Veřejnost se konečně dozvídá podrobnosti o Boskovické spojce

Konkrétní podrobné informace o projektu Boskovická spojka přineslo setkání s veřejností, které proběhlo v pondělí na boskovické radnici. Zúčastnili se ho zástupci města, Správy železniční dopravní cesty, Jihomoravského kraje, firmy Sudop, která Spojku projektuje, a firmy Kordis, která má na starosti Integrovaný dopravní systém. Jednání trvalo přes tři hodiny, moderovala je boskovická místostarostka Dagmar Hamalová, která má na starosti dopravu. Veřejnost tak měla konečně příležitost seznámit se podrobněji s celým projektem, který má Boskovicím zajistit přímé vlakové spojení do Brna.

foto: Tomáš Znamenáček

Historie Boskovické spojky sahá do roku 2003, kdy Jihomoravský kraj zadal vyhledávací studii pro tento záměr. Po dalších přípravných pracích a zakotvení projektu v územních plánech se projektu ujala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „Objednali jsme technicko-ekonomickou studii, abychom zjistili, jestli je projekt životaschopný a proveditelný. Ukázalo se, že ano, a proto navázala studie proveditelnosti,“ uvedl Jiří Michalica ze SŽDC. Tato studie začala vznikat v roce 2013 a prověřovala čtyři varianty řešení – jako průchodná a způsobilá pro financování z evropských zdrojů se ukázala varianta vybudování Spojky a její elektrizace. V roce 2015 ji schválilo ministerstvo dopravy.

Boskovická spojka znamená výstavbu nové železniční tratě o délce 1,2 kilometru, jedná se o propojení tratě z Boskovic na trať z České Třebové do Brna bez úvratě. Traťová rychlost bude 80 kilometrů v hodině a počítá se s modernizací železniční stanice Boskovice, ze které vznikne nový přestupní uzel veřejné dopravy. A také s výstavbou nové zastávky Lhota Rapotina. Dojde rovněž k přeložení silnice mezi Boskovicemi a Lhotou Rapotinou, aby se silnice a nová trať nekřížily. Silnice ze Lhoty Rapotiny do Skalice povede podjezdem pod tratí a silnice ze Lhoty Rapotiny na Oboru nadjezdem.

Předpokládané náklady činí 1,8 miliardy korun, stavba by měla probíhat od prosince 2019 do prosince 2021.

Nyní firma Sudop dopracovává posouzení vlivu stavby na životní prostředí a připravuje se dokumentace pro územní řízení. To by mělo podle předpokladů probíhat zhruba od prosince letošního roku do příštího dubna.

Mezi deseti největšími městy v Jihomoravském kraji jsou Boskovice jedním ze dvou, která nemají přímé železniční spojení do Brna. Kraj přitom pokládá páteřní železniční síť za nejdůležitější a klade na ni velký důraz i ve výhledu plánování dopravy do budoucnosti.

Nové přímé spojení do Brna by mělo trvat 42 minut a zajišťovat by je mělo celkem 26 vlaků v každém směru za den. Jedná se tak o zkrácení jízdní doby přibližně o čtvrt hodiny. Výrazné zrychlení čeká i cestující do Blanska – vlakem se tam dostanou za 17 minut, zatímco autobus nyní potřebuje 35 minut.

Díky stavbě Boskovické spojky by mělo dojít k převodu významného podílu cestujících z autobusu na vlaky, a Spojku by tak měly využívat denně necelé čtyři tisíce lidí. Počítá se s cestujícími především z východní poloviny Boskovicka – pro ty bude nově výhodné přijet na vlak do Boskovic, zatímco pro cestující kupříkladu z Lysic nebo Kunštátu bude nadále nejsnazší cestovat do Brna vlakem ze Skalice nad Svitavou. Počet vlaků na trase Skalice–Brno a zpět se změní jen minimálně, do Boskovic budou totiž mířit především vlaky, které dnes končí v Rájci-Jestřebí.

Propočet cestujících vychází z aktuálního stavu. „Motoráček z Boskovic do Skalice dnes odveze v obou směrech asi 1 400 cestujících, autobusy na trase Boskovice–Skalice odvezou 4 400 cestujících a ve směru na Blansko přepraví autobusy asi 1 400 lidí. Jen zde máme tedy asi 7 tisíc cestujících denně, proto nám přijde logické, že po vybudování Boskovické spojky z nich budou asi 4 tisíce na vlacích a ty zbývající 3 tisíce zůstávají na autobusech,“ upřesnil ředitel Kordisu Jiří Horský. Kromě toho jsou zde ještě cestující z Boskovic a okolí, kteří dnes jezdí do Skalice na vlak automobilem a nově budou jezdit vlakem z Boskovic. Ti mezi aktuálními 7 tisíci cestujícími ve veřejné dopravě nejsou, ačkoliv vlakem ze Skalice na Brno cestují. Podobně lidé z východní části Boskovicka, kteří dnes jezdí na vlak autobusem do Blanska, ale i pro ně bude nyní pohodlnější a rychlejší cestovat přes Boskovice.

Pro cestující směrem na Prahu by se po zbudování Spojky nemělo nic změnit, na rychlík do Skalice budou nadále cestovat autobusem z Boskovic a rychlíky by měly ve Skalici i nadále zastavovat. Podle ředitele Kordisu Jiřího Horského se celkově zlepší také koordinace autobusových spojů na celém Boskovicku. Připustil omezení autobusové dopravy ve směru na Blansko.

Trasa SpojkyTrasa Spojky   foto: SUDOP

Boskovické nádraží

Do Boskovic bude nová elektrická trať přivedena ve stávající stopě. Stanice projde zevrubnou modernizací. Zachována bude nádražní budova, změní se však její vnitřní uspořádání. Část budovy bude adaptována pro železniční technologie, část pro cestující – tedy pokladny, čekárnu a sociální zařízení.

Vybudována budou dvě nástupiště o délce 170 metrů a jedno nástupiště o délce 40 metrů. Dlouhá nástupiště budou elektrifikována a budou zde končit vlaky linky S2. Krátké nástupiště bude sloužit pro motorové vlaky, ty by měly nadále jezdit ve směru na Velké Opatovice.

Mezi nástupišti bude vybudován podchod, ten však umožní pouze přístup ke druhému nástupišti – pro cestující nebude možné dostat se podchodem až na druhou stranu nádraží a pokračovat ve směru k nemocnici nebo k Tescu. Pokud budou chtít jít tímto směrem, budou muset trať přecházet jako nyní u přejezdu. Podle SŽDC nebylo možné podchod pod celým nádražím udělat vzhledem k nedostatku pozemků ve vlastnictví státu.

Rekonstruován bude také přejezd a křižovatka u hotelu Slavia. Aktuální světelné značení je řízeno staticky, nově však bude navázáno na zabezpečovací zařízení přejezdu a na systém, který sleduje vytížení v jednotlivých směrech. Průjezd křižovatkou by se tedy měl zefektivnit. Na systém bude napojena i nová světelná signalizace u přechodu pro pěší mezi vlakovým a autobusovým nádražím. Počet vlaků, které přes přejezd projedou, se nezvýší a obsazení přejezdu se neprodlouží. „Ke křižovatce u Slavie byl zpracován samostatný projekt, který předpokládá využití nejmodernějších technologií, aby sladění přejezdu a světelné křižovatky bylo co nejefektivnější,“ uvedla místostarostka Dagmar Hamalová. Starostka Hana Nedomová (ČSSD) uvedla, že do budoucna by bylo dobré umístit světelné semafory i na výjezd z ulice Chrudichromské.

Místostarostka Hamalová na jednání otevřela také jeden z nejproblematičtějších bodů připravované stavby: „Měli jsme velký zájem, aby součástí Boskovické spojky byla také parkovací místa. Bohužel toto není u těchto staveb možné.“ Parkovací stání u nového nádraží tak nezajistí stát jako investor celé stavby, ale bude je muset vyřešit město Boskovice. Od státu, potažmo kraje, by město mohlo získat alespoň finanční výpomoc.

Bývalý starosta a opoziční zastupitel Jaroslav Dohnálek (ODS) se k podpoře Spojky přihlásil, ale právě vybudování parkovacích míst označil za Černého Petra, který zůstal Boskovicím v rukou. Na žádných jednání v počátcích příprav však tato informace podle něj nezazněla. „Je to nelogické a vůči Boskovicím nesprávné. Když jakýkoli soukromý investor staví kupříkladu bytový dům, má za povinnost vybudovat k tomu příslušný počet parkovacích míst. Tady je investor, který chce do Boskovické spojky vložit nemalé peníze, ale řekne parkovací místa si vybudujte sami. Přitom se předpokládá, že lidé z okolí sem přijedou auty a odjedou odtud vlakem,“ vyjádřil se Jaroslav Dohnálek. Parkovací místa ovšem ze zákona součástí stavby dopravních uzlů nejsou.

Podle starostky Hany Nedomové to bylo i pro současné vedení města nepříjemné překvapení a radnice v této věci jedná. Problém není jen financování, ale také nalezení vhodných prostor – s dostatečnou kapacitou a co nejblíže nádraží. Na opakované dotazy starostka upřesnila, že parkoviště by mělo mít přibližně 200 parkovacích míst. To je pro srovnání takřka dvojnásobná plocha, než je parkoviště u Zlaté růže na Bezručově ulici. „Jednáme v lokalitě, mimo jiné s Minervou a dalšími subjekty, a také o získání finančních prostředků. Zatím je to otevřená otázka, ještě nejsme tak daleko, abychom byli schopni říct, kde parkoviště bude,“ uvedla starostka Hana Nedomová. Absence podchodu pod celým nádražím pak mimo jiné znamená, že parkoviště bude nutné vybudovat na východní straně od trati, jinak by všichni řidiči po zaparkování museli opět přecházet kolejiště.

Z boskovického nádraží by naopak měla být úplně vyloučena nákladní vlaková doprava.

Účelnost investice

Někteří z návštěvníků besedy se pozastavovali nad výší investice a vyjadřovali pochybnost, jestli je vynaložení takřka dvou miliard korun smysluplné. V odpovědích nejčastěji zaznívalo, že podle propočtů stavba i ekonomicky smysl dává a že podstatná část finančních prostředků by musela být vynaložena i v případě, že by se Boskovická spojka nestavěla. Kupříkladu nádraží ve Skalici nad Svitavou nevyhovuje představám o budoucím využití koridoru a muselo by být podstatně přestavěno. Jedno ostrovní nástupiště už dnes prakticky nestačí.

Stavba Spojky je z pohledu státu logičtějším řešením vzhledem k uspořádání páteřní sítě železnice v Jihomoravském kraji. „Jsme součástí kraje a projekt je koncipován v rámci toho systému. Nemůžeme konzervovat stávající stav. To by nás limitovalo a do budoucna by to bylo pro Boskovice nevýhodné,“ vyjádřila se Dagmar Hamalová. Jako příklad uvedla, že vysokorychlostní železnice z Brna do Prahy v budoucnu nepovede v koridoru na Českou Třebovou, ale na Jihlavu. I pro boskovické občany tak bude v budoucnu nejrychlejší cesta do Prahy právě Spojkou do Brna a následně vysokorychlostní tratí za hodinu do hlavního města.

Ekonomická návratnost investice je spočítána na 30 let. Pokud bychom tedy počítali průměr čtyři tisíce cestujících denně včetně víkendů, znamená to, že každý z nich by z každé své jízdenky přispěl na vybudování Spojky částkou přes 40 korun.

Informovanost o projektu

Na setkání se diskutovala také informovanost o celém projektu Boskovické spojky ze strany investora. A řešilo se samozřejmě i referendum ve Lhotě Rapotině. „Přiznám se, že tady má SŽDC vůči veřejnosti dluh, tyto projekty nedostatečně komunikujeme. Setkáváme se s tím i u dalších věcí. Jsme technici, kteří dělají jízdní řády a různá návrhová opatření a zapomínáme na to, že venku jsou lidé, kteří mají tyto otázky, a my v tom nehrajeme tu správnou roli,“ přiznal Jiří Michalica ze SŽDC.

Předseda výboru pro dopravu a územní plánování Jihomoravského kraje Jan Nečas (ANO 2011) však nepřipouští, že by se mělo komunikovat více a že by nedostatečná informovanost o projektu zvedala odpor části veřejnosti a způsobovala tak komplikace při přípravě projektu. Obce podle něj vyjádřily svůj souhlas se stavbou tím, že ji schválily do územních plánů. „Že jsou u nás lidé proti liniovým stavbám, to vidíme úplně všude. Pokud proti stavbám vystupují lidé, kterých se to dotýká, jako v případě Lhoty Rapotiny, tak tomu rozumím, ale i u Boskovické spojky se nejspíš zapojí i lidé, kteří mají napadání liniových staveb pouze jako sport. Se Lhotou Rapotinou jsme to v roce 2009 projednali a je to v jejich územním plánu. Pokud mají dnes jiný názor, územní plán nikdy nezpochybnili. Informace jsou dávány dostatečně, kdo chce, tak si je najde,“ vyjádřil se Jan Nečas.

Zároveň připustil, že odpůrci stavby ji sice nemohou úplně zastavit, mohou ji však výrazně zdržet. Ze čtyř měsíců, které jsou vyhrazeny v časovém harmonogramu na územní řízení, tak podle něj může být i několik let.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další zpravodajství