Tomáš Trumpeš: Prezident proti exekucím

Před prvním kolem jsem se pokusil vysvětlit, proč pokládám případné opětovné zvolení Miloše Zemana prezidentem České republiky za krok, který by znamenal pouze pomalejší a bolestnější rozloučení s politikou, která je tak jako tak politikou minulosti. Kromě děkovných ohlasů jsem sklidil také očekávanou kritiku, že na prezidenta a jeho příznivce útočím a stavím se na stranu pražské kavárny proti venkovské hospodě. Hned další dny kampaně ukázaly, jak moc je tento konflikt falešný.

Jiří Drahoš na kampani v BoskovicíchJiří Drahoš na kampani v Boskovicích   foto: Tomáš Trumpeš

Naše únava z kampaně, jejíž atmosféra před druhým kolem ještě houstne, se někdy projevuje tím, že propadáme dojmu vyhrocené bitvy, v níž létá špína z obou stran. Není to ale pravda. Z hlediska skutečné politické korektnosti, čímž myslím prachobyčejnou lidskou slušnost, jsou způsob vedení kampaní a rétorika jednotlivých kandidátů nesouměřitelné. A právě to by pro naše rozhodování nemělo být nepodstatné. Mimo jiné proto, že prezident má daleko více než konkrétní pravomoci vliv na atmosféru v zemi a v politice.

Přímá volba dala prezidentovi silný mandát. Hodně se diskutuje o tom, jestli by síla tohoto mandátu neměla být spojena s většími pravomocemi. Už méně se k naší škodě mluví o tom, že by měla být především spojena s větší odpovědností. A to právě s odpovědností za úroveň diskuse, kterou v této zemi vedeme, protože právě ta nastavuje i úroveň naší demokracie. Miloš Zeman už dostatečně prokázal, že skutečný dialog vést nechce.

Místo toho vytváří a prohlubuje falešný konflikt, který bývá zjednodušeně označován právě jako konflikt mezi pražskou kavárnou a vesnickou hospodou. Jak moc je tento konflikt falešný, ukazují i výsledky prvního kola volby v našem, Praze poměrně odlehlém regionu.

V posledních dnech kampaně mě ale zaujalo především téma, které naplno ukázalo, že současný prezident ve skutečnosti na straně venkovské hospody nestojí. Nestojí na straně obyčejných lidí a jejich problémů, nestojí na straně slabých, ani na straně těch, na které doléhají nespravedlnosti dravého kapitalismu. Jedním z nejvážnějších problémů naší společnosti, který vytváří podhoubí pro nespokojenost a zahořklost podstatné části společnosti, je zavedený způsob vymáhání dluhů. Politici toto téma dlouho ignorovali a přenechali ho populistům typu Tomia Okamury. Jedná se o skutečně velkou chybu, jejíž dopad je bohužel obrovský. Jen v našem okrese dosahuje počet lidí v exekuci více než 5,5 tisíce s průměrnou dlužnou částkou téměř sto tisíc. Připočtěme lidi z jejich bezprostředního okolí, především rodinné příslušníky, na které následky rovněž dopadají. Někde tady se mimo jiné rodí hněv, kterému často tak málo rozumíme.

Pokud se někdo kavárensky povyšuje nad situací těchto lidí, je to bohužel právě současný český prezident Miloš Zeman, který k lidem už dávno mluví jen z vyvýšeného pódia. Ve své první debatě na TV Nova prohlásil, že exekuce lidé mají proto, že špatně hospodařili a že odpouštět někomu dluhy není dobře. Prezident Zeman tak naprosto zlehčuje problém nespravedlnosti českého systému vymáhání dluhů, na který doplatilo veliké množství lidí. Ano, především těch, kteří se nejspíš nepočítají k dnešním elitám či chcete-li k pražské kavárně. Možná se dopustili chyb či omylů, ale míra predátorství ve způsobu, jakým se z bagatelního dluhu může stát obří problém, je neospravedlnitelná. Nic na tom nemění ani to, že druhý den se v další debatě pokusil svůj výrok částečně otupit. Pokud sám říká, že máme hodnotit výsledky jeho práce, za pět let neudělal pro nápravu v oblasti exekucí nic a naopak se kontinuálně vyjadřoval jako v první debatě na Nově.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se k tomuto tématu před druhým kolem volby rovněž vyjádřil v rozhovoru pro Respekt, ve zcela opačném duchu: U těch exekucí, u těch dluhových pastí, tam je to celkem jasné. Tam stát až po dlouhé době reagoval například tím, že začal výrazněji omezovat možnosti jednoduchého zakládání lichvářských firem. Čili na jedné straně můžeme říkat: „Ti lidé si za leccos mohou sami…“, ale musíme počítat s tím, že když člověk má možnost půjčit si zdánlivě seriózně, tak jsou lidé, kteří si půjčí. A pak se spustí proces vytloukání klínu klínem a dluhu dluhem. Není možné to smést pod stůl jen tím, že ti lidé mají být natolik chytří a natolik vzdělaní, že tohle neudělají. Takže prezident by o tom měl mluvit a otevřít debatu. Nechme odborníky nebo lidi, kteří k tomu mají co říci, ať přijdou s nějakým rozumným návrhem řešení. Těm lidem by se ale mělo pomoct, to je zcela jednoznačné. Stát tady spoustu věcí zanedbal.

Ve druhém kole prezidentské volby tak nejde jen o to zvolit prezidenta, který nebude přiživovat ve společnosti rozkol a svár, ale zvolit prezidenta, který bude důvody tohoto hněvu chápat, a pro lidi, kteří mají pocit, že jim společnost ublížila a hodila je přes palubu, se bude skutečně snažit něco udělat. I kdyby jen tím, že o jejich problémech bude mluvit s pochopením, nebude je odsuzovat za jejich pochybení a bude apelovat na to, aby jim bylo pomoženo. Proto by bylo dobré, kdybychom si zvolili prezidenta stavícího se proti exekucím, nikoliv prezidenta pohrdajícího těmi, kdo do dluhové pasti upadli.

Z toho důvodu doufám, že venkovská hospoda bude ve druhém kole volit tak jako volila v prvním kole v Mladkově, na Touboři či v Ústupu, kde vyhrál Jiří Drahoš. A jak volila také v mnoha dalších okrscích, v Boskovicích i v celém okrese, kde zisk protizemanovských kandidátů převyšoval zisk současného prezidenta.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další názory a komentáře