Přišlo jaro a s ním se vrací i debata o způsobu sečení trávníků ve městě a vůbec o péči o městskou zeleň. Iniciativa Zelená peřina, která o zkvalitnění péče v Boskovicích usiluje a před dvěma lety publikovala otevřený dopis radnici, cítí podle své členky Hany Kvapilové zklamání – důvody shrnula v kritickém komentáři.
Od nového vedení radnice jsme si mimo jiné slibovali posun v péči o veřejnou zeleň. V několika oblastech k němu z našeho pohledu určitě došlo, a to zejména co se týče zakládání trvalkových květinových záhonů, které jsou z ekologického, ekonomického a dle našeho názoru i estetického hlediska přínosem.
Co se týče péče o travní plochy, cítíme zklamání, smutek a marnost.
Nedávno jsme na našem facebookovém profilu sdíleli post České společnosti ornitologické, která se pozastavuje nad letošními sečeními v časném jaru. Upozorňuje na to, že se seče jak tráva, tak kvetoucí rostliny, které tak absolutně nemají šanci plně vykvést, natož dozrát, aby sloužily jako potrava pro hmyz a ptáky, tvořily vegetační kryt a pomáhaly v teplých dnech zadržovat vlhko. Příspěvek se obrací na veřejnost s výzvou, aby se zasadila o změnu u samospráv svých obcí, abychom neměli ve městech poušť už v dubnu! Netušili jsme, že se vzápětí rozběhne plošná seč i v Boskovicích.
Vzhledem k tomu, že od loňska máme zastoupení v komisi životního prostředí, chystali jsme toto téma otevřít zde. V minulém volebním období tato komise nebyla zřízena, oceňujeme, že se nové vedení radnice rozhodlo tento poradní orgán znovu zřídit. Komise má k projednání velké množství témat, která přicházejí z rady města i jednotlivých členů komise. Z témat, která jsme navrhovali, se už řešila například otázka nahrazení používání chemie při čištění komunikací nebo podpora životních podmínek stromů ve městě pomocí půdní injektáže. Domnívali jsme se, že pokud téma péče o trávníky přineseme na dubnové zasedání komise, bude to ještě před první sečí. Zmýlili jsme se.
Zaskočila nás už březnová akce, kdy na trávníky nastoupily čety pracovníků s fukary, kterými vyfoukávali listí zpod keřů i travních ploch. Tuto činnost nechápeme, protože listí pod keřovým porostem zajišťuje přirozený mulč, který zabraňuje růstu plevele, zadržuje vodu a je úkrytem mnoha živočichů. Na travních plochách bylo listí po zimě nepatrné množství, a také zde, pokud netvoří nepropustnou vrstvu, která by bránila jejich růstu, dodávají svým rozkladným procesem trávníkům potřebné živiny.
Následně na tyto plochy najely těžké stroje. Z logiky věci bychom čekali, že tedy posbírají ty minihromádky nafoukaného listí, ale evidentně jsme úplně vedle. Zadání zřejmě znělo: neponechat na trávníku ani lísteček, neboť tyto stroje systematicky brázdily trávníky celoplošně a dokonce opakovaně intenzivně obkružovaly stromy v těsné blízkosti kmenů. Zahradnická firma neví, že utužováním plochy v blízkosti stromů se zhoršují jejich životní podmínky? Že v trávnících po této akci zůstaly vyježděné koleje, na některých místech vydřené na hlínu, evidentně nevnímají jako problém, neboť tento jev se objevuje při každé jejich seči. Ani zadavateli to nevadí?
Hned v prvních dnech zahájení této činnosti jsme písemně informovali pana místostarostu s prosbou o její revizi a případně zastavení ve zbytku města. Dosud jsme neobdrželi odpověď.
Trávníky ani my jsme se ani nenadechli a přišla výše zmíněná seč. Klademe si otázku, proč vůbec probíhala, když pověřená firma tvrdí, že výška jejich seče dosahuje nejméně 10 centimetrů, protože jejich stroje na nižší výšku nastavit nelze. O co vyšší byly trávníky před sečí, že bylo nutné je sekat? Byl si někdy někdo z radnice výšku seče ověřit v terénu, když opakovaně upozorňujeme na to, že reálně nedosahuje ani doporučovaných 7 centimetrů, a to ani na rovných plochách?
Není žádným tajemstvím, že strojové ošetření travních ploch je pro firmu tou nejsnadnější a přitom nejvýnosnější aktivitou. Prosazování této činnosti ze strany firmy je tak pochopitelné. Ale ze strany města? Nebylo by lepší zadávat místo toho například odplevelení? Zaplevelené záhony vzhledu města na rozdíl od kvetoucích trávníků dobrou reklamu nedělají a příležitostí je už nyní dost. Nemuselo by tak dojít k situaci, kdy vloni třeba konkrétně na ulici Bílkově v židovském městě – turisticky hojně navštěvované oblasti – rostl v záhonu před bytovými domy plevel do půlmetrové výšky nerušeně až do konce léta.
Dalším neutěšeným příkladem z loňského roku je hromada větví z prořezaných stromů, která zůstala několik měsíců ležet na trávníku Pod Oborou. Ten pochopitelně v těchto místech zdegradoval, dosud není zacelený – a přesto ani na tuto plochu neváhali pracovníci vjet se sekačkami. Bohužel i letos zde už zase několik týdnů zdobí trávníky hromady větví ze dvou pokácených smrků. Na rozdíl od listí a nízkého kvetoucího trávníku je není třeba odstranit?
Především na základě odborných doporučení se domníváme, že bez obou výše zmíněných zásahů by se městské trávníky rozhodně nejen obešly, ale mohly by prospívat lépe, nemluvě o tom, že při této činnosti získalo naše ovzduší nemalou dávku zplodin ze strojů a přístrojů, které firma použila.
Nedošlo zde ke zbytečnému mrhání veřejnými prostředky? Že je ekologie popelkou, kterou by mnozí rádi někam uklidili, je smutnou pravdou, ale ekonomický zájem snad nikdo nepopírá.
Jak to tedy je, chceme mít zdravé město se zelení přinášející užitek a lahodící oku? Chceme mít ve městě příjemné nebo alespoň snesitelné klima, nebo se v něm péci? Chceme peníze vynakládat s rozmyslem?
Letošní extrémní výkyvy teplot ukazují, že je potřeba k péči o zeleň a životní prostředí přistupovat uvážlivě a citlivě. Velmi pravděpodobně nás čeká suché léto, na které se můžeme připravit i tím, že budeme pečovat o zeleň ve městě šetrně.
