První prosincovou sobotu zavítal do Boskovic další z prezidentských kandidátů – Pavel Fischer. Navštívil nejprve výstavu o Václavu Havlovi v prostorách radnice, poté debatoval s občany v prostorách katolické fary. I zde se debata často stáčela k osobě prezidenta Havla, u něhož Pavel Fischer dlouhá léta pracoval. Nyní se chce na Hrad vrátit – a to rovnou jako prezident.
„Včera byl v Boskovicích Miloš Zeman. Je to symbolické – on odjel, a ty přijíždíš. Doufám, že je to generálka na Hrad,“ uvítal Pavla Fischera jeden z pořadatelů setkání. Ten na úvod popsal, jak vznikala jeho prezidentská kandidatura: na neformálním setkání přátel se ptali Petra Pitharta, jak to vypadá s jeho zájmem o post prezidenta. A Pithart odpověděl: „Co já, ale Pavel Fischer by to měl zvážit.“
Myšlenka potom sílila, Pavla Fischera ke kandidatuře vyzývali i další lidé. „Nejprve jsem si říkal, že to není pro mě, nebo že je na to ještě čas. Ale postupně jsem si začal uvědomovat, že v debatě něco nebo někdo chybí. Zdálo se mi, že jsou témata, která jsou pro mě důležitá a v té politické debatě jako by chyběla,“ vysvětloval Pavel Fischer. Ten by rád zúročil své zkušenosti právě z oborů, kterým se věnoval, když pracoval osm let na Hradě, poté studoval ve Francii a působil zde jako diplomat, a dále pracoval na ministerstvu jako bezpečnostní a politický ředitel. Právě tyto zkušenosti vidí ve srovnání s protikandidáty jako svou hlavní výhodu. „Uvědomil jsem si, že společnost potřebuje také kandidáta, který bude umět pracovat s parlamentem, bude znát politiku, bude mít zkušenost s tím, jak se politika vytváří, a bude mít zájem o to se nevyhýbat složitým otázkám,“ popsal Pavel Fischer své rozhodnutí kandidovat.
První otázky z publika mířily právě na spolupráci s Václavem Havlem na Hradě. Pavel Fischer se tam dostal do týmu Ladislava Špačka, který byl jeho bývalým pedagogem z dob studií na vysoké škole. „Václava Havla jsem znal jenom z televize. Byl to okouzlující člověk, měl v sobě obrovskou energii a pozitivní pohled na svět. Nikdy na nás nekřičel, ale dokázal nás neuvěřitelně motivovat,“ zavzpomínal na práci na Hradě, kde později dělal šéfa politického odboru. Později to byl právě Václav Havel, kdo inicioval přesun Pavla Fischera na post velvyslance ve Francii.
„Neměl jsem koho volit, proto jsem do toho šel,“ začal svou odpověď na otázku po hodnocení ostatních kandidátů Pavel Fischer. Úvahu však zakončil tím, že ve druhém kole by nejen volil, ale i otevřeně podpořil proti Miloši Zemanovi většinu svých protivníků, včetně Mirka Topolánka, ačkoliv to prý není „jeho šálek čaje“. Současný prezident mu v předvolebních debatách chybí.
Jako hradní úředník zažil Pavel Fischer i několik skládání vlád po volbách. Obtížné to podle něj bylo prakticky vždy a politici by neměli zapomínat, že dostali mandát především k tomu, aby situaci řešili. Nemají proto odejít někam na chodbu a říkat, že se jich to netýká a nebudou se o tom bavit. Nyní to demokratické strany řekly zbytečně rychle. Zároveň však podle Pavla Fischera měly opravdu trvat na tom, že trestně stíhaný Andrej Babiš nemůže být premiérem. Měly se však snažit jednat a situaci řešit. Za příklad dává německého prezidenta, který svolal k sobě všechny šéfy stran, když jednání o vládě zhavarovala. Přiměl je zasednout k jednomu stolu a mluvit spolu. Tedy pravý opak toho, co udělal Miloš Zeman, který jednal se stranami pouze separátně a Andreji Babišovi nabídl volný prostor v podobě příslibu dalších pokusů. „Miloš Zeman to neudělal proto, že by mu šlo o Českou republiku, ale ve vlastním zájmu toho, že chce znovu kandidovat. Za to nám tohle dobrodružství ale nestojí.“
O Miloši Zemanovi Pavel Fischer říká, že podle jeho názoru nevykonává funkci prezidenta z mnoha důvodů dobře. Zároveň se ostatní kandidáti podle něj nesmí soustředit jen na to, že jsou protikandidáty stávající hlavy státu. Debata před prezidentskými volbami by se tím smrskla a chyběla by v ní témata, která jsou v dnešní době velmi důležitá, a to především témata související s celosvětovým děním. „Kdybychom si dali jako hlavní cíl porazit Miloše Zemana, vůbec nepojmenujeme to, co je ve společnosti jako problém. Co se děje ve světě, který je dnes strašně nestabilní. Vážím slova, ale ve vzduchu je cítit válka. Obchodní válka už tady je, hrozí, že se rozpadne mezinárodní obchod,“ říká Pavel Fischer.
Mezi důležitá témata počítá i Brexit, který způsobí oslabení Evropy. Došlo k němu podle něj i na základě dezinformací vypouštěných cíleně z Ruska. „Tohle jsou vážné problémy, a to mluvíme jen o obchodu a ještě jsme nezačali diskutovat o otázkách jako je terorismus, islám, Ukrajina, Blízký východ, uprchlíci… Z kandidátů o tom ale nikdo nemluví, zapomínáme na to právě proto, že hlavním úkolem je porazit Miloše Zemana,“ vysvětluje Pavel Fischer, proč nechce přistoupit na teorii, že by bylo lepší nekandidovat a netříštit hlasy Zemanových odpůrců. Stejně tak musíme mluvit o tom, že spolupráce s Pekingem může znamenat, že skončí české ocelářství, které čínská ocel ohrožuje. Upozornil také na rizika spojená s případným nákupem televize Nova čínskou společností CEFC.
„My nehledáme jen prezidenta, který nahradí Miloše Zemana. Hledáme prezidenta, který bude vědět, co se ve světě děje, bude vědět, kam zaklepat na dveře v Evropské unii a bude tušit, co udělat v České republice, aby se nesvornost a nejednota nepřelily do nějakých nepokojů,“ zdůrazňuje Pavel Fischer a dodává, že přesně těmito otázkami se v životě profesně zabýval.
V tuto chvíli je podle něj důležitá právě diplomacie, obrana, bezpečnost, evropské otázky a znalost domácí politické scény. „Mě tady nikdo nezná, ale přesně tohle jsem dělal,“ dodává prezidentský kandidát Pavel Fischer. „Dnes žijeme ve velkém komfortu, bezpečí a prosperitě, ale ty věci se mění a lidé to cítí. Nechci se na to jen koukat, hlásím se do služby. Třeba ovlivním aspoň u debatu, to není málo.“
Zároveň Pavel Fischer na setkání otevřel i otázku schopnosti Miloše Zemana vykonávat prezidentskou funkci ze zdravotních důvodů a vydržet v ní celých dalších pět let. A upozornil na jednu důležitou věc, která by nastala v případě, že by sloužící prezident ukončil výkon mandátu: „V Ústavě je na přípravu nové volby jen 90 dní. To je enormně krátká doba, za kterou se kvalifikují buď ti, co už kandidovali, nebo lidé, kteří jsou známí, nebo někdo, na koho by Miloš Zeman ukázal jako na svého nástupce. Pokud by taková situace nastala, je třeba, aby zde byli připraveni lidé, kteří jsou trošku známí.“ Pavel Fischer tak naznačil, že někteří kandidáti mohou vnímat aktuální volbu jako přípravu na případnou další prezidentskou volbu, která by nemusela být až za pět let. A setkání s boskovickými občany uzavřel slovy: „Děkuji vám, že jste přijali kandidáta, kterého nikdo nezná.“
