Tomáš Trumpeš: Boskovický zpravodaj? Nehorázná propaganda za peníze voličů

Nový boskovický zpravodaj jsme v Ohlasech kritizovali už ve fázi záměru a jeho konkrétní podoba naplnila naše pesimistické předpoklady. Zneužívání městského média, které platí všichni voliči, pro jednostrannou propagaci vedení města ovšem před volbami nabralo zcela nehorázných rozměrů. Radnice nejspíš nepřekračuje zákon, který je v tomto ohledu poměrně slabý, ale pohybuje se na jeho hraně. Hranici novinářské a politické etiky však překračuje o koňské délky.

Srpnové vydání zpravodaje uvádí obsáhlý materiál, který se ohlíží za volebním obdobím a programovým prohlášením města. Vůbec se nechci zabývat obsahem jednotlivých bodů. Podstatné je, že samotný formát takovéto prezentace je v městském médiu placeném z veřejných peněz nepřípustný. Hodnotit sami sebe mohou politici ve své kampani, nikoliv v prostoru, který jim platíme my všichni.

Nedovedu si představit, že bychom se jako soukromé médium věnovali komplexnějšímu hodnocení radniční práce a nedali prostor opozici. Na médium veřejné služby, kterým zpravodaj z podstaty je, by v tomto ohledu měly platit ještě přísnější nároky. Tím spíš, že do voleb zbývají dva měsíce.

Možné jste zaznamenali, že se Česká televize či Český rozhlas brání nejrůznější kritice tím, že zveřejní údaje, kolik minut dali kterým politikům ve vysílání, případně kolik výroků zde pronesli. Může se to zdát trochu nesmyslné, protože jednotlivá témata běžné agendy samozřejmě přesně nejde napasovat na to, aby se k nim poměrně vyjadřovali všichni zástupci zvolených stran. Přesto je důležité tento rámec nepomíjet. Veřejná média musí respektovat výsledky voleb a zastoupení politických proudů, které dostaly od voličů důvěru, ve veřejné diskusi, kterou si voliči těchto stran platí.

Pokud se pokusíte vztáhnout podobné kritérium na boskovický zpravodaj, výsledkem je čistá nula. Radnice by samozřejmě mohla namítat, že opozice má možnost ve zpravodaji publikovat a nevyužívá ji. To je ale nepochopení role médií – ta musí politiky oslovovat a zprostředkovávat jejich stanoviska ke každému jednotlivému tématu, nikoliv prezentovat pouze práci koalice a čekat, jestli se opozice náhodou sama neozve.

A to především v případě, kdy se pouští ne do informování občanů o věcném dění, ale do hodnocení, jak stojí v titulku hlavního textu v srpnovém zpravodaji. Materiál hodnotící práci vedení města musí buď prezentovat postoje celého zastupitelstva, nebo nemá být publikován vůbec. Jinak je to pouhá kampaň a jedná se o zneužití městského média.

Až bizarních rozměrů dosahuje způsob výběru fotek a práce s nimi. Zastoupení politiků na fotkách je nejjednoduším dokladem toho, že vládnoucí politici chápou zpravodaj jako prostor pro vlastní propagaci. V červencovém zpravodaji byla starostka města celkem na jedenácti fotkách, na prvních třech stranách dokonce na pěti. Skutečně je tohle to nejdůležitější, co se potřebuje občan v informačním městském médiu vidět?

Že zpravodaj není primárně vnímán jako prostor sloužící k informování veřejnosti dokládá také to, co v něm chybí, případně co je upozaděno. Když si proberu zásadní události červnového dění v Boskovicích, vyčnívá z nich rozhodnutí zastupitelstva zrušit záměr výstavby přetlakové sportovní haly u školy na Sušilově ulici. Ohlasy daly tuto informaci do titulku reportáže z jednání zastupitelstva, věnovali jsme jí největší prostor a jako jedna z hlavních informací zazněla i v pravidelném přehledu měsíčních témat. V městském zpravodaji se tato hlavní aktuální zpravodajská informace samostatně vůbec neobjevila. Najdete ji jen jako nevýrazný doplněk na závěr dlouhého materiálu o historii plánů na výstavbu haly.

Za samostatnou zmínku stojí přítomnost politické reklamy v městském zpravodaji. Opět lze odkázat na veřejnoprávní média, která musí předvolební reklamě poskytovat prostor podle přísně vymezených pravidel. Jistě si vybavíte předvolební šoty v televizi, které jsou vysílány v jednotném bloku a všichni dostávají přibližně stejný prostor. Pokud některá strana spot nezašle, je o tom veřejnost speciálně informována. Tento přístup vytváří etický standard a není žádný důvod, abychom podobný postup nechtěli i po zpravodaji, který si rovněž platí všichni voliči. A je prakticky bezpředmětné, kolik politické strany za propagaci zaplatí. V celkovém rozpočtu zpravodaje je to totiž každopádně marginální částka. Zbytek platíme my.

V srpnovém zpravodaji ovšem najdeme předvolební inzerci dvou vládnoucích stran – ČSSD a KDU-ČSL. Podobný přístup je hrubě neetický a pohybuje se i na hraně zákona. Ministerstvo vnitra k tomu říká: „[T]iskoviny, jejichž vydavateli jsou obce, mají svou povahou blíže k veřejnoprávním médiím než k plochám pro vylepování volebních plakátů. Pokud zákon nezakazuje použít pro volební kampaň periodika obcí, pak platí, že je lze pro volební kampaň použít, při zachování rovnosti přístupu volebních stran. Tiskoviny, vydávané jako obecní zpravodaje, tím, že jsou v rukou veřejné moci, musí zachovávat korektnost a neutralitu.“ Ani jedno se v Boskovicích nestalo. Redukovat rovnost přístupu na to, že se přece všichni mohli ozvat a inzerát si zaplatit, není v seriózním veřejném médiu možné, jak dokládá postup veřejnoprávních médií. Zachovat vyváženost je v tomto ohledu velice obtížné. My, jako soukromé médium, jsme se rozhodli politickou reklamu před komunálními volbami odmítnout úplně.

Otázkou samozřejmě zůstává, jak na podobně nehorázný, mocenský a propagandistický přístup vedení města ke zpravodaji reagovat. Selhává vedení města, a to jak dominantní ČSSD, tak koaliční partneři KDU-ČSL a ANO, selhává opozice (možná zčásti proto, že se v minulosti chovala podobně) a naprosto selhává redakční rada, ve které sedí nejen zástupci stran, ale i zástupci veřejnosti.

Jestli je toto brutální zneužívání městských médií v předvolební kampani přípustné, nakonec rozhodnou také voliči na začátku října. Bude tento způsob vedení kampaně za peníze všech úspěšný, nebo voliče nakonec spíše odradí? Nevadí nakonec takové papalášské chování i příznivcům stran, které momentálně vládnou a které slibovaly změnu? Těžko soudit.

Je nutné, aby veřejnost dala politikům z koalice i z opozice pocítit, že se jí podobné chování nelíbí. To je jediná šance na nápravu. Nejsem naivní a vím, že politici nikdy nepřipustí, že je jejich jednání neetické a nesjednají nápravu. Musí pocítit, že tento postup je kontraproduktivní a zneužívání městských médií k vlastní propagaci jim u voličů nepřináší zisk, nýbrž ztráty.

další názory a komentáře