Rozbujelá zeleň září v jasných odstínech a ještě chvíli bude tvořit nepopsatelně krásné pozadí bělostně a narůžověle kvetoucím stromům a keřům. Svět kolem naplno otevřel svou náruč hojnosti života. Magie přírody a koloběhu života se ukázala v nejjasnější koncentraci, když svou něžnou krásou vládly kvetoucí třešně a sakury. Je jim plným právem připisována symbolika radosti, krásy, plodnosti, ale i pomíjivosti.
Nyní se již modlíme za přízeň teplot, aby nám případné májové mrazíky nezničily slibně vypadající ovocnou sezónu. Jaro nastoupilo s velkou vášní a rázem se ocitáme na počátku léta. Nedivme se. Před námi je neopakovatelný čas, stejně jako tomu bylo kdykoli v minulosti. To jen my lidé bychom se měli znovu naučit, že jsme součástí všeho kolem nás, nikoli těmi řídícími.
Můj obdiv ke stromům se v období jejich rašení a květu rázem proměňuje ve vášeň a cosi mě nutí zout boty a jen tak v noční košili vyběhnout do sadu mezi ovocné nevěsty, v jejichž korunách bzučí hejna včel. Nejsem však divoženka, a tak se jen tak toulám krajinou a plně si užívám všechny pocity od romantických představ až po úzkost i radost z pomíjivosti života. Za pár dnů převládne všude kolem sytě zelená. Potřeba živobytí zvěře překryje zvláštní pocit z těchto pomíjivých a tak magických okamžiků zrodu, lehkosti a namlouvání.
Nyní už máme za sebou zvláštní období keltského svátku Beltine. Letos vyšel správně astrologicky, neboť posledního dubna byl úplněk. Jeho magická síla ještě přetrvává a my tak můžeme čerpat silnou inspiraci v přírodě. Třešně, notabene celá jejich široce pojímaná rodina slivoní neboli rodu prunus, je sice už po odkvětu, ale jejich krása přetrvává v mnoha uměleckých dílech, básních a ve vášni, kterou si v sobě můžeme pěstovat po celý rok.
Nejsou to jen panensky bělavé květy třešní a křehounce princeznovsky krásné květy sakur, ale také sladce srdcovité plody a voňavé dřevo s nádhernou kresbou, co lákají člověka od pradávna. Příběh rodu prunus je však i plný zajímavostí. Přesto není třešňovým stromům v Evropě věnovaná velká pozornost ani v legendách, ani v současné době. Svou největší slávu si vysloužily sakury, které vlastně ani nejsou pravé třešně či višně, ale patří spíše do skupiny se střemchou, do rodu padus. Uspořádáním květů jsou blíže k růžím a ostružníkům. Sakury kvetou ještě před olistěním, a proto můžeme jejich bohatost a rozmanitost růžovitých květů obdivovat mnohem jasněji. Jejich oblíbenost roste a nejen v Boskovicích jich stále přibývá, ačkoli z těch nejvzácnější odrůd zbyla jedna jediná kráska, sakura za evangelickým kostelem.
Podle uznávaného odborníka Josefa Kosteleckého, který na tento trochu ukrytý strom před více než dvaceti lety narouboval odrůdu sakury z původní aleje u boskovického gymnázia, se jedná o původní odrůdu japonských sakur věnovaných Spojeným státům z počátku dvacátého století. Tyto sakury včetně bývalé aleje u gymnázia byly již nahrazeny novými sakurami, protože se bohužel nedožívají vysokého věku. Mívají takzvaný „wolkerův“ věk. Vlastně mi Jiřího Wolkera hodně připomínají. Jejich život je velice plodný nejen pro ně samotné, ale hlavně pro své okolí. Brzy však začnou chřadnout. Z jejich nadpozemské krásy se můžeme těšit asi tak čtvrt století. Další ukázka pomíjivosti a přitom ohromného obdarování.
Panu Kosteleckému se však podařilo odštěpek od slavných odrůd zachovat a tuto pomíjivost překonat. Jedná se o světově proslulé sakury ve Washingtonu, kde se již přes sto let udržuje svátek či festival třešňových květů. Podobný festival mají i v San Francisku, kde je velká japonská komunita a tisíce sakur, ale také v Botanické zahradě v Brooklynu v New Yorku a v mnoha botanických zahradách po celém světě včetně Prahy. V Německu jako symboly nového života zdobí sakury některá místa, kterými vedla kdysi Berlínská zeď. Uvádí se, že jich bylo v Berlíně vysazeno téměř 8 000 a že jsou součástí daru od Japonska. Němci jim za ně poslali na tisíc lip. Tato tradice darování stromů se opakovala také mezi USA a Japonskem. Po roce 1945, když Japonské sady sakur byly značně zdecimovány bombardováním za války, poslalo město Washington „zpátky“ několik tisíc odštěpků původních japonských sakur z počátku století. Těch původních, které tehdy poslal starosta města Tokya pan Ozaki, bylo víc než tři tisíce. První z nich zasadily vlastnoručně tehdejší paní prezidentová Helena Herron Taftová a princezna Chinda, žena Japonského velvyslance, hned u Jeffersonova památníku. Teď jich ovšem kvete ve Washingtonu a okolí mnohem víc.
Sakura, japonský třešňový strom, však není z této ostrovní země. Pochází spíše z jiných asijských zemí, jako jsou Čína, Korea a Indie. Pouze Japonsko má ale více než dvě stě vyšlechtěných odrůd této rostliny a sakury se kromě svého symbolického významu v umění staly také symbolem celé japonské filozofie. Prohlížení si květin byl jev, který Japonci převzali z Číny během období Heian. Básníci, zpěváci, šlechtici, ale i členové běžných domácností se spojili, aby se kolem sakur shromáždili a ocenili jejich krásu. V průběhu let se strom stal v Japonsku velmi ctěným.
Na jaře informují o jejich rozkvětu ve všech médiích. Takzvaná sakurová fronta, 桜前線, upozorňuje občany Japonska, kde právě sakury kvetou a kde jsou nejkrásnější. Japonci zpravodajství pečlivě sledují a vyrážejí s piknikovými koši do přírody, kde kvetou divoké sakury, a do parků a zahrad, ke svatyním a slaví 花見, Hanami, svátek sakur. Mnohé japonské školy mají sakuru na školním pozemku nebo před školou. Protože v Japonsku začíná nový školní rok v dubnu, je to často pro děti konec prázdnin.
U nás naopak začíná shon kolem maturitních zkoušek a školní rok se blíží k závěru. Děti jsou jednou nohou už v prázdninovém čase a na nás dospělé působí romantika jedinečnosti těchto okamžiků. Naši keltští předkové tento čas využívali ke zkoušce nových vztahů. Uzavírala se takzvaná manželství na rok. A mně opět přijde na mysl, že nic nemusí být trvalé, a stejně jako třešňové květy po několika dnech opadají a strom se chystá tvořit své plody, tak se veškerý život stále vyvíjí a přeměňuje.
Sakury a okrasné třešně v Boskovicích
Zmíněná alej sakur u Gymnázia, které zvládají kvést i třikrát ročně, je složena z několika odrůd těchto okrasných stromů a je stále obnovována. Bohužel se nepodařilo zajistit, aby byly vysazovány původní odrůdy. Jistě by to byla velká výzva do budoucna, aby se sem postupně vrátily ony slavné odrůdy z Washingtonu, jejichž genetický materiál máme stále živý za evangelickým kostelem.
Dále najdeme krásné sakury v parčíku pod kostelem sv. Jakuba. Na Bělské ulici, u ZŠ na Slovákově ulici i na Sušilově, na Komenského a v mnoha soukromých zahradách. Široký sortiment sakur a dalších okrasných třešní můžeme obdivovat v Arboretu Šmelcovna.
Nejmladší sakuru najdete u vjezdu na Masarykovo náměstí jako strom lásky. Vysazena byla před čtyřmi lety spolkem Sportuj s námi při příležitosti konání 5. ročníku Boskovických běhů.
Tradice a léčení
Třešně patří mezi prastaré kulturní dřeviny, neboť třešně jako ovoce byly známé již v antice. Divoká třešeň ptačí osidluje křovinaté stráně, meze a remízky, dále roste podél komunikací a ve světlých listnatých lesích. I dřevo třešně je velmi cenné, používá se především pro výrobu luxusního nábytku. V literatuře a mytologii je třešeň symbolem osvěty, jednoty a sdílené hojnosti. Zasvěcena byla bohyni Gaie, řecké bohyni Země, a Floře, římské bohyni kvetoucí přírody.
Třešeň je prý stromem, pod nímž odpočívala svatá Rodina na útěku do Egypta. Třešeň tehdy sama sklonila větve, aby nabídla své plody k občerstvení Panně Marii a malému Ježíškovi.
V japonské mytologii je zasvěcena princezně 木花開耶姫, Ko-no-hana-sakuja-hime, která se mezi 14.–16. stoletím stala hlavní bohyní hory Fudži. Okvětní lístky třešní a hlavně sakur se v Japonsku používají do čaje a nakládají do osvěžujících nápojů. Do zelených listů se balí rýžové cukroví plněné fazolovou pastou, které se servíruje o svátku holčiček. Ale jinak je samozřejmě sakura hlavně symbolem dokonalosti, krásy i její pomíjivosti, ale také znovuzrození v přírodě. Podle japonských mýtů se padlí hrdinové vracejí na zem v podobě třešňových květů.
Kromě samotných třešní, které jsou jistě velice oblíbeným a zdravým ovocem, se používají sušené pecky těchto plodů jako vynikající náplň k výrobě zahřívacích polštářků.
Energeticky je na tom třešeň velmi dobře a svou energii může předávat i nám. Její síla tkví v probouzení a harmonizaci sexuálních energií v těle. Především v době květu posiluje sexuální činnost, má vliv na potenci, omlazuje tělo i obličej. Rozvíjí ženský princip a zjemňuje povahu. Snižuje únavu, mobilizuje odvahu, odbourává zemdlelost. Východní kultury považují třešně za velmi harmonizující stromy. Kromě metaforického znázornění života mají kvetoucí třešně a zvláště sakury také hluboké spojení s buddhismem. Podle dharmy byl strom spojován už od 18. století s pojmem mono no aware, tedy empatií vůči věcem a vědomím pomíjivosti.
Závěrem
Tisíce druhů a ještě více odrůd v této rozsáhlé rodině prunus otevírají oči těm, kteří se dokážou podívat na svět z mnoha úhlů. A proto nebuďme smutní z pomíjivosti, ale radujme se z té nekonečné pestrosti a možností proměn života. Děkuji třešním a nejen jim, že nám ukazují úchvatné zázraky existence na této planetě.
Kam jen plujete bělavé touhy
mně srdce se svírá i otvírá.
Naučte mě dívat se očima lásky
a náruč stále mít plnou hojnosti
I když mráz vše uspává.
