Boskovická nemocnice zveřejnila v červnu výroční zprávu za rok 2017 a na tiskové konferenci jednatel Miloš Janeček společně se svým zástupcem Danem Štěpánským představili výsledky hospodaření. Nemocnice funguje jako společnost s ručením omezeným a je stoprocentně vlastněná městem. Valnou hromadu společnosti tak tvoří městská rada.
Vedení nemocnice prezentovalo výsledky hospodaření nemocnice za posledních 5 let, aby byl zřetelný vývoj hospodaření a srovnání s předchozími lety. „Je to konečná informace, už nedojde k žádnému dalšímu modifikování dat,“ uvedl zástupce jednatele a ekonomický analytik nemocnice Dan Štěpánský.
Data především ukazují, že nemocnice je od roku 2014 každý rok v zisku. Hospodářské výsledky od roku 2014 ukazují stabilní nárůst výnosů i výdajů a kladný hospodářský výsledek včetně roku 2017. Také prognóza na rok 2018 předpokládá, že hospodaření nemocnice takzvaně skončí v černých číslech.
Z bližšího rozboru vykazování akutní péče v nemocnici vyplývá, že v roce 2017 nemocnice poprvé vykázala pojišťovnám péči nad úroveň záloh, a to asi o 2 miliony korun. Pro nemocnici je důležité, aby nevykazovala méně péče, než kolik činí nasmlouvané zálohy, protože by je do budoucna pojišťovny snížily. „Není tedy pravda, že výkonnost nemocnice klesá, není pravda, že dochází k vracení záloh a není pravda, že se zavírají oddělení. To jsou pouze šumy a pomluvy. Tohle je auditovaný a lehce dokazatelný výsledek,“ zdůraznil Dan Štěpánský s tím, že nemocnice prosperuje a roste. Pro nemocnici je to důležité jednak proto, že má dost peněz na úhrady, a také jí nehrozí, že bude muset zálohy vracet, jako se to stalo v roce 2016, kdy vracela 16 milionů korun. A navíc pak došlo ke zmíněné redukci záloh.
Akutní péče zahrnuje péči ambulatní, lůžkovou a také laboratorní. „Hospodaření nemocnice stojí na dvou pilířích. Je to hodnocení diagnózy a část bodová neboli výkonová. Diagnóza je podle zákona ohodnocena koeficientem, který určí objem peněz, které nemocnice obdrží,“ vysvětlil zástupce jednatele. Vedle akutní péče poskytuje nemocnice ještě péči následnou, kde se hodnotí konkrétní služby poskytnuté pacientům. Tato služba se pojišťovnám fakturuje zpětně, nefunguje zde systém záloh.
Podle Dana Štěpánského se dobrého výsledku nemocnice daří dosáhnout i díky úřednickému aparátu, který má na starosti styk s pojišťovnami. Je to čtyři až pět lidí, kteří se této problematice plně věnují, kromě toho funguje na každém oddělení takzvaný kodér, který rozumí úhradové vyhlášce a systému diagnóz. Ten se snaží pomáhat lékařům a diagnózu každého pacienta zdokumentovat tak, aby nemocnice získala co nejvyšší úhradu. „Pokud někdo přijde vyloženě jen se slepým střevem, tak je diagnóza jasná, ale je řada pacientů, kteří mají třeba i pět, osm diagnóz. Kodéři z toho musí vytáhnout tu nejlépe ohodnocenou a stanovit ji jako hlavní. Když to správně neuspořádáte, za tutéž činnost dostanete méně peněz,“ vysvětlil jednatel nemocnice Miloš Janeček.
Rizika
Vedení nemocnice vysvětlilo také ekonomická rizika, kterým nemocnice čelí. Mezi managementem nemocnice a radou města panuje shoda, aby nemocnice za každou cenu uchovala úroveň poskytované péče a také zaměstnanost. To v praxi vzhledem ke konkurenci ostatních nemocnic znamená, že boskovická nemocnice musí zvyšovat mzdy podobným způsobem, jako se to děje ve státních a krajských nemocnicích. „Osobní náklady tvoří v provozu nemocnice nejvyšší a jednoznačně nejdůležitější položku,“ konstatoval Dan Štěpánský s tím, že přestože nemocnice dělá, co může, a vývoj úhrad v posledních letech roste, mzdové náklady rostou ještě rychleji. „Abychom zachovali sociální smír, musíme každý rok platit zaměstnancům platit víc a víc. Mzdy ukrajují rok od roku z koláče peněz, který dostaneme od státu, větší podíl. Mezi námi a městem ale panuje jednoznačný konsenzus tomuto vyhovět,“ dodal zástupce jednatele s tím, že požadavky zaměstnanců na růst mezd jsou oprávněné a legitimní.
Velké nemocnice v Brně jsou řízené státem a mzdy zaměstnanců se zde tudíž řídí ministerskými tabulkami. V Boskovicích tento systém neexistuje, nemocnice platí tržní mzdy. Ve srovnání s brněnskou fakultní nemocnicí jsou podle Dana Štěpánského platy v Boskovicích zhruba o 10 procent nižší. Nemocnice tak spoléhá na zaměstnance, kteří žijí v Boskovicích a blízkém okolí, a rozdíl v platech tedy ušetří na cestovních nákladech. Tento rozdíl se týká především nelékařského personálu, u lékařů je mzdová úroveň srovnatelná. „V poslední době se nám daří získávat zpět některé sestry, které pracovaly v Brně. Stejně tak máme rozjednané lékaře na rentgen, kde chybí nejvíce lidí,“ doplnil jednatel Miloš Janeček.
Do budoucna bude záležet především na vývoji jednání odborů se státem a na situaci ve státních nemocnicích. Zde by mohl vzniknout větší problém, který by zasáhl nejen boskovickou nemocnici, ale celé zdravotnictví.
U vedoucích pracovníků se nemocnice potýká také s tím, že řada z nich je ve vyšším věku a je nutné počítat s jejich odchodem do důchodu. „U pracovníků v počátcích kariéry je dostatek absolventů, kteří v rámci potřebné kvalifikace a předatestační přípravy volí Boskovice,“ vysvětlil Dan Štěpánský. Upozornil ale, že ani pět mladých lékařů nemůže nahradit šedesátiletého zkušeného vedoucího lékaře. Nemocnice tedy potřebuje být atraktivní i pro tyto vysoce kvalifikované lékaře. Pokud by to tak nebylo, hrozí podle Dana Štěpánského problém ve vztahu k pojišťovnám ohledně naplnění minimálního personálního zabezpečení dle zákona. „Zatím ten problém nenastal,“ vyjádřil se zástupce jednatele.
Podle starostky Hany Nedomové (ČSSD) chce město atraktivitu nemocnice při získávání nových zaměstnanců podpořit i rekonstrukcí takzvané svobodárny vedle nemocnice. Zde by měly vzniknout nejen pokoje k přenocování, ale také několik bytů k trvalejšímu bydlení.
Úhradová vyhláška
Podle starostky Hany Nedomové je důležité, že nemocnice prosperuje po provozní stránce. Už ale nezbývají prostředky na investice do majetku. Problém vidí ve špatném nastavení úhradové vyhlášky. „Pokud by byla úhradová vyhláška spravedlivá, nemocnice by na tom byla lépe,“ vyjádřila se starostka.
Dnešní systém funguje tak, že různé nemocnice mají za stejné výkony od pojišťoven odlišné platby. A malé nemocnice jsou na tom hůře. „Velké nemocnice mají navíc řadu lukrativních a velmi dobře placených oborů,“ doplnil starostku jednatel Miloš Janeček. Tyto nemocnice si pak mohou dovolit platit zaměstnancům vyšší mzdy.
Financování zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky vzniklo podle Miloše Janečka jako odpověď na takzvaný výkonový systém, který fungoval v devadesátých letech. Tehdy byli lékaři placeni za konkrétní úkony, které provedli. Docházelo však ke zneužívání a nastala situace, že financování zdravotnictví hrozilo zhroucením. Úhradová vyhláška byla zavedena jako dočasné řešení, ale existuje už více než 15 let.
„Přiznám se, že jsem ale nikdy nepochopil, proč je diference plateb za stejnou diagnózů v Brně, v Ostravě, nebo v Boskovicích. Nikdy mi na to nebyl schopen nikdo odpovědět, ani když jsem byl v Senátu,“ vyjádřil se boskovický jednatel, který byl v letech 2008–2014 senátorem za ČSSD. Minulá vláda podle něj po celé čtyři roky říkala, že je to jedna z priorit a musí se to změnit. Nezměnilo se opět nic. Nyní je to otázka pro nového ministra. Srovnat výši úhrad by však pro zdravotnictví představovalo velký finanční náraz, protože by muselo dojít k dorovnání na úroveň těch, kteří dnes dostávají nejvíce. Snížit velkým nemocnicím platby třeba na úroveň Boskovic by totiž nebylo možné.
Příjmy a výdaje nemocnice
Úhrady pojišťoven dnes tvoří více než tři čtvrtiny příjmů nemocnice. Další významnější výnosy má nemocnice z tržeb ve svých dvou lékárnách a z tržeb transfúzní stanice, která prodává krev a plazmu. Pak jsou ještě další drobnější příjmy, například z nájmů.
Mezi náklady dominují jednoznačně osobní náklady, které tvoří více než polovinu výdajů a spotřebují přes 70 procent příjmů od pojišťoven. Dále jsou to spotřeba materiálu, nákup lékárny a energie, služby a opravy.
Podle Dana Štěpánského je nemocnice schopná ze všech svých výnosů zafinancovat nanejvýš provoz. „Na nic jiného nemáme peníze,“ dodal s tím, že se jedná především o nákup lékařských přístrojů.
Ze všech čísel podle Dana Štěpánského vyplývá, že nemocnice si v posledních třech letech vede velmi dobře v ekonomice spotřeby. A celkově se jí daří vykazovat zisk: více než 9 milionů v letech 2015 a 2016 a necelé 4 miliony v roce 2017. Mzdové náklady vzrostly mezi lety 2015 a 2017 asi o 35 milionů, a to na 255 milionů, přičemž celkové náklady nemocnice činily 461 milionů korun. Letos by měly osobní náklady opět vzrůst, a to na 275 milionů korun.
Nákupy přístrojů a investice do majetku
Pokud chce nemocnice koupit drahý lékařský přístroj, je odkázaná na dotační tituly nebo na finance z městského rozpočtu. V roce 2017 nemocnice do zdravotnické techniky investovala zhruba 13 milionů korun. Přes 3 miliony dala z vlastního rozpočtu, zbytek poskytlo město. V letošním roce chce nemocnice nakoupit přístroje ještě asi za 10 milionů korun. Již zakoupila nový CT přístroj za 15 milionů korun. „Koupili jsme ho z úvěru, využili jsme výhodného financování,“ uvedl nemocniční analytik. Z dotací získala nemocnice loni 10 milionů do IT techniky. Dotacemi na provoz nemocnice přispívá také Jihomoravský kraj. Dotace z ministerstva do přístrojové techniky se získat nepodařilo.
Investice do areálu nemocnice financuje město, které nemocnici vlastní, z vlastního rozpočtu a také pomocí dotací. Podle rozpočtového výhledu město počítá pro příštích minimálně 5 let s tím, že bude do nemocnice investovat minimálně 6 milionů ročně. Kromě toho zastupitelé přesměrovali na posledním jednání pro letošek do nemocnice dalších 8 milionů korun na nákup přístrojů. Celkem tedy letos město do nemocnice přispěje částkou 25,5 milionu korun. Tato částka shrnuje finance směrované do společnosti s ručením omezeným, která nemocnici provozuje, a peníze investované do městských budov. Letos především do rekonstrukce kotelny.
Ve vztazích mezi městem a nemocnicích došlo také ke změnám ohledně placení nájmu a dřívějších investic nemocnice do městského majetku. Opravy a další práce v nemocnici dříve do určité míry hradila sama nemocnice. Ze svých provozních peněz tedy hradila úpravy areálu, který patří městu. Tak vznikaly položky zařazené v hospodaření nemocnice do dlouhodobého hmotného majetku.
Nerozdělený zisk nemocnice z hospodaření minulých let tedy nepředstavuje finanční prostředky, které by měla nemocnice k dispozici, protože ty byly použity na pořízení dlouhodobého majetku, tedy z velké části na technické zhodnocení budov města. Podle Dana Štěpánského byl tento postup nelogický a špatný. „Díky pochopení současného vedení města jsme si na to sedli a podívali se na ty položky, které nemocnice do areálu města vložila. Ocenily se a smluvně převedly na město, protože město je vlastníkem areálu. Tím pádem zmizely z rozvahy nemocnice jako hmotný majetek v areálu stavby,“ vysvětlil Dan Štěpánský.
Za tento převod město neposkytlo nemocnici finanční plnění, ale převod majetku se započítá oproti nájmu. „To znamená, že my nájem neplatíme, ale ne proto, že by nám město něco odpustilo, ale proto, že jsme výměnou poskytli 19 milionů korun v neodepsané hodnotě majetku,“ doplnil nemocniční analytik. Tento stav by měl trvat letos, v roce 2019 a ještě zhruba první tři kvartály roku 2020. „Je to čistě účetní záležitost, jejíž výsledkem je, že nemocnice vlastní to, co vlastnit má – smlouvy s lékaři, přístroje a smlouvy s pojišťovnami. Kanál, jakkoliv je důležitý, je ve vlastnictví města, které vlastní areál,“ dodal Dan Štěpánský.
