U místních názvů převažuje tvoření derivační, tedy pomocí přípon, případně i předpon, které se připojují k slovnímu základu. Méně častá je slovotvorba kompozicí, kdy se spolu spojují dva různé slovní základy. Takové složeniny bývají obtížněji vysvětlitelné, protože není vždy jasné, jaký byl vztah mezi oběma použitými slovními základy. I mezi obcemi na Boskovicku se vyskytuje několik takových složených názvů. Minule jsme si už pověděli o Touboři, názvu obsahujícím původně v první složce základ zájmenný a v druhé základ slovesný. Dnes se podíváme do Voděrad.
Voděrady patří k velmi starým obcím, o nichž máme první zmínku už ze 13. století. Název obce je poprvé doložen k roku 1281 v podobě de Woderat. Doklady z dalších staletí jsou pak následující: 1350 in Wodierat, 1368 Vodyerad, 1371 in Wodihrad, 1396 de Wodierad, 1406 z Voděrad, 1407 de Wodyerad a Wadyrad, 1410 z Oděrad, 1463 v Oděradech, 1481 v Odieradech, 1486 z Oděrad, 1594 ve vsi Wodiehradech, 1603 v Woděradech, 1612 ve vsi Wodieradech, 1674 Wodieradt, Wodierad, 1718 Wodierad, Wodiehradt, 1729 ex Wodierad, 1734 ex pago Odierad, 1751 Wodierad, 1846 Wodierad, 1872 Wodierad, Voděrady, od roku 1881 už pouze Voděrady.
Mezi jazykovědci dnes převládá názor, že nejpravděpodobnější vysvětlení tohoto názvu je to, které vypadá nejjednodušeji: základ vod- „voda“ + základ -rad „rád“, celkově tedy „ves lidí, kteří mají rádi vodu“. Nejspíše se jednalo o tak trochu žertovné označení, předpokládá se totiž, že skutečný význam byl vlastně „ves lidí zaměstnaných u vody, vykonávajících nějakou službu týkající se vody“, například hlídání brodů, stavění kanálů, odvodňování mokrých míst a podobně. Oporou takového výkladu je název několika obcí znějící Močerady, jehož významem nejspíše nebylo posměšné „ves lidí, kteří rádi močí“, ale spíše „ves lidí, kteří odvodňují pozemky, vysoušejí mokrá místa, močály“. U Voděrad nám může připadat trochu zvláštní vazba rád + třetí pád – být rád vodě, ale ve staré češtině byla běžná a vyskytuje se i v jiných slovanských jazycích. Také v dnešní češtině se s ní ještě setkáme (jsem tomu rád) a zachovala se i v některých příjmeních, například Baběrád, Skoturád nebo Chleborád, u kterého je dosvědčen původnější tvar Chleburád.
U názvu Voděrady jsou zajímavé některé doklady z 15. a 18. století, ve kterých došlo k odsunutí počátečního V-: z Oděrad, v Odieradech a podobně. Tomuto jevu se v jazykovědě říká hyperkorekce či hyperkorektnost a znamená používání domněle správných či správnějších, „spisovných“ tvarů ve snaze o stylově vyšší vyjadřování. Takové hyperkorektní tvary jsou však ve skutečnosti tvořené nesprávně. Typickými příklady jsou domněle správné by jste místo spisovného byste nebo dvěma nohami místo správného dvěma nohama. V našem případě se zřejmě uživatelé domnívali, že počáteční V- je nenáležité, nesprávné, připomínalo jim asi počáteční v-, které se u některých jiných slov skutečně připojovalo na začátek až sekundárně a nesprávně: jde o takzvané protetické v- v tvarech jako von, vohnout, vopice a podobně. Vedle v- se takto v českých a moravských nářečích objevuje ještě protetické h-, například v hanáckém halmara nebo Holomóc. Pokud jde o ono odsouvání, v západomoravských nářečích jsou kromě tvaru Oděrady dosvědčeny hyperkorektní výrazy i u jmen obecných, například oják „voják“.
Druhou zvláštností v doložených tvarech obce Voděrady je -h- na začátku druhé části této složeniny: Wodihrad, Wodiehradech, Wodiehradt. Tady se jedná vlastně o lidovou etymologii: přiklonění k jinému slovu, k němuž pozměňované slovo podle úsudku mluvčího spíše patří. Přiklonění názvů se složkou -rad- znamenající „rád“ k -hrad- „hradit, ohrazovat“ je v místních jménech také poměrně častý jev. Doloženy jsou pak vždy dvojí formy, například Boleradice – Bolehradice, Hostěrádky – Hostihrádke, v poloze na začátku slova pak například u jmen Radčovice – Hradčovice, Radešín – Hradešín.
Nakonec dodejme, že naše Voděrady nejsou názvem ojedinělým, další vesnice s tímto pojmenováním, a tedy zřejmě i se stejnou původní motivací, najdeme v okresech Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Písek, Jablonec nad Nisou, Chomutov a Mladá Boleslav.
