„Boskovická spojka? Pokud nás budou chtít převálcovat, tak nás převálcují.“

Rozhovor se starostou Lhoty Rapotiny Michalem Sedlákem (ODS). Ve Lhotě Rapotině nedávno proběhlo referendum o Boskovické spojce, ve kterém se lidé postavili proti nové železnici. Tento projekt přímého vlakového spojení Boskovic a Brna se stal hlavním tématem našeho rozhovoru.

Boskovická spojka má umožnit přímé vlakové spojení Boskovic a Brna. Co si obecně o tomto záměru myslíte?

Jsou dvě roviny. První pohled je, jestli vůbec chceme něco takového udělat. Na to vždycky říkám, že každé přímé spojení je dobré. To je v pořádku. Druhá rovina je ekonomická. Jsem ekonom a dívám se na to i ekonomicky. A od začátku mi to přijde nesmyslné.

Tedy že vynaložené peníze neodpovídají benefitu, který získáme?

Jednoznačně. U nás na setkání s občany se hovořilo o 1,8 miliardy. Za kousek nové trati. Plus částečná úprava boskovického nádraží. Říkám záměrně úprava, protože ono nebude nové, nádraží je pořád stejné, je limitováno prostorem, ve kterém leží. A položení kabelu. Na to, že se tady potýkáme s jinými záležitostmi, mi přijde 1,8 miliardy docela dost.

Co to znamená pro Lhotu Rapotinu? Získáte přímé vlakové spojení do Boskovic a do Brna. Řeklo by se, že můžete jásat. Vy ale nejásáte. Proč?

Nejásáme. Je to hodně otázka toho, jak se věci prezentují. Investor, potažmo kraj a město Boskovice říkají, že je to fajn. My jsme malá obec, a když vezmu, kolik je zde aktivních lidí, kteří někam dojíždějí, je to doopravdy na úrovni jednotlivců. Někdo může namítnout, že se budeme rozvíjet, ale i tak to bude pořád na úrovni jednotek. Máme 410 obyvatel.

Takže vám připadá neadekvátní budovat kvůli tomu ve Lhotě Rapotině zastávku?

Ano. Další věc je to, že dnes máme IDS a pro nás je dominantní spojení na Boskovice a částečně na Blansko.

A když dnes chcete jet do Brna, jedete jak? Do Skalice?

Do Skalice.

Tam máte autobusové spojení?

Ne. Tam buď dojdu pěšky, nebo jako drtivá většina lidí dojedu autem.

A pokud někdo nemá auto?

Tak jede autobusem do Doubravice. Ale když chci jet vlakem, stejně nejedu na osobák, ale na spěšňák nebo na rychlík. A tohle Boskovická spojka nebude obsahovat, tady budou jezdit osobáky.

Druhá věc je to, že dnes autobusy zastavují přesně ve středu dědiny. Plánovaná vlaková zastávka je přibližně 500 metrů vzdálená. Lidi, kteří bydlí na té straně, to budou mít pořád stejné a všichni ostatní to budou mít dál. To benefit určitě není. A pro nás je dominantní přepravní směr Boskovice.

A tam teď jezdíte autobusem.

V poměrně velmi komfortním taktu. Důležité je si také uvědomit, kdo používá veřejnou dopravu. Lidé v produktivním věku vlastní obvykle nějaké přibližovadlo. Takže hromadkou jezdí děti do školy a částečně někteří pracující – a těm to vyhovuje právě proto, že dojdou na zastávku, kterou mají v centru, a vyskočí v Boskovicích tam, kde jim to vyhovuje. A senioři – kterým teď řekneme, že musí 500 metrů na zastávku a nedojedou si k nemocnici nebo do centra, ale na nádraží.

Ale ty autobusové spoje vám zůstanou, ne?

Pozor, pozor. Oficiálně na jednání zaznělo a je to ve všech dokumentech, že dojde k omezení. Nikde není napsáno a z mých úst nikdy nezaznělo, že se zruší všechno. To je hloupost. Ale logicky se někdo bude snažit chovat ekonomicky a řekne: jede tady vlak, tak něco pokrátíme.

Vidíte nějaké další negativní dopady spojené se stavbou Boskovické spojky?

Protistrana vidí jenom plusy, já jsem nikdy neřekl, že to má jen mínusy. Snažím se oprostit od emocí, nějaké plusy tam najít dokážu. Jedním z těch plusů je částečná protipovodňová ochrana. Ale pozor, je částečná a je jen pro minoritní část obce. Kompletní by byla až v kombinaci se silničním obchvatem.

Obchvat se plánuje?

Na to se musíme dívat přes investorství. Investorem Spojky je stát prostřednictvím SŽDC, kraj tam nic nefinancuje. Jen přeložku přejezdů, ale to se týká silnice, je to souběh těch dvou událostí. To my nezpochybňujeme. Se zrušením přejezdů a výměnou dráhy a silnice souhlasíme. Ostatně je to na katastru města Boskovice.

Ale jinak stavba zastávky a Spojka neblokují nějaké vaše záměry?

Ne, to ne. Ani nemůže, je to zátopové území. De facto je tam stavební uzávěra. Nám vadí dimenze té stavby. Postupem času se dostala do naprosto fantaskních rozměrů. Dnes se mluví o záboru 10 hektarů zemědělské půdy v bonitě 1 a 2. Rodinný dům na takové půdě dnes nepostavíte ani náhodou, a tady to najednou nikomu nevadí. Hovoříme o náspu, který bude minimálně 6 metrů vysoký a přetne celé území. Na tom bude svršek a sloupy s trakčním vedením. Pro vizáž krajiny to určitě není přínos. Mluví se o ochraně životního prostředí, krajinného rázu a kulturních hodnot – a tady se to celé ignoruje. A říká se: je to v pořádku, proinvestujeme 1,8 miliardy a postavíme věc, která je pro velmi úzkou skupinu lidí. Kolika lidem to vlastně přinese benefit?

Rád bych vám odpověděl, ale takto podrobné podklady k Boskovické spojce nemáme. Proto se vás chci zeptat na vaše referendum. V souvislosti s referendy se právě nyní hodně mluví o tom, že pokud mají občané takto rozhodovat, měli by mít dostatek informací. Měli jste vy dost informací o Spojce?

Podívejte, ono to nevypuklo referendem. My máme starý územní plán, který vznikal někdy před rokem 2006. Když jsme se pustili do přípravy nového územního plánu, řekli jsme: udělejme dvě varianty, se Spojkou a bez Spojky. A v té době si toho někdo všiml a začalo se s námi komunikovat ze strany investorů. To se dá datovat polovinou roku 2016.

Dnes kraj pořád říká, že je Spojka pevně zakotvena v našem územním plánu. To nezpochybňujeme. Je tam, stejně jako spousta dalších věcí, třeba dva tunely, které by mohly být, kdyby se překládal koridor. V územních plánech měst a obcí jsou roztodivnosti, protože se tam vždycky všichni snaží narvat maximum.

Ale zároveň to je formální dokument, který říká, že toto může vzniknout.

Ano, může to vzniknout. Jenže v územním plánu máte koridor a není už tam napsáno, jak to má vypadat. Až nyní, když se začala dělat projektová dokumentace, zjišťujete dimenze té věci. V ten moment uvidíte šestimetrový násep a nadjezd přes koridor.

Tyto informace se vám ale získat podařilo.

Ty získáte, až to někdo začne projektovat.

Až když je pozdě se k tomu vyjadřovat.

Jasně, logicky… Bohužel to tak je.

Na boskovické tiskovce zaznělo, že jste podepsali memorandum, že se Spojkou souhlasíte.

Ten dokument bych chtěl vidět. Nikdy ho nikdo neviděl. Řekla to paní starostka – jestli ten dokument má, ať ho ukáže. Mě překvapilo, že to řekla, přeptal jsem se lidí, kteří by o tom mohli vědět, nikdo mi o tom nedokázal nic říct a v žádném zápisu se o tom nemluví. (Pod memorandem skutečně podpis Lhoty Rapotiny není, pozn. red.)

Žádná ukřičená skupinka

Ve kterém momentě jste se rozhodli uspořádat referendum? Vyhlásila ho obec?

Šlo to z iniciativy občanů. O Spojce se začalo mluvit, územní plán se dostal do takzvaného prvního kola. A dnes už jsou lidé jinde, než byli v letech 2005/2006, když vznikal původní územní plán. Dnes už jsou lidé poučení a snaží se chovat vlastnicky. Takže vlastníci zbystřili. A pozemkový úřad zahájil komplexní pozemkové úpravy. Zvýšila se diskuse a negativní prvky v názorech obyvatel. Jenže bylo minimum informací, existovala pouze historická studie projekční kanceláře Rybák. To byl jediný dokument umístěný na stránkách JMK, který posléze zmizel. To se stává, když se změní struktura webu.

A vy jste oznámili záměr uspořádat referendum.

To ještě ne. Nejprve se utvořila skupina lidí, vznikl přípravný výbor a podle zákona navrhli otázky a oznámili to zastupitelstvu. Pak záleží, jestli to referendum přijme – pokud ano, může se eliminovat část s podpisovými archy. Pokud ne, musí výbor sehnat příslušný počet podpisů a zastupitelstvo referendum vyhlásit musí.

A vy jste to přijali hned?

Přijali, protože zastupitelstvo mělo odhlasováno, že preferuje variantu územního plánu bez Spojky. Byl by blázinec, abychom řekli, že chceme územní plán bez Spojky a nesouhlasili s referendem.

Diskutovali jsme o tom a říkali si, že je nám pořád od kraje a SŽDC podsouváno, že odpor ke Spojce je jen zájem zastupitelstva nebo mě osobně. Takže ať se občané vyjádří a ukáže se, jestli je to zájem pár lidí.

A jak referendum dopadlo?

Účast byla extrémní. Kvórum jsme splnili drtivě. Měli jsme přes 330 oprávněných voličů a dostali jsme se na účast okolo 80 procent. A z těch účastníků bylo zase zhruba 80 procent proti Spojce. Mezi oprávněnými voliči máte samozřejmě lidi, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí a podobně, plus máme pár lidí nahlášených na obecním úřadě a lidi, kteří jsou někde pryč, protože jsou dlouhodobě nemocní. Takže 80 procent účasti je opravdu hodně. Žádná ukřičená skupinka, ale drtivá většina lidí.

Co výsledek referenda reálně znamená? SŽDC i kraj na to reagovali tak, že stavbu nezastavíte.

A jsme se zase u té jejich rétoriky. Ale ano, zákon o referendu je nějak nastavený a nedokáže to shodit. Ani nevím, jestli bych chtěl, aby jen tak mohlo referendum skopnout ze stolu cokoliv. Byl bych první, kdo by říkal, že je to absurdní. Tak by se dalo zlikvidovat cokoliv.

Ale ukázalo se, že pokud se dnes někdo obhájí veřejným zájmem, což je velmi ošidné definovat – to může být liniová stavba, dálnice, produktovod – rozhodně ne kilometr trati kvůli omezené množině lidí…

Ale rozumíte tomu, že velký projekt se nedá shodit kvůli tomu, že to jedna malá obec nechce?

Rozumím. Ale tohle není velký projekt.

Boskovice si můžou říct, že je to pro ně významné a že to chtějí a nějaká malá Lhota jim v tom brání. Cítíte nějakou možnost, abyste tomu zabránili?

Pokud nás budou chtít převálcovat, tak nás převálcují. Samozřejmě. To jsem tvrdil vždycky.

A vedete nějaká další jednání?

Já nemůžu vést žádná jednání, dokud se neobjeví něco, na co můžu reagovat. V tomto okamžiku neběží žádné řízení. Dali jsme nějaká vyjádření k EIA a teď se čeká na něco dalšího.

Pak budete účastníky stavebního řízení.

Nejdříve poběží územní, potom stavební řízení. A my teď máme mandát od občanů říkat: nechceme to tady. Jestli to bude někdo reflektovat, nevím.

Vy si ale myslíte, že Boskovická spojka není tak velký projekt, abyste nemohli mít právo shodit ji ze stolu.

Ano. Kdyby to byla D43, dovedu si představit, že je to natolik důležitá záležitost. Ale tady?

Mohlo by váš názor na stavbu změnit to, kdyby se s vámi kraj a SŽDC bavili zavčas?

To je fabulace. Těžko říct. Můžu se do toho vžít jako vlastník, pouze teoreticky, i když tam nic nevlastním, jakkoliv se tady vykládá, kolik tam mám pozemků. To si může každý vygooglovat, víc to nekomentuji. Jistě, bydlím poblíž, ale je mi to úplně jedno. Mám naproti koridor a na stejnou vzdálenost budu mít Spojku. Dnes tam jezdí 250 vlaků denně a výhledově se to má vyšplhat na 300. Mně je jedno, jestli tam povede ještě Spojka.

A nikde jsme neřekli, že by Spojka na nás měla mít nějaký negativní hlukový dopad. V údolí je už dnes takový randál, že se proporce už jen trochu změní. I když ten šestimetrový násep s hlukovou stěnou uzavře poslední otevřený prostor, kam se hluk mohl šířit, bude to další odrazová plocha.

Před referendem jste uspořádali informační setkání…

Pozor, to uspořádal investor. Bavili jsme se o tom a já jsem jim říkal, že v diskusi s občany jim nikdy nikdo nebránil. Poskytli jsme prostory a odehrálo se to. Byla to dvě odpoledne, lidi se shromáždili a oni jim projekt odprezentovali.

A s lidmi to úplně nepohnulo?

Možná spíše opačným směrem. Lidé poprvé uviděli, o co opravdu jde a spousta z nich z toho byla úplně paf.

Konkrétně z čeho?

Jednak z té dimenze a z toho, kolik prostoru to ukousne. Jedna věc je spojka a druhá věc jsou doprovodné věci. To je silnice na Oboru, kde projede denně pár aut a má tam vzniknout nadjezd nad koridorem. Takže z jedné strany šestimetrový násep – monstrum se sjezdy a s podjezdem – a o kousek dál vznikne další gigantická stavba nad koridorem. Když se toto nakreslí a promítne lidem, vyvolá to reakce. Ty první byly, že to chtějí vidět ve 3D. To by byl úplný masakr, už ve 2D to vypadá strašidelně. Vidíte dědinu, údolí a to, že vznikne veliký oblouk, který to rozkouskuje.

Jaká byla účast na setkání?

Setkání se zúčastnilo první den nějakých sto lidí. Druhý den už to bylo o něco slabší a částečně tam byl přesah – lidi napadly nějaké dotazy a přišli znovu. Lidé získali informace a v referendu se mohli vyjádřit. Byl jsem rád, že to proběhlo, nikdo nás nemohl obvinit, že jsme něco zmanipulovali a lidé neměli informace. Kdo měl zájem, to viděl, a přesto to rozhodnutí dopadlo tak, jak dopadlo.

1,8 miliardy můžeme strčit jinam

Cítíte se v odporu k Boskovické spojce sám? Dalších obcí se to tolik nedotýká, politicky je to taky dost jednoznačné. Nebo máte nějaké zastání?

Má to dvě roviny. První jsou ti, kteří jsou na trase autobusu. Nejvíc jsme komunikovali s Doubravicí, paní starostka byla i na jednání. Tam rezonuje hlavně obava z omezování autobusové dopravy. To by mělo dopady na Doubravici i začátek Rájce, tam jsou části, které mají na nádraží opravdu daleko.

Velkou podporu máme od Obory, těm to zasahuje ke katastru. A významný dopad to má na Skalici, jakožto dopravní uzel. Na jednání jednoznačně zaznělo, že nemají být dva dopravní uzly, ale jen jeden, a to budou Boskovice.

Proběhlo i setkání starostů v Boskovicích.

Tajná schůze den před referendem. To jsem nepochopil. Neveřejné jednání, kterého se moc nikdo nezúčastnil. Samozřejmě, pokud to bylo takto prezentováno. Konsekvence si nikdo ze vzdálenějších částí regionu nedokáže představit. Ale pozitivní reakce tam moc nebyly. Odprezentovalo se to, co u nás, plus podrobněji o Boskovicích a podobě nádraží.

Vedení Boskovic v tomto není úplně jednotné. Minimálně radní Vladimír Farský je silně proti Spojce.

Je od fochu a ví, kolik lidí to používá. A dovede si představit, co to může přinést. Asi si těžko dovede představit ty 4 tisíce cestujících, na základě kterých vyšla ekonomika tohoto projektu. Já si je taky nedovedu představit.

To ale vychází z analýzy stávající dopravy, ne?

Oni to značí jako dopravní proud. Ale co je v tom dopravním proudu? Fyzicky mě nepřesvědčíte, že 4 tisíce lidí jezdí lokálkou na trase Boskovice–Brno.

Lokálkou ne, ale ze Skalice už ano. Takže pokud by byla Spojka, tak by ta linka S2 ty 4 tisíce lidí denně přepravila.

A jak se tam dostanou ti ze Skalice?

Budou dojíždět do Boskovic? Jako dnes lidé z Boskovic dojíždějí do Skalice, jen se to otočí.

No ale pokud tady někdo operuje pozitivním dopadem na lidi, tak tam může počítat lidi, co jedou z Boskovic. Ti budou mít benefit. Ale ti, kteří budou muset nově doputovat ze Skalice do Boskovic, jsou nám najednou fuk? To je stejné, jako když někdo řekne, že vlak z Boskovic do Skalice nepojede a kdo chce, může tam dojet autobusem. Takže když chce dnes jet lokálkou a pokračovat ve směru na Letovice a Prahu, tak v okamžiku vzniku Boskovické spojky tohle spojení bude zrušeno. Najednou se určité množině lidí říká, že je nepotřebujeme.

Tady se mluví o nějaké studii, ale u toho dopravního proudu se nedostanete ke konkrétním číslům, ze kterých to vyšlo. Ptal jsem se na to a oni vám odpoví, že to jsou know-how čísla Kordisu a nedají vám je. Takže to nezkontrolujete. Nezpochybňuji algoritmus, který to vypočetl, nic proti tomu modelu nemám, dokáže to spočítat cokoliv – ale záleží na datech, která tam na začátku nasypu.

Je tohle věc, která kdyby byla lépe vyargumentovaná a doložená ze strany investora, tak by mohla změnit váš názor na užitečnost Boskovické spojky?

Teď už ne. Původně těžko říct. U toho úplného úvodu jsem nebyl.

Mimochodem ty počátky Spojky mám hodně spojené s ODS, která to prosazovala. Vy jste člen právě ODS – ve straně to neřešíte?

Neřeším. Stranickou linii se mnou neřešte, jsem sice modropták, jsem členem boskovické buňky, ale v podstatě s nimi nemám nic společného. Jen jednou za rok zaplatím členský příspěvek.

Takže se to nesnažíte nějak ovlivnit přes stranu?

Ne, tu ambici nemám.

Na závěr se vás musím zeptat, jestli to není tak, že vy dnes můžete výstavbu Spojky jen obstruovat. Nezastavíte to, ale můžete to brzdit. Mělo by tohle nějaký smysl?

Znovu opakuji: budou nás chtít převálcovat, převálcují nás. Celou dobu to běželo někde na pozadí. Nikdo nikde s nikým nekomunikuje, nikoho neinformuje. Algoritmus à la padesátá léta. My si děláme, co chceme, a vy jste nám jedno. Dostalo se to do veřejného prostoru do diskuse. Už jen to, že tady sedíme, je doklad, že se to někam posunulo. Takže ať je tady nějaká diskuse. Jsou tady řízení, probrali se vlastníci dotčených pozemků, kteří doteď netušili, co se na ně chystá, protože do této minuty s nimi nikdo nekomunikoval. Jediná rétorika, která zaznívá ze strany SŽDC, je vyvlastníme to. To řekli a několikrát zopakovali na jednání, opakují to v médiích. To přece není normální stav.

A já říkám, že jestli tady někdo chce investovat takové peníze, tak ať to v tom veřejném prostoru je. Pořád můžou nějaké nadřízené orgány říct: hele, je normální tohleto dělat?

Čili pořád doufáte, že byste přece jen mohli něco změnit?

Jasně. Vždyť se tady bavíme o veřejných prostředcích. Někdo řekne, že na to přece budeme čerpat dotace, ale dotace jsou pořád peníze daňových poplatníků. Evropská unie udělala dotační programy, sdružila peníze na velké projekty, ale pořád jsou to daně, které někdo někde musel zaplatit. A pokud chceme s těmito prostředky něco dělat, dělejme věci, které jsou důležité. Udělejme něco s D43, ať nemusíme řešit šílenou situaci u Černé Hory a podobně.

Tím se vracíme na začátek. Boskovickou spojku za takový projekt zkrátka nepovažujete?

Nepovažuji. Rozumím tomu, že někdo říká, že to má v téhle škatulce a neumí to dát do jiné. Ale nastavení národních projektů dělá někdo tady, čerpání fondů si strukturujeme my jako stát. Myslím si, že 1,8 miliardy bychom mohli s klidným svědomím strčit někam jinam.

další rozhovory