Dvořáčkův mlýn má jít k zemi. Ozývají se protesty

Mlýn u sportovního areálu v Červené zahradě má brzy zmizet. Alespoň se na tom shodli boskovičtí radní, kteří už schválili vyhlášení výběrového řízení na firmu, která demolici provede. Mlýn by tak mohl být zbourán ještě letos.

Dvořáčkův mlýn
Dvořáčkův mlýnfoto: Tomáš Znamenáček

Dvořáčkův mlýn budí i nadále velké vášně. V září 2015, kdy se jednalo o jeho odkupu společně s okolními pozemky, byla hlavním bodem sporu mezi koalicí a opozicí cena, za kterou koalice nakonec schválila odkup. Následně i kvůli tomuto nákupu padlo trestní oznámení, které však policisté po půl roce odložili. A dnes se má celá budova bourat.

Proč se vlastně má demolovat a proč zrovna teď? „Co se týká budoucích záměrů, nemovitosti byly vykupovány za účelem výstavby sportovní haly v této lokalitě a technické infrastruktury, zejména dopravního řešení této lokality,“ řekla jen obecně vedoucí odboru správy majetku Gabriela Šmerdová.

Starostka Boskovic Hana Nedomová (ČSSD) už byla konkrétnější. „Jakmile bude mlýn zbourán, plocha se upraví, aby mohla sloužit jako záchytné parkoviště pro konání fotbalových utkání a celkově provoz v Červené zahradě,“ řekla starostka a připomněla, že stále také platí usnesení zastupitelů, že sportovní hala se má postavit v tamním areálu a možná právě na daném místě, tak alespoň budou včas na její možnou stavbu připraveni. Před prázdninami se ale už začala prověřovat jiná možná lokalita pro halu, a to vedle Jízdárny na místě současné tělocvičny základní školy na ulici Sušilova.

Miloš Pachl, který vlastní jeden dům v židovské čtvrti a k historickým stavbám má blízko, ale s bouráním mlýna nesouhlasí a chce ho zachránit. Na Facebooku proto založil stránku, kde sbírá hlasy lidí, kteří také nesouhlasí s bouráním. „Celou tuto iniciativu jsem spustil na základě takové náhody. V boskovickém kalendáři na rok 2017 najde člověk jednu stránku, kde je právě Dvořáčkův mlýn,“ řekl Pachl. Mimochodem tuto fotku může člověk spatřit v týdnu, ve kterém radní rozhodli o vypsání výběrového řízení právě na jeho bourání.

O demolici se hovoří nejméně od začátku roku, Miloš Pachl ale přišel s iniciativou až teď. To tak mrzí i starostku, která čekala, že se případní nespokojení lidé ozvou dříve. „Celé to dění kolem haly jsem totiž sledoval jen zpovzdálí. Ani jsem neviděl ty studie, že s mlýnem nepočítají,“ vysvětlil. Právě až s fotkou začal zjišťovat, co se stalo a co se plánuje.

Pozůstatky Puklova mlýna v Pilském údolí
Pozůstatky Puklova mlýna v Pilském údolífoto: Tomáš Znamenáček

Dvořáčkův mlýn bere Miloš Pachl jako technickou památku, která má svou hodnotu, a to i přesto, že technologie byly odtud odvezeny, jak zdůrazňuje radnice. „Myslím, že to přehání, když říkají, že tam vůbec nic není. Určité věci jsou součástí konstrukce mlýna,“ tvrdí. Podle něj může ve mlýně být například muzeum mlynářství v Boskovicích. Z někdejších pěti mlýnů je totiž ve dvou případech ruina, z dalšího hotel, čtvrtý je kulturní památkou, která by však také už potřebovala rekonstrukci, a poslední je právě Dvořáčkův mlýn. „Považuji ho za nedílnou součást historie. Myslel jsem, že po zkušenostech z dob komunismu, kdy se bourala židovská čtvrť, už dnes nedovolíme, aby zanikla další historická budova,“ prohlásil Pachl.

Diskuze se kolem bourání rozvinula i kvůli tomu, že ještě nedávno byla budova mlýna brána jako součást areálu, kterou město využije. „Z předložených variant vidíme, že kromě jedné se ve všech počítá se zachováním nemovitostí,“ řekl v prosinci 2015 na jednání zastupitelstva radní Milan Kolínský (ČSSD) k tehdejším studiím o možném umístění haly v Červené zahradě.

O těchto studiích z roku 2015 se už ale dnes nemluví. Dnes to vypadá, jako by tyto studie byly tehdy jen pro zastupitele na zasedání a obyvatele Boskovic, aby věděli, že se hala do Červené zahrady skutečně vejde a že ani není potřeba bořit za 14 milionů koupený mlýn se zahradou. „Budova bývalého mlýna by pak sloužila jako zázemí pro konání sportovních akcí, stravování či ubytování, případně jako objekt pro volnočasové aktivity mládeže využívající přilehlý pozemek,“ stojí ve studiích, které mluvily o mlýně jako o polyfunkčním objektu. O tomto využití tehdy slyšel i Miloš Pachl.

V zapomnění už nejspíš zapadlo i to, že o těchto původních čtyřech studiích hlasovali lidé na webu města v anketě a diskutovalo se o nich také na setkáních s veřejností. Jaký byl výsledek? „Z diskusí a ankety vyplývá, že občané města preferují umístit víceúčelovou sportovní halu v areálu Červená zahrada dle varianty číslo 1, která řeší umístění haly v prostoru vzniklém otočením fotbalového hřiště, rozšíření parkovacích ploch a zachování budovy mlýna,“ stálo v materiálu na jednání zastupitelstva v prosinci 2015.

Dnes je ovšem situace naprosto opačná a mlýn vlastně podle radnice nelze ihned využít. „Bylo by nutné investovat do vnitřních úprav a bylo by nutné vyřešit technicky oddělení těchto prostor od prostor mlýnice. Dnes jsou prostory vzájemně propojeny. Co se týká prostor nebytových, zejména prostory mlýnice, tyto by v případě nabízení k využití musely taktéž projít úpravami, a to z důvodu toho, že došlo k odstranění zde umístěných strojů. Úprava prostor, které by mohly být nabídnuty například ke skladování, by si vyžádala další finanční prostředky,“ stojí v zápisu z rady z letošního ledna.

Dále se v zápisu píše, že vzhledem k dlouhodobějším záměrům města v této lokalitě nedoporučuje odbor správy majetku další investice do tohoto objektu. „Ze zpracovaných studií lokality Červená zahrada vyplynulo, že ani jedna z navržených variant nepočítá s využitím budovy mlýna,“ píše se dále, čímž úředníci mají na mysli velké studie celého areálu z roku 2016 a 2017, nikoli ty předchozí.

Co se za tu dobu změnilo? To vysvětloval zastupitelům radní Milan Kolínský už v březnu letošního roku. „Změnil se ten časový úsek, kdy jsme schvalovali koupi a kdy byly předloženy konkrétní studie,“ zdůvodňoval radní náhlou změnu. Opět se tak odkazoval jen na studie z letoška a loňska. Starostka po dotazu Ohlasů vzpomněla i na starší studie, ale až ty nové studie podle jejích slov řeší také dopravní problematiku v tamní lokalitě. „V počátku se skutečně počítalo, že by tam mlýn zůstal, ale po prověření dopravních situací odborníci dospěli k závěru, že to jinak nejde,“ prohlásila. S tím ale Miloš Pachl nesouhlasí a říká, že když se chce, všechno jde vyřešit i jinak.

Radnice ani nechce sdělit, na jakou částku vyčíslila demolici již vzniklá projektová dokumentace. „Do doby výběru zhotovitele na tuto zakázku nebudeme k věci poskytovat další informace,“ doplnila vedoucí odboru správy majetku. Vedení města však počítá s tím, že se na demolici v rámci rozpočtového opatření přesune částka 1,5 milionu z dnešní položky v rozpočtu s názvem Projektová dokumentace Červená zahrada, dopravní a technická infrastruktura.

Právě zastupitelé tak mohou celé bourání ještě v září na své schůzi zvrátit. „Pokud nebude rozpočtové opatření schváleno, bude zrušeno výběrové řízení,“ dodávají úředníci v zápisu ze srpnové rady.

další zpravodajství