne 27. 3. 2017 jsem se dočetla, že vedení opavské radnice připouští možnost, že by město Opava chátrající budovu od konkurzního správce za přijatelnou cenu odkoupilo a opravilo. Tak snad se brzy obnoví sláva opavského obchodního domu Breda et Weinstein a zůstane tak i trvalá připomínka boskovického rodáka, obchodníka a podnikatele Maxe Bredy.
