Radnice chce na příští rok cenu tepla z centrálních kotelen vyrovnat s jinými zdroji

Tisícovka domácností odebírajících teplo z centrálního zásobování teplem se může těšit na to, že od příštího roku nebude platit více než ty, kde mají vlastní kotel. Podle starosty Boskovic Jaroslava Dohnálka (ODS) by měla být cena po mnoha letech srovnatelná s ostatními zdroji tepla.

To, že chce radnice cenu tepla ze systému centrálního zásobování teplem (CZT) snížit právě teď, není náhodou. Příští rok totiž po patnácti letech končí smlouvy všem odběratelům tepla z CZT, na nějž je napojena zhruba tisícovka bytů. Jejich obyvatelům se tak poprvé za celou dobu trvání dohody rozvážou ruce a budou moci smlouvy vypovědět a řešit si vytápění po svém.

Třeba i proto, že dnes platí výrazně více než ti, co mají doma třeba jen klasický plynový kotel. V ceně totiž lidé napojení na CZT zároveň splácí i modernizaci tepelných rozvodů a kotelen z roku 2004. Přesněji řečeno: město splácí úvěr, výše splátek se promítá do nájmu, který město účtuje provozovateli CZT – firmě ZT Energy, dříve Zásobování teplem, a ta si náklady v podobě nájmu připočítá do ceny tepla pro koncové zákazníky. Nájem je v současnosti pro provozovatele druhým nejvyšším nákladem, tedy hned po spotřebovaném palivu v kotelnách.

Příští rok město zaplatí poslední splátku z původní investice 62 milionů, takže na rok 2020 nebude potřeba nastavovat vysoký nájem. Smlouvy však končí už v roce 2019 a město potřebuje udržet odběratele v systému. „Už na příští rok míníme garantovat cenu tepla, aby byla přijatelná, srovnatelná a konkurenceschopná k dalším zdrojům. Nemíníme připustit zhroucení systému,“ prohlásil starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek (ODS).

Právě zhroucení teoreticky hrozí, pokud by se ze soustavy odpojil velký počet odběratelů a systém s obrovskými kotelnami byl ztrátový, respektive jeho nákladný provoz by muselo platit menší množství zákazníků, v důsledku čehož by teplo dál zdražovalo a vyvolalo dominový efekt dalšího odpojování. Na otázku, jak mohli lidé před patnácti lety přistoupit na de facto nevypověditelné smlouvy za vysokou ceny dodávek tepla, je odpověď jednoduchá. Město nejdříve napojilo byty na CZT a následně je zprivatizovalo. Na vlastníky bytů tím přešly i smlouvy.

O problematice kolem CZT redakce Ohlasů informuje už třetím rokem a sleduje, jaké kroky chystá vedení města k tomu, aby celý systém udrželo i do budoucna v provozu a dosud nesplacená investice neskončila fiaskem.

Jak chtějí na boskovické radnici srovnat cenu tepla k ostatním, o čemž mluví starosta Dohnálek, je zatím otevřené. Jisté je, že poslední splátka úvěru a tím i nájem bude nižší než v předchozí letech, takže vedení města teď čeká, s jakou cenovou nabídkou přijde provozovatel. Radní by se jeho návrhy, které už na radnici dorazily, měli zabývat na zasedání v prosinci.

„Pokud jde o rozsah možných odpojení odběratelů, nemohu nyní spekulovat. Lze totiž předpokládat, že řada domů po deklaraci města, že chce systém zachovat a nastavit ho přátelsky k odběratelům, může své původní záměry přehodnocovat,“ míní předseda boskovického bytového družstva Radost Bohuslav Novák.

Podle boskovického starosty je město případně připraveno i nižší ceny tepla „dotovat“. Hlavně chce ceny nastavit konkurenceschopně k jiným zdrojům tepla. Například tak může město snížit nájem pro provozovatele, třeba i na nulu, a tím jej dotlačit i ke snížení konečných cen tepla. Úvěr by tak v nastíněné variantě nebyl pokryt příjmem z nájmu a platil by se jen z peněz, které by byly v rozpočtu. „Je jasné, že všichni v systému nezůstanou a že se někteří odpojí, my ale nechceme dopustit zhroucení. Chceme, aby bylo CZT i po roce 2019 provozuschopné,“ zopakoval Jaroslav Dohnálek.

Pro letošní rok je průměrná cena za jeden gigajoul tepla z CZT stanovená na 664 korun. Podle technicko-ekonomické studie CZT z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské, kterou si město nechalo zpracovat, by bez nájmu byla cena o zhruba dvě stovky nižší, teplo by tak mohlo být nejen srovnatelné, ale dokonce levnější, než kolik v průměru platí lidé, kteří mají kotel na zemní plyn či elektřinu. Stále výhodněji vychází dřevo nebo uhlí, nicméně na tato paliva budou společenství vlastníků bytů v bytových domech jen těžko přecházet.

Od roku 2021 bude provoz CZT v rukou Služeb Boskovice

Vedení města s CZT neřeší jen končící smlouvy a klíčové ceny tepla příští rok. Soukromá firma ZT Energy a provozovatel systému se pomalu loučí s Boskovicemi. Na začátku letošního roku se vedení Boskovic definitivně rozhodlo, že CZT jako strategická infrastruktura města přejde pod městskou firmu Služby Boskovice, což už v minulosti naznačovaly některé kroky, když například městský podnik už několik posledních let provozuje v Boskovicích menší kotelny a připravuje se tím i na převzetí kolosu CZT.

V červnu letošního roku proto město zadalo firmě Mix Max Energetika projekt převzetí systému společností Služby Boskovice. Hotový měl být na konci října, ale stále není. Podle vedoucí majetkového odboru Gabriely Šmerdové byl termín posunut až do konce června příštího roku. Do zpracování projektu podle ní zasáhly volby a výměna ve vedení města. „Nyní je nutné nové vedení seznámit s projektem a případně reagovat na jeho požadavky. Z časového hlediska je vše v pořádku, času pro zpracování je dost, proces přebírání nastane až po roce 2019,“ sdělila.

Podle Štěpána Bruse, šéfa firmy, která projekt zpracovává, je dopracování projektu závislé od dořešení cen tepla pro rok 2019 a 2020. „Probíhají jednání mezi zástupci města a společnosti ZT Energy o optimalizaci ceny tepla ve vazbě na případné prodloužení doby pronájmu instalovaných kogeneračních jednotek ve dvou kotelnách,“ doplnil Brus.

Naznačil, že by tak předání CZT mohlo být ve dvou etapách. „V první fázi proběhne předání rozvodů CZT a výrobní technologie s kotli. ZT Energy bude nadále vlastnit a provozovat kogenerační jednotky, ze kterých bude prodávat teplo do soustavy CZT. Po uplynutí dohodnutého období, které je předmětem jednání, a po ustálení provozní rutiny v soustavě CZT budou kogenerační jednotky předány do vlastnictví města,“ přiblížil Brus. Podle něj by kogenerační jednotky mohlo město získat nejpozději v roce 2024.

Právě takto už podle Gabriely Šmerdové doputovala na město nabídka od současného provozovatele, že by město prodloužilo nájem na kogenerační jednotky a za jaké ceny by firma prodávala teplo odběratelům v roce 2019 a také 2020. „Tyto návrhy budou předmětem jednání ve věci stanovení ceny tepla,“ doplnila.

Kdyby rada souhlasila s prodloužením provozování kogeneračních jednotek firmě ZT Energy, podle Šmerdové by tím nijak neporušila zákon o zadávání veřejných zakázek. Naopak jako jeho možné porušení už v minulosti vyhodnotili úředníci situaci, kdyby město prodloužilo smlouvu na provoz celého CZT. „Kogenerační jednotky jsou vlastnictvím provozovatele a majetkově se budou vypořádávat až v rámci procesu převodu CZT. Takže nejde v tuto chvíli o majetek města,“ vysvětlila rozdílnou situaci vedoucí majetkového odboru.

Podle Štěpána Bruse město převzetím energetického hospodářství deklaruje ekonomickou a ekologickou výhodnost provozu CZT a vnímá ji jako nezbytnou službu pro udržení kvalitních podmínek pro život ve městě. „Jde nám především o stabilizaci, konkurenceschopnost ceny tepla a také o zajištění kvality ovzduší v hustě obydlených oblastech, která by mohla být vznikem mnoha malých kotelen výrazně narušena,“ dodal šéf firmy Mix Max Energetika.

další zpravodajství