„Dát příklad, že to jde.“ Nejmladší kandidát Marek Hilšer v Boskovicích

Kandidát na prezidenta a lékař Marek Hilšer přijel krátce před Vánocemi do Boskovic na pozvání Jaromíry Vítkové. Ta totiž jeho prezidentskou kandidaturu podpořila svým senátorským podpisem. Marek Hilšer se původně chtěl opřít o podpisy občanů, potřebných 50 tisíc jich však nakonec nenasbíral.

Prezidentský kandidát Marek HilšerPrezidentský kandidát Marek Hilšer   foto: Tomáš Trumpeš

„Pokud se stanu prezidentem, zařídím, aby sem natáhli nějakou dálnici,“ zahájil setkání v sokolovně vtipem Marek Hilšer, čím reagoval na asi půlhodinové zpoždění, se kterým do Boskovic dorazil. Způsobila je dopravní situace na cestě z Prahy.

Při představování Marek Hilšer uvedl, že velmi důležitým zážitkem pro něj bylo, když jako dvanáctiletý zažil emigraci do Španělska. Bylo to asi pět měsíců před Sametovou revolucí. „Měl jsem možnost vyjet zničehonic z totalitního režimu do demokracie, a musím říct, že to na mě zapůsobilo. Hodně to do mě proniklo a pak mě to ovlivňovalo v dalším životě,“ uvedl Marek Hilšer.

Po revoluci se rodina do Československa vrátila. Marek Hilšer odmaturoval na chomutovském gymnáziu a šel studovat politologii a mezinárodní vztahy. Během studií pracoval jako asistent poslance Viléma Holáně, tehdejšího předsedy zahraničního výboru. „V té době se odehrály různé korupční skandály okolo financování ODS a já jsem jako mladík přišel o politické iluze. Tím si asi musí projít každý.“ Po ukončení bakalářského cyklu si proto řekl, že na politice nechce být závislý a chce mít nějaké jiné řemeslo. Následně vystudoval medicínu. Na lékařské fakultě však působil v akademické politice, stal se předsedou akademického senátu. Během studií organizoval také protesty proti Topolánkově vládě, především proti záměru převést fakultní nemocnice na akciové společnosti. „To mě tehdy nabilo přesvědčením, že i studentíci a běžní občané mohou ovlivnit politiku, když jsou přesvědčeni, že je to správné a jdou za tím,“ říká dnes Marek Hilšer. Působí jako vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě, zabývá se studiem mozkových nádorů.

Občanský kandidát

„Upřímně musím říct, že v roce 2013 po zvolení pana Zemana a posléze i pana Babiše jsem začal mít obavy, kam se to bude v této zemi vyvíjet,“ popisuje počátky svých úvah o politickém angažmá nejmladší prezidentský kandidát. I z debat s přáteli mu stále více vyplývalo, že mezi uchazeči o Hrad by neměl chybět vysloveně občanský, nezávislý kandidát. „Říkali jsme si, že by bylo dobře, kdyby prezidentem byl někdo, kdo není spojen s tím, co se tady odehrávalo. Že by to mohlo společnost zklidnit. A také jsem si říkal, že by bylo dobře, kdyby se ukázalo, že i běžný občan se může zapojit do správy věcí veřejných a že může něco dokázat, když se proto rozhodne. Pro mě to je kandidatura, ale může to být i něco jiného. Nesmí se zůstávat u skepse, že nic nejde změnit a udělat. Chtěl jsem dát příklad, že to jde.“

Mezi kandidáty, kteří se bez Miloše Zemana setkávají na nejrůznějších debatách, podle něj zatím panuje velmi dobrá atmosféra. Ve druhém kole by kromě sebe rád viděl kandidáta, který se předvolebních debat účastní. „Myslím, že to od Miloše Zemana není vůči voličům úplně férové. Představovat se sice nemusí, ale měl by se vystavit konkurenci. Považuji to za neúctu k voličům. Je to chytrá strategie, je to ale i strach vystavovat se reflexi, kterou by mu nastavili ostatní kandidáti. A možná je za tím i jeho zdravotní stav, ono je to poměrně náročné,“ vysvětluje Marek Hilšer. Více se ke zdravotnímu stavu Miloše Zemana jako lékař nechtěl na dálku vyjadřovat, ale zdůraznil, že prezident by podle něj měl být fit.

Svorník ústavního systému

Mezi své základní životní hodnoty Marek Hilšer uvedl pocit, že jeho práce má smysl, a snahu žít pravdivě. Důležitá je pro něj i rodina, oženil se před dvěma lety.

Za hlavní úkol prezidenta pokládá být svorníkem ústavního systému a vytvářet dialog mezi jednotlivými institucemi. Systém harmonizovat, nikoliv štěpit a rozdělovat. A měl by být i jednou z pojistek, kdyby zemi ohrožoval odklon od demokracie. „Náš národ se k prezidentovi hodně vztahuje, proto by měl otevírat i témata, na která se ostatním politikům nedostává. Prezident by měl spolupracovat na dlouhodobějších strategiích a pohledech na to, kam by se tato země měla ubírat. Spíše dělat moderátora občanské a odborné veřejnosti a politiků. Možná je to naivní představa, ale já bych takto chtěl působit.“ Hodně by ho také lákalo spolupracovat s mladou generací politiků. Kromě toho by měl podle Marka Hilšera společnosti dodávat ducha odvahy a dobrého naladění. V tomto ohledu vidí jako výhodu své mládí, podobný emocionální impuls mládí by podle něj naše společnost potřebovala.

V zahraniční politice spatřuje rozdíl mezi ekonomickou diplomacií a propagací jiných mocností, jako to dělá Miloš Zeman. Podle Marka Hilšera je nutné vést dialog, ale není možné propagovat diktátorské režimy do té míry, že se tím legitimizují. Současný prezident to podle něj dělá proto, že otvírá dveře zákulisním hráčům, jako je třeba Petr Kellner. Prezident by měl být reprezentativní a jednat v souladu s vládou.

Dále se Marek Hilšer vyjádřil pro dvoukomorový systém parlamentu – nesouhlasí tedy s hlasy, které volají po rušení senátu. Ve zdravotnictví ho trápí především nedostatek personálu. Na tuto otázku se podle něj dlouho nemyslelo, i když to bylo zřejmé už na konci devadesátých let. „Spíše se myslelo na to, aby se kupovaly předražené přístroje.“ Náprava podle něj bude velice složitá. Základní nemocniční péče by podle něj měla být dostupná i v regionech a ne pouze ve větších centrech. Je také potřeba dávat pozor na to, aby byznys ve zdravotnictví nepřevážil nad péčí o potřebné.

Opatrně se Marek Hilšer staví k nástroji referenda. Volání po něm podle něj vychází především z toho, že ve společnosti panuje velká nedůvěra k voleným zastupitelům. „A to není dobře. Pak přijdou lidé, kteří řeknou: Tak a teď budeme rozhodovat my. Ale to taky není dobře, o řadě věcí je důležité mít přehled a informace. Sám bych se do některých věcí nepouštěl.“ Otázkou podle něj je i to, kdo ponese odpovědnost za případné špatné rozhodnutí. Před neuváženým používáním referend ho varuje také to, že k nim může přijít a rozhodnout i poměrně malá menšina z celku. Proto by podle něj měla rozhodovat v případném referendu absolutní většina společnosti. Rozdíl oproti normálním volbám, kde není platnost podmíněna účastí, vidí v tom, že volby nerozhodují absolutně o jedné konkrétní věci. Marek Hilšer se obává také toho, aby referendu předcházela kvalitní diskuse a lidé byli dobře informováni. Jako příklad uvedl Marek Hilšer Velkou Británii, která se v referendu o brexitu prokazatelně rozhodovala pod vlivem nepravdivých informací. Mezi tématy, o kterých by podle něj mohlo rozhodovat všelidové hlasování, uvedl zrušení letního času. Výrazně pak podpořil konání referend na místní úrovni.

Ať rozhodnou voliči

Jeden ze smyslů své kandidatury vidí Marek Hilšer v tom, že se mu snad podaří přitáhnout k volbám lidi, kteří by k nim jinak nešli, a to především lidi mladšího věku. „Třeba přijdou, když budou mít někoho, s kým se mohou více identifikovat.“ Uvědomuje si, že jsme zvyklí na model prezidenta jako zasloužilého pána v letech. Funkci by podle něj ale mohl dobře vykonávat dobře i mladý člověk. „Možná by bylo dobře, kdybychom měli v popředí mladého lva a za ním radu starších. Mládí má energii a sílu na to, aby věci měnilo, třeba i tu naši politickou kulturu,“ prohlásil Marek Hilšer s tím, že svou kandidaturou chce mýtus a předsudek o zasloužilém prezidentovi nabourat.

Přítomnost Miloše Zemana jakožto obhajujícího kandidáta označil Marek Hilšer za určité trauma nadcházejících voleb. „Trochu nám omezuje demokracii už tím, že existuje a že si teď všichni myslí, že tady musí být jeden, který ho musí porazit,“ odpověděl nejmladší kandidát na otázku, jak se vyrovnává s kritikou, že prodemokratičtí kandidáti tříští hlasy voličů a tím Miloše Zemana posilují. Tím by se podle něj výběr ale zredukoval a lidé by v prvním kole neměli svoje reprezentanty, které chtějí volit. Kdo by navíc měl vybírat, který kandidát se Miloši Zemanovi postaví? A kdo řekne, kteří kandidáti mají naopak odstoupit? „Je to dvoukolová volba. Nechť postoupí ten, který dostane od lidí největší důvěru.“

Nelíbí se mu ani představa, že by se takto mezi sebou domluvili kandidáti. Rozhodnout podle něj musí voliči. A dělat závěry na základě aktuálních volebních preferencí je podle něj opět zavádějící, což prokázaly třeba minulé volby. „To bychom byli navíc jakási průzkumová společnost, která si nezvolí, co vlastně chce. My se ale bojíme, což je opodstatněné, ale ten strach nás dělá nesvobodnými. Jestli to má být Miloš Zeman, tak ať je to Miloš Zeman. Pokud si ho společnost zvolí, tak to asi o něčem vypovídá,“ uzavřel svou úvahu Marek Hilšer. V případě nepostupu do druhého kola říká jasně, že podpoří kohokoliv kromě Miloše Zemana.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další zpravodajství