Tomáš Trumpeš: Vůči seniorům máme v plánování města a dopravy dluh

Nové vedení boskovické radnice se rozhodlo ukončit systém veřejné dopravy zdarma pro seniory starší 70 let. Rozhodnutí potvrdilo i nové zastupitelstvo, které se nepřipojilo k protinávrhu bývalé starostky Hany Nedomové (ČSSD), aby systém zůstal zachován.

foto: Tomáš Trumpeš

Na zastupitelstvu se o problematice čile diskutovalo a od vedení města bohužel zaznívaly argumenty, které vypovídaly spíše o sociální necitlivosti či přímo alibismu jejich původců. Ano, skutečně nelze nastolit systém absolutní spravedlnosti, na což se odvolávali starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) i místostarosta Lukáš Holík (ANO). Taková logika by však vedla nejspíš k tomu, že bychom nakonec nepomáhali nikomu. Otázka spíše je, jestli existují argumenty, které výjimečné zvýhodnění dopravy právě pro seniory ospravedlňují. Domnívám se, že ano.

Studenti i matky samoživitelky, jakkoli si také zaslouží naši zvýšenou pozornost a pomoc, nemají s mobilitou problém srovnatelný s lidmi, kteří překročili sedmdesátku. Argumentovat tím, že seniory nelze takto ani v otázce dopravy ze skupiny potřebných vyjímat, je proto právě necitlivé a alibistické. Skutečnost je taková, že právě pohyb po městě může představovat pro starší spoluobčany obtížně řešitelný problém.

A není to zdaleka samozřejmá věc. Zčásti je to pochopitelně přirozený důsledek stárnutí člověka, ale svůj nezanedbatelný podíl má také to, že v posledních desetiletích město koncipujeme a rozvíjíme takřka výhradně způsobem, který seniory přehlíží. Úcta ke stáří by však neměla znamenat jen laskavý pozdrav při setkání, ale měla by se promítat i do přemýšlení o městě, do plánování infrastruktury a dopravy. To se však v Boskovicích dlouhodobě nedělo a neděje. Vymyslet a provozovat dobrý systém podpory lepší mobility starých lidí tak není ani tak výrazem nějakého solidárního nadstandardu, ale daleko více přiznáním dluhu, který vůči starým lidem ve městě vytváříme.

Třeba tím, že obchodní domy naplánujeme a postavíme jen na jednom okraji města, nebo tím, že automobilismus výrazně upřednostňujeme před pěšími. Senioři a seniorky ovšem často žijí bez možnosti se dopravovat automobilem – ať už ho nikdy neřídili, nebo ho ze zdravotních důvodů řídit nemohou, nebo to není v jejich ekonomických silách.

Ve městě také výrazně chybí lepší systém veřejné dopravy. Pokud bychom měli dva elektrobusy, které neustále točí trasy od Bělé ke Kauflandu, byla by to výrazná pomoc. A zcela samostatně bychom teď v zimě mohli rozvíjet myšlenku, jestli je dostatečná údržba chodníků. Zdá se mi, že se opravdu málo dokážeme vžít do těch, kteří jsou odkázáni na třeba již ne zcela jistou chůzi pro obstarání základních nákupů a životních potřeb.

Rozhodnutí zastupitelstva je podle mě chybné i z dalších důvodů – už jen proto, že přichází po ročním fungování. Seniorům jsme tedy něco zavedli a hned po roce jim to zase rušíme. Volby nevolby – tenhle postup k lidštějšímu a důvěryhodnějšímu pojetí správy města v očích dotčených obyvatel určitě nepřispěje. A nenahradí to ani nový systém slev, se kterým přišla česká vláda. Úplná náhrada měla pro seniory samozřejmě i tu velkou výhodu, že už se po celý rok nemuseli o nic starat. Z tohoto pohledu je rozdíl mezi dvěma korunami a nulou do jisté míry podstatný. Necitlivé bylo i zdůrazňování finanční spoluúčasti, které by zkomplikovalo život zase jen těm nejpotřebnějším.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že některé argumenty kritizující právě dosavadní způsob proplácení jízdného byly relevantní. Už jen ten, že se po zakoupení kompletně proplácely celoroční jízdenky, přičemž jsme vůbec nevěděli, jestli je jejich držitelé opravdu alespoň v nějaké smysluplné míře využijí. Celkově se dá říci, že pokud někdo dosavadní způsob považoval ze problematický, lze to do jisté míry pochopit.

V tom případě je ovšem na místě přijít po jeho zrušení s alternativou. Spolehnout se na státní systém slev je nedostatečné. A nejde jen o finance. Měli bychom dál přemýšlet o tom, jak seniorům nabídnout pomoc a podporu při pohybu po městě. Zkuste si jen v těchto dnech, kdy Boskovice pokryla sněhová nadílka, představit, že se potřebujete s nějakým pohybovým omezením či jen menší jistotou chůze dostat z odlehlejších částí města do nemocnice nebo pro větší nákup. Průměrná výše důchodů činí okolo 12 tisíc korun, u seniorek ještě o něco méně, takže vzhledem k nákladům na bydlení a jídlo to nejen pro ty, kdo se pohybují pod průměrem, na nějaké pohodlné ježdění taxíkem opravdu nevypadá.

Loňský systém podpory seniorů vzal za své. Dluh, který vůči seniorům v oblasti plánování dopravy a vůbec rozvoje města máme, tady ale zůstává. A vzhledem k vývoji populační křivky bude stále naléhavější. Politici by proto měli dál hledat jiná řešení a přinášet návrhy, jak ho alespoň zmírnit. Je to úkol pro vedení města, ale i pro opozici, pokud opravdu chce být konstruktivní.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další názory a komentáře