Tomáš Trumpeš: Festival Boskovice si zaslouží větší podporu města

Ohlížet se za dalším proběhlým ročníkem festivalu Boskovice je jistě možné z mnoha hledisek. Ponechejme tentokrát stranou kulturní význam a přínos akce, o kterých již snad ani není nutné diskutovat. Ano, můžeme kriticky rozprávět nad jednotlivostmi a jistě to má smysl, kvalita festivalu jako celku a kulturní a společenský přesah daleko za rámec běžné festivalové zábavy jsou nezpochybnitelné. Pochyby naopak stále vyvolává vyvolává přístup města k této jedinečné akci. Pojďme se proto tentokrát bavit o penězích. Může se to jevit jako přízemní, ale pro existenci a rozvoj festivalu je to samozřejmě nutné.

foto: Tomáš Znamenáček

Přímá finanční podpora města pořadatelům festivalu činila letos 100 tisíc korun. Ekonomická podpora města zajímavým způsobem odráží vývoj vztahu, který radnice k festivalu má. Ještě v letech 2010 a 2011 město festivalu přispívalo pouze 35 tisíc korun. V roce 2012 se konal 20. ročník festivalu a město dar Unijazzu zvýšilo na 100 tisíc korun. Tato částka se loni se u příležitosti 25. ročníku zvýšila na 155 tisíc korun, aby letos opět poklesla na předešlých 100 tisíc korun.

Vztahy mezi městem, městskými organizacemi a pořádajícím Unijazzem jsou samozřejmě komplikovanější. Na jednu stranu můžeme vnímat jako vstřícný krok města organizační spoluúčast projevující se v řadě konkrétních úkonů, opatření a nižších nájmů za prostory, jako je kino, zámecký skleník či letní kino. Přesné plnění neznám, ale při pohledu z druhé strany to znamená, že nemalý podíl ze stotisícového daru pořadatelé městu zaplatí zpět na nájmech.

Vztah města k festivalu byl samozřejmě historicky komplikovaný už od počátku a postupně se vyvíjel. Pro nikoliv nevýznamnou část občanů i politické reprezentace byl festival nejprve nechtěný, posléze tolerovaný, aby se nakonec dočkal mírné podpory. Tenhle proces bychom nakonec mohli pokládat za pozitivní vývoj. Důležité ovšem je uvědomit si, že ani dnes bychom ho neměli pokládat za ukončený. Město rozhodně má ještě velké rezervy v tom, aby festival skutečně přijalo za svůj a svou podporu nadále zvyšovalo. A to nejen proto, že je zřejmé, že náklady na pořádání takové akce musí růst mnohem více, než roste výše městského příspěvku.

Rozsah festivalových akcí se přitom nezmenšuje, naopak spíše roste a přibývá nových scén. V letošní programové brožuře tak lze napočítat celkem 147 jednotlivých kulturních pořadů. To je neuvěřitelná dávka kvalitní kultury a pořídit něco podobného za pouhých 100 tisíc korun je pro Boskovice až nemorálně výhodný obchod.

Festival Boskovice je přitom unikátní právě tím, že se odehrává ve městě, že do něj organicky vrůstá. Těžko lze vyčíslit, jaký význam má pro zdejší podnikatele a kolik peněz tisíce festivalových návštěvníků zanechají v místní ekonomice. Stejně tak má festival obrovský přínos pro propagaci města. Zcela samostatné pojednání by pak muselo být věnováno tomu, co si festival od počátku vetkl do svého podtitulu – a to je záchrana a posléze podpora boskovické židovské čtvrti. A tuto podporu čtvrť samozřejmě stále potřebuje.

Nebrat festival úplně za svůj je podivný nešvar, který mezi některými politiky přetrvává dodnes. Také starostka města se v úvodníku ve festivalových novinách dopustila vyjádření, které je minimálně nešťastné, když napsala, že si pražský Unijazz vybral Boskovice k pořádání festivalu. Taková neznalost festivalové geneze je zarážející, zejména když ji předseda Unijazzu Čestmír Huňát připomíná při každé příležitosti.

Festival Boskovice není žádný implantát. Je to boskovický festival, který vyrostl z podhoubí místní alternativní kultury a díky zdejším aktivním lidem, kteří usilovali o záchranu židovské čtvrti, se ho podařilo uvést v život. To samozřejmě nijak nesnižuje hlavní a rozhodující přínos Unijazzu pro další existenci a úroveň celé akce.

Přínos místních lidí je nezanedbatelný dodnes a je zajímavé, že i některé soukromé boskovické subjekty vycházejí co se nájmu týče festivalu vstříc ještě víc než město a prostory mu poskytují zcela zdarma.

Příští vedení města by proto mělo zvážit, jestli nepostupovat stejně a svou spolupořadatelskou roli neuchopit ještě vstřícněji a odpovědněji. A kromě toho by mělo finanční příspěvek na festival minimálně zdvojnásobit.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už čtvrtým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Můžete si nás předplatit na webu i na papíře; bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další názory a komentáře