Boskovicím dlouhodobě chybí reprezentativní kulturní sál, sokolové městu nabízejí zdarma budovu sokolovny. Je podle vás takové řešení optimální, nebo by stálo za to alespoň zvážit či hledat i jiné varianty?
Jiří Klimek, architekt, člen folklorního souboru Velen
Optimální znamená za daných podmínek nejvýhodnější. Sál s kapacitou sokolovny Boskovice potřebují. Kdo bude jeho majitelem mně osobně přijde nedůležité, ačkoli chápu, že spravovat majetek někoho jiného může být potíž. Rekonstrukci sokolovny pro nároky 21. století vnímám jako optimální řešení, na novou stavbu podobné kapacity nemáme prostor a sama budova sokolovny je stavebně v dobrém stavu. Má-li tuto rekonstrukci provést město, tedy je-li ochotno převzít zodpovědnost za stav objektu a následně i za programovou náplň, je bezplatné nabytí takto cenné stavby výhodnou nabídkou.
Zvážit jiné alternativy je vždy dobré, osobně ale nemám potřebu je hledat, protože je na první pohled nevidím. Pro novostavbu takto kapacitního sálu nevidím vhodný pozemek a též se trochu obávám, co by mohlo vzniknout, když ve městě nemáme žádný novější pozitivní příklad a jiný objekt k možné rekonstrukci tu též není.
Sokolovna má za sebou bohatou historii a má-li mít budoucnost pod městem, místo pod sokoly, je potřeba jen citlivě a kvalitně navrhnout její rekonstrukci.
Pavel Vlach, zvukař, produktový specialista DISK Multimedia
Budova sokolovny má svoji historii, svou minulost, a myslím, že by bylo škoda toho nevyužít. Nevím, jakou jinou alternativu hledat – i když je sokolovna v současné době z hlediska techniky (světla, zvuk, akustika) v podstatě v nepoužitelném stavu, myslím si, že rekonstrukce je stále nejlevnější variantou, jak se dostat ke slušně vypadajícímu sálu s kvalitním technickým zázemím. Prostorově co do velikosti sálu není potřeba nic měnit, s ohledem na současnou návštěvnost akcí… Podium je dle mého názoru pro koncertní účely dostačující i pro větší kapelu, pro divadelní podmínky postrádá příslušnou hloubku. Dle mě záleží velice na tom, kdo se ujme projektu rekonstrukce a jak moc vážně to bude řešit. Už jsem viděl nějaké studie, které si nechal vypracovat Sokol, ale tam to bylo většinou jenom o interiéru a kdejaké tapetě. A nikdo se nesnažil vyřešit například zázemí pro umělce, technický vstup, světelnou a zvukovou režii, která je v současnosti na nevhodném místě, atd. Já jsem jednoznačně pro rekonstrukci. Myslím, že větším problémem než samotné převzetí a rekonstrukce bude smysluplné zaplnění prostoru kulturním obsahem nebo využití obecně.
Ondřej Dostál, ředitel Mendelova muzea MU, předseda Asociace muzeí a galerií
Z mého pohledu to není nejen optimální, ba co víc je to nesmyslné. Musím souhlasit, že nám chybí nejen sportovní hala, ale i kulturní „hala“. Nabídka Obce sokolské je jistě pěkná, ale my tím budeme řešit problém spolku za veřejné peníze. Budeme pak řešit každý objekt soukromé osoby, který by se nám nějak hodil a mohli bychom jej dostat? Nechybí nám prostředky na to, co již město vlastní? Jistě zde bude argument: slouží to městu, dělala se tam divadla… Ale popravdě: kvalita interiéru je nízká, variabilita pro různé formy kultury (divadla, koncerty, workshopy, ale i konference) žádná, rekonstrukce nezbytná. Jediné, na co je objekt nyní vhodný, jsou plesy, ale mít prostor pro plesy mi přijde jako příliš luxusní. V tomto okamžiku bych se vrátil na začátek a definoval naši potřebu, poté se bavme, zda něco takového máme a pokud ne, bavme se, kde to postavíme. Víme, že potřebujeme kulturní stánek. Víme, jaké formy v něm budou? Pokud ano, dejme to na papír a třeba nám vyjde toto: sál pro 400 osob s možností divadelního patrovitého uspořádání se zázemím pro cca 20 osob, konferenčním vybavením, kavárnou, jednoduše odstranitelnými prvním pěti řadami a parkoviště pro autobus a 40 vozů. Je to sokolovna?
Igor Láník, výkonný ředitel Láník s.r.o., technik divadla NABOSO
Z nadhledu, který doufám mám, se mi převzetí sokolovny jeví jako výborné řešení. Město Boskovice by tímto krokem navázalo na tradici a pokračovalo v ní plynule dál. Podíváme-li se na historii sokolovny, tak pro podobné účely sloužila vždy, a už počátku byla velmi dobře vyřešena i usazena. Město opravdu sál této velikosti potřebuje. Zámecký skleník je krásná prostora, ale její kapacita je bohužel nešťastně na rozhraní velkého a malého sálu. Pro větší divadla, koncerty, plesy je nevyhovující a není dostupná žádná alternativa.
Vidím zde velký prostor pro opravdu koncepční uvažování. Tuto investici je třeba brát minimálně z pohledu funkčnosti celého KZMB: Pokud převezmeme sokolovnu, nebudeme potřebovat budovu katolického domu, zvažme, zda se jí nezbavit a nepřestěhovat sídlo KZMB právě na sokolovnu. Zvažujme možnost, že by KZMB bylo i provozovatelem restaurace na sokolovně. Je to řešení, které ve spoustě míst funguje a dotuje minimálně fixní náklady budovy.
Je jasné, že pokud město na nabídku kývne, bude muset rekonstruovat kompletní interiér sokolovny. Město Boskovice by si ale mělo řádně pohlídat, aby nám nevznikl další kočkopes. Pokud se podaří vypracovat dobré zadání, co v sokolovně chceme, a najít dobrého architekta, který dokáže zadání zpracovat, můžeme jako město znovu získat budovu, na kterou budeme hrdí. Myslím, že pokud by město v tomto směru oslovilo místní firmy, dostalo by se mu určitě podpory, finanční nebo materiálové.
A samozřejmě je to výzva i z hlediska dramaturgie – už nyní při převzetí by dramaturgie KZMB měla mít jasno, jaké akce a kolik by jich v takovém sále chtěla mít. A jaké další využití sálu by se naskýtalo. I zde vidím obrovský prostor pro spolupráci se školami, ZUŠ, kulturními společnostmi v Boskovicích atd.
Martin Krajíček, pedagog, hudebník
Odpovědět na tuto otázku není snadné, ale přikláněl bych se k variantě zvážit či hledat i jiné varianty. Každý, kdo rekonstruoval dům, vám řekne, že je lepší začít na čisté louce. Celé moje zamyšlení jistě nic neřeší a nepřísluší mi dávat jasná rozhodnutí. Je třeba velmi odborné, citlivé a uvážlivé diskuse politiků, občanů, odborníků a KZMB, protože oprava sokolovny se může stát slepou a velmi drahou uličkou.
Můžu jen nastínit několik pohledů, kterými je potřeba se na tuto problematiku dívat.
Areál letního kina, zámku, zámecká zahrada, zámecký skleník, letní kino, hrad, Muzeum Boskovicka, kostely, synagoga, celé židovské město, vše tvoří na město o velikosti Boskovic velmi kulturní prostředí, a také proto láká mimoboskovické kulturní agentury pořádat velké kulturní akce právě v Boskovicích. Možná právě proto cítím z boskovických spoluobčanů spokojenost, byť je situace zoufalá a kulturní dům nezbytný.
Zrekonstruovat sokolovnu je řešení, ale nevím, jestli je to vůbec možné. Jestli je tam dost prostoru pro šatny účinkujících, dostatečně velké jeviště, prostor pro nejlépe zasouvající se nakloněné hlediště, aby v tom prostoru mohly probíhat i například plesy. Nová zvuková a světelná kabina. Rekonstrukce by měla být ku prospěchu divadelnímu, hudebnímu, tanečnímu. Lze to vůbec? Navíc je tu problém parkování. Už teď vidím stavbu nového moderního kulturního domu jako jasně lepší řešení a určitě ne krátkozraké, protože by byl hojně využíván.
Rekonstrukce sokolovny má velkou přednost, že řeší problém, co s budovou sokolovny. Pokud by se postavil nový kulturní dům, byl by tu problém nevyužité sokolovny. Je třeba se rozhlédnout nejen po celé České republice a nechat se inspirovat nebo naopak neudělat stejné chyby, které udělali ostatní. Nový kulturní dům by mohl vyřešit i budovu knihovny. Například v prostoru mezi Muzeem Boskovicka (Hradní ulice) a ZŠ Sušilova je krásné a viditelné místo i v kulturní lokalitě. Tohle místo pro knihovnu navrhoval kdysi Ing. Miloš Pachl. Já bych tam viděl moderní kulturní dům.
