Na boskovickém úřadě obchází vlastní směrnici na zadávání veřejných zakázek

Rozdělení zakázky na dvě či více, aby každá z nich byla za nižší cenu a mohla se zadat snadnější cestou bez soutěže jen formou přímé objednávky. Takto řeší na boskovickém úřadě některé investiční akce ve městě. Před lety si totiž svázali ruce směrnicí, která je přísnější než zákon, a teď se jí snaží různými kličkami vyhnout.

Podle zákona o veřejných zakázkách mohou stavební práce v hodnotě do šesti milionů zadávat města klidně bez soutěže napřímo, Boskovice si ale tuto možnost zpřísnily směrnicí, která je už nejméně od roku 2012 stejná.

Pokud chystají stavební akci od jednoho do šesti milionů, provádí na úřadě poptávkové řízení, tedy osloví několik vybraných firem, aby městu doručily své nabídky. Jdou ale ještě dál. U zakázek, u kterých předpokládají, že za ně zaplatí od 100 tisíc do jednoho milionu, provádí takzvaný průzkum trhu, tedy opět porovnají ceny vytipovaných firem. Od dubna 2017 mají úředníci povinnost porovnat ceny alespoň pěti společností, jak prosadil na jednání rady bývalý boskovický radní za ČSSD Milan Kolínský.

Až pod hranicí 100 tisíc korun mají tedy úředníci možnost zadat zakázky napřímo, aniž by museli řešit jakákoliv pravidla a předkládat vybranou firmu k odsouhlasení radním. Právě takový postup pro zakázky nad zmíněnou částkou zabere mnohem více času: firmám musí napsat, zda mají zájem, ty musí předložit nabídky a radní, kteří se schází jednou za čtrnáct dní, musí v konečné fázi firmu vybrat a uzavřít s ní smlouvu. Při objednávkách toto odpadá a vše řeší jen úředník.

Jak se ukazuje podle zveřejněných objednávek v registru smluv, úředníci se touto jednodušší a rychlejší cestou mnohdy vyhýbají směrnici úřadu. Takový postup je možné najít třeba u loni velmi sledované rekonstrukce Dukelské.

Na poslední chvíli před uzavírkou Dukelské na hlavním tahu na Prostějov boskovická radnice rozhodla o objížďce po polní cestě přes Kamenici z Čížovek ke Šmelcovně. Byla to jen polní cesta, a tak už po pár týdnech, co tudy začala jezdit auta, se zde vytvořily díry a město během roku muselo investovat statisíce do zpevnění povrchu. V registru smluv, ve kterém musí města zveřejňovat smlouvy a objednávky nad 50 tisíc korun, jsou zveřejněné čtyři takové, dohromady za necelých 400 tisíc – a každá z nich se přitom vejde právě do limitu 100 tisíc korun, aby nemusel být průzkum trhu.

Sice má každá z objednávek trochu jiný popis, ale z kontextu je jasné, že jde fakticky o jednu zakázku. Jednou je totiž objednávka na „úpravu podkladu u Arboreta“, jindy jde o „úpravu místní komunikace Kamenice“ a poté zase o „úpravu odvodnění Šmelcovna“. Všechny čtyři objednávky pro firmu Deas mají stejné datum, navíc čísla objednávek jdou hned těsně za sebou.

„Projekt rekonstrukce ulice Dukelské nepočítal s cestou kolem Kamenice jako s hlavní objízdnou trasou. O tomto rozhodlo až vedení města,“ vysvětlil Petr Zouhar, vedoucí odboru investic boskovického úřadu s tím, že krátce po zprovoznění objížďky se stav cesty výrazně zhoršil a museli ji opravit. „Vedení města zadalo úkol ihned zajistit opravu. Zakázka formou objednávek byla zadána firmě Deas, která zvítězila ve výběrovém řízení na velkoplošné opravy městských komunikací,“ hájil vedoucí odboru postup a výběr právě této firmy.

Není to ale jediný případ u rekonstrukce Dukelské. Mezi odbočkou ke stacionáři Betany a bývalým hotelem Velen opravili loni dělníci chodník, jenže nikoli jako součást několikamilionové zakázky opravy ulice. V registru smluv je tato akce zvlášť, navíc rozdělená na dvě objednávky pod 100 tisíc se stejným datem a tentokrát i názvem, odlišuje je pouze číslo. „Jednalo se o práce, které byly prováděny mimo soutěženou zakázku, avšak se zakázkou úzce souvisely. Z časových důvodů a s ohledem na nedostatek kapacit stavebních firem a řemeslníků na trhu, šlo o využití kapacit provádějících firem,“ uvedl Petr Zouhar.

Stejným postupem museli úředníci rozdělit opravu opěrné zdi a rozšíření silnice na Hrádkově nebo oplocení u hřiště na Vratíkově, aby mohlo vše proběhnout rychleji bez schvalování radou a aby si třeba i samy osadní výbory mohly vybrat, jaká firma či živnostník jim stavbu provede.

Horní limit 100 tisíc pro objednávky na stavební práce je podle vedoucího odboru investic už za roky platnosti směrnice příliš nízko na to, aby dokázali úředníci pružně reagovat na náhlé a nečekané situace, jako je třeba oprava Kamenice. „V souvislosti s rostoucími cenami stavebních prací by bylo vhodné zabývat se navýšením limitu pro zadávání formou objednávky,“ míní Petr Zouhar.

U Dukelské navíc až v průběhu rekonstrukce přišli na další nutné opravy, se kterými nepočítala projektová dokumentace. Na úřadě ovšem tyto nutné dodělávky nezadali jednou zakázkou, ale postupně objednávali například opravu dešťové kanalizace u jednoho domu, poté u druhého, následně u třetího a tak dále. Takových objednávek zveřejněných v registru i se zmíněným chodníkem u Betany je hned několik, dohromady částka za ně činí téměř 970 tisíc. Otázkou tak samozřejmě je, jak kvalitně byla projektová dokumentace zpracována, když ještě museli objednávat opravy za statisíce. Stejně tak v nemocnici při rekonstrukci rozvodů v kotelně a energokanálu šlo o navýšení původní vysoutěžené zakázky přinejmenším o 300 tisíc mimo uzavírání dodatků ke smlouvě, které by opět museli schvalovat radní na své schůzi.

„Pro zdárné a včasné zajištění dodávek teplé vody a pro bezproblémový provoz nemocnice bylo hlavně z časových a provozních důvodů přistoupeno k dílčímu objednávání dodávek a montáží části propojení u již vybraného zhotovitele společnosti K.T.S. Montáže, což bylo v dané situaci to nejrychlejší řešení,“ dodal vedoucí odboru s tím, že kdyby tyto práce nad rámec původní smlouvy měla na starost jiná firma, bylo by pak složité případné vymáhání odpovědnosti za vady díla.

Podle tajemníka městského úřadu Davida Škvařila ve směrnici nejsou žádné sankce, které by mohly být uděleny za její případné nedodržení. „Řídit se směrnicí je pracovní povinností úředníka podle zákoníku práce. Postih za případné porušení by se řešil podle jeho závažnosti,“ řekl tajemník.

Zda se směrnice změní a limity se zvýší, je podle Petra Zouhara otázka na radu města, která má tuto pravomoc. Starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) k tomu jen bez bližšího upřesnění uvedl, že se směrnicí bude vedení města zabývat. „Zatím jsme se o tom ale nebavili a neřešili jsme ji, jsou teď palčivější témata, takže vám nedokážu odpovědět, zda a jak by se v ní něco mohlo změnit,“ dodal starosta.

další zpravodajství