Po několika měsících vyhodnocování dospělo vedení města k závěru, jak řešit výstavbu nové knihovny. Nová varianta zní: zůstat u myšlenky přestavby bývalého ZZN, dnes Mountfieldu, na ulici Kapitána Jaroše, ale opustit projekt podle návrhu Zdeňka Fránka a vytvořit nové, výrazně skromnější řešení.
„Rada města doporučila zastupitelstvu ukončení projektu podle profesora Zdeňka Fránka,“ sdělil na tiskové konferenci města místostarosta Lukáš Holík (Naše Boskovice) a vysvětlil, že radní k tomu vedly tři zásadní důvody. Ty stručně řečeno zní: vysoká cena, nezískaná dotace a nezískané stavební povolení.
Aktualizovaný rozpočet stávajícího projektu podle návrhu Zdeňka Fránka pracuje s odhadem 175 milionů korun. Město aktuálně nemá možnost dosáhnout na nějakou opravdu výraznou dotaci, vypsání takových dotačních titulů se předpokládá nejdříve po roce 2027.
V loňském roce město neuspělo s žádostí o ministerskou dotaci z Plánu národní obnovy, se kterou pro výstavbu knihovny počítalo a která měla pokrýt velkou část nákladů. Projekt se podmínkám dotace do značné míry přizpůsoboval, přesto hodnotící komise ministerstva kultury došla k závěru, že nedosahuje kvality ostatních projektů doporučených k podpoře.
Vypracování projektové dokumentace bylo i tak dokončeno, aby bylo možné zažádat o stavební povolení. Na konci loňského června bylo vydáno kladné rozhodnutí stavebního úřadu, proti kterému se ale odvolali účastníci řízení. V současné době běží lhůta, během které odbor územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu rozhodnutí potvrdí, nebo zruší.
Celkové náklady vynaložené na projektovou dokumentaci a projektovou přípravu od roku 2017, kdy Zdeněk Fránek městu věnoval svůj návrh ve formě studie, až do dokončení v roce 2022, činily 3,7 milionu korun. Časová ztráta činí sedm let.
Stejné místo, skromnější projekt
Nyní se tedy radnice přiklonila k jinému řešení, ale na stejném místě. „Několik měsíců se vedly debaty, kde bychom pokračovali, kdybychom tento projekt ukončili,“ popsal místostarosta Lukáš Holík.
Ve hře byly tyto varianty: ZZN / Mountfield, O2 a bývalá prodejna zahrádkářských přebytků, panský dvůr, lokalita U Koupadel, objekt SVČ na ulici 17. listopadu a objekt ve dvorní části sokolovny.
Nakonec zvítězila varianta pokračovat v ZZN. „Bývalá budova zemědělského zásobování a nákupu, nyní Mountfield, nabízí variabilní volný prostor, dostatečné oslunění a celkově dobrý stavebně technický stav. Díky tomu je cena realizace knihovny v této lokalitě přijatelná. Po jednáních s KZMB i Moravskou zemskou knihovnou a jeho centrem pro výstavbu knihoven se prostor jeví jako ideální pro městskou knihovnu a to i s možností vzniku prostor pro edukační aktivity knihovny. Tento postup doporučuje i kulturní komise,“ zní oficiální zdůvodnění města.
Lukáš Holík dodává, že nakonec byla shoda zůstat na stejném místě, ale nevytvářet nadprůměrné kapacity, které knihovna nepotřebuje. To v praxi znamená, že by nová knihovna nebyla třípodlažní, jak s tím počítal návrh Zdeňka Fránka, ale vznikla by pouze ve stávajících dvou podlažích budovy. Třetí patro bylo podle místostarosty k projektu přidáno především kvůli podmínkám dotace. „Kromě jedné technické místnosti nic z toho třetího patra není potřeba,“ uvedl Lukáš Holík.
Zásadní věcí ovšem je, že knihovna se do potenciálních nových prostor nepřestěhuje celá. Boskovickou knihovnu totiž dnes tvoří dvě části – městská knihovna a také regionální oddělení, které distribuuje knihy do malých knihoven v okolí. A právě regionální oddělení se do nové budovy nevejde a zůstane mimo.
Vejde se naopak knihovníky požadovaný sál pro pořádání jejich akcí, a to s kapacitou 40 až 50 lidí.
Bude soutěž?
Jaký bude další postup při výběru studie na přestavbu budovy, zatím není jasné. Podle místostarosty je budova nevzhledná, je v památkové zóně a je potřeba s ní něco dělat, ale na přesném postupu nejsou zatím ve vedení města domluvení. „Uvidíme, jakou soutěží se vydáme, či nevydáme. Ale myslím si, že by si to určitě zasloužilo mít postup po dohodě s komorou architektů. Toho bych se rád držel,“ vyjádřil se Lukáš Holík. Předcházet podle něj také musí rozvaha, jak bude budova vytápěna a jak bude fungovat energeticky.
Případné dotace na výstavbu knihoven budou tedy nejdříve po roce 2027, místostarosta Lukáš Holík dodává, že by bylo možné využít také dotace na snížení energetické náročnosti budov – tedy na zateplení a výměnu oken.
Místostarosta se také dvakrát sešel s účastníky řízení a ze schůzek vyplývá, že pokud budova nenabude většího objemu, nebudou ji ve stavebním řízení napadat. „Bohužel to nedokážeme ovlivnit, ale takto to bylo z jejich strany sděleno,“ popsal místostarosta.
Starostka Jana Syrovátková (Změna22) si myslí, že při takto omezeném projektu by se cena za výstavbu nové knihovny mohla dostat oproti stávajícímu projekt asi na polovinu, což činí přibližně 90 milionů korun. Tedy při stávajících cenách, takže bude ještě záležet na tom, jak se budou ceny ve stavebnictví vyvíjet.
Dosavadní projekt byl podle starostky, která je profesí architektka, velmi velkorysý. „Je to návrh takové sochy, která má ale svoji odpovídající cenu. Myslím si, že dokážeme udělat knihovnu, za kterou se nebudeme muset stydět – a dá se udělat pokorně, funkčně a může stát polovinu,“ uvedla Jana Syrovátková.
Fránkův projekt podle starostky nejvíc prodražovala střecha vytvořená ze zubů, což by si vyžádalo zásah do základů a nákladné řešení statiky. To by nyní mělo odpadnout. Forma střechy by navíc byla podle starostky drahá i pro další provoz. „Statické náklady znamenaly neúměrné investice ve vztahu k tomu, co by to přineslo. Dům je jinak konstrukčně ve výborném stavu, teď jde o to posunout ho dispozičně, udělat nějakou zajímavou fasádu, dům obléknout a najít fajn provoz,“ vyjádřila se starostka s tím, že u minulého projektu měla velké výhrady i k provozu – třeba k umístění kanceláří tak, že neměly okna a tedy přirozené světlo a možnost větrání bez vzduchotechniky.
KZMB věří v rok 2027
Ředitel Kulturních zařízení města Boskovice (KZMB) Ondřej Dostál říká, že projektu Zdeňka Fránka sice lituje, ale dodává, že je to dobrý krok. Mohl podle něj by totiž odblokovat komplikovanou situaci spojenou se získáním stavebního povolení. „Návrh profesora Fránka je velkolepý a ve své době dával smysl,“ dodává ředitel KZMB.
V městské kulturní organizaci, pod kterou spadá i knihovna, jsou si podle něj dobře vědomi finančních možností města, absence potenciálních dotací, ale i délky času čekání na novou knihovnu. Navrženou cestu pokládá za logickou a časově proveditelnou. „A především to není ekonomické harakiri. Město si nechalo zpracovat studii, zdali nám bude prostor stačit, a vypadá to, že bude. Jediné zásadní omezení je to, že regionální knihovna bude muset být umístěna jinde, tedy zůstane na náměstí 9. května,“ popsal ředitel Ondřej Dostál s tím, že to sice určitý problém představuje, ale ne zase tak velký. Jako příklad uvádí Břeclav, která má podobné rozdělení. „Přináší to sice diskomfort v přímé komunikaci mezi zaměstnanci, ale pořád budou knihovny v Boskovicích pár set metrů od sebe. Takovýto ústupek dává smysl, kdybychom mohli mít novou městskou knihovnu.“ Podle prověření radnice se do budovy v této podobě vejde i sál s dostatečnou kapacitou pro akce knihovny.
„To je podpáskovka, ale budiž,“ odpovídá nejprve v nadsázce Ondřej Dostál na otázku, kdy by podle něj mohla být přes dvacet let slibovaná knihovna hotová. „Není to tak dlouho, kdy jsem si dělal takový propočet. Pevně věřím, že knihovna bude stát v roce 2027, ale čeká nás k tomu ještě řada kroků. Věřím však tomu. Město Boskovice a jeho obyvatelky a obyvatelé si to zaslouží a novou knihovnu by měli mít co nejdříve. Pokud se považujeme stále za město kulturní, tak je knihovna zcela bez debat jedním ze základních pilířů naší kulturnosti,“ uzavírá ředitel KZMB.
