Radek Pernica: Nikdo nepřichází s vizí. Meškáme dál

Své předvolební pocity shrnul v komentáři pro Ohlasy bývalý šéf boskovického kina Radek Pernica, který dnes vede brněnské kino Scala. Žije v Mladkově a boskovické dění stále pozorně sleduje.

foto: Tomáš Znamenáček

V podstatě si nemyslím, že kulturu v našem městě tvoří jednotlivé události, v rámci kterých vystupují zvaní či lokální performeři. Možná to zní drze, ale ani Unijazz to nezachrání. Považuji za kulturní rozměr něco zcela jiného, více myšlenkově společného, v komunikaci smířlivějšího a přesto konstruktivně rozhádaného. Myslím, že jsme se nechali unést do jakéhosi falešného historického rámce „Boskovice jsou kulturní“, který ovšem prověřil čas a ukázal, že v kontextu okolního světa naše město ztrácí krok a dech.

Považuji za kulturu nejen odhalování pamětních desek a jednorázové události, byť jejich důležitost nijak nezlehčuji. Hledám kulturní kontext ve vnitřní komunikaci v našem městě. V jakémsi společném kulturním zájmu nad nejen veřejným prostorem, ale i jakousi odpovědností z pohledu soukromého vlastníka, úřadu, investorů. Dovolím si zde nastínit řadu bodů, kde si myslím, že naše město absolutně selhává. I přitom se stále hýčkáme – z mého pohledu falešným – pocitem, jak jsou Boskovice kulturní.

  1. Neumíme postavit knihovnu
  2. Neumíme postavit sportovní halu
  3. Nevíme, co dělat se sokolovnou
  4. Neumíme se dopravně napojit
  5. Nevíme, co si máme myslet o polytechnickém centru
  6. Nevíme, co s obchvatem města
  7. Nechápeme mladé, pak se divíme, že tu nejsou
  8. Bojíme se nových, odvážných věcí nejen v architektuře
  9. Pošlapáváme hotové, nejen v židovské čtvrti
  10. Selháváme v hlubším kulturním dialogu

Mám pocit, že je tu dost věcí, které upozorňují na to, že Boskovice nejsou zdaleka tak kulturní, jak by se mohlo zdát. Navíc, jak jsem psal, hřešíme na jakýsi historický kontext, který je však pryč. Jistě si mimo jiné povšimneme například stavebního progresu i okolních obcích. U nás nic. Přitom veřejná stavba je nezpochybnitelná známka kulturní obce.

V profesním hledáčku vidím letní kino, jehož rekonstrukci jsem komentoval a jsem za ni velmi rád. Dokážete si představit, že by dnes někdo něco podobného, velmi odvážného vybudoval, a to bez ohledu na společensko-politické poměry? Zdá se to při dnešní komunikační impotenci zcela nemožné. Opravy letního kina nejsou ničím jiným, než splácením dluhu, dohánění toho, co jsme promeškali.

To bych snad ještě pochopil, ale nevidím nic dopředu, nevidím vize a snahu o jejich naplnění.

Za pár týdnů jsou tu komunální volby. A zas nic. Nikdo z těch odvážných, kterých si musíme vážit, minimálně za odvahu kandidatury, však nepřichází s vizí. Nebo ji nevidím – a to se snažím dívat…

Meškáme dál!


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další názory a komentáře