Na tyto dny připadá 70. výročí od komunistického puče v únoru 1948. Známé jsou především celostátní události, tedy rezignace nekomunistických ministrů a jejich doplnění podle návrhů Klementa Gottwalda, jakým způsobem ale probíhalo přebírání moci v Boskovicích?
Přípravy na komunistický převrat neprobíhaly jen v Praze na centrální úrovni. Komunisté byli v únorových dnech roku 1948 aktivní také v Boskovicích, když byl dne 23. února ustaven okresní akční výbor pod vedením komunisty Františka Kaliny z Letovic. Tyto akční výbory vznikaly po celém Československu a sloužily jako samozvaný nátlakový orgán KSČ k převzetí veškeré moci ve státě.
Fungoval proto i městský akční výbor v Boskovicích pod vedením komunisty Aloise Kavana. Když se sešel 24. února, vyjádřil jasnou podporu vládě Klementa Gottwalda. „Akční výbor prohlásil, že nepřipustí, aby se do vlády vrátili členové, kteří se svou demisí vyřadili z národa,“ píše se v kronice Boskovic k únorovým dnům roku 1948. Zápis je tak psán tendenčně k pozitivnímu vylíčení komunistického režimu. Zároveň městský akční výbor vyzýval, aby i v dalších obcích vznikaly akční výbory a vyjádřily podporu Gottwaldově vládě.
Ačkoliv stále nebylo jasné, jak vše dopadne, v Boskovicích byly už 24. února 1948 obsazeny sekretariáty dalších politických stran. V té době vedle komunistů existovala v českých zemích jen socialistická, lidová a sociálně demokratická strana. I těchto několik stran ale bylo pro komunisty nepříjemnou překážkou v převzetí moci, dokud si je totálně nepodrobily, jak se pak také stalo.
Zásadní zlom nastal další den: „25. února došla zpráva, že o 12:30 hod. přijal prezident Edvard Beneš demisi 12 ministrů a kolem 16:35 hod. podepsal jmenování nových ministrů, jak mu podal návrh předseda vlády Klement Gottwald. Zpráva byla přijata pracujícími v městě s plným uspokojením, neboť byl vítězně zakončen zápas o vedení státu a zajištěny dosažené úspěchy na budovatelských plánech k dosažení vyšší životní úrovně, jichž dosud požívaly živly kapitalistické,“ stojí v boskovické kronice. Informace o přijetí demise po poledni byla ale smyšlená, vysílal ji Československý rozhlas, který byl pod dohledem komunistického ministerstva informací. Ke skutečnému přijetí došlo až v podvečer, kdy prezident Beneš zároveň jmenoval nové ministry.
Komunisti po tomto aktu mohli v Boskovicích začít s naprostým přebíráním moci. Nezákonná ozbrojená složka komunistů s názvem Lidové milice pod vedením boskovického dirigenta a skladatele Antonína Trapla obsadila téměř všechny továrny a závody ve městě. Ty v následujícím období nečekalo nic jiného než znárodnění. Velkostatek byl přeměněn na státní statek, násilně byly znárodněny také lesy ve vlastnictví rodiny Mensdorff-Pouilly.
„V následujících dnech došlo ke změnám na vedoucích místech, kam byli určeni osvědčení a spolehliví pracovníci, aby nebyl ohrožen chod současných událostí,“ píše se v kronice. Jinými slovy nastaly čistky a odstraňování nepohodlných lidí a jejich nahrazení osvědčenými komunisty na všech úrovních včetně městského národního výboru, tehdejšího vedení města. Z něj se tak museli poroučet zástupci nekomunistických stran.
„Předsedou městského národního výboru byl jmenován dosavadní první náměstek a osvědčený pracovník Rudolf Musil, předsedou okresního národního výboru byl ustanoven gymnazijní profesor Ludvík Vojtěch,“ stojí dále v kronice s tím, že to byli dlouholetí členové KSČ. Po druhém zmíněném je dodnes pojmenována jedna z boskovických ulic, stejně tak je v Boskovicích ulice Antonína Trapla. Po roce 1989 se tak na rozdíl od jiných nepřejmenovaly. Například dnešní Sušilova nesla název ulice Vítězného února a Sokolská byla Gottwaldova.
Sekretariáty ostatních politických stran v Boskovicích byly po 25. únoru 1948 rozpuštěny a jejich činnost pozastavena. Kdo nesouhlasil s nastoleným vývojem, nemohl uspět. Poslední významnější protest proti násilnému převzetí moci komunisty byly květnové volby téhož roku. Kromě jednotné kandidátky Národní fronty, která se na dalších 40 let stala jedinou možností, pro koho hlasovat, mohli v těchto volbách lidé ještě vyjádřit svůj nesouhlas vhozením bílého lístku. Jinou možnost volby ale neměli. Bílý lístek v Boskovicích využilo 556 voličů, dalších 285 hlasů bylo neplatných. Kandidátka Národní fronty však získala naprostou většinu: 3422 hlasů, tedy 80 procent.
