Hlas pro kandidáta je především hlasem pro stranu

Volební systém pro komunální volby má svá specifika a není úplně snadné mu porozumět. Často dochází k mylnému dojmu, že můžeme rozdat hlasy lidem napříč stranami a kdo jich nasbírá nejvíc, uspěje. Pro objasnění, jak to celé skutečně funguje, jsme zvolili formu otázek a odpovědí.

foto: Tomáš Znamenáček

Volíme v komunálních volbách lidi, nebo strany?

Máme určitý vliv i na to, kdo se za jednotlivé sestavy do zastupitelstva dostane, ale v zásadě volíme kandidátky jako celek.

Jak to? Mám přece 27 hlasů a můžu je dát, komu chci.

No to ano. Ale primárně to nerozhoduje o tom, jestli se tento konkrétní člověk do zastupitelstva dostane.

Takže to není tak, že voliči rozdělí své hlasy a kdo z kandidátů jich dostane nejvíc, dostane se do zastupitelstva?

To vůbec ne. Důležité je, kolik strana získá mandátů a kteří kandidáti splní kvótu pro posun na kandidátce. Pro představu – v roce 2014 stačilo Josefu Opatřilovi z KSČM na zisk zastupitelského mandátu celkem 481 hlasů, zatímco Zdeněk Jindra, který hlasů získal 1058, skončil až jako sedmý náhradník ČSSD.

Jak je to možné?

Nejprve se sečtou všechny hlasy, které strana získala. První důležitá věc je, jestli překročí celkovou hranici 5 procent. Pokud ano, vypočítá se, kolik získala zastupitelských mandátů. A pak se teprve určí, kdo konkrétně ty mandáty získal.

A na to je ta kvóta?

Ano. Nefunguje to zkrátka ani uvnitř konkrétní strany tak, že by se kandidáti jen seřadili podle toho, kdo získal kolik hlasů. K tomu, aby se pořadí na kandidátce změnilo, musí daný kandidát překročit kvótu – ta se vypočítá jako průměr získaných hlasů na jednoho kandidáta plus deset procent.

Jak to v praxi funguje?

Vlastně docela přísně. Překročit tu kvótu není až tak jednoduché, zejména pokud má strana hodně věrných voličů, kteří ji volí jako celek, a tudíž jsou rozestupy mezi jednotlivými kandidáty malé.

Takže kolika kandidátů se to týká?

Kvótu pro posun na kandidátce minule splnilo celkem 52 kandidátů, což je necelá čtvrtina. Průměrně 6,5 kandidáta v každém uskupení. Mezi nimi je ale většina těch, kteří byli tak jako tak na prvních místech kandidátky, takže to vlastně nepotřebovali.

Kolik lidí voliči teda reálně do zastupitelstva vykřížkovali?

Díky křížkování získalo mandát 5 zastupitelů z 27. Jinými slovy pokud by neexistovalo křížkování a strany získaly stejný počet mandátů, usedlo by v zastupitelstvu 22 stejných lidí a 5 jiných – dva z ODS, po jednom z ANO, KDU a Sportovců. U Topky, komunistů a ČSSD nepřineslo křížkování žádnou změnu.

Ale vždyť přece vždycky existují nějací skokani voleb, ne?

Existují. Ale jsou to v podstatě výjimky potvrzující pravidlo. A ani oni neskáčou z nějakých moc spodních míst na kandidátce. V minulých volbách dokázala Sáša Živná skočit ze 14. místa kandidátky. V předminulých volbách Milada Hudcová z 10. místa kandidátky a Martin Nerud z 11. místa kandidátky. Jinak se skáče jen v horních patrech, pořadí se mění v podstatě do šestého, sedmého místa, podle toho, kolik má strana mandátů.

Do kterého místa na kandidátce má tedy vůbec smysl kandidáty křížkovat?

S mírnou nadsázkou řečeno: křížkovat někoho vyloženě jako osobnost, ne jako hlas pro stranu dále než na cca 7. místě kandidátky má v Boskovicích smysl pouze v případě, že se jedná o středoškolského pedagoga.

Takže abych to shrnul – i křížek, který dám třeba jen jednomu člověku z určité kandidátky, dávám hlavně té straně?

Je to tak. A čím níž na kandidátce ten člověk je, tím víc toto pravidlo platí.

A má cenu křížkovat lídra?

To naopak rozhodně má. Lídři jsou vlastně docela ohrožení, protože na prvních místech kandidátky se pořadí může měnit nejpravděpodobněji. Takže pokud strana získá dva nebo tři mandáty, může se o ně svést třeba v první pětce docela těsný boj.

Ostatně to jsme také viděli minule v Boskovicích?

Přesně tak. O mandát přišli lídři František Sivera a Luděk Řehoř, ale ani Hana Nedomová nebo Radek Mazáč neudrželi pozici jedničky. Františku Siverovi mandát unikl o pouhých 8 hlasů.

Takže nějaký vliv zase křížkování na volby má.

U výrazných osobností a v horních patrech kandidátky.

Co vlastně zvýhodňuje kandidáty v horní části kandidátky, že je pro ně snazší hlasy získat a tu kvótu překročit?

Jsou to hlasy voličů, kteří kombinují obě možnosti volby – a křížkují jak stranu, tak další kandidáty jiných stran.

Tři způsoby volby

Takže volit můžu celkem třemi způsoby?

Ano. Ten nejsnazší je, že dám křížek – nikoli kroužek, jak je to obvyklé u jiných voleb – jedné konkrétní straně do rámečku u názvu strany. Mých 27 hlasů se tím pádem připočte všem jejím kandidátům.

Nebo volím jen lidi z různých kandidátek?

Přesně tak. Vyberu si 27 lidí napříč kandidátkami a každému z nich dám jednotlivě do rámečku před jménem svůj křížek, opět tedy nekroužkuji, ale křížkuji.

Musím uplatnit všech 27 svých hlasů?

Ne, ale ostatní hlasy propadnou. Je to zajímavé, ale v minulých volbách takto voliči nechali v Boskovicích propadnout docela dost hlasů – v průměru to vychází tak, jako by každý volič využil jen 24 hlasů a 3 zahodil.

Co když zakřížkuju víc lidí než 27?

Na to pozor! V tom případě totiž váš hlasovací lístek komplet propadne.

A ta kombinovaná volba?

To znamená, že dám křížek konkrétní straně, ale kromě toho si vyberu ještě několik kandidátů z jiných stran a těm dám křížek taky. Strana, kterou jsem volil, tak obdrží o to menší počet hlasů. Takže když zaškrtnu jednu stranu a 10 kandidátů jinde, dostane ta strana 17 hlasů.

A ty se započítají komu?

To je právě ono – započítají se kandidátům odshora. Takže čím je kdo na kandidátce výš, tím víc hlasů od voličů, kteří volí tuto kombinovanou metodou, dostane. A těm ostatním se výrazně snižuje šance překročit kvótu pro posun na kandidátce, a tudíž možnost někoho přeskočit.

Co když zakřížkuji stranu a ještě dám křížky některým jejím kandidátům? Tím bych to ovlivnil, ne?

Neovlivnil. V tomto případě se hlasy zakřížkovaným kandidátům nepočítají. Pokud zakřížkuji stranu, hlasy se jejím kandidátům zkrátka vždy počítají odshora.

Mimochodem kolik lidí volí čistě jen politické strany?

Úplně přesně to nevíme. Ale jistým způsobem se to dá odhadnout.

Jak?

Když se podíváme, kdo má na kandidátce úplně nejméně absolutních hlasů, je dost pravděpodobné, že je to někdo, koho voliči takřka nekřížkovali, a tudíž má hlasy právě jen od těch, kteří volili stranu jako celek.

A co z tohoto odhadu vyplývá?

Že v Boskovicích volí touto nejjednodušší metodou – pouhým zaškrtnutím strany – asi dvě třetiny voličů. Tedy rozhodně ne víc.

To je docela dost.

Taky nás to překvapilo. Je vidět, že čistá stranická podpora má i v komunálních volbách silný vliv.

A kdo má nejvěrnější voliče?

Minule to byli komunisté a lidovci. Nejméně skalních příznivců, kteří straně odevzdají všechny své hlasy, měli Sportovci a TOP 09.

Ještě mě zajímá, kolik je vlastně v Boskovicích voličů a kolik jich stana potřebuje, aby překročila pětiprocentní hranici a do zastupitelstva se dostala.

Oprávněných voličů je v seznamu přes 9 tisíc. Vzhledem k volební účasti, která se v komunálních volbách v Boskovicích pohybovala minule a předminule okolo 45 procent, je to něco přes 4 tisíce voličů. S jistým zkreslením tedy můžeme říct, že pokud strana získá 200 věrných voličů, kteří dají hlas pouze jí, má vyhráno a do zastupitelstva se dostane.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další zpravodajství