Rendez-vous s jazykem: Místní jména na Boskovicku – Vážany

Jméno Vážan, malé obce ležící asi šest kilometrů severně od Boskovic, dovoluje dvě velmi odlišné interpretace, co se týče jeho původu. To však platí pouze v případě čistě jazykovědné analýzy. Poznatky z dalších oborů a jejich vzájemné usouvztažnění činí pravděpodobným pouze jeden z obou výkladů.

VážanyVážany   foto: Wikimedia Commons, Lasy

Obec je poprvé uvedena v podobě Wasan, a to v listině datované k roku 1167, jedná se však o falzum vzniklé zřejmě o něco později, na konci 12. století. Následují pak doklady de Wasan (1255), in Wazan (1287), ex villa Wazan (1355), v Wazanech (1447), ex Wazian (1671), Wazany (1677), Wacžian (1718), Waschau (1720), Wažan (1751), Wažan, Wažany (1846), Waschan, Vážany (1872), Vážany (1881, 1924).

Po slovotvorné stránce je toto místní jméno vcelku jasné: obsahuje příponu -any, jejíž koncovka -y původně představovala 4. pád obyvatelského jména odvozeného příponou -(j)an od základního slova (jako v Praha > Pražan a podobně). Otázkou však je, co bylo oním základním slovem v případě Vážan.

První, tradiční výklad předpokládá, že východiskem bylo slovo vaz, označující druh jilmu, Ulmus laevis. Je to staré slovo, doložené nejen v češtině, ale i v dalších slovanských jazycích: srov. ruské a ukrajinské vjaz’, polské wiąz, hornolužické wjaz, srbochorvatské a slovinské vȇz. Z těchto tvarů lze rekonstruovat společnou praslovanskou podobu *vęzъ. Ta se pak považuje za příbuznou s několika výrazy z dalších indoevropských jazyků: s litevským vìnkšna, lotyšským vîksna, albánským vith, staroanglickým wīc, wīce, anglickým witch, dolnoněmeckým wīke a kurdským viz, vše s významem druh jilmu. Z uvedených tvarů by bylo možno rekonstruovat původní indoevropský kořen *wing’-, „jilm“. Obyvatelé Vážan by tedy podle tohoto výkladu původně byli obyvatelé místa, kde rostou jilmy.

Druhý výklad zapojuje kromě jazykovědy také znalosti z geografie a historie. Kromě Vážan u Boskovic existuje u nás ještě několik dalších obcí tohoto jména. Jejich distribuce je přitom dost specifická. Vážany se nevyskytují ani v Čechách, ani ve Slezsku. Jejich přítomnost je omezena na Moravu a v rámci ní jsou Vážany nápadně koncentrovány v oblasti Vyškovské brázdy, Boskovické brázdy a starého sídelního prostoru Kyjovska, Kroměřížska a Uherskohradišťska: dnes máme Vážany 11 kilometrů západně od Uherského Hradiště, 2 kilometry jižně od Kroměříže, 5 km jihovýchodně od Vyškova, dále Vážany nad Litavou (před rokem 1948 Linhartské Vážany), ležící asi 3 kilometry jihozápadně od Slavkova u Brna, a Královopolské Vážany, jež jsou dnes administrativně součástí města Rousínov; kromě toho ještě existovaly Vážany na Kyjovsku mezi Koryčany a Jestřabicemi a jiné Vážany severovýchodně od Podolí u Brna, obě však už před několika stoletími zanikly.

Nelze přitom říci, že by zmíněné lokality představovaly oblasti, kde se nějak výrazněji daří jilmům nebo pro které je jilm typickým stromem. Vysvětlení této koncentrace a tím i původu názvu nabídli historici. Podle nich Vážany znamenaly původně ves lidí přišlých od řeky Váhu. Historická fakta, která tuto interpretaci podporují, jsou následující. Co do historických území leží všechny Vážany v původním údělném knížectví olomouckém a brněnském, nikoli však v knížectví znojemském. V Kosmově kronice je doloženo, že roku 1109 odvedl kníže Svatopluk při svém vpádu na západní Slovensko zajatce na Moravu a daroval je svému bratru, olomouckému údělnému knížeti Otovi II. Ten usazoval zajatce nejprve na hranicích svého olomouckého údělu, po jeho spojení s údělem brněnským v roce 1123 i na hranicích údělu brněnského.

Další původem slovenské obyvatelstvo se na tato území dostávalo v průběhu 12. století, když Maďaři upevňovali své postavení v Pováží a místní obyvatelé před nimi utíkali na Moravu. Naznačené historické okolnosti dobře korespondují se stářím Vážan na Boskovicku. Kdo je z Vážan, má v sobě možná špetku slovenské krve.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další seriály