Růže z Vietnamu
Ondřej Sabol
Ťamani, rákosníci, čongové, večerky. Takhle někdy v Česku (ještě stále) říkáme našim vietnamským sousedům, u kterých kupujeme levné oblečení, gyros s nudlemi nebo šunku a rohlíky během svátků, když je všude zavřeno. Vietnamskou komunitu známe většinou jen v jediné situaci – když stojí za pokladnou. Děti si k nim chodí pro kartičky pokémonů a nově taky pro mačkací hračky ve tvaru asijských knedlíčků. A tím náš vztah k Vietnamcům v podstatě končí. Ale co kdybychom se trochu skamarádili, něco spolu zažili a povyprávěli si svoje životní příběhy? Změnilo by se něco?