Pravou rukou jednatele boskovické nemocnice je více než dva roky Dan Štěpánský, který zdědil kancelář po někdejším ekonomicko-správním náměstkovi a exministrovi zdravotnictví za ODS Tomáši Julínkovi. V rozhovoru jsme se ho ptali na to, jak si nemocnice stojí zejména v dostatku zaměstnanců a také ve mzdách.
Víte, že ve své kanceláři pracujete už delší dobu než její bývalý „nájemník“ Tomáš Julínek?
To přesně nevím, protože délku úvazku pana Julínka jsem nestudoval, pouze jsem se seznámil s tím, co nastalo v období ukončení jeho činnosti, což nemocnice dodnes řeší. Myslím si však, že za každého pracovníka hovoří výsledky a délka pracovního poměru není rozhodující.
Vy jste už naznačil, že nemocnice s Tomášem Julínkem jako bývalým ekonomicko-správním náměstkem prohrála soud týkající se jeho vyhazovu. V současnosti probíhá mimosoudní vyrovnání o náhradě ušlé mzdy. Jak jste daleko?
Pan jednatel spolu s právními zástupci pana Julínka i nemocnice se budou setkávat v průběhu první dekády února a budou se snažit nalézt pro obě strany výhodné finanční vyrovnání.
Tomáš Julínek požaduje v žalobě ležící u soudu, pokud se nedohodnete, zhruba dva miliony korun, což není malá částka. Ve vyrovnání se samozřejmě částka může změnit, nicméně z jakých peněz bude toto vyrovnání hrazeno?
Nemocnice musí tyto prostředky dát ze svého rozpočtu. V účetnictví nemocnice na úhradu škod z případných soudních sporů existují položky ve výši očekávaného nákladu. Potom se však samozřejmě budeme odvolávat na pojistné smlouvy o odpovědnosti statutárních orgánů a budeme se snažit, aby tato částka byla uhrazena z tehdy platné pojistky.
Pokud byste se ale nedohodli s pojišťovnou, budete tyto finance chtít po bývalé jednatelce a starostce Boskovic Haně Nedomové (ČSSD), která zrušila funkci Tomáše Julínka a následně jej vyhodila?
Dosud jsme o tom nemluvili a nedovedu si představit, jakým způsobem by k tomuto došlo, protože v té době byla nemocnice od poloviny roku 2015 proti takovým rozhodnutím pojištěna.
Jsme v černých číslech
Přesuňme se k hospodaření nemocnice. Tržby poslední roky rostly. V roce 2016 byly zhruba 434 milionů, v roce 2017 už 454 milionů. Jak se vyvíjely v minulém roce a jaký je trend?
Každý rok dochází ke změnám v úhradové vyhlášce tím směrem, že v absolutních číslech výnosy nemocnice stále rostou.
Jakého hospodářského výsledku nemocnice dosáhla v minulém roce? Je v zisku?
Podle předběžných čísel, které máme, jsme v hospodařili v černých číslech, očekáváme kladný hospodářský výsledek mezi nulou a jednotkami milionů.
Můžete to upřesnit? Loni byl zisk necelé čtyři miliony. Bude podobný?
Záleží na tom, jak dopadnou dohody se zdravotními pojišťovnami, které jsou hlavním zdrojem výnosů nemocnice. Očekávám však, že bude s rokem 2017 srovnatelný.
Když jste loni prezentoval výsledky hospodaření nemocnice za rok 2017, vyzdvihl jste také to, že nemocnice vykázala větší výkony, než na kolik byly poskytnuté zálohy od pojišťoven, tudíž že si nemocnice zajistila, aby se finance pro ni do budoucna nesnižovaly. Povedlo se to i loni?
Ano, je potřeba vyzvednout iniciativu z poloviny roku 2017, kdy jsme zavedli kodérský tým, který pomáhá s vykazováním zdravotní péče směrem k pojišťovnám. To se výrazně projevilo právě v roce 2017, kdy jsme překročili hodnotu záloh, a znovu také v roce 2018, kdy jsme opět překročili objem záloh zdravotních pojišťoven, vykázali jsme tedy více péče.
Jaký je výhled v hospodaření nemocnice pro letošek?
Alfou a omegou je udržení růstu osobních nákladů. Vzhledem k tomu, že osobní náklady představují velice významnou až rozhodující část všech nákladů nemocnice, což po odečtení obchodní činnosti lékárny je až 75 procent všech nákladů, tak výsledek 2019 bude především ovlivněn vývojem v této oblasti.
Je tak možné, že by se nemocnice dostala navyšováním mezd do ztráty?
Veškerá jednání o kolektivní smlouvě s odborovými organizacemi lékařů i mimo kolektivní vyjednávání byla vždy vedena tak, aby vedení nemocnice neslibovalo anebo nezavazovalo nemocnici k takovým výdajům, které by mohly ohrozit vyrovnané hospodaření. Proto jsme se vždy snažili velice otevřeně všem zástupcům odborových organizací rozumně ukázat, jaké možnosti máme pro navýšení odměn z hlediska očekávaných výnosů spojených s úhradovou vyhláškou. Jednání byla vždy vedena s cílem udržet vyrovnané hospodaření a zachovat objem péče.
Přidáváme o 10 procent
Zaznamenal jsem již, že pro letošní rok máte uzavřené kolektivní smlouvy s odbory, a to s výsledkem, že porostou plošně mzdy zaměstnancům o sedm procent od začátku letošního roku a o další tři procenta lékařům od července. Jak se tedy dnes pohybují mzdy v boskovické nemocnici?
Mírně pokulháváme v kategorii mladých lékařů ve srovnání s tabulkami určenými ministerstvem, kterými se řídí státem řízené a krajské nemocnice. I v některých dalších kategoriích jsou na nižší úrovni o jednotky procent, jinde naopak, například u vysoce specializovaných lékařů nejvyšších kategorií, tyto státní tabulky překračujeme.
Očekáváte, že tabulkové požadavky v nejbližších letech doženete?
Zaostávání je historický jev, který vznikl v minulém desetiletí pravděpodobně z důvodů provozování nemocnice soukromým subjektem. Rozhodně nedošlo k tomu, že by se to zaostávání zvýšilo, spíše naopak se snažíme přiblížit tabulkám.
U těch skupin, kde překračujete tabulky, dá se říct o kolik?
U těch nejkvalitnějších a nejpotřebnějších profesí je můžeme překračovat i o desítky procent.
Ale nedá se říct, že daný lékař dostane tady víc než ve fakultní nemocnici v Brně Bohunicích, kde ho zaplatí v rámci svého rozpočtu z jiných zdrojů?
To je možné. Neznám mzdovou politiku dalších organizací. Vím, že platové tabulky ministerstva doporučují určitou výši. Samozřejmě pak existuje institut osobního ohodnocení, takže konečná výše může být rozdílná v závislosti na tom, jak je konkrétní lékař pro nemocnici důležitý.
Je tedy nemocnice v Boskovicích mzdově konkurenceschopná, nepřichází o lidi kvůli nízkým mzdám?
Charakterizoval bych to tak, že nemocnice je v lékařských profesích přitažlivá pro lékaře žijící v regionu. Pro lékaře, kteří by dojížděli do Boskovic například z Brna, se budeme maximálně snažit mzdovou konkurenceschopnost ještě navýšit.
Tedy mzdy dál rozdělit podle toho, odkud ten lékař je?
Například pro kategorie mladých lékařů, z nichž velká část do Boskovic dojíždí, bude potřeba najít zdroj k tomu, aby odměny byly navýšeny a tito absolventi a lékaři před atestací byli ohodnoceni jako v organizacích řízených státem či krajem, například v Brně.
Kolektivní vyjednávání v nemocnici jste ukončili až v lednu, probíhalo dlouho, jaké byly na začátku požadavky odborářů a jaké vaše?
První vyjednávání se týkalo navýšení mezd. Požadavky lékařů odpovídaly slibům exekutivy, ale ne výši, která byla stanovena v úhradové vyhlášce. Nicméně Nemocnice Boskovice navýšila mzdy více, než bylo doporučené úhradovou vyhláškou. Jak již bylo řečeno: všem přidáváme bez rozdělení o sedm procent od prvního ledna a dále o tři procenta lékařům od července, což odpovídá tomu, na co se odvolávaly odborové organizace.
Tedy prohlášení ministerstva o navýšení o deset procent.
Přesně tak.
A kolik tedy umožňovala úhradová vyhláška, když jste říkal, že mluvila o nižším růstu? Kde jste ty peníze vzali?
Úhradová vyhláška stanoví jen celkovým objem peněz, které jdou do nemocnice. Pak už záleží na vedení nemocnice, jakou část prostředků dá na zvyšování mezd a jaká půjde na provozní výdaje, třeba nákup materiálu. V boskovické nemocnici se maximálně snažíme udržovat stabilní stav nákupu materiálu, proto máme možnost větší část z tohoto meziročního navyšování v úhradové vyhlášce dát na mzdy.
Po službě domů
Proběhlo ještě druhé kolektivní vyjednávání týkající se přesčasů. O co šlo a jak dopadla dohoda tam?
Existuje totiž problém, který řeší sektor zdravotnictví v celé republice: lékaři mají obrovský počet přesčasových hodin. My s panem jednatelem chápeme jako legitimní požadavek takzvaných odchodů po službě domů. Tedy aby lékař poté, co skončí klasickou pracovní dobu v 15:30 a odpracuje pohotovostní službu do rána, což celkem dělá 24 hodin v kuse, mohl jít domů.
Teď tedy v těch sedm jde znovu do práce?
Přesně tak. To je věc, která lékaře velmi trápí. My jsme se snažili všemožně zabezpečit tuto možnost všem lékařům, kteří o to mají zájem. Nejsou to v boskovické nemocnici všichni, ale i tak by nám hrozilo omezení výkonnosti celé nemocnice, protože lékař, který odchází domů, chybí na svém oddělení.
Jak jste se tedy dohodli, aby to neohrozilo chod nemocnice?
Navýšili jsme odměny za ústavní pohotovostní službu a, tam kde si to lékaři přejí, jsme jim umožnili odejít po službě domů. Teď to záleží na konkrétním oddělení, především se tento požadavek týká lékařů na interním oddělení a oddělení chirurgie.
To je tedy ještě další navýšení odměn pro lékaře?
Samozřejmě, to souvisí se službami, to je práce mimo hlavní pracovní poměr.
Jaké se plánuje navýšení mezd pro příští rok?
Vzhledem k trendům zvyšování objemu peněz proudících do nemocnic lze očekávat, že navýšení budou srovnatelná s těmi, ke kterým došlo v letošním roce.
Tedy opět deset procent?
To nikdo neví, ale lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že to tak bude.
Přístroje za 50 milionů
Těch peněz určených v úhradové vyhlášce je ale každý rok málo, abyste vše dokázali zaplatit.
Ano, těch peněz je málo, aby nemocnice zaplatila svůj personál a zároveň navyšovala objemy investic do přístrojů a náklady na provoz.
Sám jste loni řekl, že nemocnice si na nové přístroje nevydělá.
Dohoda je taková, že nemocnice zajistí provoz, což jsou osobní náklady a další provozní výdaje, a díky dotačním titulům od města, kraje či dalších stran zajišťujeme investice do obnovy přístrojů.
Máte podanou nebo pozitivně vyřízenou žádost o dotaci na přístrojovou techniku?
Mám velice dobrou zprávu, protože podle informací z ministerstva došlo k navýšení částky v dotačním programu, kde nemocnice uspěla s několika projekty, ale nedostaly se na ně peníze. V rámci navýšení dvou miliard pro celou republiku by měly být naše požadavky uspokojeny. V okamžiku, kdy my dostaneme pozitivní vyrozumění, které očekáváme každým dnem, vyhodnotíme, jaké přístroje již byly a jaké nebyly nakoupeny – u nich budeme usilovat o co nejrychlejší výběrová řízení, aby tyto přístroje byly v nemocnici co nejdříve k dispozici.
Jak dlouho ta žádost na ministerstvu ležela, když už jste mezitím sami některé přístroje nakoupili?
Je to zhruba dva roky.
Kolik je to peněz a kolik za ně nakoupíte přístrojů?
Jde o desítky přístrojů, dohromady za zhruba 50 milionů korun. Největší položkou je nákup CT, které jsme loni pořídili z úvěru. Předpokládám, že u něj proběhne refinancování prostřednictvím této dotace.
Hovořili jste s vedením města, zda budete chtít od něj jako vlastníka nějakou dotaci na nákup přístrojů?
Ta jednání jsou směřována k možnému dotačnímu financování těch věcí, o nichž v době podání žádosti (léto 2016) nebylo známo, že je nemocnice bude potřebovat. V letošním roce je nejnaléhavější rekonstrukce centrální sterilizace, která je pro operační provoz nemocnice naprosto nezbytná. S vedením města se bavíme o možném dotování obměny této techniky. Jedná se o částku zhruba sedm milionů korun.
To je vlastně podobná částka, kterou dnes díky dohodě o technickém zhodnocení majetku neplatíte v nájmu městu. Technické zhodnocení je věc účetnictví, nicméně fakticky ty peníze z účtu nemocnice do městské kasy neodchází.
Ano, v hotovostním toku skutečně v letošním roce neplatíme žádný nájem vzhledem k zápočtu vyúčtování technického zhodnocení, o němž jste hovořil. Ovšem jen shodou okolností výše požadované investice odpovídá i výši toho nájmu.
Tyto prostředky, které teď dva roky díky neplacení nájmu máte, tak využíváte také na investice?
Ty peníze, které by šly na nájem, využíváme v rámci provozu.
Blíž to nechcete specifikovat?
Nechci zabíhat do detailů, nicméně technické zhodnocení budov, které bylo předmětem vyrovnání s městem minulý rok, nemocnice v minulosti financovala z provozního rozpočtu, tedy peněz, které do nemocnice přišly z úhrad zdravotní péče.
Jinými slovy za tyto ušetřené peníze se dnes nakupuje materiál či další potřebné věci například při operacích?
Přesně tak. To, co tehdy z provozního rozpočtu odešlo do technického zhodnocení budov, se dnes vrací díky zápočtu.
Standardní funkce náměstka
Na radnici je od konce října nové vedení, je celá nová rada, a tedy valná hromada nemocnice. Jak jste si vzájemně sedli? Domluvíte se na všem, co je potřeba?
Pan jednatel pravidelně s vedením jedná, pokračujeme v práci, plníme úkoly, které nám město dalo, tedy především naplnění vyrovnaného hospodaření. Za sebe jsem žádný problém v komunikaci neviděl ani nevidím. A nepředpokládám, že by nastal.
Zádrhel ale přece jen nastal. Vy jako management jste chtěli rozšířit vedení nemocnice o další pozici technického náměstka. To vám ale rada svým usnesením zatrhla, takže k nějakému střetu došlo.
Já bych neřekl, že by šlo o střet, jako spíš o představu vedení města o tom, jak by měl management vypadat a fungovat. Došlo k rozhodnutí na úrovni města samostatnou funkci náměstka nezřizovat a kombinovat funkci technickou s funkcí ekonomickou do jedné pozice náměstka pro ekonomiku a správu, tedy mé. Já tu funkci akceptoval a snažím se ji plnit.
To mě teď zaujalo: vy nejste analytik, ale náměstek pro ekonomiku správu, jako byl Tomáš Julínek, který byl slovy bývalé jednatelky v nemocnici nadbytečný?
Ano.
Odkdy? Od té doby, kdy městská rada zatrhla zřízení samostatného technického náměstka?
Ano, došlo k vytvoření standardní funkce náměstka, momentálně se ta funkce nazývá náměstek pro ekonomiku a správu s odpovědností za hospodaření a provoz hospodářsko-technické správy.
A co se stalo s vaší původní pozicí analytika?
Ta funkce je zrušená. Došlo teď k normálnímu dvoustupňovému řízení, kdy jednatel má podřízené náměstky a ti mají pod sebou jednotlivá oddělení.
Vše se tedy vrátilo do situace před listopadem 2015, kdy tento post bývalá jednatelka účelově zrušila, jak konstatoval soud?
Já jsem tady v té době nebyl, ale předpokládám, že ano.
Nicméně vše už je i oficiálně, nikoli jen fakticky, kdy jste jako analytik a statutární zástupce jednatele měl více méně na starosti totéž jako dnes.
K tomu nemám žádný komentář, protože rozhodnutí o organizační změně mně nepřísluší. Svou roli vidím v tom, že se snažím naplnit požadavky jednatele a vedení města.
Kvalifikovaní lékaři před důchodem
Zdravotnictví v České republice trápí nedostatek pracovníků, výjimkou nejsou ani Boskovice. Podle výroční zprávy 2016 zde pracovalo 520 zaměstnanců, o rok později 522 lidí. Jak je na tom nemocnice?
Chtěl bych zmínit roli náměstkyně pro ošetřovatelskou péči paní Strnadové, která se po svém příchodu v roce 2017 zaměřila na komfortní naplnění nemocnice v kategorii nelékařského zdravotnického personálu. Vzhledem k vykázané péči a jejímu objemu došlo ke stabilizaci u sester, sanitářů a dalších nelékařských pracovníků.
Má jich tedy nemocnice dostatek?
Pro tu péči, kterou dnes vykonáváme, je nemocnice v oblasti sester naplněna.
A jak je to u lékařů?
V této oblasti může v budoucnu nastat problém kvůli odchodu vysoce kvalifikovaných lékařů, to jest zejména primářů, kdy někteří z nich dosáhnou důchodového věku a bude je třeba obměnit. V této kategorii je přitom poptávka po lékařích vysoká. Záleží na tom, jak bude naše nemocnice konkurenceschopná, aby je získala.
Vy jste se o to i pokoušeli, protože jste vypsali výběrová řízení na posty primářů patologického oddělení a také gynekologicko-porodnického oddělení, kde je primářem známý lékař Jan Machač, téměř sedmdesátník. Nikdo se ale do výběrových řízení nepřihlásil, respektive nesplnil požadavky.
Přesně tak. Pan primář Machač vyvíjí velké úsilí směrem k tomu, aby zajistil do budoucna provoz svého oddělení, které založil, rozšířil a dnes vede. Problém je pravidelně diskutován a jak pan Machač, tak pan jednatel dělají všechno pro to, aby se nástupce podařilo najít.
Bude se tedy znovu vypisovat výběrové řízení?
Jestli to bude formou výběrového řízení, nebo jednáních na různých pracovištích, to nevím, nicméně to vnímáme jako skutečně palčivý problém, jednání probíhají prakticky denně. Ale není to jen na gynekologii.
A kde ještě?
Kritická situace je s nedostatkem radiologů, to je po celé republice. Pro nemocniční praxi nejsou, řeší se to moderní technologií, odesíláním snímků na jiná pracoviště, kde je popisují a posílají zpět. Nedokážu posoudit, nakolik je tento směr budoucnost a nakolik se neosvědčí. Dále je ještě problém u lékařů na oddělení chirurgie.
Jak velkého počtu se to vůbec týká?
Jsou to jednotky.
Má smysl u nedostatku lékařů uvažovat nad něčím takovým, že by vám pomohl vlastník, tedy město?
Pokud bude vlastník schopen jakýmkoliv formálním i neformálním vlivem pomoci takové lékaře zajistit, všichni budeme rádi a taková iniciativa bude vítaná. I vedení města si je této situace vědomo.
Víte o konkrétních případech, kdy by majitel nemocnice pomáhal shánět lékaře například zajištěním bydlení, náborovým příspěvkem a podobně?
Po republice existuje řada těchto případů a týká se to i nemocnic, jakou je ta boskovická, tedy nemocnice okresního typu, vlastněné městem. Město poskytuje pobídky: možnost bydlení, místa ve školkách pro jejich potomky, náborové příspěvky. To se děje. Když se podíváme na případy z Karlovarského, Plzeňského nebo Královehradeckého, kde jsou podobné nemocnice, tak se město snaží, aby jim pomohlo v personálním zabezpečení.
Řekl jste, že při současném objemu výkonů má nemocnice sester dost, nicméně jak v této oblasti probíhá spolupráce se střední školou na Hybešově a pobídky pro jejich práci?
Model spolupráce, kdy poskytujeme stipendium po dobu studia a náborový příspěvek, se osvědčil. Teď vyhodnocujeme, zda aplikovat náborový příspěvek všeobecně, nebo pouze na vybrané kategorie, které by nám nejvíce scházely. V tomto případě by to byly sestry pro práci na oddělení intenzivní medicíny.
V minulém roce začalo v nemocnici fungovat urologické oddělení a oddělení dětské kardiologie. Plánujete ještě další nová oddělení či specializace?
Probíhají neustálá jednání o navýšení objemu i druhů výkonů s pojišťovnami, abychom rozšiřovali spektrum služeb. Zrovna na začátku letošního roku jsme diskutovali nakoupení speciálních sond na kardiologické oddělení, protože takové navýšení je u pojišťoven podmíněno nákupem přístrojů. Stále tak jednáme, pořizujeme přístroje, aby taková vyšetření byla v nemocnici zabezpečena.
A je něco už třeba blízko dohodě?
Právě rozšíření spektra výkonů na kardiologické ambulanci.
