Z muzejního depozitáře: Portrét šlechtice

Jan Křtitel Leopold z Dietrichsteina (1703–1773), majitel boskovického panství v letech 1738–1773, byl po celý život spíše ve stínu svého staršího bratra Karla Maxmiliána, přesto rozhodně nebyl méně zajímavý. Například při společném studijním pobytu v Lovani byl právě Leopold zvolen předsedou Nationis Germanica – německého národa. Jeho fyzickou podobu nám přibližuje olejomalba ve sbírce Muzea regionu Boskovicka – portrét šlechtice s barokní parukou a v bohatě vyšívaném oděvu.

Jeho otec Walter František Xaver z Dietrichsteina se roku 1689 oženil se Zuzanou Kateřinou Liborií Prakšickou ze Zástřizl (+ 1691), vdovou po Janu Bohuši Václavovi Morkovském ze Zástřizl, a tímto sňatkem získal panství Boskovice. Poté, co ovdověl, se znovu oženil 30. srpna 1693 s Karolínou Maxmiliánou Pruskovskou z Pruskova (1674–1734). Leopold se těmto manželům narodil 24. června 1703 jako jejich deváté a předposlední dítě (pět zemřelo v dětském věku). Kmotrem u křtu mu byl jeho strýc, starší bratr jeho otce, kníže Leopold Ignác z Dietrichsteina a jeho manželka Marie Magdalena ze Salmu. Zvláštností, jež by se snad mohla považovat za projev barokní zbožnosti, bylo, že kmotry jeho předchozích sourozenců byli žebráci, u prvních tří dětí dokonce stále stejný manželský pár – Matouš Wolf a jeho žena Anna Alžběta. Dalším sourozencům pak byli kmotry významní šlechticové, zpravidla nějak příbuzní.

Janu Leopoldovi se dostalo stejného vzdělání jako jeho staršímu bratru Karlu Maxmiliánovi. Jak bylo u šlechtických synů obvyklé, do šestého až sedmého roku byli v péči fraucimoru, poté se o jejich výchovu starali soukromí vychovatelé – hofmistři, kteří chlapce učili čtení, psaní, počty, ale také etiketu a náboženství, důležitá byla i latina a některý z cizích jazyků – francouzština, italština, popřípadě španělština, alespoň tedy základy, jazyk si pak měli zdokonalit na kavalírské cestě, na kterou se vydali na podzim 1719.

Dva roky strávili na univerzitě v Salzburgu – o náročnosti jejich programu svědčí tento denní rozvrh: 6.00 – budíček; 7.00 – opakování kanonického práva; 8.00 – tělesná cvičení, šerm, jízda; 9.00 – mše; 10.00 – přednášky; 11.00 – oběd; 13.00 – studium; 15.00 – opakování civilního práva; 17.00 – hudební cvičení; 18.00 – studium; 19.00 – večeře; 21.00 – spánek. Dále pobývali v Leidenu, Lovani navštívili Brusel a Paříž, v Remeši se účastnili korunovace Ludvíka XV. v říjnu 1722. Rok pobyli v Lotrinsku, navštívili Lyon a přes Alpy a Apeninský poloostrov – Turín, Miláno, Janov Benátky, Bolognu a Řím – se vrátili do Mikulova. Kavalírská cesta obou bratrů byla dosti nákladná záležitost, za stejnou sumu se dal pořídit dům ve Vídni. Byla však nezbytná pro další jejich kariéru.

Portrét Jana křititele Leopolda z Diestrichsteina

Po smrti jejich otce Waltera Xavera (zemřel 3. listopadu 1738) byl rodový majetek rozdělen na primogeniturní, kterého se ujal starší z bratrů Karel Maxmilián, a sekundogeniturní, který připadl mladšímu Janu Leopoldovi; sem náležela panství Boskovice, Malé Hradisko, Sokolnice, Lysice a Drnovice, menší palác v Brně a další dva domy ve městě. Z rodiny žily ještě dvě jejich sestry Marie Josefa Antonie provdaná za hraběte Kinského a Marie Aloisie provdaná za hraběte Althana.

Roku 1725 předal tehdy již vládnoucí kníže Walter František Xaverský brněnský „dolní dům“, tedy hraběcí palác, svému mladšímu synovi Leopoldovi. Leopold zakoupil další nemovitosti v sousedství domu. Plán přestavby vypracoval Ludvig Sebastina Kaltner, který projektoval též přestavbu knížecího paláce na Zelném rynku, roku 1739 zahájil přestavbu domu brněnský zednický mistr Mořic Grimm, na sochařské výzdobě se podílel Ignác Lenglacher, stavbu pak dokončoval v roce 1745 F. A. Grimm, jenž byl dvorním architektem Jana Leopolda. Hraběcí Dietrichsteinský palác v Brně se stal významným centrem společenského života po polovině 18. století. Denně se zde stýkali umělci a řemeslníci, které hrabě Leopold všemi možně podporoval. V Brně se zasloužil i o další významný počin, roku 1747 zde založil klášter se špitálem řádu Milosrdných bratří, postavený opět podle plánu architekta F. A. Grimma, budova konventu se stavěla v letech 1749–1759, kostel pak v letech 1768–1771; roku 1778 byl kostel vysvěcen.

S Františkem Antonínem Grimmem, významným architektem působícím na Moravě, spolupracoval i na stavbách na svých panstvích: zámeček Leopoldsruhe u Pohořelic, zámek v Sokolnicích, kostel ve Žďárné (r. 1759), když před tím zde obnovil faru roku 1748, podobně jako o rok později ve Vískách, v Protivanově také nový kostel (r. 1772), v Boskovicích vystavěl roku 1756 špitál pro 12 chudých – na místě pozdějšího kláštera sester vincentinek; F. A. Grimm také vypracoval projekt krovů pro panský dvůr v Boskovicích a patrně i pro rezidenci.

Jan Křtitel Leopold, hrabě, nejvyšší komorník Markrabství moravského a tajný rada císaře Karla VI., zemřel 11. března 1773 a je pochován v Brně v jezuitském kostele. Rozsáhlé stavební aktivity a kulturní mecenát vedly zřejmě k tomu, že byl hrabě nucen prodat mnohé ze svých majetků ještě za svého života: v roce 1745 prodal Janovi Jiřímu Piatymu z Drnovic Lysice a Drnovice, panství Židlochovice prodal roku 1748 svému bratru Karlu Maxmiliánovi. Panství Malé Hradisko věnoval roku 1763 premonstrátům v Zábrdovicích. Po jeho smrti roku 1773 pak byly prodány i jeho brněnské domy, i hraběcí Dietrichsteinský palác na Židovské ulici, který se tak dostal do vlastnictví Salmů, a proto je dnes spíše znám pod jménem Salmovský palác, a je znám také tím, že se zde scházeli členové nejstarší brněnské zednářské lóže U vycházejícícho slunce založené roku 1782.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už třetím rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další seriály