Městské investice politici často obhajují zájmem dětí. Jde nám skutečně v první řadě o děti, nebo nám děti slouží spíš jako pohodlný rukojmí?
„Hala tady musí být. Když se dnes podíváte okolo bytovek, nikde nejsou žádná děcka, všichni sedí u počítače,“ říká v rozhovoru o sportovní hale místostarosta Petr Malach. Není sám, kdo takto argumentuje – podobně děti posloužily jako pádný argument při prosazování stavby centra polytechnické výchovy na Slovákově ulici nebo sportparku v Doubravách. Skutečně ale děti k tomu, aby vstaly od počítačů a zlepšily své technické dovednosti, nutně potřebují budovy za desítky miliónů?
Pokud jde o zlepšování technických dovedností, z oken základní školy se na rostoucí centrum technické výchovy za plánovaných 75 miliónů budou dívat ti, na kterých reálné dovednosti dětí závisí nejvíc – jejich učitelé. Ti, které u nás platíme téměř nejhůř ze všech zemí OECD. Pokud nám na srdci opravdu tolik leží technické schopnosti dětí, o kolik lepší by byly, kdybychom aspoň část z odhadovaných 14 miliónů spoluúčasti z městského rozpočtu (o celém balíku 75 miliónů ani nemluvě!) namísto do nové budovy investovali libovolným způsobem do učitelů? Protože stávající dílny by si vystačily s mnohem levnější rekonstrukcí, tvrdí ředitelé boskovických škol Pavel Vlach a Vladimír Ochmanský.
Sportpark v Doubravách jistě nějaké mladé sportovce natáhne, ovšem jeho roční provozní náklady odhadované zhruba na půl miliónu budou zřejmě budit smutné pohledy mnoha sportovních a jiných spolků, které v Boskovicích s dětmi přímo pracují a o peníze se musí za nesrovnatelně tvrdších podmínek dělit v městských dotačních programech. Skutečně nám jde v první řadě o děti, když na provoz sportparku přispějeme ročně stokrát víc než na provoz klubu, který pravidelně navštěvují desítky dětí? A jak by asi sportpark co do efektivity nákladů dopadl ve srovnání se skejtparkem, který město slibuje už patnáct let?
Podobným příkladem může být i dokončovaná přístavba mateřské školy na Bílkově ulici. Veřejné rozpočty má přijít na více než 25 miliónů a kapacitu mateřské školy rozšíří asi o 50 míst. Jistě to jsou místa velmi vítaná – ale pokud chceme rozšířit kapacitu mateřské školy a vytáhnout děti od počítačů do přírody, jak stále opakujeme, proč město aspoň administrativně, s prakticky nulovými náklady nepomůže vzniku tolik poptávané lesní školky? (Pokud to jinde zvládnou neziskovky a dobrovolníci, těžko může město se svým rozpočtem a úřednickým aparátem i nadále tvrdit, že je to složité.)
Abychom si rozuměli: cílem tohoto textu není kritizovat zmíněné projekty, ani v nejmenším. I velké a drahé investice mají svůj smysl. Jen se prosím netvařme, že je děláme jen pro děti. Kdyby to tak doopravdy bylo, mohli bychom investovat mnohem účelněji – pro začátek například přestat dětem zakazovat samostatný vstup na městská hřiště.
