Mají Boskovice jasnou představu o tom, jak a kam by se měly v příštích letech rozvíjet? Je rozvojových lokalit dostatek a jaký je vlastně o Boskovice zájem, jaká je situace na trhu s nemovitostmi a jak se vyvíjí počet obyvatel?
„Současné vedení města nepřipravuje žádný nový rozvojový projekt. Město přitom bude rozvoj v horizontu šesti osmi let nutně potřebovat a dotáhnout jen to, co bylo připraveno dříve, nestačí.“ Tak by se dala stručně shrnout hlavní výtka, kterou v rozhovoru pro Ohlasy pronesl na adresu současného vedení města opoziční zastupitel a předseda místní TOP 09 Pavel Vlach, který je rovněž bývalým tajemníkem boskovického úřadu.
Je o bydlení v Boskovicích skutečně takový zájem? Jaromír Dvořák z realitní společnosti Real Spektrum potvrzuje, že situace na místním trhu s nemovitostmi zhruba odpovídá situaci v celé České republice: „Poptávka po bytech i domech stále značně převyšuje nabídku. Zájem o nemovitosti je v Boskovicích permanentní a jeho intenzita kopíruje poptávku v České republice s ohledem na momentální ekonomickou situaci. Boskovice jsou vnímány jako hezké, historické, přátelské město s kompletní infrastrukturou a dobrou možností pracovního uplatnění nebo studia, případně v dojezdové vzdálenosti pro další pracovní možnosti.“
Rozvojové lokality
Zmiňovaných lokalit, kde výstavba či přípravné práce již běží, je hned několik. „Město v současné době připravuje pro rozvoj bydlení lokalitu Za Nemocnicí, kde vlastní většinu pozemků,“ uvádí vedoucí odboru rozvoje města a investic Petr Zouhar. A k tomu přibývají další lokality, které připravují soukromí developeři: dokončily se komunikace a inženýrské sítě v lokalitě Pod Střelnicí, probíhá výstavba třetí etapy a chystá se čtvrtá etapa výstavby bytových domů Na Výsluní na místě bývalé Slámovy pily, dále byla zahájena výstavba bytovek ve vnitrobloku na ulici Lidická. V počátku příprav je výstavba bytových domů mezi ulicí Otakara Kubína a železnicí a výstavba rodinných domů v Podlesí, na Milánovech a v Mladkově pod bývalým táborem na úbočí Vinohrádek.
Představu o dalších místech, kde by se mohly Boskovice rozrůstat, poskytuje především městský územní plán. Ten mimo jednotlivých ploch pro bydlení vymezuje celkem devět rozvojových lokalit k bydlení. Jejich využití je podmíněno zpracováním územní studie. „Cílem územních studií je prověřit území uvedených rozvojových lokalit a stanovit urbanistickou koncepci jejich využití,“ vysvětluje Petr Zouhar. Pořízeny už byly územní studie pro lokality za Absolonovou ulicí, v jihovýchodní části Doubrav a na Čížovkách. Další jsou pořizovány průběžně.
Město samo disponuje pozemky ve dvou lokalitách: první je za nemocnicí, kde by měla vyrůst nízkonákladová zástavba rodinných domů doplněná o bytovky. V současné době se připravuje zadání pro územní studii, podkladem pro ni je ideová zastavovací studie z roku 2015. V příštím roce bude zpracována projektová dokumentace dopravní a technické infrastruktury. Další lokalitou, kterou město řeší, je zastavění proluky U Koupadel na Bílkově ulici v židovské čtvrti.
Na obou místech by tedy měly vzniknout spíše levnější typy bydlení. A přesně o ty je zájem i podle realitního makléře. „Dá se říct, že zájem je o všechny typy nemovitostí. Vzhledem k finančním možnostem kupujících převažuje zájem o byty,“ říká Jaromír Dvořák. A dodává, že nabídka nestačí krýt zvýšenou poptávku ani v oblasti nájemního bydlení. Svůj vliv na to má i rozvoj podnikání. „Tato situace je navíc podpořena zvýšeným zájmem o bydlení vlivem zvyšování stavu zaměstnanců místních výrobních firem a poptávkou personálních agentur,“ vysvětluje Jaromír Dvořák.
Málo místa uvnitř města
Zastavění proluky v židovské čtvrti je dobrým příkladem toho, že město se při svém rozvoji nemusí nutně jen rozrůstat do okolí, ale může využívat i své vnitřní kapacity. To je ostatně případ také výstavby Na Výsluní. Obecně je však podle Petra Zouhara takových rozvojových ploch ve městě málo a v drtivé většině se jedná o soukromé pozemky. S výstavbou většího množství nových domů na stávajícím území města tedy nelze počítat. Pokud tedy nebereme v potaz další trend, jenž nepřináší navýšení počtu domů ve městě, ale nové domy díky němu přesto vznikají: „V lokalitách stávajícího bydlení, které jsou atraktivní z pohledu dobré dostupnosti občanské vybavenosti, dochází čím dál častěji k demolici starších stávajících rodinných domků a jejich nahrazení objekty, které odpovídají současným požadavkům na kvalitní bydlení,“ vysvětluje Petr Zouhar.
Celkově vymezuje boskovický územní plán necelých 75 hektarů návrhových ploch pro nové bydlení. Tyto výhledové plochy by měly podle propočtů poskytnout dostatečný potenciál pro to, aby se počet obyvatel mohl rozrůst na 13 tisíc lidí a počítá i s územní zálohou pro případ, že by došlo ke zvýšenému zájmu o bydlení při rozvoji ekonomických aktivit v souvislosti s výstavbou silnice D43. Pro srovnání: na konci listopadu roku 2017 měly Boskovice 11 498 obyvatel.
Stejně jako v celé České republice se za poslední dva roky razantně zvedly ceny všech typů nemovitostí i v Boskovicích. S dalším vývojem trhu bude podle Jaromíra Dvořáka hýbat hlavně případná změna ekonomické situace. „I na změně postoje bank k poskytování hypotečních úvěrů je znát obava ze současné situace na trhu s rezidenčními nemovitostmi,“ uvádí boskovický makléř. Na našem regionálním trhu by se podle něj mohl projevit vliv případné nové bytové výstavby ve větším měřítku nebo vliv přípravy dalších území pro rodinnou výstavbu. Poptávku by naopak ještě zvýšily další pracovní příležitosti a lepší dopravní spojení na Brno. Tedy především D43. „Nemyslím, že takzvaná Boskovická spojka by situaci ovlivnila zásadním způsobem a zdá se mi, že prostředky k této investici by byly účelněji vynaloženy právě při řešení D43. Pokud je to samozřejmě technicky možné,“ domnívá se Jaromír Dvořák.
Nemovitosti pro podnikání
Dalších 25 hektarů je připraveno pro podnikání, tedy pro výrobní aktivity či skladování. „V případě ploch pro výrobu je třeba uvažovat i s možností využití některých stabilizovaných výrobních ploch formou přestavby. Ve většině se taktéž jedná o pozemky, které nejsou v majetku města,“ dodává Petr Zouhar.
Nedostatek pozemků se projevuje také na trhu. A to k bydlení i k podnikání. „Tuto skutečnost krásně ilustruje raketový vzestup cen pozemků v posledních cca 2–3 letech,“ říká Jaromír Dvořák ze společnosti Real Spektrum. I poptávka po komerčních budovách nebo pozemcích podle něj převyšuje nabídku, i když ne v takové míře jako v rezidenčním segmentu trhu. Příčinou tohoto stavu je ekonomický růst posledních let, který se odráží i v aktivitě místních firem a podnikatelů.
Maximum možného
Obecně se podle boskovických úředníků, kteří se podílejí na přípravě územního plánu a na rozvojových aktivitách, dá říct, že výměry rozvojových ploch pro jakékoli typy funkčního využití (bydlení, výroba, rekreace, občanská vybavenost…) obsažených v platném územním plánu, jsou v podstatě maximem možného, co bylo v rámci celého procesu pořizování reálné.
Bude to ale stačit? Zájem o rozvoj města tady nyní jednoznačně je a lze očekávat, že zde bude i v budoucnu. „Přirozený zájem zespodu o růst města v rezidenční i komerční oblasti je zde už teď. Záleží v podstatě jen na prostorových, technických a finančních možnostech – města a developerů. A dále na zájmu města, zda chce tento růst podporovat, případně v jaké oblasti. Což někdy nemusí být oprávněně zcela jednoznačné. Rozvojové projekty by ale v současné době zcela jistě nezůstaly nevyužity,“ uzavírá realitní makléř.
Zajímavé přitom je, že počet obyvatel Boskovicím nijak výrazně nenarůstá. Když se podíváme do statistik, zjistíme, že v samotných Boskovicích narostl počet obyvatel za posledních 10 let o 171 lidí, celkem i s přidruženými obcemi je to o 247 lidí. Největšího rozmachu dosáhl Hrádkov, kde ze 136 obyvatel poskočili na 191, tedy o 40 procent. Přímo v Boskovicích počet obyvatel mezi lety 2007 a 2012 víceméně stagnoval, za posledních 5 let došlo k nárůstu o necelá dvě procenta. Bez přidružených obcí zde bylo evidováno na konci listopadu 10 688 obyvatel.
