Rendez-vous s jazykem: Místní jména na Boskovicku – Chrudichromy

Obec Chrudichromy leží asi 3 kilometry severozápadně od Boskovic. Její jméno patří k názvům, které se v průběhu staletí moc neměnily, ale původ příliš jasný není.

foto: Lukáš Malý

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368 ve spojení de Chrudichrom. V dalších stoletích se pak vyskytly následující tvary: de Chrudiechrom (1402), z Chudyechrom (1405), de Chudyechrom (1407), in villa Chrudyechrom (1437), de Chrudychrom (1447), z Chrudichrom (1460), z Chrudiechrom (1464), z Chruděchrom (1480), v Chrudiechromich (1497), v Chrudiechromech (1499), na ves Chrudiechromy (1512), ze vsí Chrudichrom (1525), fojta z Chrudichrom (1528), ves Chrudiechromy (1547, 1569, 1573), Chrudichromy (1677), Chrudichrom (1718, 1720), Chudichrom (1751), Chrudichrom (1846, 1872), Chrudichromy (1885).

Zaujmou nás asi podoby bez hlásky r v první slabice, pocházející jednak z počátku 15. století, jednak později z poloviny 18. století. Je otázkou, zda se zde snad nemůže jednat o stopu původního znění názvu této vesnice.

Na webových stránkách obce v sekci historie k tomu čteme: „Rozhodovalo se mezi dvěma názvy Chuděchromy a Chrudichromy, jenž se ujal druhý, název obce.“ Zde se oba názvy uvádějí jako rovnocenné, a mělo se mezi nimi dokonce vybírat. Nevíme, odkud autor tohoto úryvku čerpal informace, ale vypadají málo věrohodně. Patrně se jedná jen o tradovaný lidový výklad. Že by se někdy při pojmenování vznikajících osad volilo mezi různými navrženými jmény, nám pro starší období není známo (jinou věcí jsou novodobé soutěže o názvy vznikajících sídel, mezi nimiž svou tragikomikou vyniká ta o pojmenování Havířova z 50. let).

To ovšem neznamená, že by podoby bez r skutečně nemohly být původní. Jméno vsi by tak asi bylo posměšné, znamenalo by „ves lidí, kteří jsou chudí a chromí“. Museli bychom ale nějak vysvětlit, proč se pak ve většině podob objevuje r, a tady se jen těžko nějaký důvod najde.

Proto se jeví jako pravděpodobnější obrácená možnost, tedy to, že podoby bez r jsou sekundární a původní bylo chrud-. Podoby s chud- by pak byly výsledkem víceméně nahodilého vypadnutí r proto, že brzy nato, ve třetí slabice, opět zaznívá hláska r. V takových případech se často stává, že se jedno r (případně ř) buď změní na jinou hlásku (typicky na l, jako třeba ve valašském lebarbora a koneckonců i ve spisovném slově legrace, jež pochází ze staršího tvaru rekrací a ten z latinského recreātiō „zotavení, osvěžení“), nebo skutečně zcela zmizí (příkladem je třeba český nářeční tvar pyskyřice nebo slovenské brat ze staršího bratr). Kromě vypadnutí se ovšem nabízí jako vysvětlení absence r i to, že těm, kdo zapsali podoby bez r, už nebyl zřejmý původ první části slova Chrudichromy: nevěděli, co znamená, a tak vlastně svým zápisem naznačili možné spojení se slovem chudý.

Hlavní otázkou nicméně zůstává, co znamenalo ono chrud-. Po formální stránce připadají v úvahu jako možní původci tohoto tvaru hned tři praslovanská slova: (1) přídavné jméno *chrudъ „drsný“, snad příbuzné s litevským skraudus „drsný“; (2) přídavné jméno *chrǫdъ „kučeravý“, doložené v církevněslovanském chrudъ „kučeravý, kudrnatý“ a snad i v názvu českého města Chrudim, který je odvozen od osobního jména Chrudim označujícího patrně kadeřavého, kudrnatého člověka (někdy se však toto osobní jméno považuje za přejaté z germánského nebo dokonce keltského prostředí a předpokládá se pak jiný význam); (3) sloveso *chrǫditi „oslabovat“, doložené zřejmě ve staročeském chlúditi „tížit, trápit, oslabovat“.

Z významového hlediska nejsou příliš pravděpodobné první dva výklady: není jasné, proč by se k sobě sdružovalo „drsný“ a „chromý“, respektive „kučeravý“ a „chromý“. Lákavější je proto třetí výklad, v němž je spojení „slabý“ a „chromý“ logické. Tento výklad ovšem musí předpokládat střídání r (chrudъ) a l (chlúditi) v základu slova. Ale to je asi jakžtakž přijatelné, obzvláště pokud se do této slovní rodiny začlení ještě slovo chřadnout. V názvu Chrudichromy tedy možná máme posměšné jméno vsi „lidí, kteří jsou slabí a chromí“.

Na druhou stranu je třeba zmínit, že vsí, jejichž název je motivován kolektivní přezdívkou charakterizující nápadnou vlastnost obyvatel daného místa, není mnoho. Dříve se takový původ přisuzoval řadě názvů, ale v poslední době se dává přednost jiným výkladům. Tak například Žabovřesky se dříve vykládaly jako „ves lidí, kteří vřeští jako žáby“, zatímco nyní se považuje za přesvědčivější výklad Žabovřesk jako „vsi lidí žijících na místech, kde je hojnost žab“. I název Chrudichromy byl tedy možná motivován jinak, než jsme si ukázali…


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další seriály